Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

MIKROEKONOMICKÁ POLITIKA STÁTU MIKROEKONOMIE I Ing. Veronika Mazalová, Ph.D.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "MIKROEKONOMICKÁ POLITIKA STÁTU MIKROEKONOMIE I Ing. Veronika Mazalová, Ph.D."— Transkript prezentace:

1 MIKROEKONOMICKÁ POLITIKA STÁTU MIKROEKONOMIE I Ing. Veronika Mazalová, Ph.D.

2 Mikroekonomická politika  Tržní selhání snižuje efektivnost tržní alokace statků, vláda může na tuto situaci reagovat a pokusit se svými opatřeními snížit negativní důsledky tržního selhání (např. zvýšení daní).  Vybrané daně lze použít pro přerozdělovací procesy (např. transferové platby) a podílet se tak na vytváření sociálně přijatelného rozdělení příjmů ve společnosti.

3 Příčiny tržního selhání  V reálném světě existuje mnoho překážek dokonalé konkurence resp. příčin selhání trhu.  Nejčastější příčiny lze rozdělit do čtyř skupin:  Monopolní síla  Externality  Veřejné statky  Asymetrické informace

4 NEDOKONALÁ KONKURENCE MONOPOLNÍ SÍLA

5 Nedokonalá konkurence (monopolní síla)  Výrobce v podmínkách dokonalé konkurence volí objem výroby, při němž se mezní náklady = ceně produkce. MCx = Px  Monopolní výrobce volí objem kdy : MCx = MRx, současně Px > MRx → Px > MCx.  Na rozdíl od dokonalé konkurence se mezní míra transformace produktu nerovná podílu cen vyráběných statků, ale poměru MR v monopolizované výrobě a ceny v dokonale konkurenční výrobě : MRPT = MRx/Py

6 Nedokonalá konkurence (monopolní síla)  Likviduje jednotné kritérium rozhodování spotřebitelů a výrobců, a následně mechanizmus efektivního umísťování zdrojů.  Poptávku spotřebitelů s nabídkou firmy přímo propojuje pouze rovnost ceny a mezních nákladů; není-li tomu tak, nejsou zdroje rozmísťovány efektivně.

7 EXTERNALITY

8 Externality  Externalita, neboli efekt přelévání, nastává tehdy, když výroba nebo spotřeba jednoho subjektu způsobuje nezamýšlené náklady nebo přínosy jiným subjektům.  Náklady nebo přínosy jsou přenášeny na jiné subjekty, aniž by ti, kteří způsobili náklady, či získali příjmy, za ně platili.  Externality mohou existovat jak ve výrobě, tak ve spotřebě, vždy jde o vztah, který není postižen systémem cen.

9 Externality  Externality mohou být dvojí : kladné a záporné:  Kladné externality jsou situace, kdy činnost jednoho subjektu přináší prospěch jinému subjektu a ten náklady s ním spojené nemusí hradit.  Záporné externality jsou naopak takové situace, kdy činnost jednoho subjektu přináší náklady jinému subjektu, které mu nejsou hrazeny a přitom z nich současně nezískává žádnou výhodu.

10 Externality - příklad  Záporné externality vznikají např. při vypouštění chemických odpadů do potoka přitékajícího do rybníka s chovem ryb, který poskytuje obživu rybářům. Firma produkující znečištění nemá žádné pohnutky hradit externí náklady důsledků své činnosti pro rybáře.  Kladná externalita může vzniknout např. když si vlastník domu ve vilové čtvrti pořídí hlídacího psa, který odradí případné zloděje i od domů sousedů. Prospěch, který vznikne sousedům, nebere zřejmě majitel psa při jeho pořizování a chovu v úvahu.

11 Externality a stát  1. možnost řešení : přesné vymezení vlastnických práv doprovázené nízkými náklady na jejich prosazování – umožní definovat původce externality i subjekt, na který účinky dopadají – Coaseho teorém.  2. možnost řešení: zdanění záporných externalit – licence na výrobu určitého množství produkce, pokuty, poplatky, daně

12 Ovlivňování rozsahu externalit státem a) Záporných externalitb) Kladných externalit P1P1 PEPE Kč/Q Q1Q1 QEQE Q D SMC = MC s daní MC bez daně EMC = daň Kč/Q PEPE P1P1 QEQE Q1Q1 Q D EMU = dotace SMU MC bez dotace MC s dotací

13 VEŘEJNÉ STATKY

14 Veřejné statky  Jsou to statky nebo služby, pro které jsou typické dvě vlastnosti :  Nerivalitní spotřeba (nezmenšitelnost) spotřeba statku kýmkoli, nemá žádný vliv na to, jaké množství tohoto statku mohou spotřebovávat ostatní  Nevyloučitelnost není možné (nebo extrémně nákladné) neplatícího spotřebitele vyloučit ze spotřeby statku  Typickými veřejnými statky je např. národní obrana, policie, síť dálnic a silnic, ale také třeba povinné očkování proti infekčním nemocem apod.

15 Tržní křivka poptávky po veřejném statku Vláda poskytuje veřejný statek 2 občanům. na ose X – množství veřejného statku na ose Y – hodnota statku Křivka D 1 představuje poptávku 1. občana. Křivka D 2 poptávku druhého občana. Každá z nich vyjadřuje mezní užitek, který spotřebitel získá při spotřebě. D – křivka tržní poptávky (D 1 +D 2 ) Výstup Užitek, Kč D1D1 D2D2 D

16 Optimální množství veřejného statku Optimum nastává tehdy, kdy částky, které by oba spotřebitelé byli ochotni dohromady zaplatit za dodatečnou jednotku statku přesně pokrývají náklady na poskytnutí této dodatečné jednotky. 55 E Q E = 2 MC D D2D2 D1D1 Užitek, Kč Výstup

17 ASYMETRICKÉ INFORMACE

18 Asymetrické informace  Situace na trhu, kdy jedna strana ví více než druhá – informace je asymetrická.  Touto nevyrovnaností je jedna strana znevýhodněna.  Asymetrická informace vzniká v důsledku :  utajené činnosti – nemohou být přesně a bez dodatečných nákladů pozorovatelné  utajené informace – jedna strana trhu má více odborných znalostí

19 Morální hazard a nepříznivý výběr  Vznikají na základě asymetričnosti informací.  Morální hazard:  informovaný subjekt maximalizuje svůj užitek snižováním užitku ostatních (neinformovaných).  Nepříznivý výběr:  vede k vytěsňování kvalitnějšího zboží z trhu zbožím méně kvalitním.

20 Informace a optimální množství statku V případě neúplné informace o určitém statku vzniká neadekvátní poptávka po tomto statku, která je vyšší (v případě neznalosti záporných charakteristik – křivka D 1 ) nebo nižší (neznalost kladů), než poptávka v dokonalé konkurenci (D 2 ). Q2Q2 Q1Q1 E1E1 E2E2 P2P2 P1P1 D1D1 D2D2 S Q P F

21 STÁT A TRŽNÍ ROVNOVÁHA

22 Stát a tržní rovnováha  Stát získává finanční zdroje na svou činnost odčerpáváním zdrojů jednotlivým spotřebitelům a firmám – tím se jim snižují jejich příjmy a tak i jejich poptávka na trzích.  Za tyto prostředky nakupují státní orgány výrobky a služby, které se ovšem liší strukturou od struktury nákupů spotřebitelů a firem.  Mění se tak nejen rovnováha na jednotlivých dílčích trzích, ale i rovnováha celková.

23 Graf – Stát a tržní rovnováha X P a) trh výrobku X ,5 5 7,5 10 P´ S E D E´ E´´ D´´ D´ X´ Y P b) trh výrobku Y ,5 5 7,5 10 P´ S E D E´ E´´ D´´ D´ Y´ P´´ E´´´ D´´´ Y´´

24 Selhávání státu  Je třeba porovnávat náklady na minimalizaci důsledků tržního selhání a užitek, který se tím získá. Zjistit zda je efektivní tyto prostředky vynakládat.  Stát by proto měl mít :  přesné informace (problém asymetrických informací)  správné načasování rozhodovacího procesu (zákon vstoupí v platnost dokud platí podmínky, které řeší)  V ostatních případech dojde k selhání státu – místo minimalizace tržních selhání může dojít k jinému typu selhání.

25 Ing. Veronika Mazalová, Ph.D. Děkuji Vám za pozornost


Stáhnout ppt "MIKROEKONOMICKÁ POLITIKA STÁTU MIKROEKONOMIE I Ing. Veronika Mazalová, Ph.D."

Podobné prezentace


Reklamy Google