Mgr. Veronika Vytejčková, odbor legislativní MŽP Mgr. Veronika Vytejčková, odbor legislativní MŽP Vybrané problémy vodoprávní praxe I. Připravované změny vodohospodářské legislativy Nakládání s vodami a vybraná judikatura

Připravované novely  „NOVÉ“ nařízení vlády o vypouštění odpadních vod do vod povrchových  MPŘ  „NOVÉ“ nařízení vlády o vypouštění odpadních vod do vod podzemních  po MPŘ  Novela vyhlášky o způsobu a rozsahu zpracování návrhu stanovování záplavových území (236/2007)  Novela vyhlášky o „monitoringu“ podzemních vod (5/2011)  Novela vodního zákona... předložení do vlády 12/2015  Plánování v oblasti vod

Nakládání s vodami a judikatura  „Nakládáním s povrchovými nebo podzemními vodami je jejich vzdouvání pomocí vodních děl, využívání jejich energetického potenciálu, jejich využívání k plavbě nebo k plavení dřeva, k chovu ryb nebo vodní drůbeže, jejich odběr, vypouštění odpadních vod do nich a další způsoby, jimiž lze využívat jejich vlastnosti nebo ovlivňovat jejich množství, průtok, výskyt nebo jakost.“ (§ 2 odst. 9 VZ)  Obecná definice pokrývající obecné nakládání (§ 6 a 7), i nakládání „povolované“ (§ 8)  Nakládání s vodami je obecně bezplatné, platí se pouze v případě odběru podzemních nebo povrchových vod a vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních.

Obecné nakládání s (povrchovými) vodami Usnesení NS 22 Cdo 3152/2012  V této věci se žalobce domáhal po žalovaných zdržení se vstupu na pozemek, včetně koupání a bruslení; žalobní nárok opíral o tvrzení, že je vlastníkem tohoto pozemku, a že do jeho vlastnického práva žalovaní neoprávněně zasahují tím, že pozemek neoprávněně užívají, zejména ke koupání a bruslení. Žalovaní namítali, že pozemek, na kterém je rybník, užívají na základě práva obecného nakládání s povrchovými vodami (§ 6 vodního zákona).  V souladu s uplatněním dispoziční zásady je vymezení předmětu řízení věcí žalobce; žádá-li ochranu vlastnického práva, pak – jestliže zákon výslovně nesvěřuje ochranu vlastnického práva v konkrétním případě jinému orgánu – je soud povinen o žalobě věcně rozhodnout, i když výsledku sledovaného žalobcem by bylo možno dosáhnout i ve správním řízení.

Obecné nakládání s (povrchovými) vodami  Žalobce požaduje ochranu svého vlastnického práva k pozemku podle § 126 odst. 1 obč. zák.; rozhodnutí o uplatněném žalobním nároku je v pravomoci soudu. Jinou otázkou je, nakolik je žaloba důvodná; soud musí zvážit, zda užíváním vodní hladiny žalovaní vůbec do vlastnického práva k pozemku zasahují (viz např. § 3 odst. 1 vodního zákona) a v případě, že by dospěl ke kladnému závěru, zda tak činí na základě práva obecného nakládání s povrchovými vodami; podle výsledku této úvahy o žalobě věcně rozhodne. Návrh na regulaci obecného nakládání s povrchovými vodami ve smyslu § 6 odst. 4 však nelze ztotožňovat s návrhem na ochranu vlastnického práva k pozemku, na kterém je povrchová voda, v tomto případě tvořící rybník.  Z uvedeného je zřejmé, že k projednání a rozhodnutí této věci je dána pravomoc soudu; dovolání je tak důvodné.

Obecné nakládání s (povrchovými) vodami

„Povolované“ nakládání s vodami (1) Povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami (dále jen "povolení k nakládání s vodami") je třeba a) jde-li o povrchové vody a nejde-li při tom o obecné nakládání s nimi 1. k jejich odběru, 2. k jejich vzdouvání, popřípadě akumulaci, 3. k využívání jejich energetického potenciálu, 4. k užívání těchto vod pro chov ryb nebo vodní drůbeže, popřípadě jiných vodních živočichů, za účelem podnikání, 5. k jinému nakládání s nimi, b) jde-li o podzemní vody 1. k jejich odběru, 2. k jejich akumulaci, 3. k jejich čerpání za účelem snižování jejich hladiny, 4. k umělému obohacování podzemních zdrojů vod povrchovou vodou, 5. k jinému nakládání s nimi, c) k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních, d) k čerpání povrchových nebo podzemních vod a jejich následnému vypouštění do těchto vod za účelem získání tepelné energie, e) k čerpání znečištěných podzemních vod za účelem snížení jejich znečištění a k jejich následnému vypouštění do těchto vod, popřípadě do vod povrchových, pokud nejde o činnost prováděnou na základě povolení podle zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě7b), f) k užívání důlní vody jako náhradního zdroje podle zvláštního zákona1a) X § 8 odst. 3

Odběry podzemních vod § 8 odst. 1 písm. b) bod 1. § 29 odst. 1: Zdroje podzemních vod jsou přednostně vyhrazeny pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou a pro účely, pro které je použití pitné vody stanoveno zvláštním právním předpisem.5) K jiným účelům může vodoprávní úřad povolit použití podzemní vody, jen není-li to na úkor uspokojování uvedených potřeb. Oxid uhličitý je zakázáno ukládat49) do hydrogeologických struktur s významnými zásobami kvalitních podzemních vod určených především pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou. § 9 odst. 1: Povolení k nakládání s vodami se vydává na časově omezenou dobu. V povolení k nakládání s vodami se stanoví účel, rozsah, povinnosti a popřípadě podmínky, za kterých se toto povolení vydává. Podkladem vydání povolení k nakládání s podzemními vodami je vyjádření osoby s odbornou způsobilostí, pokud vodoprávní úřad ve výjimečných případech nerozhodne jinak.8) X § 38 odst. 7 VZ

Odběry podzemních vod  Na která nakládání se vztahuje působnost ustanovení § 9 odst. 1 zákona?  Výklad MZe č. 57  Vyjádření osoby s odbornou způsobilostí podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, je podkladem vydání povolení k nakládání s podzemními vodami podle ustanovení § 8 odst. 1 písm. b), c), d) a e) vodního zákona, pokud vodoprávní úřad ve výjimečných případech nerozhodne jinak. § 9 odst /2001 Sb.§ 9 odst /2001 Sb.  Novela č. 150/2010 Sb. doplněn § 8 odst. 1 písm. f): „k užívání důlní vody jako náhradního zdroje podle zvláštního zákona.“ X § 38 odst. 7 VZ

Odběry podzemních vod Problém ztráty podzemní vody v důsledku realizace staveb/vrtů NSS 8 As 18/  § 100 odst. 1 písm. a) SŘ: „vyšly najevo dříve neznámé skutečnosti nebo důkazy, které existovaly v době původního řízení a které účastník, jemuž jsou ku prospěchu, nemohl v původním řízení uplatnit, anebo se provedené důkazy ukázaly nepravdivými.“  Tvrzení stěžovatelky o konkrétním snížení hladiny spodní vody nemůže být skutečností zakládající důvod pro povolení obnovy řízení ve věci stavby tůně na sousedním pozemku.  Nešlo o skutečnost, která objektivně existovala v době vedení správního řízení, ale o následek, ke kterému došlo realizací předmětné stavby.  Pojem „dříve neznámá skutečnost“ dle § 100 odst. 1 písm. a) správního řádu z roku 2004 nelze chápat subjektivně, tj. jako skutečnost neznámou tomu, kdo obnovu řízení navrhuje, ale v objektivním smyslu jako skutečnost, kterou účastník správního řízení znát nemohl a nemohl ji v původním řízení uplatnit. § 100 odst. 1 písm. a)§ 100 odst. 1 písm. a)

Odběry podzemních vod Požadavky ombudsmana k provádění průzkumných vrtů 1.Zajištění informovanosti vlastníků sousedních pozemků, na kterých se nachází studny 2.Zajištění možnosti „hájit“ zájmy  Snaha řešit přes novelizaci geologických prováděcích předpisů, úprava evidenčního listu, řešení „střetů zájmů“ …  Ve hře byla i novela stavebního zákona a požadavek na vydání územního rozhodnutí …

Vypouštění odpadních vod Nahrazení PN k vypouštění integrovaným povolením Městského soudu v Praze čj. 9 Ca 154/ I. V již zahájeném vodoprávním řízení o vydání povolení k vypouštění odpadních vod provozovatelem z povolovaného zařízení nelze pokračovat po zahájení řízení o vydání integrovaného povolení, protože integrované povolení nahrazuje povolení vodoprávního úřadu vydávané podle § 8 odst. 1 písm. c) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) - vydává se namísto něj (§ 126 odst. 5 citovaného zákona). § 8 odst. 1 písm. c) zákona č. 254/2001 Sb.vodní zákon§ 126 odst. 5§ 8 odst. 1 písm. c) zákona č. 254/2001 Sb.vodní zákon§ 126 odst. 5 II. Nestanovení emisních limitů pro vypouštění znečišťujících látek do vod v integrovaném povolení, resp. vynětí problematiky nakládání s vodami z projednání v rámci řízení o vydání integrovaného povolení s poukazem na probíhající vodoprávní řízení ve věci vypouštění odpadních vod z povolovaného zařízení, je porušením § 13 odst. 4 písm. a), § 13 odst. 6 a § 14 odst. 1 zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci. § 13 odst. 4 písm. a)§ 13 odst. 6§ 14 odst. 1 zákona č. 76/2002 Sb.§ 13 odst. 4 písm. a)§ 13 odst. 6§ 14 odst. 1 zákona č. 76/2002 Sb.

Vypouštění odpadních vod Zkušební provoz a emisní limity NSS 3 As 54/  Skutečnost, že v průběhu zkušebního provozu čistírny odpadních vod byly postupně stanoveny pro tento provoz dvojí emisní limity, nezakládá platnost pozdějších a mírnějších limitů pro trvalý provoz, ani povinnost správního orgánu stanovit pro trvalý provoz tyto pozdější a mírnější limity.  Režim zkušebního provozu byl ukončen dnem nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí vodoprávního úřadu. Toto rozhodnutí povoluje trvalý provoz, podmínky v něm uvedené neupravují pravidla pro provoz zkušební, nýbrž pro provoz trvalý. Záleží na úvaze správního orgánu - vodoprávního úřadu - jaké emisní limity zvolí pro trvalý provoz čistírny. Při jejich stanovení však vychází z výsledků zkušebního provozu (…) VPÚ zvolil ty hodnoty, které podle jeho úvahy jsou těmi nejvhodnějšími.

Vypouštění odpadních vod  VPÚ: „Jaké jsou možné (zákonné) způsoby likvidace odpadních vod z jímky na vyvážení (vazba na § 38 odst. 6 vodního zákona)? 1. Odvoz na ČOV, 2. předání zemědělci k rozstřiku na pozemek, 3. rozstřik po vlastním pozemku?“

Vypouštění odpadních vod Rozstřik odpadních vod Výklad MZe č. 46  „… žádost obce, která žádá o povolení domovních čističek v malých obcích do 80 EO. … navržena je likvidace pomocí ČOV s vypouštěním vyčištěné vody do zachycovacích nádrží, zde je akumulována a později rozstřikována na okolní pozemky jako zálivka. (…) Jedna z námitek správce povodí k výše uvedenému záměru zněla, že v tomto případě se jedná o povolení vodního díla s přímým vypouštěním odpadních vod do půdních vrstev podle § 38 odst. 4 vodního zákona. A že nelze tento záměr povolit, neboť se nejedná o výjimečný případ vypouštění z jednotlivých rodinných domů či staveb k individuální rekreaci.“ § 38 odst. 4§ 38 odst. 4  Ad 1) Jedná se v tomto případě o povolení vodního díla (§ 15 odst. 1 a § 55 odst. 1) písm. c) vodního zákona s přímým vypouštěním odpadních vod do půdních vrstev podle § 38 odst. 4 vodního zákona? § 15 odst. 1§ 55 odst. 1) písm. c)§ 38 odst. 4§ 15 odst. 1§ 55 odst. 1) písm. c)§ 38 odst. 4 Ad 2) A nebo se jedná o povolení vodního díla podle § 55 odst. 1 písm. c) vodního zákona - čistírna odpadních vod. Nakládání s odpadními vodami - vypouštění by se v tomto případě nepovolovalo a akumulační jímku by povoloval stavební úřad, protože by se nejednalo o vodní dílo (§ 55 odst. 2 vodního zákona) - jednoduché zařízení k akumulaci odpadních vod?“ § 55 odst. 1 písm. c)§ 55 odst. 2§ 55 odst. 1 písm. c)§ 55 odst. 2

Vypouštění odpadních vod  Dle ustanovení § 55 odst. 3 písm. c) vodního zákona jsou mezi vodní díla zařazeny i čistírny odpadních vod. § 55 odst. 3 písm. c)§ 55 odst. 3 písm. c)  Obecně lze konstatovat, že stavba domovní čistírny, ze které nejsou vypouštěny odpadní vody do vod povrchových nebo podzemních, ale jsou po čistícím procesu akumulovány v bezodtokých jímkách, zřejmě neslouží k nakládání s vodami ve smyslu ustanovení vodního zákona, a to k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních podle § 8 odst. 1 písm. c) vodního zákona ani k vypouštění odpadních vod do kanalizace dle § 16 vodního zákona a nemělo by se u těchto staveb zřejmě jednat o vodní dílo. V tomto případě by se jednalo o stavbu, kterou povoluje obecný stavební úřad. § 8 odst. 1 písm. c)§ 16§ 8 odst. 1 písm. c)§ 16 X MŽP „ … případy, kdy je předčištěná odpadní voda z ČOV (vodního díla!) následně akumulována v bezodtoké jímce a rozstřikována na pozemek považujeme za variantu vypouštění odpadních vod do vod podzemních a samotnou jímku za příslušenství stavby hlavní (ČOV).“

Vypouštění odpadních vod Odpovědnost za vypouštění odpadních vod NSS 7 As 110/ Správního deliktu podle § 116 odst. 1 písm. b) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, se dopustí subjekt, který je v nejtěsnějším vztahu k zařízení, z něhož jsou nedovoleně vypouštěny odpadní vody, tedy obvykle nejprve provozovatel, poté nájemce a teprve poté vlastník zařízení, a to nejen tím, že sám nebo prostřednictvím svých pracovníků, popř. pracovníků jiného subjektu konajících na jeho pokyn, odpadní vody vypustí, ale i tím, že svým jednáním, ať už konáním nebo opomenutím, dopustí, a to i bez svého zavinění, aby prostřednictvím jeho zařízení nepředčištěná voda unikla. § 116 odst. 1 písm. b)254/2001 Sb.§ 116 odst. 1 písm. b)254/2001 Sb.

Vypouštění odpadních vod  Městský soud vychází z širší koncepce původce úniku odpadních vod, tedy subjektu fakticky provozujícího ČOV likvidací splašků, a to nejen vypouštěním odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních, ale například i vyvážením jímky, ve které jsou splašky shromažďovány. Zohledňuje tedy i situaci, kdy ČOV není provozována předpokládaným způsobem a odpadní vody nejsou na základě povolení provozovatele vypouštěny do podzemních či povrchových vod, ale de facto představuje ČOV jímku, s níž je nějakým způsobem manipulováno, aby nedošlo k přílišnému nahromadění splašků.  Jak městský soud správně konstatoval, správní spis neobsahuje žádné podklady, ze kterých by bylo zřejmé, kdo v době, kdy došlo k nedovolenému vypouštění odpadních vod, ČOV provozoval nebo provozovat měl (ve smyslu vyvážení jímky).  Široké pojetí nedovoleného vypouštění OV – viz rozsudek NSS 1 As 51/2008 – 72; rozsudek NSS publikovaný pod č. 8/2009 Sb.

Související informace  Právní postavení občanských sdružení podle § 70 zákona č. 114/1992 Sb.po nabytí účinnosti nového občanského zákoníku?  „Občanské sdružení se buď (automaticky) změnilo od na spolek (viz § 3045 NOZ) nebo (aktivními kroky podle NOZ) na ústav, sociální družstvo nebo obecně prospěšnou společnost.“  „Ve vztahu k § 70 zákona č. 114/1992 Sb. nedošlo k žádné změně v rozsahu oprávnění dosavadních občanských sdružení. V souladu s univerzálním přechodným ustanovením § 3029 NOZ lze odkazy na občanská sdružení považovat za odkazy na spolky, jde pouze o jiné pojmenování téhož subjektu, tj. spolek není funkčně nic jiného než právě občanské sdružení. V tomto případě není třeba výslovná změna pojmosloví v § 70 zákona č. 114/1992 Sb.“

Děkuji za pozornost. Kutná Hora – 05/2015