Mgr. Veronika Vytejčková, odbor legislativní MŽP Mgr. Veronika Vytejčková, odbor legislativní MŽP Vybrané problémy vodoprávní praxe I. Připravované změny.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Mgr. Irena Fadrhoncová.  Definice: právní norma je obecně závazné pravidlo chování, které je vyjádřeno zvláštní státem uznanou formou a jehož zachování.
Advertisements

Koncepce organizace posudkové služby JUDr. Jiří Veselý, Ph.D. ředitel odboru výkonu posudkové služby MPSV.
Kutná Hora 26. května 2015 NOVELA STAVEBNÍHO ZÁKONA.
Právní okénko Porada s řediteli škol a školských zařízení zřizovaných Libereckým krajem Liberec 3. dubna 2014.
Případové studie Úvodní informace Zpracovávaná témata Ukázka zpracovaného tématu CZ.1.07/1.1.00/ My to umíme.
Důvod přijetí novely:  1. Přesunutí úpravy odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání z přechodných ustanovení (§ 364 až § 390) do jedenácté části.
PODNIKÁNÍ VY_32_INOVACE_POD_20. Obsah Základní pojmy Právní úprava Podnikání podle živnostenského zákona Obchodní společnosti Družstva Státní podnik Neziskové.
Právo na informace Zák. č. 106/1999 Sb.,o svobodném přístupu k informacím.
Voda jak ji neznáme Povolení k nakládání s vodami k Ing. Jana Zmeškalová.
Zákon o sociálním podnikání Průběžné informace o připravovaném předpisu.
Nový občanský zákoník - co přinese NNO JUDr. Hynek Pečinka XIV. krajský sněm Unie nestátních neziskových organizací Olomouckého kraje Olomouc /
Pojem a význam práva Souhrn norem, stanovených uznaných státem k dosažení určitých společenských účelů, jejichž zachování je vynucováno státní mocí Objektivní.
N á zev S Š : SOU Uherský Brod Autor: Mgr. Věra Dudová N á zev prezentace (DUMu): Právní řád ČR a právní ochrana občanů N á zev sady: Výuka občanské nauky.
Bezpečnostní opatření Policie ČR se Státní plavební správou „VODA 2016“
Vypracováno kolektivem autorů České společnosti pro technickou normalizaci Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví
Ing. Evžen Zavadil Nařízení vlády č. 57/2016 Sb. Novotného lávka, 22. červen 2016.
Mgr. Veronika Vytejčková, odbor legislativní MŽP Mgr. Veronika Vytejčková, odbor legislativní MŽP Vybrané problémy vodoprávní praxe I.
EIA novela 2015 STAVEBNÍ ÚŘADY Novela zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, (viz zákon č. 39/2015 Sb.,), účinná.
Krizové štáby. Zákon č. 240/2000 Sb., § 14 (1) Hejtman zajišťuje připravenost kraje na řešení krizových situací; ostatní orgány kraje se na této připravenosti.
Vnitřní předpisy účetní jednotky Porada odboru veřejné správy, dozoru a kontroly Ing. Tomáš Sluka Ministerstvo financí odbor Regulace a metodika účetnictví.
Rozhodčí řízení Přednáška 5-6 VŠFS Rozhodčí soudy /RS/ stálé rozhodčí instituce -rozhodčí soudy (RS) Zřízeny podle právních předpisů státu, kde.
OCHRANA PROTI NESPRÁVNÉMU POSTUPU ZADAVATELE. PRAVOMOCI ÚOHS - § 112 vydává předběžná opatření, vydává předběžná opatření, rozhoduje, zda zadavatel při.
Příprava novely stavebního zákona
K problematice schvalování drážních vozidel
Územní plánování aneb jak na to Porada pro ÚÚP na KÚ LK dne
Brno, Příslušnost vodoprávních úřadů
Pojem přeměna obchodní společnosti
Zákon o sociálním podnikání
Státní organizace.
Mgr. Michal Matouš Katedra správní vědy a správního práva, PrF MU
NÁLEŽITOSTI ROZHODNUTÍ A ODVOLÁNÍ SEMINÁŘ
Název vzdělávacího materiálu
VYŽIVOVACÍ POVINNOST DĚTÍ K RODIČŮM
Zpráva o uplatňování ÚP
Obecné zásady při aplikaci ZÚR JMK
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiálu
Stavební uzávěra základní informace
Občanské soudní řízení I.
Licenční smlouva autorská JUDr. E. Kadlecová ZS 2011/12
Zákon o sociálním podnikání
Mimořádné opravné a dozorčí prostředky
Novela zákona ZPF č. 41/2015 Sb. – účinnost od 1. dubna 2015
Roční seminář pro vodoprávní úřady
Oblast: Dobré životní podmínky zvířat
kpt. Ing. Tomáš Hoffmann HZS Karlovarského kraje
Obecné výklady o důkazech
Zpráva o uplatňování územního plánu
Číslo projektu školy CZ.1.07/1.5.00/
Aktuální právní úprava činnosti školy a nové úkoly zástupce ředitele
Pozemkové úpravy.
Role a možnosti spolupráce s orgány sociálně-právní ochrany dětí
Zákon o vodovodech a kanalizacích č. 274/2001 Sb
Závaznost ÚPD pro orgány státní správy lesa
Živnostenské podnikání (správně-právní režim) III. část
Změny právní úpravy ochrany přírody a krajiny
Pravidla a doporučené postupy pro vytváření studijních programů
STAVEBNÍ ZÁKON.
Tresty a ochranná opatření ( trestní sankce)
Zvláštní odborná způsobilost
© 2012 STÁTNÍ ÚSTAV PRO KONTROLU LÉČIV
Zvládání sucha a stavu nedostatku vody
Malotřídní škola a některé specifické momenty personální agendy
Hodnocení korupčních rizik (CIA) Oddělení boje s korupcí Praha, 2018
Implementace BAT závěrů do integrovaných povolení v Moravskoslezském kraji Krakow.
Legislativní otázky (část 1)
Občanské soudní řízení I.
Občanské soudní řízení I.
Zkušenosti z inspekcí kvality sociálních služeb
Územní plán s prvky regulačního plánu
SPRÁVNÍ PRÁVO.
Transkript prezentace:

Mgr. Veronika Vytejčková, odbor legislativní MŽP Mgr. Veronika Vytejčková, odbor legislativní MŽP Vybrané problémy vodoprávní praxe I. Připravované změny vodohospodářské legislativy Nakládání s vodami a vybraná judikatura

Připravované novely  „NOVÉ“ nařízení vlády o vypouštění odpadních vod do vod povrchových  MPŘ  „NOVÉ“ nařízení vlády o vypouštění odpadních vod do vod podzemních  po MPŘ  Novela vyhlášky o způsobu a rozsahu zpracování návrhu stanovování záplavových území (236/2007)  Novela vyhlášky o „monitoringu“ podzemních vod (5/2011)  Novela vodního zákona... předložení do vlády 12/2015  Plánování v oblasti vod

Nakládání s vodami a judikatura  „Nakládáním s povrchovými nebo podzemními vodami je jejich vzdouvání pomocí vodních děl, využívání jejich energetického potenciálu, jejich využívání k plavbě nebo k plavení dřeva, k chovu ryb nebo vodní drůbeže, jejich odběr, vypouštění odpadních vod do nich a další způsoby, jimiž lze využívat jejich vlastnosti nebo ovlivňovat jejich množství, průtok, výskyt nebo jakost.“ (§ 2 odst. 9 VZ)  Obecná definice pokrývající obecné nakládání (§ 6 a 7), i nakládání „povolované“ (§ 8)  Nakládání s vodami je obecně bezplatné, platí se pouze v případě odběru podzemních nebo povrchových vod a vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních.

Obecné nakládání s (povrchovými) vodami Usnesení NS 22 Cdo 3152/2012  V této věci se žalobce domáhal po žalovaných zdržení se vstupu na pozemek, včetně koupání a bruslení; žalobní nárok opíral o tvrzení, že je vlastníkem tohoto pozemku, a že do jeho vlastnického práva žalovaní neoprávněně zasahují tím, že pozemek neoprávněně užívají, zejména ke koupání a bruslení. Žalovaní namítali, že pozemek, na kterém je rybník, užívají na základě práva obecného nakládání s povrchovými vodami (§ 6 vodního zákona).  V souladu s uplatněním dispoziční zásady je vymezení předmětu řízení věcí žalobce; žádá-li ochranu vlastnického práva, pak – jestliže zákon výslovně nesvěřuje ochranu vlastnického práva v konkrétním případě jinému orgánu – je soud povinen o žalobě věcně rozhodnout, i když výsledku sledovaného žalobcem by bylo možno dosáhnout i ve správním řízení.

Obecné nakládání s (povrchovými) vodami  Žalobce požaduje ochranu svého vlastnického práva k pozemku podle § 126 odst. 1 obč. zák.; rozhodnutí o uplatněném žalobním nároku je v pravomoci soudu. Jinou otázkou je, nakolik je žaloba důvodná; soud musí zvážit, zda užíváním vodní hladiny žalovaní vůbec do vlastnického práva k pozemku zasahují (viz např. § 3 odst. 1 vodního zákona) a v případě, že by dospěl ke kladnému závěru, zda tak činí na základě práva obecného nakládání s povrchovými vodami; podle výsledku této úvahy o žalobě věcně rozhodne. Návrh na regulaci obecného nakládání s povrchovými vodami ve smyslu § 6 odst. 4 však nelze ztotožňovat s návrhem na ochranu vlastnického práva k pozemku, na kterém je povrchová voda, v tomto případě tvořící rybník.  Z uvedeného je zřejmé, že k projednání a rozhodnutí této věci je dána pravomoc soudu; dovolání je tak důvodné.

Obecné nakládání s (povrchovými) vodami

„Povolované“ nakládání s vodami (1) Povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami (dále jen "povolení k nakládání s vodami") je třeba a) jde-li o povrchové vody a nejde-li při tom o obecné nakládání s nimi 1. k jejich odběru, 2. k jejich vzdouvání, popřípadě akumulaci, 3. k využívání jejich energetického potenciálu, 4. k užívání těchto vod pro chov ryb nebo vodní drůbeže, popřípadě jiných vodních živočichů, za účelem podnikání, 5. k jinému nakládání s nimi, b) jde-li o podzemní vody 1. k jejich odběru, 2. k jejich akumulaci, 3. k jejich čerpání za účelem snižování jejich hladiny, 4. k umělému obohacování podzemních zdrojů vod povrchovou vodou, 5. k jinému nakládání s nimi, c) k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních, d) k čerpání povrchových nebo podzemních vod a jejich následnému vypouštění do těchto vod za účelem získání tepelné energie, e) k čerpání znečištěných podzemních vod za účelem snížení jejich znečištění a k jejich následnému vypouštění do těchto vod, popřípadě do vod povrchových, pokud nejde o činnost prováděnou na základě povolení podle zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě7b), f) k užívání důlní vody jako náhradního zdroje podle zvláštního zákona1a) X § 8 odst. 3

Odběry podzemních vod § 8 odst. 1 písm. b) bod 1. § 29 odst. 1: Zdroje podzemních vod jsou přednostně vyhrazeny pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou a pro účely, pro které je použití pitné vody stanoveno zvláštním právním předpisem.5) K jiným účelům může vodoprávní úřad povolit použití podzemní vody, jen není-li to na úkor uspokojování uvedených potřeb. Oxid uhličitý je zakázáno ukládat49) do hydrogeologických struktur s významnými zásobami kvalitních podzemních vod určených především pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou. § 9 odst. 1: Povolení k nakládání s vodami se vydává na časově omezenou dobu. V povolení k nakládání s vodami se stanoví účel, rozsah, povinnosti a popřípadě podmínky, za kterých se toto povolení vydává. Podkladem vydání povolení k nakládání s podzemními vodami je vyjádření osoby s odbornou způsobilostí, pokud vodoprávní úřad ve výjimečných případech nerozhodne jinak.8) X § 38 odst. 7 VZ

Odběry podzemních vod  Na která nakládání se vztahuje působnost ustanovení § 9 odst. 1 zákona?  Výklad MZe č. 57  Vyjádření osoby s odbornou způsobilostí podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, je podkladem vydání povolení k nakládání s podzemními vodami podle ustanovení § 8 odst. 1 písm. b), c), d) a e) vodního zákona, pokud vodoprávní úřad ve výjimečných případech nerozhodne jinak. § 9 odst /2001 Sb.§ 9 odst /2001 Sb.  Novela č. 150/2010 Sb. doplněn § 8 odst. 1 písm. f): „k užívání důlní vody jako náhradního zdroje podle zvláštního zákona.“ X § 38 odst. 7 VZ

Odběry podzemních vod Problém ztráty podzemní vody v důsledku realizace staveb/vrtů NSS 8 As 18/  § 100 odst. 1 písm. a) SŘ: „vyšly najevo dříve neznámé skutečnosti nebo důkazy, které existovaly v době původního řízení a které účastník, jemuž jsou ku prospěchu, nemohl v původním řízení uplatnit, anebo se provedené důkazy ukázaly nepravdivými.“  Tvrzení stěžovatelky o konkrétním snížení hladiny spodní vody nemůže být skutečností zakládající důvod pro povolení obnovy řízení ve věci stavby tůně na sousedním pozemku.  Nešlo o skutečnost, která objektivně existovala v době vedení správního řízení, ale o následek, ke kterému došlo realizací předmětné stavby.  Pojem „dříve neznámá skutečnost“ dle § 100 odst. 1 písm. a) správního řádu z roku 2004 nelze chápat subjektivně, tj. jako skutečnost neznámou tomu, kdo obnovu řízení navrhuje, ale v objektivním smyslu jako skutečnost, kterou účastník správního řízení znát nemohl a nemohl ji v původním řízení uplatnit. § 100 odst. 1 písm. a)§ 100 odst. 1 písm. a)

Odběry podzemních vod Požadavky ombudsmana k provádění průzkumných vrtů 1.Zajištění informovanosti vlastníků sousedních pozemků, na kterých se nachází studny 2.Zajištění možnosti „hájit“ zájmy  Snaha řešit přes novelizaci geologických prováděcích předpisů, úprava evidenčního listu, řešení „střetů zájmů“ …  Ve hře byla i novela stavebního zákona a požadavek na vydání územního rozhodnutí …

Vypouštění odpadních vod Nahrazení PN k vypouštění integrovaným povolením Městského soudu v Praze čj. 9 Ca 154/ I. V již zahájeném vodoprávním řízení o vydání povolení k vypouštění odpadních vod provozovatelem z povolovaného zařízení nelze pokračovat po zahájení řízení o vydání integrovaného povolení, protože integrované povolení nahrazuje povolení vodoprávního úřadu vydávané podle § 8 odst. 1 písm. c) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) - vydává se namísto něj (§ 126 odst. 5 citovaného zákona). § 8 odst. 1 písm. c) zákona č. 254/2001 Sb.vodní zákon§ 126 odst. 5§ 8 odst. 1 písm. c) zákona č. 254/2001 Sb.vodní zákon§ 126 odst. 5 II. Nestanovení emisních limitů pro vypouštění znečišťujících látek do vod v integrovaném povolení, resp. vynětí problematiky nakládání s vodami z projednání v rámci řízení o vydání integrovaného povolení s poukazem na probíhající vodoprávní řízení ve věci vypouštění odpadních vod z povolovaného zařízení, je porušením § 13 odst. 4 písm. a), § 13 odst. 6 a § 14 odst. 1 zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci. § 13 odst. 4 písm. a)§ 13 odst. 6§ 14 odst. 1 zákona č. 76/2002 Sb.§ 13 odst. 4 písm. a)§ 13 odst. 6§ 14 odst. 1 zákona č. 76/2002 Sb.

Vypouštění odpadních vod Zkušební provoz a emisní limity NSS 3 As 54/  Skutečnost, že v průběhu zkušebního provozu čistírny odpadních vod byly postupně stanoveny pro tento provoz dvojí emisní limity, nezakládá platnost pozdějších a mírnějších limitů pro trvalý provoz, ani povinnost správního orgánu stanovit pro trvalý provoz tyto pozdější a mírnější limity.  Režim zkušebního provozu byl ukončen dnem nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí vodoprávního úřadu. Toto rozhodnutí povoluje trvalý provoz, podmínky v něm uvedené neupravují pravidla pro provoz zkušební, nýbrž pro provoz trvalý. Záleží na úvaze správního orgánu - vodoprávního úřadu - jaké emisní limity zvolí pro trvalý provoz čistírny. Při jejich stanovení však vychází z výsledků zkušebního provozu (…) VPÚ zvolil ty hodnoty, které podle jeho úvahy jsou těmi nejvhodnějšími.

Vypouštění odpadních vod  VPÚ: „Jaké jsou možné (zákonné) způsoby likvidace odpadních vod z jímky na vyvážení (vazba na § 38 odst. 6 vodního zákona)? 1. Odvoz na ČOV, 2. předání zemědělci k rozstřiku na pozemek, 3. rozstřik po vlastním pozemku?“

Vypouštění odpadních vod Rozstřik odpadních vod Výklad MZe č. 46  „… žádost obce, která žádá o povolení domovních čističek v malých obcích do 80 EO. … navržena je likvidace pomocí ČOV s vypouštěním vyčištěné vody do zachycovacích nádrží, zde je akumulována a později rozstřikována na okolní pozemky jako zálivka. (…) Jedna z námitek správce povodí k výše uvedenému záměru zněla, že v tomto případě se jedná o povolení vodního díla s přímým vypouštěním odpadních vod do půdních vrstev podle § 38 odst. 4 vodního zákona. A že nelze tento záměr povolit, neboť se nejedná o výjimečný případ vypouštění z jednotlivých rodinných domů či staveb k individuální rekreaci.“ § 38 odst. 4§ 38 odst. 4  Ad 1) Jedná se v tomto případě o povolení vodního díla (§ 15 odst. 1 a § 55 odst. 1) písm. c) vodního zákona s přímým vypouštěním odpadních vod do půdních vrstev podle § 38 odst. 4 vodního zákona? § 15 odst. 1§ 55 odst. 1) písm. c)§ 38 odst. 4§ 15 odst. 1§ 55 odst. 1) písm. c)§ 38 odst. 4 Ad 2) A nebo se jedná o povolení vodního díla podle § 55 odst. 1 písm. c) vodního zákona - čistírna odpadních vod. Nakládání s odpadními vodami - vypouštění by se v tomto případě nepovolovalo a akumulační jímku by povoloval stavební úřad, protože by se nejednalo o vodní dílo (§ 55 odst. 2 vodního zákona) - jednoduché zařízení k akumulaci odpadních vod?“ § 55 odst. 1 písm. c)§ 55 odst. 2§ 55 odst. 1 písm. c)§ 55 odst. 2

Vypouštění odpadních vod  Dle ustanovení § 55 odst. 3 písm. c) vodního zákona jsou mezi vodní díla zařazeny i čistírny odpadních vod. § 55 odst. 3 písm. c)§ 55 odst. 3 písm. c)  Obecně lze konstatovat, že stavba domovní čistírny, ze které nejsou vypouštěny odpadní vody do vod povrchových nebo podzemních, ale jsou po čistícím procesu akumulovány v bezodtokých jímkách, zřejmě neslouží k nakládání s vodami ve smyslu ustanovení vodního zákona, a to k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních podle § 8 odst. 1 písm. c) vodního zákona ani k vypouštění odpadních vod do kanalizace dle § 16 vodního zákona a nemělo by se u těchto staveb zřejmě jednat o vodní dílo. V tomto případě by se jednalo o stavbu, kterou povoluje obecný stavební úřad. § 8 odst. 1 písm. c)§ 16§ 8 odst. 1 písm. c)§ 16 X MŽP „ … případy, kdy je předčištěná odpadní voda z ČOV (vodního díla!) následně akumulována v bezodtoké jímce a rozstřikována na pozemek považujeme za variantu vypouštění odpadních vod do vod podzemních a samotnou jímku za příslušenství stavby hlavní (ČOV).“

Vypouštění odpadních vod Odpovědnost za vypouštění odpadních vod NSS 7 As 110/ Správního deliktu podle § 116 odst. 1 písm. b) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, se dopustí subjekt, který je v nejtěsnějším vztahu k zařízení, z něhož jsou nedovoleně vypouštěny odpadní vody, tedy obvykle nejprve provozovatel, poté nájemce a teprve poté vlastník zařízení, a to nejen tím, že sám nebo prostřednictvím svých pracovníků, popř. pracovníků jiného subjektu konajících na jeho pokyn, odpadní vody vypustí, ale i tím, že svým jednáním, ať už konáním nebo opomenutím, dopustí, a to i bez svého zavinění, aby prostřednictvím jeho zařízení nepředčištěná voda unikla. § 116 odst. 1 písm. b)254/2001 Sb.§ 116 odst. 1 písm. b)254/2001 Sb.

Vypouštění odpadních vod  Městský soud vychází z širší koncepce původce úniku odpadních vod, tedy subjektu fakticky provozujícího ČOV likvidací splašků, a to nejen vypouštěním odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních, ale například i vyvážením jímky, ve které jsou splašky shromažďovány. Zohledňuje tedy i situaci, kdy ČOV není provozována předpokládaným způsobem a odpadní vody nejsou na základě povolení provozovatele vypouštěny do podzemních či povrchových vod, ale de facto představuje ČOV jímku, s níž je nějakým způsobem manipulováno, aby nedošlo k přílišnému nahromadění splašků.  Jak městský soud správně konstatoval, správní spis neobsahuje žádné podklady, ze kterých by bylo zřejmé, kdo v době, kdy došlo k nedovolenému vypouštění odpadních vod, ČOV provozoval nebo provozovat měl (ve smyslu vyvážení jímky).  Široké pojetí nedovoleného vypouštění OV – viz rozsudek NSS 1 As 51/2008 – 72; rozsudek NSS publikovaný pod č. 8/2009 Sb.

Související informace  Právní postavení občanských sdružení podle § 70 zákona č. 114/1992 Sb.po nabytí účinnosti nového občanského zákoníku?  „Občanské sdružení se buď (automaticky) změnilo od na spolek (viz § 3045 NOZ) nebo (aktivními kroky podle NOZ) na ústav, sociální družstvo nebo obecně prospěšnou společnost.“  „Ve vztahu k § 70 zákona č. 114/1992 Sb. nedošlo k žádné změně v rozsahu oprávnění dosavadních občanských sdružení. V souladu s univerzálním přechodným ustanovením § 3029 NOZ lze odkazy na občanská sdružení považovat za odkazy na spolky, jde pouze o jiné pojmenování téhož subjektu, tj. spolek není funkčně nic jiného než právě občanské sdružení. V tomto případě není třeba výslovná změna pojmosloví v § 70 zákona č. 114/1992 Sb.“

Děkuji za pozornost. Kutná Hora – 05/2015