Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

4. TÉMA VEŘEJNÁ VOLBA A VEŘEJNÉ VÝDAJE ZÁJMOVÉ SKUPINY V EKONOMICE Z POHLEDU VEŘEJNÝCH VÝDAJŮ.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "4. TÉMA VEŘEJNÁ VOLBA A VEŘEJNÉ VÝDAJE ZÁJMOVÉ SKUPINY V EKONOMICE Z POHLEDU VEŘEJNÝCH VÝDAJŮ."— Transkript prezentace:

1 4. TÉMA VEŘEJNÁ VOLBA A VEŘEJNÉ VÝDAJE ZÁJMOVÉ SKUPINY V EKONOMICE Z POHLEDU VEŘEJNÝCH VÝDAJŮ

2 Veřejná volba – ekonomické zkoumání netržních rozhodnutí; nebo také: aplikace ekonomických nástrojů na politické vědy. Hlavní autoři (zakladatelé): Kenneth Arrow (1951) Social Choice and Individual Values Anthony Downs (1957) An Economic Theory of Democracy James Buchanan, Gordon Tullock (1962) The Calculus of Consent Mancur Olson (1965) The Logic of Collective Action

3 DVA PROBLÉMY: 1.Jak agregovat jednotlivé preference ve skupině? 2.K jakému cíli agregovaná rozhodnutí směrovat?

4 Ad 1. VOLEBNÍ SYSTÉMY, JEJICH VLASTNOSTI Problémy - individuální preference se těžko odhalují - voličů je velké množství - jaká pravidla má mít volba - atd.

5 Individuální preference alternativního sociálního stavu Pravidla kolektivní/ společenské volby Společenská/kolektivní volba sociálního stavu 1Jak by měly být agregovány individuální preference normativní 2Jakými kritérii by se měla řídit společenská/kolektivní volba problémy 3Jak jsou individuální preference agregovány v praxi? Jaká je povaha ústav nebo pravidel výběru ve skutečnosti? Je provádění těchto pravidel nákladné? Pozitivní nebo empirické problémy 4Řídí se pravidla pod bodem 3 kritérii pod bodem 2?

6 Soukromý zájem - jednotlivec maximalizuje svoje užitky za pomoci racionálního užívání zdrojů homo economicus Veřejný zájem - (někdy také kolektivní potřeby) - je patrný intuitivně, ale při podrobném studiu se začne rozkládat na různě integrované zájmy skupin nebo jednotlivců. Často je idealizován - v ideologiích a teoriích státu

7 Kenneth Arrow – teorém nemožnosti (str. 1) Pravidla kolektivního rozhodování v demokratické společnosti mají splňovat tato kritéria: Kolektivní rozhodnutí musí být dosaženo nehledě na uspořádání voličových preferencí (včetně dvouvrcholových preferencí) Kolektivní rozhodnutí musí být schopno seřadit všechny možné výsledky Kolektivní rozhodnutí musí odpovídat individuálním preferencím Kolektivní rozhodnutí musí být tranzitivní (A>B, B>C, pak A>C) Kolektivní rozhodnutí musí obsahovat jen indviduální srovnání bez nerelevantních alternativ Kolektivní rozhodnutí nesmí vycházet z diktatury

8 Kenneth Arrow – teorém nemožnosti (str. 2) Pokud jsou tato pravidla kolektivního rozhodování v demokratické společnosti dodržena, nelze dospět k rozhodnutí

9 Reálné volební systémy - obcházejí některou Arrowovu podmínku Bodová volba - pořadí alternativ není ordinální, ale je kardinální - tím je respektována intentezita preferencí, ale porušeno pravidlo o nezávislosti voličů navzájemBodová volba - pořadí alternativ není ordinální, ale je kardinální - tím je respektována intentezita preferencí, ale porušeno pravidlo o nezávislosti voličů navzájem Log-rolling - voliči si vyměňují hlasy pro různé alternativyLog-rolling - voliči si vyměňují hlasy pro různé alternativy Manipulace s hlasy - před volbami (OK) a po volbách (nelze!)Manipulace s hlasy - před volbami (OK) a po volbách (nelze!)

10 Paretovské optimum v tržní ekonomice bez selhání Užitek skupiny A Užitek skupiny B E1E1 Bod E: Výsledek čistého laissez faire - bez tržních selhání. Bod E 1 : Výsledek čistého laissez faire - bez tržních selhání a po přerozdělení zdrojů na pozici F 1. E F Paretovsky neoptimální bod F1F1

11 Užitek skupiny A Užitek skupiny B Užitky dostupné při kolekt. akci E Důchody dostupné bez kolektivní akce Bod E: Výsledek čistého laissez faire v tržní ekonomice se selháním trhu. Při kolektivních akcích se může užitek každého zvyšovat s tím, jak se společnost pohybuje z bodu E k hranici užitkových možností. Paretovské optimum v tržní ekonomice se selháním trhu

12 Tři výsledky kolektivní akce Užitek skupiny A Užitek skupiny B Užitky dostupné při kolekt. akci E P R W E: Bod laissez faire. EP: Každý si polepší. EW: Vládní selhání (každý si pohorší). ER: Efekt přerozdělení (odnětí zdrojů skupině B a jejich postoupení skupině A.

13 Základní pravidla většinového hlasování I. PROSTÁ VĚTŠINA (absolutní, >50%, obvykle jen dvě varianty) RELATIVNÍ VĚTŠINA (voliči volí mezi více variantami, jen nejvyšší % vítězí – first past the post, winner takes all) CONDORCETOVO PRAVIDLO (bodují se výsledky porovnání s každou variantou PLURALITNÍ HLASOVÁNÍ (PREFERENČNÍ) – přidělování bodů čili preferencí jednotlivým variantám

14 Základní pravidla většinového hlasování II. PŘIDĚLOVÁNÍ BODŮ – z daného počtu bodů každé variantě volič přidělí část BORDŮV POČET – je to preferenční hlasování s vahami pro preference (např. první pořadí má váhu 5, druhé pořadí váhu 4 atd.) a mnoho dalších....

15 Jednohlasná shoda Užitek skupiny A Dostupné užitky E´E´ X Y Užitek skupiny B E Předpoklad: Každá osoba musí souhlasit s každým rozhodnutím. Důsledek: Nikdo si nemůže pohoršit. Vyjdeme-li z E, musí všechny výsledky rozhodnutí ležet v oblasti EXY.

16 Většinové pravidlo Většinová skupina bude hlasovat pro zlepšení vlastního užitku: Např. EL - efektivně a s užitkem pro A i B, EN - neefektivně a s velkým zmenšením užitku B, EM - kdy bod M přináší skupině A nejvyšší užitek. E Dostupné užitky Užitek skupiny A (většina) Užitek skupiny B (menšina) L M N

17 Cyklické hlasování, hlasovací paradox (Markýz Condorcet, 18. stol.) vzniká, pokud žádný jednotlivý program nemůže docílit většinu proti všem ostatním programům podmínka: nejméně 3 voliči, 3 alternativy

18 Dvouvrcholová preference A B C (2) volič (3) volič (1) volič Druhý volič má dvouvrcholovou preferenci

19

20 Aktéři veřejné volby politici voliči (občané) zájmové skupiny byrokracie Všichni: maximalizují svůj užitek

21 PO D1D1D1D1 D2D2D2D2 D3D3D3D3 Q1Q1Q1Q1 Q3Q3Q3Q3 Q2Q2Q2Q2 Q ,2,3 … voliči I Q…množství veřejnéhostatku P g …cena veř. statku I…indexordinálníhoužitku VOLIČ MEDIÁN Q PgPgPgPg

22 Hypotéza racionální neúčasti ve volbách Volič K nepůjde volit, jestliže náklady na rozhodovací akt (zejména získání informací o možnostech a důsledcích volby) převyšují jeho očekávaný prospěch – tento prospěch závisí na tom, zda volič svým hlasem rozhodne volbu (je mediánový voličem) a ví o tom, tzn. že jeho prospěch je očekávaný

23 HODNOTA VOLEBNÍHO VÝSLEDKU Zvítězí-li kandidát X, společnost získá z jeho programu 50 jednotek; zvítězí-li kandidát Y, zisk je 20 jednotek ČISTÁ HODNOTA VOLEBNÍHO VÝSLEDKU NV = V X – V Y = 50 – 20 = 30 jednotek Kdyby volič SÁM ovlivnil výsledek (sám si vybral celý volební program), je jeho očekávaný užitek z volby 30; každý další volič, který může ovlivnit výsledek, snižuje očekávaný užitek voliče K hodnotou pravděpodobnosti, že volba nedopadne podle jeho rozhodnutí: U K = p * NV, kde p = 1/n n je počet voličů

24 Role byrokracie ve veřejné volbě Byrokrat – odborník realizující rozhodnutí politikova – jak: MU, MC MU MC C QNQN Q...množství veřejného statku Q OPT MC BYR MU=MC

25 Niskanenův model (William A. Niskanen, USA) C,B Q byr Q Q opt C B

26 Ad 2. CÍL SPOLEČNÉ VOLBY – JAKÝ SOCIÁLNÍ STAV ZVOLIT

27 Spotřebitelovy preference pro dva statky: I 1 statek X statek Y RO - rozpočtové omezení X 1 Y 1 I 1 - křivka I 1 - indiferenční křivka Sklon indiferenční křivky … mezní míra substituce statku X za statek Y (MRS X,Y )

28 Všeobecná rovnováha Odvozuje se pro dva spotřebitele A, B a pro spotřebu a výrobu dvou statků X, Y Edgeworthův box:A IIAIIA B. IIBIIB. YBYBYBYB XAXAXAXA YAYAYAYA XBXBXBXB F E

29 Musí platit pro Paretovské optimum: MRS – mezní míra substituce (v tomto případě statku X za statek Y) subjektů A a B P X,Y – ceny statků X a Y

30 Výrobcovy preference: I 1 Faktor K Faktor L RO - rozpočtové omezení - isokosta K 1 L1L1L1L1 I 1 - I 1 - isokvanta Sklon isokvanty … mezní míra substituce faktoru K za faktor L (MRS KL )

31 Rovnováha výrobců - Rovnováha výrobců - Edgeworthův box: X IIXIIX Y. IIYIIY. LYLYLYLY KXKXKXKX LXLXLXLX KYKYKYKY F E

32 Také zde musí platit: MRS – mezní míra substituce (v tomto případě faktoru K za faktor L subjektů X a Y P K,L – ceny faktorů K a L

33 Rovnováha výrobců - diagram XY: Y Křivka produkčních možností Sklon křivky produkčních možností = mezní míra transformace (MRT X,Y ) X.

34 Závěr - pravidlo Paretova optima v ekonomice bez tržních selhání:

35 Y P X

36 V realitě je překážkou dosažení Paretova optima soubor mikroekonomických tržních selhání: nedokonalá konkurence (monopol a pod.) veřejné statky a externality asymetrie informací neúplné trhy atd.

37 S P P A+B D A+B Q DBDB DADA QCQC Poptávka po veřejném statku PBPB PAPA

38 Pro veřejný statek je tedy optimem situace, kdy mezní míra transformace je rovna součtu MRS - ale v jakém poměru ?! To záleží na jednotlivých poptávkových křivkách - známe je ? Jejich odvození je velmi obtížné, protože nelze snadno nalézt poptávku u statku, který je nerivalitní - spotřebitel o něj neusiluje proti druhým, vlastně ho nepoptává (free rider).

39 Efektivní zabezpečování veřejných statků Teorie: problém optimální alokace zdrojů – dílčí a všeobecná rovnováha pro čisté veřejné a smíšené veřejné statky je obtížná a nevede k žádaným výsledkům Praxe: snaha NĚJAK (?) čisté veřejné a smíšené veřejné statky poskytovat, ale přesná alokace zdrojů není teoreticky zjistitelná, takže nastupují odhady, analýza nákladů a přínosů, „dobrovolná směna“ E. Lindahla …

40 PROTO – ekonomicky efektivní poskytování veřejných statků je spojeno s problémy: stanovení jejich cen stanovení správného množství Klíčová otázka v obou zmíněných problémů je projevení preferencí spotřebitele – problém free rider

41 XAXA X GBGB GAGA XBXB G f M f O1O1 N G'G' E T B1B1 G'G' G'G' B'1B'1 N'N' Graf stanovení optimálního množství statků X (soukromý) a G (veřejný) ve všeobecné rovnováze Existují dva spotřebitelé A a B; jsou známy jejich indiferenční křivky Je známa křivka produkčních možností – třetí graf dole, křivka f-f, která popisuje produkci statků X a Y Postup: 1. Zvolena libovolná indif. křivka spotřebitele A – křivka A' 2. Zvoleno množství veřejného statku G' a k němu nalezena množství XA' a XB 1, přičemž (XA' + XB 1 = G'E); tak je nalezena i křivka B 1 a ta se přenese do dolního grafu 3. Do grafu spotřebitele A se vynese množina jeho spotřebovávaných množství statku X vůči B 1 – to je křivka T-T Pokračuje.... A1A1 A'A' xA'xA' x B1 xA'xA' G1*G1* Spotř.A Spotř.B T G1*G1* P1P1

42 Graf stanovení optimálního množství statků X (soukromý) a G (veřejný) ve všeobecné rovnováze - pokračování 4. Indiferenční křivka, která je tečnou ke křivce T-T představuje optimální kombinace pro spotřebitele A a je to křivka A 1 Pro tuto situaci platí MRT = MRS A XG + MRS B XG 5. Postup se opakuje a vznikne množina křivek T-T a množina bodů Oi 6. Ke každému bodu Oi pro spotřebitele A existuje bod Pi pro spotřebitele B 7. Množina užitků spotřebitele a, resp. B se vynese do grafu... to je Paretovo optimum pro danou společnost XAXA GAGA O2O2 Spotř.A O3O3 O4O4 Užitek spotř.A Užitek spotř.B

43 P W3W3 W2W2 Abram Bergson - společenská užitková funkce a společenské indiferenční křivky Užitek spotř.B Užitek spotř.A W1W1


Stáhnout ppt "4. TÉMA VEŘEJNÁ VOLBA A VEŘEJNÉ VÝDAJE ZÁJMOVÉ SKUPINY V EKONOMICE Z POHLEDU VEŘEJNÝCH VÝDAJŮ."

Podobné prezentace


Reklamy Google