Čtení s porozuměním Práce s textem Gramotnost

Význam čtení v současném světě Čtení je součástí gramotnosti člověka. Je prostředkem dalšího vzdělávání. Komunikace v mateřském jazyce, kam patří naslouchání, mluvení, čtení a psaní je 1. z osmi kompetencí vytyčených EU Přes technický pokrok zůstává čtení i nadále způsobem získávání informací (práce s textem, s informacemi). Poznatky získané prostřednictví internetu nejsou zárukou správnosti. Je jedním z požadavků pro fungování v životě (smlouvy, vyhlášky, doporučení…)

Historie metod vyučování čtení Snahy zkvalitnit výuku čtení jsou datovány do 18 století. Metody 1. Analytické 2. Syntetické 3. Globální 4. Analyticko- syntetické

Metody analytické Jean Jacotot (1770 – 1840) Východiskem je příběh, který se žáci učí zpaměti. Poté ho rozkládají na : Věty – slova – slabiky – písmena Metoda normálních slov – G.A.Lindner (21 slova obsahujících všechny písmen) Globální metoda (Ovide Decroly 1871 – 1932)

Globální metoda vyučování čtení 1. Období přípravy 2. Období paměti 3. Období analýzy 4. Období syntézy 5. Období zdokonalování ve čtení V období přípravy: Zjemnění zrakového vnímání Zjemnění sluchu Procvičení dechu Cvičení paměti Oprava vadné výslovnosti Rozhojnění slovní zásoby Příprava na čtení, probuzení zájmu o čtení

Kritika vyučování čtení metodou globální Obsáhlý výzkum v USA – metoda nevede k morfologii čtených slov Dle sdělení učitelů ze ZŠ pro neslyšící U neslyšících je tato metoda používána v předškolním věku – nerozvíjí slovní zásobu, děti se učí číst i ta slova, která neznají. Čtou slova bez pochopení obsahu Nedovedou slovo využít v jiném kontextu. Též metoda nevede k dalším pravidlům, např. že věta musí obsahovat sloveso Učí se mateřský jazyk jako jazyk cizí

Využití globální metody čtení v předškolním věku V Kanadě, Austrálii Jako první etapa výuky čtení před zvládnutí odpovídající úrovně fonematického sluchu Postavena na aktivitě dítěte i domácí práci Učebnice (pracovní sešity) jsou dané podle frekvence slov v textech Pracovní materiály k procvičováni si děti tvoří samy

Metody syntetické 1. Metoda slabikovací: em – e – ce – há 2. Metoda hláskovací – náslovné hlásky 3. Metoda hláskovací – fonomimická 4. Metoda normálních slabik 5. Metoda genetická

Výuka čtení metodou genetickou Josef Kožíšek – Poupata r doc. Wagnerová projekt 1995/96 Metodická příručka, SPN 1998 Vyvrcholením metod syntetických Od počátku učí číst s porozuměním, v centru pozornosti stojí myšlenka V počáteční etapě výuky se používají pouze velká tiskací písmena ke čtení i psaní Hůlkové písmo je snadné – kruhový oblouk a přímka Osvojení všech písmen – do listopadu (dle některých pedagogů i později)

Genetická metoda Důraz na rozvíjení fonematického sluchu (je pozitivním rysem, prevencí selhávání) Na počátku výuky žáci rozlišují krátké a dlouhé samohlásky přirozeně, tak jak je znají z mluvené řeči Slabika se vůbec nepoužívá!! Tzv. dvojí čtení není chybou a metodou Dětí píší hůlkovým písmem Je odděleno osvojování čtení a psaní

Výuka čtení metodou analyticko- syntetickou Metoda používána od poloviny 50.let. Všechny ostatní metody byly zakázány. Výuka čtení nastupuje po přípravném období. Žáci si postupně osvojují písma, tvoří z nich slabiky, které skládají do slov. Učí se současně písmena tiskací i psaní, malá i velká. Dle sdělení paní učitelek – šikovné děti čtou do vánoc

Základní oblasti osvojování čtení

Proces čtení 1. Dekódování 2. Porozumění Bez dekódování není porozumění. Oba procesy musejí být rozvíjeny, vzájemně se ovlivňují. Zkušený čtenář používá lexikální cestu, tj. poznání slova na základě opakovaného vnímání a čtení.

Technika čtení = dekódování

Hláska jako zvuk Význam rozvíjení sluchové percepce od předškolního věku Slova – slabiky – první hláska – poslední hláska – rozlišování hlásek – sluchová analýza a syntéza Bez fonematického sluchu není čtení ani psaní

Písmeno jako tvar Zrakové vnímání tvarů, jejich umístění v prostoru, vybavování tvarů ze zrakové paměti. Probíhá na úrovni zrakové percepce a prostorového vnímání již v předškolním věku. Ještě nejde o vnímání písmen, ale zrakové rozlišování tvarů. Zvládnutí dovednosti je nutné zcela stejně pro obě metody. Využití hmatu, kinestetické vnímání, pohyb

Spojení hláska - písmeno Spojení tvaru s odpovídajícím písmenem (rozpomenutí se na tvar písmene). Genetická metoda - děti se v krátké době seznamují se všemi písmeny velké tiskací abecedy. Analyticko-syntetická metoda - tento krok je náročnější, protože si děti osvojují 4 tvary písmen, které jsou v některých případech shodné (písmeno „o“), jindy se tvary výrazně Automatizace spojení je předpokladem čtení Přestože je tento krok náročný pro obě skupiny dětí, velká část populace nemá obtíže. Je možné, že děti jsou natolik vyspělé, že pro ně není osvojení dovedností v bodě 2. a 3. vůbec náročné.

Slabika Spojení písmen do slabik, čtení slabik. Objevuje se pouze v A/S metodě. Slabika vzniká spojení 2-3 písmen (výjimečně více). Má slabika své opodstatnění? Slabika je přirozenou jednotkou ve vývoji řeči. První slova ve vývoji dítěte mají tvar slabik (pá, ham…). V předškolním věku dítě dělí slova na slabiky v rozpočítadlech, říkadlech i písničkách. „Metoda normálních slabik“byla jednou z metod osvojování čtení. Koncem 19.století měla rozřešit problém spojování hlásek a písmen ve slabiku. Otázkou zůstává, nakolik čtení slabik brzdí proces zmocňování se obsahu slov.

Čtení slov Čtení slov. Probíhá dvěma cestami opět v obou metodách téměř shodně. a) Spojování písmen do slov. V metodě A/S jsou písmena spojována přes slabiky, v G metodě přímo do slov. Problém může nastat v případě oslabení krátkodobé paměti (dítě si písmena nepamatuje) nebo oslabení sluchové syntézy (písmena sice izolovaně přečte, ale neumí je spojit do slova). b) Poznávání celých slov. Probíhá v obou metodách shodně. Slova jsou na základě opakovaného čtení uložena do paměti a při opětovném vnímání si je dítě vybavuje. Vybavení obsahu slova. Lze předpokládat, že při hbitém hláskování se obsah slova vybaví rychle. Podobně rychle se může vybavovat obsah při hbitém slabikování.

Porozumění

Čtení celých vět s porozuměním Spojení slov včetně jejich obsahu do vět, čtení se správnou intonací. Úspěšné zvládnutí tohoto kroku je závislé na stupni automatizaci dekódování, na úrovni vývoje řeči, rychlosti a koordinaci zapojených psychických funkcí.

Co je porozumění? Je cílem čtení. Je to psycholingvistická činnost. Dochází ke spojení mezi prvky textu a vědomostmi čtenáře. K aktivizaci současných vědomostí jsou nutné tři podmínky : 1. Současné vědomosti musejí být uspořádané, musejí tvořit systém. 2. Čtenář musí být schopen souvislosti tvořit 3. Text musí poskytovat dostatek podnětů, aby stimuloval použití existujících vědomostí. (Obrázky, grafy, zvýraznění apod.) (Gavora 2002) Porozumění probíhá na více úrovních. Je ovlivněno úrovní čtení, věkem i NÁCVIKEM.

Faktory ovlivňující porozumění čtenému textu Zvládnutí jazyka: slovní zásoba, syntaktická pravidla Zvládnutí dekódování Obsahová přiměřenost textu Rozumové schopnosti čtenáře Motivace, únava

Jak zjišťujeme porozumění? Vyprávění obsahu. Odpovědi na otázky – ústně. Odpovědi na otázky – písemně. Označení správných odpovědí volbou. Kresba obrázků, nákresů, myšlenkové mapy. Dramatizace. (klady a zápory)

3 druhy čtení 1. Orientační čtení (Skimming, Skimm reading) 2. Kurzorické (selektivní) čtení (Scanning) 3. Statarické (podrobné) čtení (podrobněji dále)

Orientační čtení Mám to vůbec číst? Soustředění na zvýrazněné části textu, slova, informace. (knížka, novinový článek) Napomáhají obrázky, grafy, diagramy Tučně vytištěná slova, kurzíva, barevné zdůraznění Titulky, nadpisy Využívání důležitých části textu (obsah, rejstřík, souhrn)

Kurzorické čtení Kdo to napsal? Kdy byl upálen?.... Cílem je nalézt důležitou informaci. Není třeba číst podrobně celý text. Podstatou je rychlé rozpoznání slova, názvu, informace. Značné obtíže u lidí s dyslexií – „rozpoznání“ slova je třeba cvičit.

Statarické (podrobné) čtení Musím se to nějak naučit, přečíst to…. Čtení po slovech. Zapamatování informací. Práce s informacemi.

Uchování informací v paměti Mentální mapy Shrnutí obsahu po odstavcích (stránkách) Čtení ve dvojicích, s kamarádem Zaměření na čísla, tabulky, grafy Zamýšlení nad obsahem, uspořádání myšlenek Psaní poznámek

Úpravy textu pro snazší pochopení Členění textu Zvýraznění důležitých pojmů tučně, kurzívou Zvětšení písmen. Volba fontů – ne kurzíva Optimální pozadí textu, barva (zelená, modrá, žlutá)

Osvojování čtení u dospělých Motivace Volba metody Volba pracovních materiálů Soustavná cvičení Soustavná motivace

Faktory ovlivňující čtení ve vyšším věku Zrak Sluch Centrální nervová soustava Změny emotivity (prožívání, náladovost, vztek) Změna adaptability Motivace Změna hierarchie hodnot Zpomalení psychomotorického tempa

Vhodné podmínky ke čtení Motivace Klidné prostředí Velká písmena, popř. lupa Text doplněný obrázkem, grafem Cizí slova Snadný přístup k četbě (nabídka knih, novin, časopisů) Předčítání (vhodné tempo, prostředí)

Kognitivní procesy Jejich soustavné rozvíjení a posilování pozitivně ovlivňuje CNS Logické myšlení, paměť, pozornost, slovní zásoba, zraková a sluchová percepce, slovní zásoba (řeč jako celek) Pozor na výběr materiálu a textů ke čtení (zdůvodnit používání materiálů pro děti nebo nepoužívat)