Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

VLÁKNINA POTRAVY Veronika Březková Listopad 2011.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "VLÁKNINA POTRAVY Veronika Březková Listopad 2011."— Transkript prezentace:

1 VLÁKNINA POTRAVY Veronika Březková Listopad 2011

2 Definice Zdroje Doporučení (děti a dospělí) Zdravotní účinky (pozitivní a negativní)

3 DEFINICE

4 1953 (poprvé) – „nestravitelná složka potravy, která tvoří stěnu rostlinných buněk (celulosa, hemicelulosy, lignin“) „...zbytky rostlinných buněčných stěn, které jsou odolné hydrolýze trávícími enzymy člověka“ „nejenom zbytky buněčných stěn jsou nestravitelné“ - nestravitelné polysacharidy a lignin … zahrnuty i polysacharidy částečně fermentovatelné střevní mikroflórou (např. rezistentní škrob), dnes zvané prebiotika …zahrnuty nestravitelné oligosacharidy 1994 – … všechny nestravitelné polysacharidy

5 2001 AACC - (Am. Asoc. Cereal Chemist) Vlákninu potravy tvoří jedlé části rostlin nebo analogické sacharidy, které jsou odolné vůči trávení a absorpci v lidském tenkém střevě a jsou zcela nebo částečně fermentovány v tlustém střevě. Vláknina potravy zahrnuje polysacharidy, oligosacharidy, lignin, a přidružené rostlinné složky. Vláknina potravy vykazuje prospěšné fyziologické účinky: laxativní a/nebo upravující hladinu cholesterolu v krvi a/nebo upravující hladinu glukózy v krvi, a další vlastnosti.

6 ROZPUSTNOST A NEROZPUSTNOST 1980 – rozdělení vlákniny na nerozpustnou (odolná fermentaci v tlustém střevě) a rozpustnou NEROZPUTNÁ (celulosa, lignin) - podporují peristaltiku střev, urychlují tak průchod tráveniny zažívacím střevem a zvětšují ojem stolice ROZPUSTNÁ (pektiny, beta-glukany) - vytváří v tenkém střevě gelovité (rosolovité) prostředí a snižují tak vstřebávání glukosy a mastných kyselin přes střevní stěnu 1998 – WHO doporučila nečlenit - rozdělení platí jen pro některé ze složek obou skupin (některé „nerozpustné“ jsou v tlustém střevě fermentovány) Navíc = rozpustnost ve vodě předem neurčuje fyziologický efekt

7 O JAKÉ VLÁKNINĚ NÁS INFORMUJÍ ÚDAJE NA ETIKETÁCH V RŮZNÝCH ZEMÍCH? A CO TO VLASTNĚ PRO NÁS ZNAMENÁ?

8 CO JE VLÁKNINA POTRAVY? Neškrobové polysacharidy a rezistentní oligosacharidy (Celulóza, hemicelulóza (arabinoxylany, arabinogalaktany), polyfruktózany (inulin, oligofruktózany), chitin, gumy, slizy, galaktooligosacharidy, pektiny, beta glukany) Analogické sacharidy a) Nestravitelné dextriny (rezistentní maltodextriny, rezistentní dextriny brambor) b) Syntetické sloučeniny na bázi sacharidů (polydextróza, metylcelulóza, hydroxypropylmetylcelulóza, nestravitelný (rezistentní) škrob c) Lignin Složky doprovázející komplexy neškrobových polysacharidů a ligninu v rostlinách (vosky, fytáty, kutin, saponiny, suberin, taniny)

9

10 ZDROJE

11 Z DROJE VLÁKNINY 5 QUICK TIPS : CHOOSING HIGH FIBER FOODS 1. Go with whole fruit instead of juice. Whole apples and whole oranges are packed with a lot more fiber and a lot fewer calories than their liquid counterparts. 2. Break the fast with fruit. Get off to a great start by adding fruit, like berries or melon, to your breakfast every day. 3. Check the label for fiber-filled whole grains. Choose foods that list whole grains (like whole wheat or whole oats) as a first ingredient. Bread, cereal, crackers and other grain foods should have at least 3 grams of fiber per serving. Read "Health Gains from Whole Grains" for a list of whole grains and their benefits.Health Gains from Whole Grains 4. Eat more beans. It's easy to forget about beans, but they're a great tasting, cheap source of fiber, good carbs, protein, and other important nutrients. protein 5. Try a new dish. Test out international recipes that use whole grains, like tabouli or whole wheat wheat pasta, or beans, like Indian dahls. Zdroj: eat/fiber/tabouliwhole wheat wheat pasta eat/fiber/

12 Ú KOL : MNOŽSTVÍ VLÁKNINY V POTRAVĚ (5 NEJČASTĚJŠÍCH POTRAVIN ) … ZDROJ : HTTP :// WWW. CZFCDB. CZ Ovoce: Zelenina: Ořechy: Luštěniny: Výrobky z obilovin

13 DEFINICE TERMÍNU CELOZRNNÝ DEFINICE AACC (AMERICAN ASSOCIATION OF CEREAL CHEMIST) „Obilné zrno sestává ze tří složek – otrub, klíčku a endospermu. Jestliže se zrno láme, drtí nebo vločkuje s cílem získat celozrnný produkt, musí zůstat ve finálním produktu zachovány všechny tři jmenované složky ve stejném poměru jako v originálním zrnu. Celozrnné ingredience se mohou používat jako samostatný výrobek, tepelně upravené, rozemleté na mouku následně použitou pro výrobu chleba a dalších pekařských výrobků, nebo extrudované či vločkované pro výrobu snídaňových obilných směsí“ Za celozrnné pak lze považovat například ovesné vločky, mouku z celých ovesných vloček, mouky z celých zrn jakékoliv obiloviny, bulgur (nalámaná celozrnná pšenice), rýži natural, pukance jakéhokoliv celého zrna včetně popcornu…

14 T EORIE … Podle české vyhlášky (Vyhláška č. 333/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích) se celozrnným výrobkem rozumí výrobek, ve kterém je použito nejméně 80 % celozrnných mouk (nebo jim odpovídající množství upravených obalových částic z obilky)

15 P RAXE … celozrnným výrobkem“ typu Wheatbix s 93% podílem celého zrna pšenice výrobek Ciniminis „s obsahem celozrnných cereálií“, kterých obsahuje 28 % ve formě celozrnné pšeničné mouky sypané Mysli lehké a křehké s roličkami čokolády (Emco) tvořené z 93 % vločkami různých obilovin (ovesné, pšeničné, ječné a žitné vločky) Mysli medové s ořechy (Emco) obsahující 48 % ovesných vloček a dále pak cukr, rostlinný olej, pšeničnou mouku, kukuřičné lupínky (kukuřičná mouka, sůl jedlá), ořechy, extrudát, med, kokos a další

16 VÝBĚR OBILNÝCH VÝROBKŮ Vhodné vybírat ty, které obsahují nejméně 3 g vlákniny/100 g Výrobky s obsahem vlákniny vyšší než 6 g/100 g lze podle legislativy považovat za výrobky s vysokým obsahem vlákniny

17 Název výrobku, výrobceVláknina (g/100g) Název výrobku, výrobceVláknina (g/100g) Dobrá vláknina, 3 druhy Bonavita 22,8 - 19,6Plněné poltářky, 3 druhy, Emco 0,32-0,74 Bio špaldové lupínky, Semix 13,6Lion, Nestlé 1,7 Křupavé müsli s lískovými oříšky, Semix 13,3Jeníkův lup, Bonavita 2,0 Celozrnné polštářky, Emco 13,0Kukuřičné lupínky plus med a oříšky, Emco 2,2 Diabetické müsli mandle a borůvka, Semix 12,3Gold Flakes, Nestlé 2,4 Celozrnné lupínky Natural, Semix 11,8Nesquik, Nestlé 2,4 Ovesné vločky křupavě, Semix 11,8Kukuřičné lupínky, Nestlé, Emco 3; 3,3 Mysli křehké a lehké s roličkami čokolády, Emco 10,6Chocapic, Nestlé 3,5 Organic wholegrain wheat bisks, Marks n´Spencer 10,5Miss Fit cereální lupínky Natural, Emco 3,5 Mysli křupavé s ořechy, Emco 10,2Cereal Fit, 3 druhy, Bonavita 3,7 – 3,9

18 DOPORUČENÍ (děti a dospělí)

19 DOPORUČENÝ PŘÍJEM VLÁKNINY PRO DOSPĚLÉ

20 DOPORUČENÝ PŘÍJEM VLÁKNINY PRO DĚTI pouze pár zemí ma tato doporučení UK : děti do 2 let by neměly konzumovat potraviny bohaté na vlákninu USA (2002, KVO studie): 3,4 g/MJ nebo 14 g/ 1000kcal → děti 1-3 roky: 19 g → děti 3-14 roků: 26g (???) → dospívající 14-18roků: 38g Nizozemsko (2006, KVO a TT studie): → děti 1-3 roky (2,8 g/MJ, 12 g/1000 kcal) → děti 4-8roků (3,0 g/MJ, 13 g/1000 kcal) → děti 9-13 roků (3,2 g/MJ, 13 g/1000 kcal) → děti roků (3,4 g/MJ, 14 g/1000 kcal)

21 ZDRAVOTNÍ ÚČINKY

22 prevence zubního kazu snižování hladiny cholesterolu a lipidů podněcování peristaltiky střev a odstraňování zácpy snižování nadváhy bránění v uplatnění karcinogenů vliv na ischemickou chorobu srdeční zabránění opakování dvanáctníkových vředů léčba divertikulární choroby vliv na absorpci minerálních látek Vliv na menarche

23 V LÁKNINA A GIT Dutina ústní: „hard food“ X „soft food“ Žaludek: narušení struktury pevných částí potravin (cukr jako zdroj E z jablka X jablečné šťávy) Tenké střevo: - peristaltika – transit time (TT) - pomalá absorpce glukózy - inhibice reabsorbce cholesterolu a žlučových kyselin - vazba těžkých kovů, toxinů, karcinogenů... i některých mineralních látek Tlusté střevo: - bakteriální fermentace

24 P REVENCE ZUBNÍHO KAZU Tuhost potravin obsahujících větší množství nerozpustné vlákniny vyžaduje intenzivní kousání, což přispívá ke zvýšení pevnosti zubů v čelisti Při žvýkání se zčásti odstraňuje zubní plak, zvýšená tvorba slin pomáhá neutralizovat vznikající kyseliny, což obojí připívá k prevenci vzniku zubního kazu

25 S NIŽOVÁNÍ HLADINY CHOLESTEROLU A LIPIDŮ CHOLESTEROL: 1. v játrech - snížení resorpce exogenního cholesterolu přiváděného potravou i cholesterolu, který se dostává do tenkého střeva jako součást žluči 2. vláknina zvyšuje odpad žlučových kyselin, zvyšuje degradaci cholesterolu na žlučové kyseliny LIPIDY 1. intraluminální vazba žlučových kyselin, které nejsou pak dostupné pro emulgaci a resorpci tuků 2. po zvýšeném přívodu vlákniny stoupá ve stolici množství mastných kyselin, neboť triacylglyceroly se v přítomnosti vlákniny hůře absorbují 3. vláknina interferuje s tvorbou micel nebo mění difuzibilitu a brání přístupu micel k resorpčnímu povrchu 4. byla zjištěna i snížená syntéza střevních fosfolipidů, které jsou nutné pro tvorbu lipoproteinů a chylomiker

26 V LÁKNINA : KVO A DM Pozitivní účinek: ↑ příjem vlákniny + zdravější životní styl KVO - ß-glukany (oves): ↓ celkový cholesterol a LDL - ↓ absorpce žlučových kyselin, ↓reabsorbce a ↑ exkrece (↑ exkrece→↑ syntéza žlučových kyselin z cholesterolu a ↓ cholesterolu v krvi) DM 2. typu - Konzumace potravin s vysokým GI (s nízkým příjmem vlákniny) zvýšila riziko DM 2.typu o 75% - Kontrola hladiny glukozy v krvi

27 VLÁKNINA A MINERÁLNÍ LÁTKY Ve stravě s extrémně vysokým obsahem vlákniny a fytátů, nastává deficit železa a zinku Železo - absorpce železa z obilovin byla zvýšena s přídavkem masa, ryb, ovoce, ovocných džusů a askorbové kyseliny a snížena po podání čaje s přídavkem obilovin Zinek se hůře vstřebává z celozrnných produktů, které obsahují kromě vlákniny i velké množství fytátů, jeho resorpce však stoupá po vykvašení chleba a zvyšuje ji také přídavek živočišného proteinu Nižší pH tlustého střeva - zvyšení absorpce minerálních látek (Ca, Fe, Mg)

28 TRÁVENÍ Některé složky vlákniny jsou v tlustém střevě zkvašeny na těkavé mastné kyseliny (octová, propionová, máselná), kyselinu mléčnou a střevní plyny → okyselení prostředí tlustého střeva = znevýhodnění nežádoucích bakterií (omezení tvorby některých škodlivých produktů) → k.máselná = zdroj energie pro růst a obnovu buněk tlustého střeva → ostatní kyseliny jsou vstřebány do krevního oběhu a stávají se zdrojem energie Prebiotiukum = část vlákniny podléhající této fermentaci → zvýšení vstřebávání vápníku (změna pH → pasivní difuze); vyvážení sníženého vstřebání vápníku v tenkém střevě při vysoké konzumaci fytátů → + imunitní systém Pozn.: Zpřesnění definice prebiotik 1) odolává žaludečním kyselinám, (úplné) hydrolýze trávicími enzymy a GIT absorpci 2) je fermentována střevní mikroflórou 3) stimuluje selektivně růst popřípadě aktivitu střevních bakterií souvisejících se zdravím a dobrou pohodou

29 M IKROBIÁLNÍ FLÓRA TLUSTÉHO STŘEVA Bakterie tlustého střeva - potrava: rezistentní škroby, neškrobové polysacharidy, oligosacharidy (zahrnující prebiotika) - anaerobní fermenatace potravy → produkce MK s krátkým řetězcem (SCFA), CO2, H2, CH4, H2S...střevní plyny !!! inulin - ↑ množství Eubacterium cylindroides, Roseburia spp., Ruminococcus spp. Pektin – ↑↑↑ produkci SCFA

30 B AKTERIÁLNÍ FERMENTACE MIKROFLÓRY TLUSTÉHO STŘEVA Poměr (ve stolici) acetát:propionát:butyrát = 3:1:1 Koncentrace SCFA je v distalnějším úseku tlustého střeva o 40% nižší než v proximálním úseku → ↓ pH je např. prevencí růstu potenciálně patogenních bakterií Butyrát : je nejduležitějším zdrojem E (70%) pro buňky epitelu tlustého střeva = prevence ca tlustého střeva Propionát: je přenesen do jater, kde se účastní glukoneogenze Acetát: krví přenesen do periferních tkání Laktát: je také produktem fermentace, ale ve stolici je detekován jen v malém množství VLÁKNINA JAKO ZDROJ ENERGIE: 1g = 3-8 kJ

31 FYZIOLOGICKÝ EFEKT MIKROFLÓRY TLUSTÉHO STŘEVA A PRODUKTŮ JEJICH FERMENTACE Snižují růst mnoha škodlivých kvasinek a bakterií Zvyšují absorpci minerálních látek (Ca, Fe, Mg) Snižují riziko potravinových nesnášenlivostí a alergií Snižují množství nežádoucích složek (aminy, amoniak, sekundární žlučové kyseliny...) Produkce nutrientů (vitaminů skupiny B) a enzymů podporujících trávení

32 V LÁKNINA A KOLOREKTÁLNÍ KARCINOM Příznivý efekt: - ↓ TT: snížení expozice potenciálně toxických a karcinogenních látek - ↑ cSCFA = ↓pH, ↑ produkce butyrátu→zdroj E pro buňky tlustého střeva a indukce apoptózy těchto buněk - ↑ produkce butyrátu → ↓ metabolismus žlučových kyselin (primární žlučové kyseliny → sekundární žlučové kyseliny)... Dle různých studií se však nepotvrzuje, že se příjmem vlákniny snižuje riziko vzniku kolorektálního karcinomu Je zřejmé, že výsledky vztahu konzumace vlákniny a rizika kolorektálního karcinomu jsou nejasné. Přesto má vláknina v příjmu potravy svoji nezastupitelnou roli.

33 DVANÁCTERNÍKOVÉ VŘEDY Studie: pacientům podávána po 6 měsíců strava buď s nízkým, nebo vysokým obsahem vlákniny. U 80 % osob ze skupiny konzumující stravu s nízkým obsahem vlákniny se opět objevily dvanáctníkové vředy, zatímco v případě skupiny konzumující stravu s vysokým obsahem vlákniny to bylo jen 45 % DIVERTIKULÓZA - zvýšení hmotnosti stolice + snížení TT, snížení tlaku ve střevě ZÁCPA - zvětšení střevního obsahu - projímavý účinek (vazbou vody) - osmotický efekt degradace produktů a zvýšeni množství bakterií

34 V LIV NA MENARCHE Relativně vysoký příjem vlákniny (zejména celulózy a ligninu) je spojen s pozdějším nástupem menstruace Existuje počet pravděpodobných biologických mechanismů, kdy vláknina potravy může ovlivnit věk nástupu menstruace, včetně alterace v enterohepatálním oběhu estrogenů, redukce dostupnosti estrogenů a potlačení produkce gonadotropinů

35 S NIŽOVÁNÍ TĚLESNÉ HMOTNOSTI Sytost: - jablko celé - jablečné pyré - jablečný džus !!! nepříznivé účinky (deti, staří, nemocní,...)

36 VYSOKÝ PŘÍJEM VLÁKNINY Ve stravě s extrémně vysokým obsahem vlákniny a fytátů, nastane deficit zinku a železa Snížení transit time a následné snížení trávení a absorpce živin Ztráta energie Snížení účinnosti léků a antikoncepčních pilulek

37

38 ZDROJE GRAY, J.: DIETARY FIBER, ILSI Europe, 2006 SCOTT. K., P. et al.: Dietary fibre and the gut microbiota, Nutrition bulletin, British nutrition foundation, 2008 JOHNSON, I., T.: Dietary fiber, Elsevier, UK, 2008 KEY, T., J., SPENCER, E., A.: Carbohydrates and cancer: an overview of the epidemiological evidence, European Journal of clinical nutrition, 2007 BUTRISS, J., L., STOKES, C.,S.,: Dietary fibre and health: an overview, Nutrition bulletin, British nutrition foundation, 2008 GRAY, J.: Dietary fibre – from definitions to public health messages, Nutrition bulletin, British nutrition foundation, 2008 CUMMINGS, J., H. et al.: Dietary carbohydrates and health: do we still need the fibre concept?, Elsevier, UK, 2004 Bakalářské práce: Svatava Bischofová: Primární prevence kolorektálního karcinomu (2010) Zlata Piskáčková: Cereální snídaně (2010) Diplomová práce: Lenka Zelinková: Vláknina a její příjem (2006) Přednáška: Erban a kol.: Výrobky se zvýšeným obsahem vlákniny (2009) Databáze The Danish Food Composition Databank: United States Department of Agriculture:

39 D ĚKUJI ZA POZORNOST


Stáhnout ppt "VLÁKNINA POTRAVY Veronika Březková Listopad 2011."

Podobné prezentace


Reklamy Google