Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Aktuální otázky zprostředkování umění editoři Mgr. Jan Zálešák a PaedDr. Radek Horáček, Ph.D.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Aktuální otázky zprostředkování umění editoři Mgr. Jan Zálešák a PaedDr. Radek Horáček, Ph.D."— Transkript prezentace:

1

2 Aktuální otázky zprostředkování umění editoři Mgr. Jan Zálešák a PaedDr. Radek Horáček, Ph.D.

3 Mgr. Jan Zálešák PaedDr. Studia: Universita Hradec Králové ( Čj-Vv); od r prezenční doktorské studium MU, obor specializace v pedagogice – výtvarná výchova V současnosti učí na Fakultě výtvarných umění v Brně

4 Prof. PaedDr. Radek Horáček, Ph.D ředitel Domu umění města Brna (www.dumb.cz) od 1990 Katedra výtvarné výchovy PdF MU externí odborný asistent na KVV PdF MU Základní škola Kalininova (dnes Labská), Brno Základní škola Šlapanice

5 I. TEORIE A PRAXE GALERIJNÍ PEDAGOGIKY II. UMĚNÍ, TEORIE A VÝTVARNÁ PRAXE III. UMĚNÍ, VIZUÁLNÍ KULTURA A VÝTVARNÁ VÝCHOVA VI. HANA BABYRÁDOVA, MARIE FULNEKOVÁ, ZBYNĚK FIŠER

6 Na celé knize se podílelo 39 autorů, jak píše R. Horáček : (…) „ Sborník se stává nejen monografickým průřezem současného stavu bádání umění, ale také je dialogem názorů a poznatků vyslovených účastníků doktorského studia a postoji a poznáním odborníků, kteří doktorskými studijními programy prošli o deset let dříve“ (…) (Str. 7, Úvod, Radek Horáček)

7 I. TEORIE A PRAXE GALERIJNÍ PEDAGOGIKY ● Zaměřuje se na různé typy vzdělávání v galerijních a muzejních prostorách ● Od otázky zda-li je přínosné mít přímo umělce při vzdělávacím programu ( animace, workshop, dílny, komentované prohlídky) přes klasickou animaci a zprostředkování umění např. tvůrčím psaním až po projekty a nezávislé galerie a jejich přístup k vzdělávání ale i animační programy v zahraničí

8 Barbora Škaloudová – UMĚLEC JAKO PEDAGOG ● Zabývá se otázkou zda je přínosné aby se umělec podílel na galerijní edukaci, ať už mluvíme o animaci, workshopu nebo dílně ● Zmiňuje projekt který působí v Guggenheimově muzeu v NY a Bilbau, kdy se umělec stává učitelem '' Learning Through Art '' ( Učit Skrz Umění ) - umělec se dostává do pozice '' normálního učitele '',kdy je v úzké spolupráci umělec, galerie a škola, učí nejen umění ale matematiku, angličtinu...Má za úkol rozvíjet kreativitu u dětí ve všech směrech, ne jen ve výtvarné výchově (...)„To, že dnes umělci spolupracují s galerii aktivně, není žádnou novinkou. Umělci v galerii přímo tvoří, spolupracují na specifických uměleckých projektech, kde se návštěvníci s nimi osobně setkávají. Návštěvník galerií má možnost nejen vidět výsledný produkt umělce, ale i se s ním setkat při pracovním procesu. Většina galerií dnes nabízí nejen setkávání se s umělci v rovině přednášek a diskusí, ale zve je i ke spolupráci na vzdělávacích projektech.“ (…) (str.11, text Barbora Škaloudová) Eva Mráziková – AKTUÁLNÍ FORMY ZPROSTŘEDKOVÁNÍ SOUČASNÉHO VÝTVARNHO UMĚNÍ Z HLEDISKA NEZÁVISLÉ VÝSTAVNÍ INSTITUCE ● Využívá poznatků které získala během praxe zaměřené na prezentaci a socializaci umění v Galerii Emila Filly (galerie je zaměřená na současné umění, nezávislou galerií). ● Řeší otázku aktivizujících programů, tedy aktivních tvůrčích animací které jsou zaměřené hlavně na školy a zprostředkování současného umění dětem (…) „Oblast zprostředkování neleží jen v pravomoci galerijních institucí; jak jsme se již přesvědčili, důležitou roli zde hraje pedagogická a obecněji praktická tvůrčí rovina. Aktivní vstup do těchto komunikačních struktur, naplňování jich novým obsahem a formulování požadavků a potřeb vidím právě na straně výtvarné výchovy, která v sobě z podstaty praktický tvůrčí potenciál s obecnou, kulturně-výchovnou platformou“ (…) (str.16, text Eva Mráziková)

9 Vendula Fremlová – ZEMĚ SNIVCŮ ● Popisuje nám vlastní projekt a experiment s názvem Země Snivců ● Řeší problematiku současné fotografie, zda-li může obstát před malbou nebo ne (…) „ Výstava „Země snivců“ aktualizuje nejen problematiku příběhů v technických obrazech, ale především problematiku schopnosti a ochoty naslouchat (je zajímavé, jak se v této souvislosti vnucují spíše zvuková či sluchová přirovnání), problematiku hledání smyslu a vlastní interpretace díla recipienty. A zde se vnucují další otázky: Nakolik autor sám čtení příběhu v obraze či za obrazem ovlivní? Nakolik napomůže určité jednotné interpretaci a nakolik tuto možnost nechává na divácích?“ (str.18, text Vendula Fremlová) Dalšími autory textů v první částí jsou: ● Pavla Pazderková – CESTY K UMĚNÍ. VYUŽITÍ TVŮRČÍHO PSANÍ C GALERIJNÍ ANIMACI ● Zuzana Ištvanová – CESTOU VÝTVARNÉHO UMĚNÍ KE SPOLEČNSKÝM A VĚDNÍM OBORŮM ● Lenka Michalcová – ANIMACE V MUSEÉ EN HERBE V PAŘÍŽI ● Barbora Svátková – VÝZKUM GALERIJNÍ PEDAGOGIKY V ČR A EVROPĚ

10 II. UMĚNÍ, TEORIE A VÝTVARNÁ PRAXE ● Kapitola představuje umělecké směry, způsoby vyjádření v umění přes zprostředkování náboženských rituálu, výtvarné hnutí Deft Art...prožitek ve výtvarném umění nebo-li prožitek Flow, ke gestickému vyjádření a jeho porozumění v obrazech...prezentace současného umění až po práci kritika, kde začíná a končí jeho práce

11 Marcela Zemanová – POJETÍ ŽENSKÉ IDENTITY V SOUČASNÉM UMĚNÍ ● Popisuje období vzniku '' ženského umění '', poukazuje na historická fakta týkajících se zpřístupnění škol ženám a jejich působení ve společnosti ● Jednou z řešených témat je i gender, kde polemizuje s myšlenkou zda-li je ženské umění špatné, už jen proto že ho vytvořila žena (…) „Pokud dnes autorky – umělkyně vystavují a jsou kritiky do jisté míry brány v potaz, jsou v povědomí, znamená to, že jejich tvorba nese ještě jiný latentní obsah. Často provokativní fotografie, videa či objekty vítězí v přitažlivosti ve veřejném prostoru vnímání“ (…) (str.49, text Marcela Zemanová) Lucie Bartoňková – ZNOVUNALEZENÍ NÁBOŽENSKÉHO OBRAZU ● Otázka zprostředkování náboženské mytologie současným uměním a jak je převyprávět laikovy ● Zabývá se IKONAMY a SYMBOLIKOU v obrazech ● IKONA = návrat k symbolice, '' znamení skutečné přítomnosti ' (…) „Žijeme v době obrazů, setkáváme se s nimi na každém kroku. Bohužel lidé neumějí obrazy „číst“ a umělci jenom zřídka vyjadřují obrazem hluboké náboženské pravdy. Snad proto se staly dnes tak oblíbené ikony. Připomínají nám co jsme ztratili.“ (…) (str.60, text převzala Lucie Bartoňková – Srov. )

12 Katarína Galajdová – VÝNIMOČNOST´ V SEBE ZAHŔŇA ZMENU INTENZITY POHYBU- NIČ NOVÉ ● Provádí nás tématem rozboru obrazu a porozumění jeho symbolice - popis, analýza, interpretace, kritika ● Symbolické vnímaní – každý má svůj způsob vnímání okolí – SUBLINTERPRETACE ● Zabývá se vypuštěním textu pří výstavách a popisu obrazu u skupiny RAFANI a vliv na interpretaci jejich díla (…) „Ak budeme hovoriť o farbe, tak najskôr o žltej. Tých citrónov by mohlo byť napríklad sedem. 7 citrónov. Tie sú stále žlté, či ich je sedem, viac alebo menej. Lenže, práve je ich 7 a túto skutočnosť (číslo) vnímajú ľudia so symbolicko-vizuálnou syntéziou rôzne. Danka vníma sedmičku svetlozeleno, Peter hnedo a pani Ľuba červeno. (…) (str.81, text Katarína Galajdová) Jan Zálešák – INTERPRETACE SOUČASNÉHO UMĚNÍ A VÝTVARNÁ KRITIKA ● Popisuje práci kritika, kde začíná a končí jeho práce ● Dělí kritiku na primární a sekundární, je kritik součástí uměleckého světa? ● Otázka, jaký je charakter současného '' současného umění '' (…) „ Umělci se dnes aktivně zajímají o teoretické otázky a přemýšlejí o významech své práce. To neznamená, že by se snažili v diskurzu zaujmout místo teoretiků, ale jsou schopni autonomně reflektovat svou práci a často se také zapojovat do kritického diskurzu o současném umění, které koneckonců vytvářejí oni sami.“ (…) (str.89, text Jan Zálešák)

13 Dalšími autory textů v první částí jsou : Jaroslav Krátký – VZTAH K PROSTORU, ČASU A MATERIÁLU VE STARÉM A DNEŠNÍM UMĚNÍ Michaela Mach – VZTAH INICIACE UMĚNÍ Tomáš Martinec – PROŽITEK FLOW, VÝTVARNÁ TVORBA A VNÍMÁNÍ UMĚLECKÝCH DĚL Kateřina Linhartová – TĚLO, TĚLO, TĚLO … Dita Tesařová – SOUSLEDNOST ČISTĚ NÁHODNÁ

14 III. UMĚNÍ, VIZUÁLNÍ KULTURA A VÝTVARNÁ VÝCHOVA ● Třetí kapitola je zaměřena na převážně teoretickou část vzdělávání v umělecké sféře a současně řeší '' nová media''. ● Jak jsou zpracovány RVP v jiných zemích? Jak spadá do výtvarné výchovy film, Flash, Adobe, typologie, či kašmírový vzor? Také otázka jak zprostředkovat Lidové umění a co vlastně Lidové umění je...jak souvisí ekologie nebo estetika s Výtvarnou výchovou...

15 ● Věra Uhl Skřivanová - POJETÍ ŽÁKOVÝCH KOMPETENCÍ V SOUDOBÉM KURIKULÁRNÍM DOKUMENTU SRN ● Popisuje RVP v německých spolkových zemích a zároveň popisuje jaké kompetence žák musí mít ● Definuje klíčové kompetence : německé publikace se zmiňují o 650 všeobecných klíčových kompetencích ( zkoumal F. E. WEINER ( 2001 )) ● RVP se v zemích spolkového Německá liší terminologií, vyučovacími cíly / požadavky z čehož vyplývá že získané kompetence ve Výtvarné výchově / Umění nejsou vždy shodné (…) „Přestože se o definici pojmu „klíčová kompetence“ pokusilo velké množství odborníků z oblasti sociologie, pedagogiky, filosofie, psychlogie a ekonomie, neexistuje žádná universálně platná definice tohoto pojmu“ (…) (str.103, text Věra Uhl Skřivanová) Kateřina Vlasáková – OTÁZKY ZPROSTŘEDKOVÁNÍ LIDOVÉHO UMĚNÍ ● Uvádí nás do problému Lidového umění, kdy termín vznikl a kde začíná lidová tvorba. ● Termín vznikl v 2. pol. 19 století a první zmínky o lidové tvořivosti nebo také Lidovém umění sahají do st. ● K Lidovému umění jsou připisování umělci : A. Jirásek, J. Mánes, J. Ambrůz, F. Skála, P. Kvíčala, L. Janáček, B. Martinů, J. Uprka, D. Jurkovič ● K termínu Lidového umění paří FOLKLOR – jedna ze složek Lidového umění, může být tanec, hudba, materiály... a také FOLKLORISMUS, který využívá prvky lidových tradic pro nejrůznější účely ● Klade si otázku jestli ještě existuje Lidové umění? A kde najdeme spojitost s Lidovým uměním v současném umění (…) „Lidová kultura je založena na tradici. Tyto tradice přežívají. Jakým způsobem jsou spjaty, ovlivňovány a transformovány současností? V jaké podobě v nás přetrvává tato kolektivní paměť, kterou nastupující generace přebírá od předchozí?“ (…) (str.120, text Kateřina Vlasáková)

16 Jindřich Lukavský – K OTÁZCE VIZUÁLNÍ PODOBNOSTI VE VÝTVARNÉ VÝCHOVĚ ● Nastínění tématu podobnosti v umění ● Řeší terminologii : kopie, falzum, reprodukce, parafráze, vizuální kvalitu díla a výtvarné hodnoty ● Rozdíly v kvalitě a shoda ve výtvarné hodnotě ● Předkládá Danteho příklad – dva umělci namalovali stejný obraz, idyžbyli po celou dobu jeho vytváření ukryti...po odhalení se navzájem obviňovali že ho ten druhý podvedl a falzifiuje a podal žalobu za plagiátorství...u soudu každý přednesl jiný výklad, proč obraz namaloval. Obstál jen jeden a druhy byl z hlediska hodnoty zamítnut i když byly obrazy stejné Dalšími autory textů v první částí jsou : Hana Valešová – JAK SE ZPROSTŘEDKOVÁVÁ UMĚNÍ POD ŽEHLIČKOU Vladimíra Zikmundová – NELINEÁRNÍ OBRAZNOST VE VÝTVARNÉ VÝCHOVĚ Linda Arbanová – MOŽNÉ PŘÍSTUPY K FILMU VE VÝCHOVĚ VZDĚLÁVACÍCH PROCESŮ Jaroslava Vaňová – SOCIOLOGICKÝ KONTEXT UŽITÉHO UMĚNÍ – KAŠMÍROVÉ VZORY Olga Vršková – EKOLOGICKÉ UMĚNÍ VE VÝTVARNÉ VÝCHOVĚ Rudolf Podlipský – ESTETICKÉ NORMY A VÝTVARNÁ VÝCHOVA Lucie Hajdušková, Martin Kolář, Zuzana Proksová, Jan Řezáč, Kamila Gojna, Pavel Sochor

17 VI. HANA BABYRÁDOVA, MARIE FULKOVÁ, ZBYNĚK FIŠER

18 Hana Babyrádová – HOVORY NEJEN S KNIKAMI ( KRÁTKÉ ZAMYŠLENÍ NAD SMYSLEM DIZERTAČNÍCH PRACÍ) - Jak již název práce napovídá, zabývá se otázkou smyslu dizertačních prací - Jací lide by se měli hlásit do doktorandského studia, co by měli splnit při své dizertační práci (…) „Klíčové otázky směřují k významu doktorských prací pro teorii a praxi oboru jsou vázány k výběru témat dizertací. V posledním desetiletí se v uvedeném množství nabízejících se témat vyhraňují určité okruhy, které lze považovat za dominantní. Jde zejména o témata orientovaná na filozofii výchovy uměním, na reflexi tvorby a vnímání umění a na zprostředkování umění (socializaci umění) a dále na samotné „modelování metod“ vyučování umění - tedy v širším smyslu na metodiku iniciace výtvarného projevu dětí a studentů.“ (…) (str.175, text Hana Babyrádová) Marie Fulková – NĚKTERÁ TEORETICKÁ A METODOLOGICKÁ VÝCHODISKÁ VÝZKUMU VE VÝT. VÝCH. - přehledem metodologie a metod v různých disciplínách Výtvarné praxe - široce popisuje výzkumy a má za úkol seznámit zájemce s povahou některých témat - píše o požadavcích, metodách a systémovém uspořádání výzkumu (…) „Tak, jako je diskursivní pole výtvarné výchovy povahou hybridní, tak je také hybridní výzkumná metodologie naší disciplíny; analogii však nalezneme i ve výše zmíněných metodologiích vizuálních studií a studiích kulturálních. Hybridita však neznamená systémový zmatek, relativismus a interpretační svévoli.“ (…) (str.177, text Marie Fulková) Zbyněk Fišer – PŘESAHY GALERIJNÍCH ANIMACÍ - Představuje nám z vlastní praxe přesahy galerijních animací, ať už je to tvůrčí psaní, trénování verbálních a nonverbálních komunikačních schopností, pro rozvíjení kreativity myšlení ať už ve škole nebo v běžném životě

19 (...)„Publikace Aktuální zprostředkování umění má přinést mozaiku pohledů na problematiku výtvarné pedagogiky z perspektivy nastupující mladé generace muzejních pedagogů, galerijních lektorů a animátoru na poli této mladé disciplíny“ (…) (Str. 181, Zbyněk Fišer, první odstavec)


Stáhnout ppt "Aktuální otázky zprostředkování umění editoři Mgr. Jan Zálešák a PaedDr. Radek Horáček, Ph.D."

Podobné prezentace


Reklamy Google