OLIGOSACHARIDY A POLYSACHARIDY

Prezentace na téma: "OLIGOSACHARIDY A POLYSACHARIDY"— Transkript prezentace:

1 OLIGOSACHARIDY A POLYSACHARIDY
Vypracovala: Mgr. Blanka Říhová

2 OLIGOSACHARIDY DISACHARIDY
= sacharidy složené ze 2 až 10 molekul monosacharidů vázaných glykosidickou vazbou DISACHARIDY molekula obsahuje dvě monosacharidové jednotky vázané glykosidickou vazbou obecný vzorec: C12H22O11 nejdůležitější – sacharóza, maltóza a laktóza

3 - glykosidická vazba mezi C1 jednoho monosacharidu a C4 druhého
Podle způsobu navázání monosacharidových zbytků se dělí na: neredukující disacharidy = poloacetalový hydroxyl jednoho monosacharidu reaguje s poloacetalovým hydroxylem druhého - glykosidická vazba mezi C1 jednoho monosacharidu a C1 druhé aldosy nebo C2 ketosy - např. sacharóza 2) redukující disacharidy = poloacetalový hydroxyl jednoho monosacharidu reaguje s alkoholovým hydroxylem druhého - glykosidická vazba mezi C1 jednoho monosacharidu a C4 druhého - např. maltóza, laktóza

4 SACHARÓZA = řepný cukr ve všech rostlinách
 zdroj = cukrová řepa a cukrová třtina bezbarvá krystalická látka, dobře rozpustná ve vodě v potravinářském průmyslu – sladidlo v kyselém prostředí hydrolyzuje na glukózu a fruktózu – provázeno změnou optické otáčivosti  hydrolyzát sacharózy = invertní cukr

5 MALTÓZA = sladový cukr vzniká enzymatickou hydrolýzou škrobu  enzym maltasa (v naklíčeném sladovnickém ječmeni) štěpí maltózu na zkvasitelnou glukózu  výroba piva LAKTÓZA = mléčný cukr obsažena v mléce savců (mateřské mléko 6 až 7 %, kravské mléko 4 až 5 %) některé kvasinky ji zkvašují na ethanol a kyselinu mléčnou  výroba kefíru

6 POLYSACHARIDY vznikají glykosidickým spojením velkého počtu monosacharidových jednotek (až několik tisíc) obvykle ve vodě nerozpustné (některé bobtnají), nemají sladkou chuť nemají redukční vlastnostiglykosidické vazby vznikají mezi poloacetalovými hydroxyly zásobní nebo stavební látky organismů nejdůležitější – škrob, glykogen a celulóza

7 Rozdělení podle funkce
1)Stavební - součástí různých struktur mívají vláknité molekuly - často se kombinují s bílkovinami - nerozpustné ve vodě a málo reaktivní celulosa chitin – exoskelet členovců a dalších bezobratlých, buněčné stěny hub a řas agar pektiny – spolu s agarem na výrobu gelů; přispívají k odbourávání cholesterolu

8 CELULÓZA makromolekula obsahuje více jak tisíc stavebních b-D-glukopyranózových jednotek téměř lineární struktura  podstata přírodních vláken v některých rostlinách vzniká čistá celulóza (bavlna), jinde je doprovázena dalšími látkami (ve dřevě – lignin, hemicelulosa, pryskyřice) ve vodě nerozpustná působením nitrační směsi  nitrocelulóza k výrobě papíru, obalového materiálu, hygienických potřeb, …

9 2) Rezervní zásobárna energie a látek vždy homopolysacharidy mají méně vodíkových můstků než stavební polysach.  méně odolné vůči vodě (ve vodném prostředí bobtnají a z části přechází do roztoku) škrob glykogen

10 ŠKROB - obsahuje amylosu (lineární řetězec) a amylopektin (rozvětvená struktura)  stavební jednotkou je a-D-glukopyranóza Hlavním zdrojem jsou některé části rostlin; bramborové hlízy až 20 %, obilná zrna 50 až 80 %. Škrob je základní složkou potravy.

11 syntetizuje se u rostlin a ukládá se ve formě škrobových zrn
mazovatění škrobu = ve vod. prostředí se za zvyšující teploty původně levotočivá šroubovice rozbalí na dlouhé řetězce a tím se zvýší viskozita roztoku hydrolýza probíhá účinkem enzymů amyláz  vznikají kratší oligosacharidy = dextriny, nebo se řetězec štěpí od konce na maltózu

12 GLYKOGEN (živočišný škrob) zásobní polysacharid živočichů struktura obdobná amylopektinu (je více rozvětvený) u člověka – v játrech, jako rezerva pro celý organismus a ve svalech