Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Mikroekonomie I Tržní selhání Ing. Vojtěch JindraIng. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)Katedra ekonomie (KE)

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Mikroekonomie I Tržní selhání Ing. Vojtěch JindraIng. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)Katedra ekonomie (KE)"— Transkript prezentace:

1 Mikroekonomie I Tržní selhání Ing. Vojtěch JindraIng. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)Katedra ekonomie (KE)

2 Příčiny tržního selhání V reálném světě existuje mnoho překážek dokonalé konkurence resp. příčin selhání trhu. V reálném světě existuje mnoho překážek dokonalé konkurence resp. příčin selhání trhu. Nejčastější příčiny lze rozdělit do čtyř skupin : Nejčastější příčiny lze rozdělit do čtyř skupin : Nedokonalá konkurence (Monopolní síla) Externality Veřejné statky Asymetrické informace

3 Nedokonalá konkurence (monopolní síla) Výrobce v podmínkách dokonalé konkurence volí objem výroby, při němž se mezní náklady = ceně produkce. Výrobce v podmínkách dokonalé konkurence volí objem výroby, při němž se mezní náklady = ceně produkce. V nedokonalé konkurenci je poptávková křivka klesající a cena vždy převyšuje mezní příjem, tzn. cena vyrobeného statku je vyšší než mezní náklady firmy. V nedokonalé konkurenci je poptávková křivka klesající a cena vždy převyšuje mezní příjem, tzn. cena vyrobeného statku je vyšší než mezní náklady firmy. Na rozdíl od dokonalé konkurence se mezní míra transformace produktu nerovná podílu cen vyráběných statků, ale poměru MR v monopolizované výrobě a ceny v dokonale konkurenční výrobě : Na rozdíl od dokonalé konkurence se mezní míra transformace produktu nerovná podílu cen vyráběných statků, ale poměru MR v monopolizované výrobě a ceny v dokonale konkurenční výrobě : MRPT = MRx/Py < Px/Py = MRS MCx = MRx, současně Px > MRx → Px > MCx

4 Monopolní síla Likviduje jednotné kritérium rozhodování spotřebitelů a výrobců, a následně mechanizmus efektivního umísťování zdrojů. Likviduje jednotné kritérium rozhodování spotřebitelů a výrobců, a následně mechanizmus efektivního umísťování zdrojů. Rozhodování výrobců je ovlivněno mezními náklady, zatímco na rozhodování spotřebitelů má vliv cena. Rozhodování výrobců je ovlivněno mezními náklady, zatímco na rozhodování spotřebitelů má vliv cena. Poptávku spotřebitelů s nabídkou firmy přímo propojuje pouze rovnost ceny a mezních nákladů; není-li tomu tak, nejsou zdroje rozmísťovány efektivně. Poptávku spotřebitelů s nabídkou firmy přímo propojuje pouze rovnost ceny a mezních nákladů; není-li tomu tak, nejsou zdroje rozmísťovány efektivně. MR ≠ P

5 Externality Externalita, neboli efekt přelévání, nastává tehdy, když výroba nebo spotřeba jednoho subjektu způsobuje nezamýšlené náklady nebo přínosy jiným subjektům. Externalita, neboli efekt přelévání, nastává tehdy, když výroba nebo spotřeba jednoho subjektu způsobuje nezamýšlené náklady nebo přínosy jiným subjektům. Náklady nebo přínosy jsou přenášeny na jiné subjekty, aniž by ti, kteří způsobili náklady, či získali příjmy, za ně platili. Náklady nebo přínosy jsou přenášeny na jiné subjekty, aniž by ti, kteří způsobili náklady, či získali příjmy, za ně platili. Externality mohou existovat jak ve výrobě, tak ve spotřebě, vždy jde o vztah, který není postižen systémem cen. Externality mohou existovat jak ve výrobě, tak ve spotřebě, vždy jde o vztah, který není postižen systémem cen.

6 Externality Externality mohou být dvojí : kladné a záporné. Externality mohou být dvojí : kladné a záporné. Kladné externality jsou situace, kdy činnost jednoho subjektu přináší prospěch jinému subjektu a ten náklady s ním spojené nemusí hradit. Kladné externality jsou situace, kdy činnost jednoho subjektu přináší prospěch jinému subjektu a ten náklady s ním spojené nemusí hradit. Záporné externality jsou naopak takové situace, kdy činnost jednoho subjektu vytváří náklady jinému subjektu, které mu nejsou hrazeny a přitom z nich současně nezískává žádnou výhodu. Záporné externality jsou naopak takové situace, kdy činnost jednoho subjektu vytváří náklady jinému subjektu, které mu nejsou hrazeny a přitom z nich současně nezískává žádnou výhodu.

7 Externality - příklad Záporné externality vznikají např. při vypouštění chemických odpadů do potoka přitékajícího do rybníka s chovem ryb, který poskytuje obživu rybářům. Firma produkující znečištění nemá žádné pohnutky hradit externí náklady důsledků své činnosti pro rybáře. Záporné externality vznikají např. při vypouštění chemických odpadů do potoka přitékajícího do rybníka s chovem ryb, který poskytuje obživu rybářům. Firma produkující znečištění nemá žádné pohnutky hradit externí náklady důsledků své činnosti pro rybáře. Kladná externalita může vzniknout např. když si firma, která sídlí na okraji průmyslové oblasti, vybuduje pozemní komunikaci pro přístup do objektu. Prospěch z využívání silnice, který vznikne ostatním podnikům v této lokalitě, nebere firma při pořizování v úvahu. Kladná externalita může vzniknout např. když si firma, která sídlí na okraji průmyslové oblasti, vybuduje pozemní komunikaci pro přístup do objektu. Prospěch z využívání silnice, který vznikne ostatním podnikům v této lokalitě, nebere firma při pořizování v úvahu.

8 Záporné externality ve výrobě Jestliže výroba statku sebou přináší záporný vnější efekt, potom společenské mezní náklady (SMC) zahrnují kromě vlastních (soukromých) mezních nákladů výroby (MC) také náklady externí. Jestliže výroba statku sebou přináší záporný vnější efekt, potom společenské mezní náklady (SMC) zahrnují kromě vlastních (soukromých) mezních nákladů výroby (MC) také náklady externí. Označíme-li externí mezní náklady EMC, potom platí: Označíme-li externí mezní náklady EMC, potom platí: SMC = MC + EMC Q EMC Kč/Q SMC MC a) Externí a společenské mezní náklady

9 Záporné externality ve výrobě Q Kč/Q SMC MC QSQS E Q1Q1 P1P1 D b) Společensky optimální výstup Společensky optimální výstup (Q S ) je v průsečíku SMC a společenského mezního užitku (D). Společensky optimální výstup (Q S ) je v průsečíku SMC a společenského mezního užitku (D). Trh ale produkuje výstup Q 1, který je určen mezními náklady, a způsobuje tak neefektivnost díky nízké ceně (P 1 ). Trh ale produkuje výstup Q 1, který je určen mezními náklady, a způsobuje tak neefektivnost díky nízké ceně (P 1 ). V bodě E je D < SMC, snížení výroby na rozsah Q S by zvýšilo společenský blahobyt. V bodě E je D < SMC, snížení výroby na rozsah Q S by zvýšilo společenský blahobyt.

10 Kladné externality ve výrobě Jestliže firma vyvine určitou progresivní technologii, potom z ní pramenící nové technologické postupy přinášejí zisky nejen autorské firmě, ale celé společnosti. Tento druh kladných externalit bývá nazýván technologickým přeléváním. Jestliže firma vyvine určitou progresivní technologii, potom z ní pramenící nové technologické postupy přinášejí zisky nejen autorské firmě, ale celé společnosti. Tento druh kladných externalit bývá nazýván technologickým přeléváním. V takovém případě soukromé náklady převyšují společenské náklady (MC > SMC). To znamená, že je daný statek vyráběn díky soukromým mezním nákladům jeho výrobce, současně však jeho výroba snižuje náklady jiným subjektům (aniž by za výhodu platily). V takovém případě soukromé náklady převyšují společenské náklady (MC > SMC). To znamená, že je daný statek vyráběn díky soukromým mezním nákladům jeho výrobce, současně však jeho výroba snižuje náklady jiným subjektům (aniž by za výhodu platily).

11 Kladné externality ve výrobě Q Kč/Q MC SMC Q1Q1 E QSQS D b) Společensky optimální výstup Výrobce se rozhoduje podle nákladů soukromých (MC), tudíž vyrábí menší výstup (Q 1 ), než je z hlediska společenských nákladů optimální (Q S ) Výrobce se rozhoduje podle nákladů soukromých (MC), tudíž vyrábí menší výstup (Q 1 ), než je z hlediska společenských nákladů optimální (Q S ) V bodě E je D > SMC. V bodě E je D > SMC.

12 Kladné externality ve spotřebě Jestliže určitá činnost produkuje externí užitek jiným subjektům, potom společenský mezní užitek (SMU) převyšuje soukromý mezní užitek (SMU > MU). SMU je v tomto případě dán součtem soukromého mezního užitku a externího mezního užitku (EMU). Jestliže určitá činnost produkuje externí užitek jiným subjektům, potom společenský mezní užitek (SMU) převyšuje soukromý mezní užitek (SMU > MU). SMU je v tomto případě dán součtem soukromého mezního užitku a externího mezního užitku (EMU). SMU = D + EMU EMU Kč/Q SMU D a) Externí a společenský mezní užitek

13 Kladné externality ve spotřebě QSQS Q1Q1 PSPS P1P1 SMC Q Kč/Q SMU D b) Společenský optimální výstup Neefektivnost na trzích s kladnou externalitou vzniká proto, že provozovatel činnosti nezískává veškerý užitek, který plyne z jeho činnosti. Neefektivnost na trzích s kladnou externalitou vzniká proto, že provozovatel činnosti nezískává veškerý užitek, který plyne z jeho činnosti. Proto je cena P 1 příliš nízká na to, aby ho přiměla k výstupu jeho činnosti na společensky žádoucí úrovni Qs. Proto je cena P 1 příliš nízká na to, aby ho přiměla k výstupu jeho činnosti na společensky žádoucí úrovni Qs.

14 Záporné externality ve spotřebě Výsledkem činnosti je také nezamýšlený záporný efekt. V takové případě soukromý užitek převyšuje užitek společenský (MU > SMU). Výsledkem činnosti je také nezamýšlený záporný efekt. V takové případě soukromý užitek převyšuje užitek společenský (MU > SMU). Společensky optimální výstup je potom menší než výstup na soukromých trzích. Společensky optimální výstup je potom menší než výstup na soukromých trzích. Příkladem trhu se zápornými externalitami ve spotřebě je trh s cigaretami, trh s alkoholickými nápoji či s drogami. Příkladem trhu se zápornými externalitami ve spotřebě je trh s cigaretami, trh s alkoholickými nápoji či s drogami.

15 Záporné externality ve spotřebě Q1Q1 QSQS P1P1 PSPS SMC Q Kč/Q D SMU b) Společenský optimální výstup Křivka MU (D) se nachází nad křivkou SMU. Křivka MU (D) se nachází nad křivkou SMU. Průsečík křivky D s křivkou SMC určuje větší výstup, než je výstup společensky optimální. Průsečík křivky D s křivkou SMC určuje větší výstup, než je výstup společensky optimální.

16 Veřejné statky Typickými veřejnými statky je např. národní obrana, policie, síť dálnic a silnic, ale také třeba povinné očkování proti infekčním nemocem apod. Typickými veřejnými statky je např. národní obrana, policie, síť dálnic a silnic, ale také třeba povinné očkování proti infekčním nemocem apod. Jsou to statky nebo služby, pro které jsou typické dvě vlastnosti : Jsou to statky nebo služby, pro které jsou typické dvě vlastnosti : Nerivalitní spotřeba (nezmenšitelnost) Nerivalitní spotřeba (nezmenšitelnost) spotřeba statku kýmkoli, nemá žádný vliv na to, jaké množství tohoto statku mohou spotřebovávat ostatní spotřeba statku kýmkoli, nemá žádný vliv na to, jaké množství tohoto statku mohou spotřebovávat ostatní MC pro spotřebitele jsou nulové (jízda po silnici) MC pro spotřebitele jsou nulové (jízda po silnici) Nevyloučitelnost Nevyloučitelnost není možné (nebo extrémně nákladné) neplatícího spotřebitele vyloučit ze spotřeby statku není možné (nebo extrémně nákladné) neplatícího spotřebitele vyloučit ze spotřeby statku vzniká tak prostor pro „černé pasažéry“ = neplatiče využívající daný statek vzniká tak prostor pro „černé pasažéry“ = neplatiče využívající daný statek

17 Veřejné statky - speciální Čistě veřejné statky – mají obě uvedené vlastnosti (nerivalitní spotřeba a nevyloučitelnost). Čistě veřejné statky – mají obě uvedené vlastnosti (nerivalitní spotřeba a nevyloučitelnost). Soukromé statky – rivalitní spotřeba a vyloučitelnost. Soukromé statky – rivalitní spotřeba a vyloučitelnost. Smíšené statky – mají vlastnost jak soukromých, tak veřejných statků Smíšené statky – mají vlastnost jak soukromých, tak veřejných statků nezmenšitelné, ale vyloučitelné statky – např. jízda po mostě přes řeku: dodatečné auto neomezí možnost přejezdu ostatním autům, ale některé vozy (nákladní auta apod.) mohou být z takové přepravy vyloučeny. nezmenšitelné, ale vyloučitelné statky – např. jízda po mostě přes řeku: dodatečné auto neomezí možnost přejezdu ostatním autům, ale některé vozy (nákladní auta apod.) mohou být z takové přepravy vyloučeny. nevyloučitelné, avšak zmenšitelné statky – např. vzduch je nevyloučitelný, ale znečištění emisemi nějaké firmy snižuje jeho celkový přínos pro ostatní. nevyloučitelné, avšak zmenšitelné statky – např. vzduch je nevyloučitelný, ale znečištění emisemi nějaké firmy snižuje jeho celkový přínos pro ostatní.

18 Tržní křivka poptávky po veřejném statku Vláda poskytuje veřejný statek 2 spotřebitelům. Vláda poskytuje veřejný statek 2 spotřebitelům. Osa X – množství veřejného statku Osa X – množství veřejného statku Osa Y – hodnota statku, kterou má pro spotřebitele Osa Y – hodnota statku, kterou má pro spotřebitele Křivka D 1 představuje poptávku 1. spotřebitele a křivka D 2 poptávku 2. Každá z nich vyjadřuje mezní užitek, který spotřebitel získá při spotřebě. Jejich součtem získáme křivku D – křivka tržní poptávky (= „křivka ochoty zaplatit“) Křivka D 1 představuje poptávku 1. spotřebitele a křivka D 2 poptávku 2. Každá z nich vyjadřuje mezní užitek, který spotřebitel získá při spotřebě. Jejich součtem získáme křivku D – křivka tržní poptávky (= „křivka ochoty zaplatit“) Při 2 nabízených jednotkách statku je MU 1. spotřebitele 15Kč a druhého 40Kč. Celkový MU (D) pro společnost je 55 Kč. Při 2 nabízených jednotkách statku je MU 1. spotřebitele 15Kč a druhého 40Kč. Celkový MU (D) pro společnost je 55 Kč. Výstup Užitek, Kč D1D1 D2D2 D

19 Optimální množství veřejného statku Optimum nastává tehdy, kdy částky, které by oba spotřebitelé byli ochotni dohromady zaplatit za dodatečnou jednotku statku přesně pokrývají náklady na poskytnutí této dodatečné jednotky. Optimum nastává tehdy, kdy částky, které by oba spotřebitelé byli ochotni dohromady zaplatit za dodatečnou jednotku statku přesně pokrývají náklady na poskytnutí této dodatečné jednotky. Platí v případě, že celkové náklady na Q E nepřevyšují částku, kterou je veřejnost ochotna za toto množství statku zaplatit. Vláda musí mít dostatečné příjmy pokrývající náklady na výrobu takového množství statku. Platí v případě, že celkové náklady na Q E nepřevyšují částku, kterou je veřejnost ochotna za toto množství statku zaplatit. Vláda musí mít dostatečné příjmy pokrývající náklady na výrobu takového množství statku. 55 E Q E = 2 MC D D2D2 D1D1 Užitek, Kč Výstup MU = MC

20 Asymetrické informace Situace na trhu, kdy jedna strana ví více než druhá – informace je asymetrická. Situace na trhu, kdy jedna strana ví více než druhá – informace je asymetrická. Touto nevyrovnaností je jedna strana znevýhodněna. Touto nevyrovnaností je jedna strana znevýhodněna. Např. prodávající vědí více o kvalitě produktu než kupující, když firma ví více o tržních podmínkách svých rivalů než oni sami, manažeři vědí o firmě víc než její vlastníci. Např. prodávající vědí více o kvalitě produktu než kupující, když firma ví více o tržních podmínkách svých rivalů než oni sami, manažeři vědí o firmě víc než její vlastníci. Asymetrická informace vzniká v důsledku : Asymetrická informace vzniká v důsledku : utajené činnosti – nemohou být přesně a bez dodatečných nákladů pozorovatelné utajené činnosti – nemohou být přesně a bez dodatečných nákladů pozorovatelné utajené informace – jedna strana trhu má více odborných znalostí utajené informace – jedna strana trhu má více odborných znalostí

21 Morální hazard a nepříznivý výběr Vznikají na základě asymetričnosti informací. Vznikají na základě asymetričnosti informací. Morální hazard : Morální hazard : činnost při které informovaný subjekt maximalizuje svůj užitek snižováním užitku ostatních (neinformovaných). činnost při které informovaný subjekt maximalizuje svůj užitek snižováním užitku ostatních (neinformovaných). Nepříznivý výběr : Nepříznivý výběr : proces který vede k vytěsňování kvalitnějšího zboží z trhu zbožím méně kvalitním, proces který vede k vytěsňování kvalitnějšího zboží z trhu zbožím méně kvalitním, spotřebitelé nemají možnost snadno rozeznat kvalitu produktu ještě před jeho zakoupením a užíváním. spotřebitelé nemají možnost snadno rozeznat kvalitu produktu ještě před jeho zakoupením a užíváním.

22 Informace a optimální množství statku V případě neúplné informace o určitém statku vzniká neadekvátní poptávka po tomto statku, která je vyšší (v případě neznalosti záporných charakteristik – křivka D 1 ) nebo nižší (neznalost kladů), než poptávka v dokonalé konkurenci (D 2 ) (tzn. při dokonalé informovanosti tržních subjektů). V případě neúplné informace o určitém statku vzniká neadekvátní poptávka po tomto statku, která je vyšší (v případě neznalosti záporných charakteristik – křivka D 1 ) nebo nižší (neznalost kladů), než poptávka v dokonalé konkurenci (D 2 ) (tzn. při dokonalé informovanosti tržních subjektů). Zde neznalost vede k nadvýrobě daného statku. Zde neznalost vede k nadvýrobě daného statku. Q2Q2 Q1Q1 E1E1 E2E2 P2P2 P1P1 D1D1 D2D2 S Q Kč/Q


Stáhnout ppt "Mikroekonomie I Tržní selhání Ing. Vojtěch JindraIng. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)Katedra ekonomie (KE)"

Podobné prezentace


Reklamy Google