1 Cílování inflace jako cesta k cenové stabilitě Realita Prognózy Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je PhDr. Kamila Koprnická. Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

2 Cenová stabilita Je hlavním cílem centrální banky (CB) V ČR definuje roli CB jako strážce cenové hladiny přímo Ústava Cenovou stabilitou rozumíme mírný růst cenové hladiny –Základním měřítkem cenové hladiny je tzv. index spotřebitelských cen –CB vyspělých ekonomik cílují růst tohoto indexu kolem 2 % Proč není cílem CB nulový růst cenové hladiny?

3 Různé cesty k cenové stabilitě (i) Fixování měnového kurzu –Fixní kurz funguje jako „dovozce“ zahraniční cenové stability do domácí ekonomiky; např. Dánsko, Pobaltské státy. Řízení množství peněz v oběhu –Snaha o pouze mírný růst množství peněz v oběhu, který odpovídá potřebám ekonomiky; využíváno především v minulosti; ČNB do roku Cílování inflace –Dosahování mírného růstu cen skrze vhodné nastavení úrokových měr; ČNB od roku 1998.

4 Různé cesty k cenové stabilitě (ii) Každá z cest má svá úskalí a neexistuje univerzální recept. Různé země volí různé cesty kvůli odlišným podmínkám: –Při rozhodování o nastavení měnové politiky je důležité brát v potaz to, zda je země velká či malá, zda je spíše uzavřenou či otevřenou ekonomikou, zda má rozvinutý finanční systém atp. Česká republika si k dosahování cenové stability zvolila v roce 1997 cílování inflace.

5 Jak funguje cílování inflace? Ekonomika je průběžně vystavována šokům, které mají vliv na vývoj cenové hladiny, resp. inflaci. Snahou ČNB je udržet inflaci na úrovni kolem 2 %, a to prostřednictvím změn v úrokových sazbách. 2 %

6 Představuje výši inflace, která je vhodná pro ekonomiku. Může se lišit napříč zeměmi i v čase. Důležité je veřejné vyhlášení cíle CB s dostatečným předstihem, aby se subjekty na trhu mohly přizpůsobit. Inflační cíl ovlivňuje očekávání firem i spotřebitelů. Inflační cíl 2 % Zkuste zjistit, jaké inflační cíle mají na Novém Zélandu, ve Velké Británii, Švédsku, Polsku, Rumunsku, na Filipínách nebo v Chile.

7 Inflační cíl ČNB Pro období od 1998 do 2001 byla stanovena sekvence cílů pro čistou inflaci (modře). Mezi roky 2002 a 2005 bylo zavedeno klesající cílové pásmo pro celkovou inflaci (červeně). V období od 2006 do 2009 byl platný bodový cíl ve výši 3 % pro celkovou inflaci. Od roku 2010 až do přijetí eura bude ČNB cílovat celkovou inflaci ve výši 2 %. Z jakých důvodů dochází ke změně inflačního cíle?

8 Plnění inflačního cíle ČNB V průměru jsou inflační cíle naplňovány, často však sledujeme tzv. „podstřelení“ nebo „nadstřelení“ cíle. Uveďte důvody, proč dochází k odchylkám inflace od inflačního cíle.

9 Ekonomické šoky Obecně rozlišujeme dva typy ekonomických šoků 1.Šoky působící z vnějšího prostředí –např. náhlé změny světových cen surovin, změna poptávky po českém vývozu 2.Šoky působící z vnitřního prostředí –např. změny daní, přírodní katastrofy, fiskální šoky 2 % ČNB není schopna nebo ochotna plně kompenzovat všechny šoky. Vymyslete další příklady šoků, které dopadají na ekonomiku. Příkladem jakého šoku je světová finanční a ekonomická krize?

10 Prognóza představuje vodítko pro rozhodování BR. Prognóza Analýza budoucího ekonomického vývoje –Sestavuje na základě expertní znalosti ekonomů ČNB. –Využívá modelový aparát. –Výstupem prognózy je očekávaný vývoj inflace, úrokových sazeb a dalších veličin v následujících dvou letech. –ČNB sestavuje prognózu 4x ročně. 2 % Jaký je podle vás nejdůležitější časový horizont pro rozhodování ČNB?

11 Výstupy prognózy ČNB Inflace HDP 3M PRIBOR Měnový kurz CZK/EUR Podobu aktuální prognózy naleznete na adrese:

12 Rozhodnutí BR, aktuální prognóza a její rizika jsou veřejně představeny na tiskové konferenci. BR pravidelně hlasuje o tom, zda zvýšit, snížit či ponechat základní úrokové sazby ČNB. Ročně probíhá zpravidla 8 měnových zasedání. –Členové BR se rozhodují o svém hlasu na základě prognózy a vnímání jejích rizik. Hlasování bankovní rady 2 % V jaké situaci by podle vás měla BR zvýšit úrokové sazby a v jaké situaci naopak snížit?

13 Ekonomika představuje živý, neustále se vyvíjející organizmus! Změna úrokových sazeb CB ovlivňuje ekonomiku různými cestami, tzv. transmisními kanály. –Transmisní kanály přenáší impuls vyslaný změnou sazeb přes reálnou ekonomiku až k inflaci. –Síla i rychlost přenosu tohoto impulsu je různá v závislosti na podmínkách dané země, zároveň se může měnit v čase. –Tyto kanály se opírají o přirozené ekonomické chování firem a spotřebitelů. Reakce ekonomiky (i) 2 %

14 Ve skutečnosti existuje několik transmisních kanálů. Mezi základní transmisní kanály patří: –Kurzový kanál –Úrokový kanál –Úvěrový kanál –Kanál cen aktiv Reakce ekonomiky (ii) 2 % Rozdělte se do několika skupin na firmy a domácnosti. Podle toho, zda reprezentujete firmu nebo domácnost, vymyslete, co pro vás znamená snížení úrokových sazeb. Nakonec vaše nápady společně diskutujte. Povede vaše jednání k vyšší inflaci?

15 Kurzový kanál je velmi silný pro malé otevřené ekonomiky s volně plovoucím kurzem. Po zvýšení sazeb kurz obvykle posiluje v důsledku větší poptávky po korunových investicích. Silnější koruna znamená levnější dovoz, což se promítá přímo do cen spotřebního zboží, ale zároveň také do cen meziproduktů. Naproti tomu vývoz se stává na zahraničním trhu relativně dražší. Celkově tak dochází k poklesu výroby, zaměstnanosti atd. Výsledkem je pokles inflace. Reakce ekonomiky (iii) Kurzový kanál

16 Zvýšení úrokových sazeb CB se promítá do nárůstu sazeb na mezibankovním trhu. To vede ke zvýšení klientských úrokových sazeb z vkladů a úvěrů. Domácnosti v období vyšších sazeb více spoří, méně si půjčují, a tedy méně spotřebovávají. Klesající poptávka po zboží a službách vede vedle efektu dražších půjček k omezení investiční aktivity firem. Celkově tak dochází ke zpomalení ekonomického růstu. Výsledkem je pokles inflace. Reakce ekonomiky (iv) Úrokový kanál

17 Reakce ekonomiky (v) Úrokový kanál Z obrázku je patrná dlouhodobá vazba mezi úrokovou sazbou ČNB, mezibankovní sazbou PRIBOR a tržními sazbami komerčních bank. Odchylky tržních sazeb od 2T repo sazby jsou dány rizikovou přirážkou a maržemi komerčních bank (nárůst od podzimu 2008 v důsledku krize).

18 S vyššími úrokovými sazbami rostou náklady na obsluhu dluhu, což zvyšuje riziko nesplácení úvěrů. Banky proto přistupují k přísnějšímu hodnocení rizikovosti klientů, a poskytují tak méně úvěrů. Dochází k poklesu spotřeby a investic, což vede obdobně jako v úrokovém kanálu k poklesu ekonomické aktivity, a tedy snížení inflace. Reakce ekonomiky (vi) Úvěrový kanál

19 Zvýšení úrokových sazeb vede obvykle k poklesu ceny aktiv (např. nemovitostí, akcií), neboť vyšší úrokové sazby snižují výnosnost aktiv. S nižší cenou aktiv souvisí i relativně nižší bohatství domácností a firem. To přispívá opět ke snížení spotřeby, investic a výroby. Výsledkem je pokles inflace. Reakce ekonomiky (vii) Kanál cen aktiv

20 Ve skutečnosti působí všechny transmisní kanály současně Maximální dopad změny sazeb do inflace se projeví až za 1–2 roky, neboť existuje zpoždění reálné ekonomiky, která vyslaný impuls od sazeb k cenám přenáší Reakce ekonomiky (viii) Základní transmisní kanály Obecně lze shrnout, že zvýšení sazeb by mělo vést k poklesu inflace, a naopak snížení sazeb k nárůstu inflace

21 Účinná měnová politika směřuje inflaci k vyhlášenému inflačnímu cíli. 2 %

22 Zahrajte si na bankovní radu. 2 % Nejprve rozeberte současnou ekonomickou situaci, pak přemýšlejte o budoucím vývoji a nakonec hlasujte o úrokových sazbách. Vysvětlete své rozhodnutí.

23 Zajímá vás více informací? Na stránkách „ČNB pro všechny“ naleznete odpovědi na Vaše otázky.stránkách „ČNB pro všechny“ Nebo můžete zdarma navštívit výstavu Lidé a penízeLidé a peníze

24 Grafy str. 1zdroj dat: [cit. 2010–29–09]. str. 7zdroj dat: [cit. 2010–29–09]. str. 8zdroj dat: [cit. 2010–29–09]. str. 11zdroj dat: [cit. 2010–29–09]. str. 17zdroj dat: [cit. 2010–29–09]. Obrázky str. 15, 16, diagram transmise Kamila Koprnická, ČNB str. 22cnb_singer_cv.jpg [cit. 2010–15–10]. Volně dostupné na WWW: cnb_hampl_cv.jpg [cit. 2010–15–10]. Volně dostupné na WWW: cnb_tomsik_cv [cit. 2010–15–10]. Volně dostupné na WWW: cnb_holman_cv [cit. 2010–15–10]. Volně dostupné na WWW: cnb_janacek_cv [cit. 2010–15–10]. Volně dostupné na WWW: cnb_rezabek_cv [cit. 2010–15–10]. Volně dostupné na WWW: cnb_zamrazilova_cv [cit. 2010–15–10]. Volně dostupné na WWW: str. 23exp_obsah_obr_celkova.jpg [cit. 2010–15–10]. Volně dostupné na WWW: Zdroje Uveřejněné materiály použity se souhlasem ČNB.