Vytápění Základní části parního vytápění

Výukový materiál Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Číslo materiálu: 09_03_32_INOVACE_01

Základní části parního vytápění Předmět: Vytápění Ročník: III. Jméno autora: Ing.Dagmar Poledňáková Škola: SPŠ Hranice Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing.Dagmar Poledňáková. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Anotace : Prezentace objasňuje parní vytápění a vysvětluje funkci jednotlivých částí. Slouží jako výukový materiál. Klíčová slova: kotel, pojistné zařízení, odvaděč kondenzátu, otopné těleso, parní rozvody, kondenzátní rozvody

Druhy parního vytápění Pára může mít různě velký tlak a podle toho je pak vhodná pro různé použití. Podle tlaku páry se rozlišují tři druhy vytápění:  nízkotlaké – přetlak do 70 kPa, vhodné pro méně rozsáhlé objekty,  středotlaké – přetlak nad 70 kPa, použití v průmyslu a pro dálkové rozvody,  podtlakové – tlak páry nižší než atmosférický, použití u výškových budov.

Středotlaké parní vytápění 1.s konvekčními tělesy - maximální výše přetlaku 0,3 MPa, teplota syté páry 133°C,  používá se k přímému vytápění továrních provozoven, v některých provozech nemocnic  jako otopná tělesa se používají hady a registry z hladkých nebo žebrovaných trubek nebo litinová otopná tělesa  středotlakovou páru lze využít také pro teplovzdušné vytápění jako teplonosnou látku do výměníků tepla

Středotlaké parní vytápění 2.se zavěšenými sálavými panely - výrobní a skladovací haly,  otopnou plochu tvoří pod stropem zavěšené panely vyrobené z ocelového plechu, k nim jsou připevněny trubkové registry s párou,  používá se k přímému vytápění továrních provozoven, v některých provozech nemocnic,  jako otopná tělesa se používají hady a registry z hladkých nebo žebrovaných trubek nebo litinová otopná tělesa,  středotlakovou páru lze využít také pro teplovzdušné vytápění jako teplonosnou látku do výměníků tepla.

Středotlaké parní vytápění Vytápění haly sálavými panely Povrchová teplota sálavých panelů je vysoká, tlak páry může dosáhnou až 0,7 MPa, délka pásů by neměla překročit 50 m (nebezpečí tvarové deformace).

Nízkotlaké parní vytápění Tlak páry se řídí rozlehlostí otopné soustav (délka rozvodu od kotle k nejvzdálenějšímu otopnému tělesu).

Nízkotlaké parní vytápění Parní potrubí se musí vést ve spádu min. 0,5% ve směru toku páry. 1 – vodní část kotle 2 – vodoznak 3 – parní část kotle 4 – pojistné zařízení 5 – otopné těleso 6 – odvaděč kondenzátu 7 - odvzdušnění

Nízkotlaké parní vytápění Hlavní části nízkotlaké vytápěcí soustavy :  zdroj tepla, tj, kotel nebo výměníková stanice u dálkového vytápění  rozvodné potrubí – parní  vratné potrubí – kondenzátní potrubí s odvzdušněním  odvodňovací (kondenzační ) smyčky nebo odvaděče kondenzátu  otopná tělesa  armatury  pojistné zařízení

Nízkotlaké parní vytápění Kondenzátní smyčka se vytváří na parních stoupačkách podle tlaku páry. V nejnižší části smyčky je osazena zátka pro případné pročištění. 1- ležaté parní potrubí 2 – ležaté kondenzátní potrubí 3 – svislé parní potrubí 4 – svislé kondenzátní potrubí H – tlak páry v m v. sl. L – délka smyčky

Použité informační zdroje: Dufka, J.: Vytápění pro 3.ročník učebního oboru instalatér. Praha: Sobotáles, ISBN: