DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu: EU peníze středním školám Gymnázium a Střední odborná škola, Podbořany, příspěvková organizace Šablona: DUM č. 3/2 – 5/11 Sada: Československé dějiny po roce 1945 Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Marcela Svejkovská. Dostupné z Metodického portálu ISSN Provozuje Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV).

TÉMA: Vyrovnávání se s minulostí? PŘEDMĚT: dějepis – moderní československé dějiny KLÍČOVÁ SLOVA: omluva za odsun, spor o katedrálu, rehabilitace, restituce, skupina bratří Mašínů, Cibulkovy seznamy spolupracovníků StB JMÉNO AUTORA: Mgr. Marcela Svejkovská

1.Proč bývá odpuštění záležitostí až několika dalších generací? 2.Jaký názor máš na „kolektivní vinu“? Kdy se v naší historii uplatňovala? 3.Jakým způsobem se k minulosti postavila komunistická strana? 4.Vyhledej, zda došlo k omluvě za komunistické zločiny? 5.Které kauzy rozdělovaly a mnohdy dosud rozdělují českou (i slovenskou) společnost?

Omluva za odsun  smlouva o dobrém sousedství a přátelské spolupráci: 1992  Česko-německá deklarace: 1997

Smíření, 1995 Navrhujeme proto neprodleně zahájit jednání mezi českou vládou a politickou reprezentací sudetských Němců. Obsahem těchto jednání by měly být všechny otázky, které aspoň jedna ze stran považuje za otevřené. Za nezbytnou považujeme formulaci společného stanoviska k problematickým rozhodnutím minulosti, jež bude opřeno o všeobecně uznávané normy lidských a občanských práv… Tento program by měl zahrnovat umožnění návratu těm vyhnaným, kteří si ho budou dále přát, za podmínky že budou mít stejná práva jako ostatní občané ČR. Navrhujeme dále vytvořit společnou česko-německou nadaci se státní účastí za účelem podpory konkrétních projektů v českém pohraničí. A navrhujeme konečně, aby Češi a sudetští Němci společně podporovali rozšíření již existující přeshraniční spolupráce mezi sousedícími oblastmi ČR a SRN… (Pozn. 1)

„Zejména v posledních letech jsme však svědky nesmírně bolestivého, složitého, ale zřejmě nezbytného procesu; cítíme nutnost o odsunu mluvit a psát. Uvědomujeme si, že ani tento drastický zásah do života naší společnosti, ani předchozí staletí mnohdy plodného soužití Čechů a Němců prostě nelze vygumovat z našeho povědomí. Zatímco Edvard Beneš cítil nutnost odčinit Mnichov, prožívají dnes mnozí cosi jako povinnost odčinit odsun. Dlouho zamlčované, po jistý čas dokonce téměř zakázané téma nás postupně dostihlo. Stalo se velkým tématem politickým, vědeckým, společenským, tématem úzce spjatým s rozvojem občanské společnosti, tématem, které zaměstnává a ještě bude zaměstnávat naše kolektivní svědomí.“ Matěj Spurný, pozn. 2

Václav Havel: den před prezidentskými volbami r vyzval k omluvě sudetským Němcům. Václav Klaus: po svém zvolení překvapil (v 90. letech – jen opatrná vyjádření): „Tyto události plné násilí a lidských tragédií poznamenaly celé generace a pocity křivd v myslích řady lidí přežívají dodnes. V České republice i v Německu bychom měli umět říci: Toto se stalo, dnes už minulost nezměníme, z dnešního hlediska šlo o činy nepřijatelné.“ (Pozn. 3) Miloš Zeman: vyhledej, v jakých souvislostech hovořil ve své prezidentské kampani o odsunu Němců. Miroslav Nečas: omluva z r. 2013

Česko-německé vztahy Sudety – protrhnout vrstvu lhostejnosti: w Metodika: protrhnout-vrstvu-lhostejnosti/ (Pozn. 4 a 5)

Spor o katedrálu Obr. 1Obr. 2

Vlastnictví katedrály do r spravována církví, pak vlastníkem „československý lid“ po r. 1989: spor o její vlastnictví 1992 řada organizací zřizovaných církví: žalobu na určení vlastnictví katedrály Z. Mahler: kniha a televizní seriál (obrovská sledovanost, až hysterické reakce) Srovnej se středověkým chápáním vlastnictví církevní stavby – církev stavbu spravovala, financoval ji většinou donátor, byla vlastnictvím sebe sama po odvolání na straně církve i státu soud rozhodl, že vládní nařízení z roku 1954 nezměnilo vlastnictví katedrály a že tedy patří témuž vlastníkovi jako před rokem 1954 – Metropolitní kapitule u sv. Víta. Následovala řada soudních sporů (až ve Štrasburku). 2010: dohoda kardinála Duky a prezidenta Klause Chrám zůstal ve vlastnictví státu.

Katedrála o třech dějstvích, Zdeněk Mahler, 1994: 0 Česká soda: _RA (Pozn. 6 a 7)

Otázky: Co je to nacionalismus? Byl někdy v minulosti definován pojem vlastenectví? Kdy se s tímto pojmem setkáváme poprvé? Jakou roli hrála katedrála v našich dějinách? Jakou roli hrála v 90. letech? Proč právě tehdy rozdělila českou společnost na nesmiřitelné tábory? Jak reaguje „většinová společnost“ na vyrovnávání se s katolickou církví?

Rehabilitace V právu označuje navrácení občanské cti a trestní bezúhonnosti pomocí zahlazení odsouzení.

Restituce navrácení podle nového práva neoprávněně odebraného majetku původnímu majiteli Není-li vrácena původní věc, ale náhradní plnění, jedná se o reparaci. V případě navracení státního majetku původním majitelům (nebo jejich dědicům) ji lze chápat jako opravný prostředek po násilné konfiskaci nebo znárodnění majetku státem. Kdy a do jaké míry byli odškodněni lidé poškození minulým režimem?

Vrazi, nebo hrdinové? Skupina bratří Mašínů 1.Co jsi zatím slyšel o této skupině? 2.Proč je jejich hodnocení tak nejednoznačné? 3.Jaký názor máš na jejich činy Ty? 4.Připomeň odbojovou činnost skupiny Tří králů.

Jejich postoje formovány už v dětství otcem. otec Josef čsl. legionář a odbojář, skupina Tří králů (Balabán, Morávek) Po únoru 1948 bojovali proti režimu všemi prostředky, doufali v brzkou třetí světovou válku a osvobození Československa. Josef Mašín Ctirad Mašín Milan Paumer Václav Švéda Zbyněk Janata

Oba bratři se ještě před koncem války zapojili do odboje – od Beneše medaile za statečnost. Matka členkou KSČ, o iluze přišla po procesu s rodinným přítelem Heliodorem Píkou – vystoupila – okamžitě na index „nepřátel“ – krátce nato popravili její spoluvězenkyni z protektorátu Miladu Horákovou. Třináctá komnata Zdenky Mašínové (pozn. 8): zdenky-masinove/

„Drahé moje děti! posílám Vám poslední svůj pozdrav před svým odchodem na věčnost. Poslední má myšlenka platí jen Vám a to mne nejvíc tíží, neboť jste ještě dosud malé a potřebovaly byste mé největší péče. Bohužel Vás musím opustit. Dnes ještě nechápete vše, ale až budete starší, jistě mne pochopíte. Bojoval jsem za Vaši drahou vlast a národ proti odvěkým naším nepřátelům – Němcům, kteří naši vlast a národ chtěli porobit a zničit. Nechtěl jsem připustit, abyste jednou i Vy byly porobenými otroky, nýbrž abyste zůstaly svobodnými a volnými občany. Pamatujte si, že hájit svobodu své vlasti a národa jest povinností každého uvědomělého Čecha. I Vy jednou takto musíte postupovat. V tomto boji jsem podlehl. Věřím však pevně, že naše svatá věc zvítězí. Chlapci, mám ještě jedno přání. Jeden z Vás se ujme rodného statku. Ovšem, není to žádná podmínka. Nebudete-li mít chuti, nemusíte. Tím končím, mé nejdražší děti! Líbám Vás v duchu všechny, i s Vaší mamičkou. Buďte šťastni. Váš milující otec. Vlasti zdar!“ (Pozn. 9)

Ctirad Mašín, rozhovor  Důvody k odporu a počátky odbojové činnosti  Výslechy  Vzpomínky na jáchymovské lágry  Obhajoba odbojové činnosti (Pozn. 10–13)

„Smrt komunistického odbojáře Ctirada Mašína zasáhla všechny, kdo jeho činy považovali za hrdinství. Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg i ministr obrany Alexandr Vondra litují toho, že se bratři Mašínové v Česku stále nedočkali plnohodnotného ocenění. Podle premiéra Petra Nečase bychom si jeho osud měli připomínat.“ (Pozn. 14)

Osobně se domnívám, že to nebyli hrdinové, ale zároveň ani zločinci. Udělali to, co jim připadalo nutné s myšlenkou, že tím pomůžou nejen sami sobě, ale také ostatním občanům žijícím pod klecí komunismu. Popravení jejich otce v nich tyto představy jen vygradovalo. Neslavme je tedy jako hrdiny, ale v žádném případě je neodsuzujme. Být v jejich situaci, mnoho z nás odvážných by udělalo to stejné. Udělali, co bylo podle nich nutné. Znali praktiky KSČ v té době, která jim popravila otce a hrdiny z druhé světové poslala do lágrů. Samozřejmě měli veliký strach, a fakticky byli k tomuto činu dotlačeni okolnostmi. Ale hrdinové to z mého pohledu nejsou. Znovu a naposledy opakuji, zločinci však v žádném případě také ne. Dnes jsem slyšel na Českém rozhlasu pořad o Mašínech a jejich kumpánech. Co dodat, za komunismu dělal Čes. rozhlas z hrdinů vrahy, dnes dělá z vrahů hrdiny. Nemám nic proti tomu, když se očistí skuteční hrdinové, ale toto je jednoznačná propaganda. Komunisté by se od nich mohli přiučit.

Samozřejmě, že to jsou hrdinové, o tom se nediskutuje. Jakákoliv diktatura zasluhuje svrhnout všemi dostupnými prostředky. Kdyby takových, jako byli Mašíni, bylo v republice víc lidí, tak tu nikdo umírat nemusel, komunisti by měli naděláno a byl by klid. Komunismus je ten nejpříšernější společenský systém jaký, kdo na zemi vymyslel. Bohužel, jsou mezi námi mnozí, kteří vyznávají mezilidský vztahy typu člověk člověku vlkem. Pro takový je jakýkoliv destruktivní režim typu komunismu živnou půdou pro jejich zákeřnou povahu. Diverzní činnost se skládala ze zapalování stohů. Zabili např. policajta, kterej si myslel, že se jedná o nějakou klukovinu, nebral jejich útok vážně a nechal se spoutat, nebo v Německu bezbrannýho nádražáka, kterej chtěl vidět občanky. Příslušníci německé nově sestavené armády se při pátrání po nich pravděpodobně postříleli potmě navzájem, Mašínové sami přiznávaj, že jedinou pistoli někde po cestě ztratili. Pokud by oni měli dostat vyznamenání, potom už každej, kdo zabil komunistickou pošťačku, pumpařku nebo hlídače… (Pozn. 15)

Cibulkovy seznamy spolupracovníků StB zveřejněny r Některé osoby z těchto seznamů ovšem s StB nikdy nespolupracovaly – jsou v nich uvedena i jména lidí, které StB sice kontaktovala, ale spolupráci odmítli, a dokonce i někteří ze sledovaných. doporučen dokumentární film Nikomu jsem neublížil, rež. Pavel Křemen, 2011 celovečerní film Kawasakiho růže, rež. Jan Hřebejk, 2009

(Pozn. 16) Prohlášení J. Škvoreckého Místo aby se – jak v demokracii je nebo má být zvykem – o údajných konkrétních proviněních dozvěděli jak zveřejnění, tak veřejnost, celý proces byl utajen a veřejnost se dozvěděla pouze o stigmatizačním rozhodnutí úředních míst. Utajení – hlavní charakteristický znak činnosti komunistické Státní bezpečnosti – tedy Státní bezpečnost přežilo. Zdá se, že nikdo z poslanců, členů vlády a jen málokdo z odpovědných novinářů si to uvědomil. Už to samo o sobě by byl zarážející patologický úkaz v organismu mladé demokracie. O několik měsíců později uveřejnil však časopis bulvárního charakteru Rudé krávo „Kompletní seznam spolupracovníků StB“, který mu nebyl dán k dispozici z míst úředních: jeho zveřejnění bylo tedy podle paragrafu 19 zákona 451 Sb. trestné. (...)

Skutečnost je taková, že od zveřejnění brala část veřejnosti údaje seznamu za bernou minci, že se našli i odpovědní činitelé (ředitelé podniků a dokonce i vědeckých ústavů), kteří na základně proláknutého seznamu tak či onak donutili zaměstnance, aby odešli z funkcí a z míst, a že se poznenáhlu začalo o seznamu diskutovat nejenom v tisku bulvárním, ale i v novinách solidní pověsti, a dokonce i na půdě parlamentu, obvykle bez podotknutí, že jde o seznam „divoký“, zveřejněný protizákonně. Zdá se téměř, jako by někteří, včetně poslanců, pokládali seznam za de facto závazný dokument, tím pádem se Rudé krávo de facto stává něčím na způsob úředního věstníku. Pokud vím, za celý rok od zveřejnění nikdo z poslanců ani z vlády nedal podnět k vyšetření, kdo seznam prolákl, ačkoliv je to zákonem přesně definovaný trestný čin. Něco takového je nemorální a cynické a v parlamentní demokracii neslýchané. (Pozn. 16) Josef Škvorecký

Aféra „Bartončík“ těsně před volbami v polovině r Josef Bartončík (předseda lidovců) byl Janem Rumlem obviněn ze spolupráce s StB.  Strana byla velmi poškozená ve volbách. Bartočník obvinění odmítal, případ nebyl dodnes vyřešen. Víš o dalších aférách odhalené spolupráce s StB? Kdo se mohl stát spolupracovníkem? Jaké metody pro získávání nových agentů StB používala?

Lustrační zákony Zakazují příslušníkům mocenských elit a ozbrojených sborů i na principu presumpce viny všem osobám registrovaným jako spolupracovníci StB zastávat vybraná místa ve státní správě, samosprávě a ozbrojených složkách. Č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky (tzv. velký lustrační zákon). Č. 279/1992 Sb., o některých dalších předpokladech pro výkon některých funkcí obsazovaných ustanovením nebo jmenováním příslušníků Policie České republiky a příslušníků Sboru nápravné výchovy České republiky (tzv. malý lustrační zákon).

Miliardář Andrej Babiš chce definitivně rozetnout spor o tom, zda byl před revolucí důvěrníkem tajné policie a později i agentem StB. Tvrdí to svazek, který archivuje slovenský Ústav paměti národa. Babiš ústav proto žene před soud. Andrej Babiš: Nebyl jsem agentem StB a svazek o spolupráci jsem nepodepsal. Pracovníci StB mě pouze několikrát kontaktovali kvůli mému zaměstnání v podnicích zahraničního obchodu, konkrétně jim šlo o dovoz syrských fosfátů. (Pozn. 17)

Bývalý prezident Václav Klaus se vyjádřil ke sporu ohledně nutnosti kandidátů na ministra doložit negativní lustrační osvědčení. Připomněl, že za jeho prezidentské éry bylo automatické a samozřejmé, že uchazeč o ministerské křeslo takové osvědčení měl. Postavil se také proti rušení lustračního zákona. (Pozn. 18) Miloš Zeman: Uchází-li se libovolný kandidát o libovolnou veřejnou funkci, má jeho potenciální volič plné právo znát o tomto kandidátovi vše podstatné a za podstatnou pokládám i informaci, zda byl či nebyl spolupracovníkem StB… Na druhé straně se ovšem domnívám, že je svobodnou vůlí voliče, jestliže tohoto kandidáta zvolí, že by toto jeho právo nemělo být omezováno. Koneckonců, jestliže zvolí spolupracovníka StB, vypovídá to více o stavu našeho voličstva než o kandidátech samých. (Pozn. 19) Miroslav Kalousek: Průšvih s lustračním zákonem navždy zasmradí kolíbku nové vlády. (Pozn. 20)

30 případů majora Zemana velmi oblíbený seriál, promítán 1976–1980 Vznikal za účasti státní bezpečnosti. Např. díl Mimikry – namířen proti „máničkám“, proti členům skupiny Plastic People… skupina mladých unesla letadlo, toužili žít svobodně na západě… stalo se neštěstí, zavřeni v NDR. účelové falšování dějin (Vrah se skrývá v poli – Babice), dezinformace, manipulace, masová kampaň… (Pozn. 21)

Souvislosti… Hon na lišku Strach Mimikry Vrah se skrývá v poli Klauni a Štvanice r inspirace bratry Mašíny útok proti undergroundu „vysvětluje“ Babice o Pražském jaru

Major Zeman forever „Shodou okolností právě letos uplynulo třicet let od poslední klapky seriálu Třicet případů majora Zemana. A dvacet let od pádu „železné opony“. Po dvou dekádách svobody a demokracie není od věci se k němu vrátit. Pocit deziluze a zklamání se v české společnosti šíří už od devadesátých let. Demokracie a svobodně zvolená zákonodárná a výkonná moc jako by nebyly schopny naplnit očekávání. Nostalgicky se začalo vzpomínat na dobu minulou a představy o socialismu byly s postupujícím časem stále romantičtější. Pozitiva přetrvávají, negativa jsou lidé psychologicky předurčeni zapomínat. A do této atmosféry přichází v roce 1999 Česká televize s reprízováním oblíbeného „normalizačního“ seriálu“ Třicet případů majora Zemana, seriálu, který se snaží ukázat, jak kriminalisté, příslušníci VB i SNB, byli v podstatě „správní chlapíci“, jak se starali o klid, mír, pořádek a spokojenost občanů. A to je právě nejvýznamnější argument jeho odpůrců, skrytá propaganda a ideologie vložená „mimochodem“. Protistrana naopak zdůrazňuje kvality seriálu bez ohledu na politiku. A že politika do něj při vzniku ostatně vůbec nezasahovala.“ (Pozn. 22)

Nezaujatý divák, který nebude Majora Zemana brát jako těžké propagandistické dílo, v něm asi spatří průměrnou detektivku. Co ale na seriál řeknou lidé, jež minulý režim nějakým způsobem poznamenal?! Já patřím k polistopadové generaci, proto mi Zeman až takovým trnem v oku není. Ale kontroverznější seriál u nás těžko najdeme. Ještě teď si vzpomínám, jaká vlna kritiky se v devadesátých letech snesla na Českou televizi, když se ho rozhodla celý odvysílat. -- Seriál je odsouzeníhodný a zavrženíhodný, je to oslava zločinců, kteří 40 let týrali a zabíjeli lidi, zdevastovali kdysi vyspělou zemi ekonomicky i morálně... Stejně tak jsou odsouzeníhodní všichni, kteří se na jeho výrobě podíleli. -- Ti, co tuto dobu zažili a byli režimem pronásledováni, vidí samozřejmě seriál jinak, já ho naštěstí můžu vnímat z odstupu let a jiných zkušeností. A díky tomu se u něho můžu někdy i pobavit. --

Nejvíc mě ale děsí návrat seriálu. Chápu, že v době vzniku nic lepšího nebylo, ale oblíbenost dnes ukazuje jen neschopnost Čechů postoupit od dávno (snad nenávratně) ztracené doby. V tomhle případu nejsem schopen hodnotit samotný seriál bez toho, abych přemýšlel o tom, co pro mě představuje. -- Já na něho vždycky koukala jako na detektivní příběhy a nějaké ty občasné politické výlevy jsem prostě přecházela. Myslím, že by to tak měl brát každý a nezatracovat dobrý seriál jen kvůli době, kdy byl natočený. -- Tenhle propagandistický seriál je opět ve skupině těch, které milujete, nebo nenávidíte. Jelikož ale již po několikáté běžel na tv obrazovkách věřím, že své diváky stále má. Na mě příliš nezapůsobil, přesto nezapomenu na dva díly – Mimikry a Studna. -- (Pozn. 23)

Následují reprízy dalších normalizačních seriálů Ukazují na „třídní nepřátele“. Slovo „invaze“ zaměňují za výraz „bratrská pomoc“, obrazy „pomýlených občanů“. Hlavní postavy: funkcionáři, pracovníci SNB, JZD… nejsou tolik populární (Rodáci, Gottwald, Okres na severu…). Oblíbené jsou seriály, které jsou tematicky bližší běžnému životu (Sanitka, My všichni školou povinní, Chalupáři, Třetí patro…).

Otázky 1.Čím si vysvětlujete dodnes velkou diváckou oblibu seriálu o majoru Zemanovi? Viděli jste některé díly? 2.Znáte i některé další normalizační seriály? Jaké problémy se v nich řeší? 3.Zeptej se (pra)rodičů, které seriály měli v oblibě a proč? 4.Které z těchto seriálů dnes běží? 5.Kteří známí herci v nich hráli? Proč?

Poznámky: Pozn. 1: Klub českého pohraničí: Společné prohlášení sto pěti českých a sudetoněmeckých intelektuálů, novinářů, studentů a dalších veřejně činných občanů „Smíření 95 mezi Čechy a sudetskými Němci“ [online] [ ]. Dostupné z: sto-peti-ceskych-a-sudetonemeckych-intelektualu-novinaru-studentu-a-dalsich-verejne-cinnych- obcanu-smireni-95-mezi-cechy-a-sudetskymi-nemci/ sto-peti-ceskych-a-sudetonemeckych-intelektualu-novinaru-studentu-a-dalsich-verejne-cinnych- obcanu-smireni-95-mezi-cechy-a-sudetskymi-nemci/ Pozn. 2: Matěj Spurný: Naše otázka. [online]. 3/2005 [ ]. Dostupné z: Pozn. 3: Johanna Grohová, Lukáš Dolanský: Klaus označil odsun Němců za nepřijatelný. [online] [2014–01-30]. Dostupné z: fi9-/domaci.aspx?c=A030314_225057_domaci_jakhttp://zpravy.idnes.cz/klaus-oznacil-odsun-nemcu-za-neprijatelny- fi9-/domaci.aspx?c=A030314_225057_domaci_jak Pozn. 4: Moderní dějiny: Sudety – protrhnout vrstvu lhostejnosti. [online] [ ]. Dostupné z: Pozn. 5: Milan Hes: SUDETY – PROTRHNOUT VRSTVU LHOSTEJNOSTI. [online] [ ]. Dostupné z: Pozn. 6: Dokumenty z archivu: Katedrála o třech dějstvích [online] [ ]. Dostupné z: Pozn. 7: Milan Prihoda: Česká soda spor o katedrálu. [online] [ ]. Dostupné z: Pozn. 8: admin: 13. komnata paní Zdeňky Mašínové. [online] [ ]. Dostupné z:

Pozn. 9: totalmag: Josef Mašín: Vzdor do posledního dechu. [online] [ ]. Dostupné z: dechu.html dechu.html Pozn. 10–13: ÚSTR: Ctirad Mašín (1930–2011). [online] [ ]. Dostupné z: Pozn. 14: brm: Bratři Mašínové si zaslouží větší uznání. Hrdinů je málo, míní politici. [online] [ ]. Dostupné z: nedockali-uznani-reaguji-politici-1lu-/domaci.aspx?c=A110813_140909_domaci_brmhttp://zpravy.idnes.cz/je-smutne-ze-se-bratri-masinove-v-cesku- nedockali-uznani-reaguji-politici-1lu-/domaci.aspx?c=A110813_140909_domaci_brm Pozn. 15: Marek Chlíbek: Bratři Mašínové. Vrazi nebo hrdinové?? [online] [ ]. Dostupné z: Pozn. 16: Z doslovu Josefa Škvoreckého. [online] [ ]. Dostupné z: Pozn. 17: lidovky.cz: Babiš žaluje historiky, nebyl prý agent StB. Soud začíná v červnu. [online] [ ]. Dostupné z: soud-zacina-v-cervnu-psl-/zpravy-domov.aspx?c=A130414_185027_ln_domov_sm soud-zacina-v-cervnu-psl-/zpravy-domov.aspx?c=A130414_185027_ln_domov_sm Pozn. 18: val: Negativní lustrační osvědčení adeptů na ministry byla samozřejmostí, připomněl Klaus. [online] [ ]. Dostupné z: lustracni-osvedceni-adeptu-na-ministry-byla-samozrejmosti-pripomnel-klaus.htmlhttp:// lustracni-osvedceni-adeptu-na-ministry-byla-samozrejmosti-pripomnel-klaus.html Pozn. 19: Přemysl Houda: Má lustrační zákon stále smysl? [online] [ ]. Dostupné z: Pozn. 20: Oldřich Danda: Průšvih s lustračním zákonem navždy zasmradí kolíbku nové vlády. [online] [ ]. Dostupné z: Pozn. 21: Aleš Cibulka: 13. komnata Vladimíra Brabce. [online] [ ]. Dostupné z: Pozn. 22: Simona Kasalová: Major Zeman: Propaganda nebo krimi? [online] [ ]. Dostupné z: Pozn. 23: Serialzone: 30 případů majora Zemana [online] [ ]. Dostupné z: Pozn. 24: Serialzone: 30 případů majora Zemana [online] [ ]. Dostupné z:

Literatura: KLÍMA, Ivan. Moje šílené století. Vyd. 1. Praha: Academia, 2009, 526 s., [8] s. obr. příl. Paměť (Academia), sv. 17. ISBN KUKLÍK, Jan a Jan KUKLÍK. Dějepis pro gymnázia a střední školy. 1. vyd. Praha: SPN – pedagogické nakladatelství, c2002, 215 s. ISBN RYCHLÍK, Jan. Češi a Slováci ve 20. století: česko-slovenské vztahy 1914–1945. Bratislava: Academic Electronic Press, 1997, 360 s., [16] s. obr. příloh. ISBN VÁLKOVÁ, Veronika. Dějepis 9 pro základní školy: nejnovější dějiny. 1. vyd. Praha: SPN – pedagogické nakladatelství, 2009, 159 s. ISBN

Obrázky: Obr. 1: Luděk Kovář. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: 13.jpg Obr. 2: Eric Ward. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: