Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

DIABETES MELLITUS ASTRAVOVÁNÍ Jitka Andrášková nutriční terapeutka FNUSA.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "DIABETES MELLITUS ASTRAVOVÁNÍ Jitka Andrášková nutriční terapeutka FNUSA."— Transkript prezentace:

1 DIABETES MELLITUS ASTRAVOVÁNÍ Jitka Andrášková nutriční terapeutka FNUSA

2 DM 1.typu  Životně závislý na aplikaci inzulínu  Absolutní deficit inzulínu  Nutno léčbou nahradit bazální i prandiální sekreci inzulínu proto kombinace déle i krátce působícího inzulínu  Alternativou je léčba inzulínovou pumpou – rychlá analoga inzulínu pumpa podává v bazálním a prandiálním (bolusovém) programu

3 DM 2.typu  Relativní nedostatek inzulínu  Mnohem složitější zvolit správný léčebný režim, DM 2.typu nezůstává stejný – progrese z fáze IR (inzulínové rezistence) do fáze ID (inzulínového deficitu)  Při hyperglykémii ráno nalačno aplikovat dlouhodobý inzulín na noc  Při vyšších glykémiích po jídle aplikovat rychlý inzulín / analog před jídly

4 Zdroj: autor

5 Využití energetických zdrojů dle intenzity a zátěže Zdroj: autor

6 Zásady diabetické diety  Kvantita kalorická hodnota stravy kalorická hodnota stravy /kontrola tělesné hmotnosti/ /kontrola tělesné hmotnosti/  Kvalita výběr živin výběr živin /technologická úprava pokrmů/ /technologická úprava pokrmů/

7 Složení stravy  Sacharidy 45 – 60 % /KJ/  Bílkoviny 0,8 – 1,2 g/ kg tělesné hmotnosti  Tuky více nenasycené mastné kyseliny 6 – 8 % /KJ/ 6 – 8 % /KJ/ nasycené mastné kyseliny nasycené mastné kyseliny méně než 10 % /KJ/ méně než 10 % /KJ/ jedno nenasycené mastné jedno nenasycené mastné kyseliny kyseliny zbytek do 30 % /KJ/ zbytek do 30 % /KJ/

8 Složení stravy  Sacharidy 45 – 60 %  Bílkoviny 15 – 20 %  Tuky 30 – 35 % Pro děti v rychlé růstové fázi  1,2 – 1,5 g bílkovin / kg Pro seniory  1 – 1,2 g bílkovin / kg

9 Výpočet – návrh složení stravy  Vždy jen orientační Zohledňuje pohlaví věk věk výšku výšku váhu váhu pohybovou aktivitu pohybovou aktivitu dosavadní stravování dosavadní stravování

10 Návrh složení stravy  Podle tabulek  Propočtem jídelníčku  Podle vzorce – váha x 0,0035 x 20 x 60 x 24  Pracovní energetická potřeba – udává množství energie za pracovní výkon nad bazální metabolismus  Lehká tělesná aktivita 130 KJ/Kg  Střední tělesná aktivita 150 KJ/Kg  Těžká tělesná aktivita 170 KJ/Kg

11 Proč vlastně jíme  Sacharidy energetická hodnota stravy  Bílkoviny  Tuky  Voda neenergetická hodnota stravy  Minerály  Vitamíny  Vláknina /glykemický index potravy /

12 Sacharidy  Uhlovodany  Uhlohydráty  Glycidy  Výměnné jednotky /pevné, volné/  Škrobové jednotky  Chlebové jednotky  BE

13 Sacharidy  Jednoduché rychle vstřebatelné rychle vstřebatelné  Složené pomalu vstřebatelné pomalu vstřebatelné

14 Jednoduché sacharidy  Monosacharidy Glukóza /cukr hroznový např. v ovoci a medu/ Fruktóza /cukr ovocný, především v ovoci/ Galaktóza /v rostlinách ve formě pektinových látek.../

15 Složené sacharidy  Disacharidy Sacharóza /cukr řepný/ /cukr řepný/Maltóza /cukr sladový/ Laktóza /cukr mléčný/

16 Složené sacharidy  Polysacharidy Škrob mlýnské a pekárenské výrobky, luštěniny Glykogen v játrech a ve svalech jako zásobní polysacharid Inulin tvoří rezervní sacharid v hlízách topinambur, kořenech čekanky, artičokách, černém kořeni a chřestu, vylučuje se téměř beze změny

17 Vláknina Celulóza otruby, kořenová zelenina, celozrnné pečivo Hemicelulóza semena rostlin Pektiny ovoce a zelenina, v obilovinách a luštěninách menší množství Lignin zcela nestravitelný – skořápky ořechů

18 Vláknina GI potraviny  Doporučená denní dávka vlákniny 20g až 40g /50g/ na den

19 Zdroj:autor

20 Glykemický index (GI) Potraviny s vysokým GI >70 popcorn, sušenky, corn flakes med, cukr, bílý chléb, bílá bageta, croissant, mouka, chipsy, pivo Potraviny se středním GI brambory, kukuřice, mrkev, meloun, banány, jablka, hrušky, pomeranče, kiwi, ananas, kompoty, těstoviny, rýže, žitný chléb, jogurty Potraviny s nízkým GI <30 brokolice, salátová okurka, paprika, salát, rajčata, špenát, česnek, grapefruit, fazole, hrách, houby, sýry, maso, ryby, ořechy

21 Hodnotu GI v potravině ovlivňuje:  Množství vlákniny  Technologické zpracování stravy  Množství tuku v potravině  Kombinace živin

22 Bílkoviny  Rostlinné  Živočišné  Poměr 1 : 1  Vysoký příjem = zvýšená glomerulární filtrace v ledvinách = zvýšená glomerulární filtrace v ledvinách = zvýšený příjem živočišných tuků = zvýšený příjem živočišných tuků

23 Poměr bílkovin a tuků Bílkoviny Bílkoviny Tuky Tuky

24 Maso Potravina ve 100 gBílkoviny (g)‏tuky (g) ‏ hovězí svíčková16,26,3 hovězí zadní15,09,8 vepřová kýta14,712,1 kuřecí maso12,54,2 krůtí maso11,94,7 telecí hrudí11,210,3 vepřová krkovička10,718,0,3 Zdroj: autor

25 Uzeniny a paštiky Potravina ve 100 gbílkoviny (g) ‏ tuky (g)‏ párky jemné drůbeží26,027,0 pečeně debrecínská19,719,8 kuřecí paštika19,08,6 salám vysočina18,140,0 šunka dušená18,09,0 Zdroj:autor

26 Sýry

27 Tuky  Rostlinné  Živočišné

28 Cismonoenové mastné kyseliny  10 – 15 % celkové energie  Společně se sacharidy 60 – 70 % celkového energetického příjmu /zdroj olivový olej/ /zdroj olivový olej/

29 Saturované mastné kyseliny  Méně než 10 % energetického příjmu  Při zvýšeném LDL-cholesterolu 7 %  Cholesterol do 300 mg/den  Při vysokých hladinách LDL-cholesterolu 200 mg/den LDL-cholesterolu 200 mg/den

30 Polyenové mastné kyseliny  Do 10 % energetického příjmu  Vyšší příjem může potencionálně zvyšovat oxidací lipidů a redukovat HDL- cholesterol /omega-6, v oleji sojovém, slunečnicovém, kukuřičném/ /omega-6, v oleji sojovém, slunečnicovém, kukuřičném/ /omega-3, v rybím tuku/ /omega-3, v rybím tuku/

31 Trans nenasycené mastné kyseliny  Přirozená forma  Vzniklé hydrogenací při ztužování tuků

32 Tuky zpomalují vstřebávání sacharidů a lidské tělo je schopno přeměny tuků zpět na cukry. Vzestup glykémie po tučném jídle je pomalejší, ale většinou nakonec vyšší než po jídle s nízkým obsahem tuku.

33 Tuky a jejich vliv na inzulínovou rezistenci  PUFA (n3, n6), MUFA snižují  SAFA, TFA zvyšují

34 34 Vzestup glykémie po tučném vs. netučném jídle u diabetika 1.typu léčenému inz. analogem Zdroj: autor

35 35 Vzestup glykémie po tučném vs. netučném jídle u diabetika 1.typu léčenému inz. analogem Zdroj:autor

36 36 Vzestup glykémie po tučném vs. netučném jídle u diabetika 1.typu léčenému inz. analogem

37 37 Vzestup glykémie po tučném vs. netučném jídle u diabetika 1.typu léčenému inz. analogem Zdroj. autor

38 Vitamíny, antioxidanty  Vitamín E  Vitamín A  Vitamín C  Flavonoidy

39 Příjem soli  Sodík – mg / kcal  Ne více než mg / den = 7,5 g soli  Při hypertenzi omezení do 6 g soli / den.  Při hypertenzi a nefropatii omezení do 5 g soli / den.

40 Hořčík  Hořčík – vařená sója, fíky, pečená makrela, mandle, čočka, brambory, hrášek, minerální vody /M agnesia, Hanácká kyselka/ Je zapojen do všech anabolických systémů, jako je syntéza proteinů, tuků a glykogenu.

41 Draslík  Draslík – pstruh, sojové boby, fíky, avokádo, brambory, kuřecí maso, čočka, banán, špenát, mléko, jogurt … Podílí se na správném průběhu membránových dějů. Podílí se na správném průběhu membránových dějů.

42 Chróm  Chróm – droždí / zvláště pivovarské ú, telecí játra, pšeničné klíčky, černý pepř … Je nezbytný pro správnou glykoregulaci a utilizaci sacharidů a tuků. Je součástí komplexu faktorů potřebných pro funkci inzulínu.

43 Voda Ztráta vody  ledviny 1,8 l / den  pokožka 0,5 l / den  stolice 0,3 l / den  dýchání 0,4 l / den

44 Doplnění tekutin  Kdy ?  Jak ?  Čím ?

45 Diabetická dieta plnohodnotná strava  Limitovaná  Limitovaná šetřící - mechanicky - chemicky - chemicky - termicky - termicky

46 Zásady diety DM 1. typu  Vytvořit relativně stálý denní dietní program se zachováním rovnováhy B,T,S  Zabránit vzniku hypoglykémií stálým časovým rozvrhem jídla stálým časovým rozvrhem jídla opatřením v podobě vsuvek opatřením v podobě vsuvek

47 Zásady diety DM 2. typu  Dosažení ideální tělesné hmotnosti  Vyvážený příjem energie  Vyloučení rychle vstřebatelných sacharidů  Přiměřené intervaly mezi jídly

48 Sladidla  Umělá  Náhradní  Kalorická  Nízkokalorická  Nekalorická

49 Alkohol  Nepřesáhnout týdenní příjem alkoholu jednou až 2 x 60 g. Toto množství odpovídá 1,5 dl 40 % destilátu, 4 dl vína, 1,2 – 2,5 l piva  Rizika

50 Doporučené složení diety Typ diety Sacharidy (g, %) Bílkoviny(g,%)Tuky EnergieKJ A 175/48 75/25 50/ B 225/52 75/17 60/ C 275/52 75/14 80/ D 325/54 85/14 85/ Zdroj: autor

51 Rozdělení sacharidových potravin během dne SnídaněPřesnídávka1/3 30 % ObědSvačina1/3 40 % Večeře 2. večeře 1/3 30 % Dle léčby

52 225 g sacharidů možnosti rozložení sacharidových potravin léčba dieta dieta PAD GI nízký 40 g S 75 g S 50 g S 40 g S 35 g S 35 g S 25 g S 20 g S 60 g S 60 g S 75 g S 60 g S 75 g S 15 g S 15 g S 20 g S 15 g S 65 g S 65 g S 75 g S 60 g S 55 g S 10 g S 20 g S Zdroj: autor

53 225 g sacharidů rozložení sacharidových potravin vzhledem k léč bě GI střední krátce působící inzulíny analoga inzulínu 50 g S 75 g S 25 g S nezařazujeme 55 g S 80 g S 25 g S nezařazujeme 55 g S 50 g S 20 g S Na druhou večeři zařazujeme sacharidové potraviny pomalu vstřebatelné Zdroj: autor

54 Jak skládat jídelní lístek… Snídaně20%Přesnídávka5-10%Oběd35%Svačina5-10%Večeře30%2.večeře5% nápojovocepolévkanápoj maso, tvaroh, luštěniny ovoce pečivo maso, tvaroh, luštěniny… pečivopříkrm rostlinný tuk příkrmpřílohazelenina šunka, tvaroh, sýr, vejce…atd. přílohazelenina rostlinný olej Bílkoviny 15 – 20% Sacharidy 45 – 60% Tuky max.30%(35%)

55 Rámcový jídelní lístek 225 g sacharidů  Snídaně 60 g S 200 ml mléka 10 g S 200 ml mléka 10 g S 100 g pečiva 50 g S 100 g pečiva 50 g S 15 g tuku - 15 g tuku - 50 g bílkovinné potraviny - 50 g bílkovinné potraviny -  Přesnídávka 15 g S ovoce nebo zelenina + pečivo ovoce nebo zelenina + pečivo

56 Použitá literatura  Karen, Igor, et al. Diabetes mellitus : doporučený diagnostický a léčebný postup pro všeobecné praktické lékaře [online]. 1. vydání. Praha : Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP, 2009  Svačina, Š.: Poruchy metabolismu a výživy. Praha, Galén 2010  Hainer, V.: Obezita. Praha, Galén 1997  Anděl, M.: Diabetes mellitus a další poruchy metabolismu. Praha, Galén 2001  Mourek, J.: Mastné kyseliny OMEGA - 3. Praha, Triton 2009  Svačina, Š.: Obezita a diabetes. Praha, Maxdorf Jessenius 2000,  Ošancová, K.: O výživě aktuálně a se zárukou. Praha, Společnost pro výživu 1998  Pokorný, J. a kol.: Základy výživy a výživová politika. Praha, VŠCHT 2002  Kunová, V.: Zdravá výživa. Praha, Grada Publishing 2004  Müllerová, D.: Zdravá výživa a prevence civilizačních nemocí. Praha, Triton 2003

57 Děkuji Vám za pozornost Jitka Andrášková kontakt: kontakt:


Stáhnout ppt "DIABETES MELLITUS ASTRAVOVÁNÍ Jitka Andrášková nutriční terapeutka FNUSA."

Podobné prezentace


Reklamy Google