Mgr. Olga Rosenkranzová, Ph.D., Kancelář veřejného ochránce práv Ochrana před diskriminací a přestupkové řízení z pohledu činnosti veřejného ochránce práv

2 Ochránce = equality body

3

4 Ochránce equality body - pomáhá, informuje, vysvětluje, doporučuje, zprostředkovává další pomoc nevládní organizace nebo AK Ochránce dozorující - Prošetřuje postupy správních orgánů Správní orgán je společně s ochráncem „pomáhajícím“ oběti. – ochránce podněcuje správnímu řízení (kontrolní a „sankční“ – nejčastěji OIP, ČŠI, ČOI) Správní orgán je šetřeným subjektem Podle kritéria ADZ, případně dalších antidiskriminačních pravidel (př. LZPS, EÚLP, nařízení EU). Podle kritéria: soulad s právními předpisy a principy dobré správy – rovnost v řízení

5

6 Diskriminace - důvody  ADZ § 2 odst. 3 – Přímou diskriminací se rozumí jednání, včetně opomenutí, kdy se s jednou fyzickou osobou zachází méně příznivě, než se zachází nebo zacházelo nebo by se zacházelo s jinou fyzickou osobou ve srovnatelné situaci, a to z důvodu rasy, etnického původu (Romové), národnosti, pohlaví (rodičovství, pohlavní identifikace), sexuální orientace, věku, zdravotního postižení (speciální definice v § 5 odst. 6 ADZ – i duševní nebo jiné chronické nemoci, jež trvají déle jak rok – např. diabetes mellitus, AIDS, epilepsie), náboženského vyznání, víry či světového názoru (vegetariánství, ekologická hnutí, scientologové, teosofické a jiné esoterní směry).  Důvod může být i zdánlivý. Kombinace důvodů je vícenásobná diskriminace.  Mimo uvedené důvody nejde o diskriminaci dle ADZ (ale může jít o diskriminaci dle LZPS nebo EÚLP nebo dle práva EU).  Jiné důvody diskriminace nikoliv dle ADZ: státní příslušnost (často kritérium či podmínka trvalého pobytu – vylučuje jiné občany a většinou není v souladu s právem EU), politické smýšlení, majetkový a sociální status (PZ), barva pleti (PZ), jazyk (PZ), členství v politických stranách nebo hnutích, odborech, v jiných sdruženích (PZ), rodinný či manželský stav (PZ) apod.

7 Diskriminace - oblasti  Diskriminovat dle ADZ lze jen v určitých oblastech vztahů (§ 1 odst. 1 ADZ):  a) právo na zaměstnání a přístupu k zaměstnání (nejčastěji matky po RD, sex. obtěžování),  b) přístupu k povolání, podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti,  c) pracovních, služebních poměrů a jiné závislé činnosti, včetně odměňování,  d) členství a činnosti v odborových organizacích, radách zaměstnanců nebo organizacích zaměstnavatelů, včetně výhod, které tyto organizace svým členům poskytují,  e) členství a činnosti v profesních komorách, včetně výhod, které tyto veřejnoprávní korporace svým členům poskytují,  f) sociálního zabezpečení,  g) přiznání a poskytování sociálních výhod (př. slevy, osvobození jen pro někoho),  h) přístupu ke zdravotní péči a jejího poskytování (př. lázně, odmítání pacientů pro určitá onemocnění nebo etnicitu, vyloučení úhrady ze zdravotního pojištění),  i) přístupu ke vzdělání a jeho poskytování (př. přijímání do MŠ, šikana ve školách vůči Romům a hendikepovaným),  j) přístupu ke zboží a službám (př. finanční produkty jen pro mladé, bary a hotely ne pro Romy), včetně bydlení (Romové), pokud jsou nabízeny veřejnosti nebo při jejich poskytování.

8 Další formy diskriminace  Nepřímá diskriminace (§ 3 ADZ) je jednání nebo opomenutí, kdy na základě zdánlivě neutrálního ustanovení, kritéria nebo praxe je z některého z důvodů uvedených v § 2 odst. 3 ADZ osoba znevýhodněna oproti ostatním. Nepřímou diskriminací není, pokud toto ustanovení, kritérium nebo praxe je objektivně odůvodněno legitimním cílem a prostředky k jeho dosažení jsou přiměřené a nezbytné. (př. kritéria pro přidělení bytu, přijetí do MŠ, výběrová řízení)  Obtěžování (§ 4 odst. 1 ADZ) se rozumí nežádoucí chování související s důvody uvedenými v § 2 odst. 3 ADZ,  a) jehož záměrem nebo důsledkem je snížení důstojnosti osoby a vytvoření zastrašujícího, nepřátelského, ponižujícího, pokořujícího nebo urážlivého prostředí, nebo (př. šikana)  b) které může být oprávněně vnímáno jako podmínka pro rozhodnutí ovlivňující výkon práv a povinností vyplývajících z právních vztahů (tzv. quid pro quo – např. učitel slíbí známku studentce, když …)  Sexuálním obtěžováním (§ 4 odst. 2 ADZ) se rozumí obtěžování (§ 4 odst. 1 ADZ), které má sexuální povahu. (motivace sexuálním pudem)  Pronásledováním (§ 4 odst. 3 ADZ) se rozumí nepříznivé zacházení, postih nebo znevýhodnění, k němuž došlo v důsledku uplatnění práv podle tohoto zákona.  Pokynem ( § 4 odst. 4 ADZ) k diskriminaci se rozumí chování osoby, která zneužije podřízeného postavení druhého k diskriminaci třetí osoby.  Naváděním (§ 4 odst. 5 ADZ) k diskriminaci se rozumí chování osoby, která druhého přesvědčuje, utvrzuje nebo podněcuje, aby diskriminoval třetí osobu.

9 Obtěžování a sexuální obtěžování  Sexuální obtěžování je diskriminací z důvodu pohlaví. Motivace sexuálním pudem, ale z hlediska kvalifikace dle ADZ je irelevantní.  Vyjádření verbální, nonverbální, fyzickou formou – za účel snížení lidské důstojnosti z důvodů diskriminace.  Musí být chováním nežádoucím – hodnotí se individuálně (př. fotografie nahých těl v šatně), avšak obětí může být i skupina (př. zeď v Matiční ulici – obtěžování Romů). Jestliže šlo dříve o chování vítané, musí oběť dát pachateli najevo vůli, že to již nyní vítané není. Často jde o uplatnění moci ze strany pachatele.  U diskriminace dle ADZ není rozhodující úmysl – je relevantní záměr nebo důsledek.  Obtěžování má ráz spíše několika postupných dějů (opakování), výjimečně může jít o jeden výraznější čin (často již TČ).  Chování musí mít určitou intenzitu, závažnost (např. že projevy mohou těžce poškodit osobnost, důstojnost, fyzickou nebo psychickou integritu).

10 Právní kvalifikace přestupku proti občanskému soužití a podle ADZ

11 Právní kvalifikace přestupku proti občanskému soužití a podle ADZ

12 Důkazní prostředky, situační testing  V procesu je disproporce: ADZ + OSŘ (obrácené důkazní břemeno v některých věcech - § 133a OSŘ) oproti PZ – některých přestupků jsou návrhové, možnosti odložení (kdy oznámení neodůvodňuje zahájení řízení o přestupku, nebo kdy správní orgán do 60 dnů… nezjistí skutečnosti svědčící o zahájení řízení proti určité osobě) – nutno kompenzovat poučováním a principy dobré správy (jak o nákladech, tak o jiných možnostech uplatnění nároků a lhůt) – obzvlášť u diskriminační agendy je dokazování velmi obtížné!  důkazní prostředky pro šetření VOP – není proces, proto prakticky cokoliv (vyjádření písemné či slovní, audio i video nahrávka)  statistická data – jako pozadí skutku pro argumentaci, nikoliv jako důkaz o skutku; VOP činí vlastní výzkumy (př. banky a poskytování služeb seniorům)  Situační testing – má svou metodiku; lze využít pro argumentaci. Jeho použití jako důkazu je sporné.

13 SHRNUTÍ  Ochránce není jen dozorce.  Diskriminační kauzy jsou složitější a vyžadují hlubší právní analýzu a obtížně se prokazují. Přesto je na jejich řešení a ochraně rovného zacházejí velký zájem.  Proto k vysvětlení pojmů (rodinný stav, zdravotní stav, politické smýšlení, rasa atd.) musíte čerpat z jiných pramenů než přestupkový zákon (LZPS, ADZ, judikatura ÚS, ESLP, SDEU, doporučení a stanoviska ochránce).  Případy „hned“ neodkládejte (lze později zastavit, případně také z důvodu usmíření).  Občanské soužití není oblastí právních vztahů podle ADZ.  Diskriminace má řadu forem a odstínění (např. obtěžování, nepřímá diskriminace) a není znatelná na první pohled. 

Děkuji za pozornost. Mgr. Olga Rosenkranzová, Ph.D. Kancelář veřejného ochránce práv Oddělení rovného zacházení tel