Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

DIABETES MELLITUS ASTRAVOVÁNÍ Jitka Andrášková nutriční terapeutka FNUSA.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "DIABETES MELLITUS ASTRAVOVÁNÍ Jitka Andrášková nutriční terapeutka FNUSA."— Transkript prezentace:

1 DIABETES MELLITUS ASTRAVOVÁNÍ Jitka Andrášková nutriční terapeutka FNUSA

2 DM 1.typu  Životně závislý na aplikaci inzulínu  Absolutní deficit inzulínu  Nutno léčbou nahradit bazální i prandiální sekreci inzulínu proto kombinace déle i krátce působícího inzulínu  Alternativou je léčba inzulínovou pumpou – rychlá analoga inzulínu pumpa podává v bazálním a prandiálním (bolusovém) programu

3 DM 2.typu  Relativní nedostatek inzulínu  Mnohem složitější zvolit správný léčebný režim, DM 2.typu nezůstává stejný – progrese z fáze IR (inzulínové rezistence) do fáze ID (inzulínového deficitu)  Při hyperglykémii ráno nalačno aplikovat dlouhodobý inzulín na noc  Při vyšších glykémiích po jídle aplikovat rychlý inzulín / analog před jídly

4 Zdroj: autor

5 Využití energetických zdrojů dle intenzity a zátěže Zdroj: autor

6 Zásady diabetické diety  Kvantita kalorická hodnota stravy kalorická hodnota stravy /kontrola tělesné hmotnosti/ /kontrola tělesné hmotnosti/  Kvalita výběr živin výběr živin /technologická úprava pokrmů/ /technologická úprava pokrmů/

7 Složení stravy  Sacharidy 45 – 60 % /KJ/  Bílkoviny 0,8 – 1,2 g/ kg tělesné hmotnosti  Tuky více nenasycené mastné kyseliny 6 – 8 % /KJ/ 6 – 8 % /KJ/ nasycené mastné kyseliny nasycené mastné kyseliny méně než 10 % /KJ/ méně než 10 % /KJ/ jedno nenasycené mastné jedno nenasycené mastné kyseliny kyseliny zbytek do 30 % /KJ/ zbytek do 30 % /KJ/

8 Složení stravy  Sacharidy 45 – 60 %  Bílkoviny 15 – 20 %  Tuky 30 – 35 % Pro děti v rychlé růstové fázi  1,2 – 1,5 g bílkovin / kg Pro seniory  1 – 1,2 g bílkovin / kg

9 Výpočet – návrh složení stravy  Vždy jen orientační Zohledňuje pohlaví věk věk výšku výšku váhu váhu pohybovou aktivitu pohybovou aktivitu dosavadní stravování dosavadní stravování

10 Návrh složení stravy  Podle tabulek  Propočtem jídelníčku  Podle vzorce – váha x 0,0035 x 20 x 60 x 24  Pracovní energetická potřeba – udává množství energie za pracovní výkon nad bazální metabolismus  Lehká tělesná aktivita 130 KJ/Kg  Střední tělesná aktivita 150 KJ/Kg  Těžká tělesná aktivita 170 KJ/Kg

11 Proč vlastně jíme  Sacharidy energetická hodnota stravy  Bílkoviny  Tuky  Voda neenergetická hodnota stravy  Minerály  Vitamíny  Vláknina /glykemický index potravy /

12 Sacharidy  Uhlovodany  Uhlohydráty  Glycidy  Výměnné jednotky /pevné, volné/  Škrobové jednotky  Chlebové jednotky  BE

13 Sacharidy  Jednoduché rychle vstřebatelné rychle vstřebatelné  Složené pomalu vstřebatelné pomalu vstřebatelné

14 Jednoduché sacharidy  Monosacharidy Glukóza /cukr hroznový např. v ovoci a medu/ Fruktóza /cukr ovocný, především v ovoci/ Galaktóza /v rostlinách ve formě pektinových látek.../

15 Složené sacharidy  Disacharidy Sacharóza /cukr řepný/ /cukr řepný/Maltóza /cukr sladový/ Laktóza /cukr mléčný/

16 Složené sacharidy  Polysacharidy Škrob mlýnské a pekárenské výrobky, luštěniny Glykogen v játrech a ve svalech jako zásobní polysacharid Inulin tvoří rezervní sacharid v hlízách topinambur, kořenech čekanky, artičokách, černém kořeni a chřestu, vylučuje se téměř beze změny

17 Vláknina Celulóza otruby, kořenová zelenina, celozrnné pečivo Hemicelulóza semena rostlin Pektiny ovoce a zelenina, v obilovinách a luštěninách menší množství Lignin zcela nestravitelný – skořápky ořechů

18 Vláknina GI potraviny  Doporučená denní dávka vlákniny 20g až 40g /50g/ na den

19 Zdroj:autor

20 Glykemický index (GI) Potraviny s vysokým GI >70 popcorn, sušenky, corn flakes med, cukr, bílý chléb, bílá bageta, croissant, mouka, chipsy, pivo Potraviny se středním GI 30-70 brambory, kukuřice, mrkev, meloun, banány, jablka, hrušky, pomeranče, kiwi, ananas, kompoty, těstoviny, rýže, žitný chléb, jogurty Potraviny s nízkým GI <30 brokolice, salátová okurka, paprika, salát, rajčata, špenát, česnek, grapefruit, fazole, hrách, houby, sýry, maso, ryby, ořechy

21 Hodnotu GI v potravině ovlivňuje:  Množství vlákniny  Technologické zpracování stravy  Množství tuku v potravině  Kombinace živin

22 Bílkoviny  Rostlinné  Živočišné  Poměr 1 : 1  Vysoký příjem = zvýšená glomerulární filtrace v ledvinách = zvýšená glomerulární filtrace v ledvinách = zvýšený příjem živočišných tuků = zvýšený příjem živočišných tuků

23 Poměr bílkovin a tuků Bílkoviny Bílkoviny Tuky Tuky

24 Maso Potravina ve 100 gBílkoviny (g)‏tuky (g) ‏ hovězí svíčková16,26,3 hovězí zadní15,09,8 vepřová kýta14,712,1 kuřecí maso12,54,2 krůtí maso11,94,7 telecí hrudí11,210,3 vepřová krkovička10,718,0,3 Zdroj: autor

25 Uzeniny a paštiky Potravina ve 100 gbílkoviny (g) ‏ tuky (g)‏ párky jemné drůbeží26,027,0 pečeně debrecínská19,719,8 kuřecí paštika19,08,6 salám vysočina18,140,0 šunka dušená18,09,0 Zdroj:autor

26 Sýry

27 Tuky  Rostlinné  Živočišné

28 Cismonoenové mastné kyseliny  10 – 15 % celkové energie  Společně se sacharidy 60 – 70 % celkového energetického příjmu /zdroj olivový olej/ /zdroj olivový olej/

29 Saturované mastné kyseliny  Méně než 10 % energetického příjmu  Při zvýšeném LDL-cholesterolu 7 %  Cholesterol do 300 mg/den  Při vysokých hladinách LDL-cholesterolu 200 mg/den LDL-cholesterolu 200 mg/den

30 Polyenové mastné kyseliny  Do 10 % energetického příjmu  Vyšší příjem může potencionálně zvyšovat oxidací lipidů a redukovat HDL- cholesterol /omega-6, v oleji sojovém, slunečnicovém, kukuřičném/ /omega-6, v oleji sojovém, slunečnicovém, kukuřičném/ /omega-3, v rybím tuku/ /omega-3, v rybím tuku/

31 Trans nenasycené mastné kyseliny  Přirozená forma  Vzniklé hydrogenací při ztužování tuků

32 Tuky zpomalují vstřebávání sacharidů a lidské tělo je schopno přeměny tuků zpět na cukry. Vzestup glykémie po tučném jídle je pomalejší, ale většinou nakonec vyšší než po jídle s nízkým obsahem tuku.

33 Tuky a jejich vliv na inzulínovou rezistenci  PUFA (n3, n6), MUFA snižují  SAFA, TFA zvyšují

34 34 Vzestup glykémie po tučném vs. netučném jídle u diabetika 1.typu léčenému inz. analogem Zdroj: autor

35 35 Vzestup glykémie po tučném vs. netučném jídle u diabetika 1.typu léčenému inz. analogem Zdroj:autor

36 36 Vzestup glykémie po tučném vs. netučném jídle u diabetika 1.typu léčenému inz. analogem

37 37 Vzestup glykémie po tučném vs. netučném jídle u diabetika 1.typu léčenému inz. analogem Zdroj. autor

38 Vitamíny, antioxidanty  Vitamín E  Vitamín A  Vitamín C  Flavonoidy

39 Příjem soli  Sodík – 1 000 mg / 1 000 kcal  Ne více než 3 000 mg / den = 7,5 g soli  Při hypertenzi omezení do 6 g soli / den.  Při hypertenzi a nefropatii omezení do 5 g soli / den.

40 Hořčík  Hořčík – vařená sója, fíky, pečená makrela, mandle, čočka, brambory, hrášek, minerální vody /M agnesia, Hanácká kyselka/ Je zapojen do všech anabolických systémů, jako je syntéza proteinů, tuků a glykogenu.

41 Draslík  Draslík – pstruh, sojové boby, fíky, avokádo, brambory, kuřecí maso, čočka, banán, špenát, mléko, jogurt … Podílí se na správném průběhu membránových dějů. Podílí se na správném průběhu membránových dějů.

42 Chróm  Chróm – droždí / zvláště pivovarské ú, telecí játra, pšeničné klíčky, černý pepř … Je nezbytný pro správnou glykoregulaci a utilizaci sacharidů a tuků. Je součástí komplexu faktorů potřebných pro funkci inzulínu.

43 Voda Ztráta vody  ledviny 1,8 l / den  pokožka 0,5 l / den  stolice 0,3 l / den  dýchání 0,4 l / den

44 Doplnění tekutin  Kdy ?  Jak ?  Čím ?

45 Diabetická dieta plnohodnotná strava  Limitovaná  Limitovaná šetřící - mechanicky - chemicky - chemicky - termicky - termicky

46 Zásady diety DM 1. typu  Vytvořit relativně stálý denní dietní program se zachováním rovnováhy B,T,S  Zabránit vzniku hypoglykémií stálým časovým rozvrhem jídla stálým časovým rozvrhem jídla opatřením v podobě vsuvek opatřením v podobě vsuvek

47 Zásady diety DM 2. typu  Dosažení ideální tělesné hmotnosti  Vyvážený příjem energie  Vyloučení rychle vstřebatelných sacharidů  Přiměřené intervaly mezi jídly

48 Sladidla  Umělá  Náhradní  Kalorická  Nízkokalorická  Nekalorická

49 Alkohol  Nepřesáhnout týdenní příjem alkoholu jednou až 2 x 60 g. Toto množství odpovídá 1,5 dl 40 % destilátu, 4 dl vína, 1,2 – 2,5 l piva  Rizika

50 Doporučené složení diety Typ diety Sacharidy (g, %) Bílkoviny(g,%)Tuky EnergieKJ A 175/48 75/25 50/31 6 300 6 300 B 225/52 75/17 60/31 7 500 7 500 C 275/52 75/14 80/34 9 150 9 150 D 325/54 85/14 85/32 10 400 Zdroj: autor

51 Rozdělení sacharidových potravin během dne SnídaněPřesnídávka1/3 30 % ObědSvačina1/3 40 % Večeře 2. večeře 1/3 30 % Dle léčby

52 225 g sacharidů možnosti rozložení sacharidových potravin léčba dieta dieta PAD GI nízký 40 g S 75 g S 50 g S 40 g S 35 g S 35 g S 25 g S 20 g S 60 g S 60 g S 75 g S 60 g S 75 g S 15 g S 15 g S 20 g S 15 g S 65 g S 65 g S 75 g S 60 g S 55 g S 10 g S 20 g S Zdroj: autor

53 225 g sacharidů rozložení sacharidových potravin vzhledem k léč bě GI střední krátce působící inzulíny analoga inzulínu 50 g S 75 g S 25 g S nezařazujeme 55 g S 80 g S 25 g S nezařazujeme 55 g S 50 g S 20 g S Na druhou večeři zařazujeme sacharidové potraviny pomalu vstřebatelné Zdroj: autor

54 Jak skládat jídelní lístek… Snídaně20%Přesnídávka5-10%Oběd35%Svačina5-10%Večeře30%2.večeře5% nápojovocepolévkanápoj maso, tvaroh, luštěniny ovoce pečivo maso, tvaroh, luštěniny… pečivopříkrm rostlinný tuk příkrmpřílohazelenina šunka, tvaroh, sýr, vejce…atd. přílohazelenina rostlinný olej Bílkoviny 15 – 20% Sacharidy 45 – 60% Tuky max.30%(35%)

55 Rámcový jídelní lístek 225 g sacharidů  Snídaně 60 g S 200 ml mléka 10 g S 200 ml mléka 10 g S 100 g pečiva 50 g S 100 g pečiva 50 g S 15 g tuku - 15 g tuku - 50 g bílkovinné potraviny - 50 g bílkovinné potraviny -  Přesnídávka 15 g S ovoce nebo zelenina + pečivo ovoce nebo zelenina + pečivo

56 Použitá literatura  Karen, Igor, et al. Diabetes mellitus : doporučený diagnostický a léčebný postup pro všeobecné praktické lékaře [online]. 1. vydání. Praha : Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP, 2009  Svačina, Š.: Poruchy metabolismu a výživy. Praha, Galén 2010  Hainer, V.: Obezita. Praha, Galén 1997  Anděl, M.: Diabetes mellitus a další poruchy metabolismu. Praha, Galén 2001  Mourek, J.: Mastné kyseliny OMEGA - 3. Praha, Triton 2009  Svačina, Š.: Obezita a diabetes. Praha, Maxdorf Jessenius 2000,  Ošancová, K.: O výživě aktuálně a se zárukou. Praha, Společnost pro výživu 1998  Pokorný, J. a kol.: Základy výživy a výživová politika. Praha, VŠCHT 2002  Kunová, V.: Zdravá výživa. Praha, Grada Publishing 2004  Müllerová, D.: Zdravá výživa a prevence civilizačních nemocí. Praha, Triton 2003

57 Děkuji Vám za pozornost Jitka Andrášková kontakt: jitka.andraskova@fnusa.cz kontakt: jitka.andraskova@fnusa.cz


Stáhnout ppt "DIABETES MELLITUS ASTRAVOVÁNÍ Jitka Andrášková nutriční terapeutka FNUSA."

Podobné prezentace


Reklamy Google