Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Rozhodování spotřebitele v podmínkách rizika Ing. Vojtěch JindraIng. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)Katedra ekonomie (KE) Mikroekonomie II.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Rozhodování spotřebitele v podmínkách rizika Ing. Vojtěch JindraIng. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)Katedra ekonomie (KE) Mikroekonomie II."— Transkript prezentace:

1 Rozhodování spotřebitele v podmínkách rizika Ing. Vojtěch JindraIng. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)Katedra ekonomie (KE) Mikroekonomie II

2 Rozhodování spotřebitele v podmínkách rizika Riziko je situace, kdy ten kdo rozhoduje zná všechny možné důsledky svého rozhodnutí a je schopen určit pravděpodobnost každého z nich. Riziko je situace, kdy ten kdo rozhoduje zná všechny možné důsledky svého rozhodnutí a je schopen určit pravděpodobnost každého z nich. Objektivní pravděpodobnost je založena na znalosti frekvence, s níž mají určité události tendenci nastávat Objektivní pravděpodobnost je založena na znalosti frekvence, s níž mají určité události tendenci nastávat Subjektivní pravděpodobnost je určitý dojem, že předpokládaný výsledek nastane – založena na znalostech a zkušenostech člověka (daného odvětví, ekonomiky apod.), může být u různých lidí různá Subjektivní pravděpodobnost je určitý dojem, že předpokládaný výsledek nastane – založena na znalostech a zkušenostech člověka (daného odvětví, ekonomiky apod.), může být u různých lidí různá

3 Očekávaný výsledek, očekávaný užitek Očekávaný výsledek je střední hodnotou všech možných výsledků, tj. vážený průměr, kdy pravděpodobnost každého výsledku je brána jako váha. Očekávaný výsledek je střední hodnotou všech možných výsledků, tj. vážený průměr, kdy pravděpodobnost každého výsledku je brána jako váha. Očekávaný užitek náhodných výsledků je střední hodnotou očekávaného užitku jednotlivých výsledků vážených jejich pravděpodobnostmi. Očekávaný užitek náhodných výsledků je střední hodnotou očekávaného užitku jednotlivých výsledků vážených jejich pravděpodobnostmi.

4 Odvození funkce užitku Konstrukce funkce užitku předpokládá tři následující kroky: Konstrukce funkce užitku předpokládá tři následující kroky: Seřadit výsledky podle preferencí (X 1 >X 2 >X 3 ) Seřadit výsledky podle preferencí (X 1 >X 2 >X 3 ) Určit libovolně vyšší hodnotu užitku nejvíce preferovaného výsledku a nižší hodnotu nejméně preferovaného výsledku (zpravidla 1 a 0) Určit libovolně vyšší hodnotu užitku nejvíce preferovaného výsledku a nižší hodnotu nejméně preferovaného výsledku (zpravidla 1 a 0) Výpočet hodnoty užitku pro střední výsledky Výpočet hodnoty užitku pro střední výsledky U(X 2 )=U(X 1 ).  + U(X 3 ).(1-  ) (zbývá už jen určit  tak, aby platila uvedená rovnice a pak lze spočítat hodnotu užitku pro určitý výsledek) U(X 2 )=U(X 1 ).  + U(X 3 ).(1-  ) (zbývá už jen určit  tak, aby platila uvedená rovnice a pak lze spočítat hodnotu užitku pro určitý výsledek) Tímto způsobem odvozená funkce užitku vyjadřuje vývoj užitku v závislosti na zvyšování důchodu. Tímto způsobem odvozená funkce užitku vyjadřuje vývoj užitku v závislosti na zvyšování důchodu.

5 Vztah k riziku Averze k riziku – je preferován jistý výsledek před rizikem se stejným očekávaným výsledkem (klesající mezní užitek) Averze k riziku – je preferován jistý výsledek před rizikem se stejným očekávaným výsledkem (klesající mezní užitek) Vyhledávání rizika – je ochoten podstoupit riziko relativně malé pravděpodobnosti nejvyššího možného výsledku riskantní alternativy (rostoucí mezní užitek) Vyhledávání rizika – je ochoten podstoupit riziko relativně malé pravděpodobnosti nejvyššího možného výsledku riskantní alternativy (rostoucí mezní užitek) Lhostejný vztah k riziku – je nerozhodný mezi rizikovou a jistou alternativou pokud je jistý výsledek shodný s očekávaným rizikové alternativy (konstantní mezní užitek) Lhostejný vztah k riziku – je nerozhodný mezi rizikovou a jistou alternativou pokud je jistý výsledek shodný s očekávaným rizikové alternativy (konstantní mezní užitek)

6 Vztah k riziku

7 Optimální rozhodnutí v podmínkách rizika Zjednodušený model rozhodování za rizika předpokládá pouze dvě možné situace určující výsledek určité alternativy rozhodnutí: S 1 a S 2. (Výnos X 1 pro situaci S 1 a výnos X 2 pro situaci X 2 ) Zjednodušený model rozhodování za rizika předpokládá pouze dvě možné situace určující výsledek určité alternativy rozhodnutí: S 1 a S 2. (Výnos X 1 pro situaci S 1 a výnos X 2 pro situaci X 2 ) přímka jistoty (CL) - přímka 45° představuje výnosy shodné v obou uvažovaných situacích přímka jistoty (CL) - přímka 45° představuje výnosy shodné v obou uvažovaných situacích přímka stejného očekávaného výnosu, její směrnice je  1 /  2 přímka stejného očekávaného výnosu, její směrnice je  1 /  2

8 Optimální rozhodnutí v podmínkách rizika Indiferenční křivky zde vyjadřují stejný očekávaný užitek, kterého je dosaženo díky získání určitého výnosu X 1 nebo X 2 v závislosti na situaci, která nastane. Indiferenční křivky zde vyjadřují stejný očekávaný užitek, kterého je dosaženo díky získání určitého výnosu X 1 nebo X 2 v závislosti na situaci, která nastane. Jejich tvar závisí na vztahu k riziku Jejich tvar závisí na vztahu k riziku Averze (bod E je na přímce jistoty, tzn. bez rizika) Averze (bod E je na přímce jistoty, tzn. bez rizika) Kladný vztah k riziku (dají přednost rizikové alternativě, proto bod C leží na vyšší indiferenční křivce) Kladný vztah k riziku (dají přednost rizikové alternativě, proto bod C leží na vyšší indiferenční křivce) Lhostejný vztah (je mu jedno, pro co se rozhodne a jaká situace pak nastane, protože mu to přináší stejný užitek) Lhostejný vztah (je mu jedno, pro co se rozhodne a jaká situace pak nastane, protože mu to přináší stejný užitek)

9 Optimální rozhodnutí v podmínkách rizika Při změně pravděpodobností nastane situace S 1 či S 2, mění se sklon indiferenční křivky i přímky stejného očekávaného výnosu (rotují kolem bodu E) Při změně pravděpodobností nastane situace S 1 či S 2, mění se sklon indiferenční křivky i přímky stejného očekávaného výnosu (rotují kolem bodu E)

10 Snižování rizika - Pojištění Spravedlivá pojistka – náklad pojištění, při kterém je hodnota majetku člověka s pojištěním stejná jako očekávaná hodnota bohatství v situaci rizika – výše pojistky je v takovém případě shodná s očekávanou ztrátou. Spravedlivá pojistka – náklad pojištění, při kterém je hodnota majetku člověka s pojištěním stejná jako očekávaná hodnota bohatství v situaci rizika – výše pojistky je v takovém případě shodná s očekávanou ztrátou. Je-li ekonomický subjekt takto pojištěn, má zajištěný stejný příjem, ať ztráta nastane či nikoli. Je-li ekonomický subjekt takto pojištěn, má zajištěný stejný příjem, ať ztráta nastane či nikoli. Poptávková strana je vysvětlena averzí k riziku Poptávková strana je vysvětlena averzí k riziku Nabídková strana je vysvětlena zákonem velkých čísel Nabídková strana je vysvětlena zákonem velkých čísel EW=(W-L).  + W.(1-  ) = W-L.  EW=(W-L).  + W.(1-  ) = W-L.  W – bohatství v případě, že nedojde ke ztrátě W – bohatství v případě, že nedojde ke ztrátě EW – očekávaná hodnota bohatství toho, kdo se nepojistí EW – očekávaná hodnota bohatství toho, kdo se nepojistí L – rozsah ztráty L – rozsah ztráty

11 Snižování rizika - Pojištění Maximální pojistka je taková výše pojistky, která vede k tomu, že užitek spojený s jistotou (dosaženou pojištěním) je shodný s očekávaným užitkem spojeným s riskantní alternativou (bez pojištění). Maximální pojistka je taková výše pojistky, která vede k tomu, že užitek spojený s jistotou (dosaženou pojištěním) je shodný s očekávaným užitkem spojeným s riskantní alternativou (bez pojištění).

12 Snižování rizika - Diverzifikace Umožňuje snížení rizika, kdy je možné rozdělit úsilí mezi různé aktivity jejichž výsledek spolu navzájem těsně nesouvisí. Umožňuje snížení rizika, kdy je možné rozdělit úsilí mezi různé aktivity jejichž výsledek spolu navzájem těsně nesouvisí. Míra rizika se vyjadřuje prostřednictvím rozpětí pravděpodobnosti, resp. variability – velké rozdíly předpokládají větší riziko. Míra rizika se vyjadřuje prostřednictvím rozpětí pravděpodobnosti, resp. variability – velké rozdíly předpokládají větší riziko.

13 Snižování rizika - Diverzifikace Všechny možné kombinace výnosů a rizika s nimi spojeného vyjadřuje linie rozpočtu, což je přímka s kladnou směrnicí – vyšší výnos, vyšší riziko Všechny možné kombinace výnosů a rizika s nimi spojeného vyjadřuje linie rozpočtu, což je přímka s kladnou směrnicí – vyšší výnos, vyšší riziko Xp – výnos portfolia vzniklého kombinací jisté a rizikové varianty Xp – výnos portfolia vzniklého kombinací jisté a rizikové varianty Xj – výsledek bezrizikové varianty Xj – výsledek bezrizikové varianty EXr – očekávaný výnos rizikové varianty EXr – očekávaný výnos rizikové varianty indiferenční křivka vyjadřuje kombinace rizika a výnosů, které přinášejí stejný užitek indiferenční křivka vyjadřuje kombinace rizika a výnosů, které přinášejí stejný užitek

14 Rozhodování v podmínkách nejistoty Pravidlo MAXIMIN – vede k volbě činnosti, která dává nejvyšší z nejhorších výsledků – pro pesimisty – u každé činnosti se určuje minimální výnos a podle toho se dál vybírá Pravidlo MAXIMIN – vede k volbě činnosti, která dává nejvyšší z nejhorších výsledků – pro pesimisty – u každé činnosti se určuje minimální výnos a podle toho se dál vybírá Pravidlo MAXIMAX – volba činnosti, která poskytuje nejvyšší z nejlepších výsledků (pro optimisty) – u každé činnosti se vybírá nejvyšší výsledek a podle nich se určí Pravidlo MAXIMAX – volba činnosti, která poskytuje nejvyšší z nejlepších výsledků (pro optimisty) – u každé činnosti se vybírá nejvyšší výsledek a podle nich se určí Pravidlo MINIMAX – určuje se pomocí tabulky zklamání, ve které jsou hodnoty rozdílu mezi každým možným výnosem a nejvyšším možným výnosem v dané situaci. Z nejvyšších hodnot zklamání se pak vybere ta nejnižší a jí odpovídající činnost. Pravidlo MINIMAX – určuje se pomocí tabulky zklamání, ve které jsou hodnoty rozdílu mezi každým možným výnosem a nejvyšším možným výnosem v dané situaci. Z nejvyšších hodnot zklamání se pak vybere ta nejnižší a jí odpovídající činnost.

15 Rozhodování v podmínkách nejistoty Laplaceovo pravidlo – různým situacím přiřazuje stejné pravděpodobnosti (např. v případě 3 situací každé 1/3) ty pak slouží jako váha k výpočtu očekávaného výnosu, ze kterého se vybírá ten nejvyšší. Nedokonalé, protože pravděpodobnosti mohou být ve skutečnosti různé. Laplaceovo pravidlo – různým situacím přiřazuje stejné pravděpodobnosti (např. v případě 3 situací každé 1/3) ty pak slouží jako váha k výpočtu očekávaného výnosu, ze kterého se vybírá ten nejvyšší. Nedokonalé, protože pravděpodobnosti mohou být ve skutečnosti různé. Bayesovo pravidlo –jednotlivým situacím se přiřazují subjektivní pravděpodobnosti Bayesovo pravidlo –jednotlivým situacím se přiřazují subjektivní pravděpodobnosti Rozptyl – je součet druhých mocnin průměrných odchylek od očekávaného výsledku vážený jejich pravděpodobnostmi, směrodatná odchylka je jeho druhou odmocninou Rozptyl – je součet druhých mocnin průměrných odchylek od očekávaného výsledku vážený jejich pravděpodobnostmi, směrodatná odchylka je jeho druhou odmocninou


Stáhnout ppt "Rozhodování spotřebitele v podmínkách rizika Ing. Vojtěch JindraIng. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)Katedra ekonomie (KE) Mikroekonomie II."

Podobné prezentace


Reklamy Google