Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Tržní selhání Ing. Vojtěch JindraIng. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)Katedra ekonomie (KE) Mikroekonomie II.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Tržní selhání Ing. Vojtěch JindraIng. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)Katedra ekonomie (KE) Mikroekonomie II."— Transkript prezentace:

1 Tržní selhání Ing. Vojtěch JindraIng. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)Katedra ekonomie (KE) Mikroekonomie II

2 Překážky dokonalé konkurence monopolní síla monopolní síla externality externality veřejné statky veřejné statky nedokonalé informace nedokonalé informace

3 Nedokonalá konkurence (monopolní síla) Subjekty mohou uplatnit určitou monopolní sílu při stanovování ceny. Subjekty mohou uplatnit určitou monopolní sílu při stanovování ceny. Cena zboží tedy není shodná, ale vyšší než mezní příjem. Cena zboží tedy není shodná, ale vyšší než mezní příjem.

4 Externality Externalita se objevuje tehdy, když výroba nebo spotřeba jednoho subjektu způsobuje nezamýšlené náklady nebo přínosy jiným subjektům, aniž by ti, kteří způsobili náklady či získali příjmy za ně platili. Externalita se objevuje tehdy, když výroba nebo spotřeba jednoho subjektu způsobuje nezamýšlené náklady nebo přínosy jiným subjektům, aniž by ti, kteří způsobili náklady či získali příjmy za ně platili. Kladné externality – činnost jednoho subjektu přináší prospěch jinému a ten náklady s ním spojené nemusí hradit. Kladné externality – činnost jednoho subjektu přináší prospěch jinému a ten náklady s ním spojené nemusí hradit. Záporné externality – činnost jednoho subjektu přináší náklady jinému subjektu, které mu nejsou hrazeny a on z nich současně nezískává žádný prospěch. Záporné externality – činnost jednoho subjektu přináší náklady jinému subjektu, které mu nejsou hrazeny a on z nich současně nezískává žádný prospěch.

5 Externality a podmínky efektivnosti Podmínky efektivnosti v případě existence externality musí být modifikovány tak, aby byly zohledněny dodatečné náklady, případně dodatečný užitek. Podmínky efektivnosti v případě existence externality musí být modifikovány tak, aby byly zohledněny dodatečné náklady, případně dodatečný užitek. Celkové mezní náklady jsou součtem soukromých mezních nákladů výroby a externích mezních nákladů (náklady vznikající v důsledku záporné externality) Celkové mezní náklady jsou součtem soukromých mezních nákladů výroby a externích mezních nákladů (náklady vznikající v důsledku záporné externality) SMC = MC + EMC SMC = MC + EMC Celkový mezní užitek je součtem soukromého MU, který daná činnost přináší jeho původci a externího mezního užitku, který tím získávají dodatečně i jiné subjekty. Celkový mezní užitek je součtem soukromého MU, který daná činnost přináší jeho původci a externího mezního užitku, který tím získávají dodatečně i jiné subjekty. SMU = MU + EMU SMU = MU + EMU Celková mezní míra substituce je míra, ve které mhou směňovat spotřebitelé jedno zboží za druhé. Pro efektivní alokaci zdrojů musí platit, že SMRS = SMRPT Celková mezní míra substituce je míra, ve které mhou směňovat spotřebitelé jedno zboží za druhé. Pro efektivní alokaci zdrojů musí platit, že SMRS = SMRPT

6 Záporné externality a neefektivnost Společensky efektivní výše výstupu je pokud SMC = SMU. Křivka SMC je dána součtem křivek MC a EMC Společensky efektivní výše výstupu je pokud SMC = SMU. Křivka SMC je dána součtem křivek MC a EMC Neefektivnost je v tom, že cena je stanovena na základě soukromých mezních nákladů a ne společenských, takže je stanovena na úrovni P 1 při produktu vyšším, než je efektivní. Neefektivnost je v tom, že cena je stanovena na základě soukromých mezních nákladů a ne společenských, takže je stanovena na úrovni P 1 při produktu vyšším, než je efektivní.

7 Kladné externality a neefektivnost Křivka D vyjadřuje soukromý užitek, SMU pak ten který je zvýšený o externí mezní užitek. Křivka D vyjadřuje soukromý užitek, SMU pak ten který je zvýšený o externí mezní užitek. Efektivní výstup by byl při průsečíku SMC = SMU, ale cena je stanovena na základě průsečíku SMC a MU, takže provozovatel činnosti nezískává veškerý užitek, který z jeho činnosti plyne, cena je stanovena na nižší úrovni, která neumožňuje efektivní výrobu. Efektivní výstup by byl při průsečíku SMC = SMU, ale cena je stanovena na základě průsečíku SMC a MU, takže provozovatel činnosti nezískává veškerý užitek, který z jeho činnosti plyne, cena je stanovena na nižší úrovni, která neumožňuje efektivní výrobu.

8 Veřejné statky Statky nebo služby, pro které jsou typické dvě vlastnosti Statky nebo služby, pro které jsou typické dvě vlastnosti nerivalitní spotřeba (nezmenšitelnost) – ať tento statek spotřebovává kdokoliv, nemá to vliv na to, jaké množství tohoto statku bude spotřebovávat někdo jiný nerivalitní spotřeba (nezmenšitelnost) – ať tento statek spotřebovává kdokoliv, nemá to vliv na to, jaké množství tohoto statku bude spotřebovávat někdo jiný nevyloučitelnost – buď to není možné, nebo neúnosně nákladné někoho vyloučit ze spotřeby nevyloučitelnost – buď to není možné, nebo neúnosně nákladné někoho vyloučit ze spotřeby Veřejné statky (public goods) – zajišťované vládami, náklad na ně jsou placeny z daní Veřejné statky (public goods) – zajišťované vládami, náklad na ně jsou placeny z daní Soukromé statky – spotřeba statku jedním subjektem vylučuje spotřebu daného statku jiným subjektem Soukromé statky – spotřeba statku jedním subjektem vylučuje spotřebu daného statku jiným subjektem

9 Optimální množství veřejného statku Optimální množství určuje rovnost celkového mezního užitku a mezních nákladů. Optimální množství určuje rovnost celkového mezního užitku a mezních nákladů. Každý může spotřebovávat stejné množství, ačkoli mu jednotlivci připisují různé hodnoty. Každý může spotřebovávat stejné množství, ačkoli mu jednotlivci připisují různé hodnoty.

10 Asymetrická informace Asymetrická informace je, když jedna strana trhu ví víc, než druhá. Asymetrická informace je, když jedna strana trhu ví víc, než druhá. Vzniká v důsledku: Vzniká v důsledku: utajené činnosti : nelze druhou stranou pozorovat bez dodatečných nákladů utajené činnosti : nelze druhou stranou pozorovat bez dodatečných nákladů utajené informace : jedna strana trhu má více odborných znalostí než druhá utajené informace : jedna strana trhu má více odborných znalostí než druhá její existence vyvolává dva dílčí problémy její existence vyvolává dva dílčí problémy morální hazard morální hazard nepříznivý výběr nepříznivý výběr

11 Morální hazard Činnost jednoho ekonomického subjektu, který při maximalizaci svého užitku snižuje užitek ostatních účastníků tržní transakce. Za tuto činnost nenese zpravidla plné následky, protože toto jeho působení není perfektně pozorovatelné a ověřitelné. Činnost jednoho ekonomického subjektu, který při maximalizaci svého užitku snižuje užitek ostatních účastníků tržní transakce. Za tuto činnost nenese zpravidla plné následky, protože toto jeho působení není perfektně pozorovatelné a ověřitelné. Typický příkladem je vztah nájemce zmocněnec Typický příkladem je vztah nájemce zmocněnec nájemce si najímá zmocněnce, aby pro něj splnil nějaký úkol (deleguje na něj pravomoc), který ovlivňuje jeho užitek nájemce si najímá zmocněnce, aby pro něj splnil nějaký úkol (deleguje na něj pravomoc), který ovlivňuje jeho užitek rozhodování probíhá v podmínkách nejistoty a přesný výsledek činnosti zmocněnce nelze předem určit. rozhodování probíhá v podmínkách nejistoty a přesný výsledek činnosti zmocněnce nelze předem určit. zmocněnec má tendenci jednat pouze ve svém vlastním zájmu, což mu umožňuje existence utajené informace zmocněnec má tendenci jednat pouze ve svém vlastním zájmu, což mu umožňuje existence utajené informace zahrnutí určitého pravidla podílnictví zahrnutí určitého pravidla podílnictví přinutit ho pozorováním jeho činnosti (ale jen v omezených případech a s dodatečnými náklady) přinutit ho pozorováním jeho činnosti (ale jen v omezených případech a s dodatečnými náklady)

12 Morální hazard Tento model předpokládá, že: Tento model předpokládá, že: zmocněnec volí činnosti, resp. úsilí ze souboru uskutečnitelných činností (  ) zmocněnec volí činnosti, resp. úsilí ze souboru uskutečnitelných činností (  ) nájemce volí systém odměňování, přes který motivuje nájemce, nebo přijímá náklady, které jsou spojeny s pozorováním zmocněnce nájemce volí systém odměňování, přes který motivuje nájemce, nebo přijímá náklady, které jsou spojeny s pozorováním zmocněnce

13 Nepříznivý výběr Proces, který vede k tomu, že „méně žádoucí“ subjekty trhu (kupující nebo prodávající) se zúčastní dobrovolné směny spíše, než ostatní. Proces, který vede k tomu, že „méně žádoucí“ subjekty trhu (kupující nebo prodávající) se zúčastní dobrovolné směny spíše, než ostatní. V reálném světě spotřebitelé nemohou snadno rozeznat kvalitu zboží, dokud jej nezakoupí a nějaký čas nepoužívají (asymetrická informace). V reálném světě spotřebitelé nemohou snadno rozeznat kvalitu zboží, dokud jej nezakoupí a nějaký čas nepoužívají (asymetrická informace).

14 Nepříznivý výběr Má-li prodávající lepší informace o výrobku než kupující, rozvíjí se trh „černého Petra“ na němž zboží nízké kvality vytěsňuje zboží vysoké kvality – posun křivky D V na D S, což vyjadřuje zhoršení představy o průměrné kvalitě aut na trhu. Má-li prodávající lepší informace o výrobku než kupující, rozvíjí se trh „černého Petra“ na němž zboží nízké kvality vytěsňuje zboží vysoké kvality – posun křivky D V na D S, což vyjadřuje zhoršení představy o průměrné kvalitě aut na trhu. Podobně se křivka na trhu poptávky po autech nízké kvality se posune z D N na D S. Důsledkem je pokles prodeje kvalitních a růst prodeje nekvalitních. Když okolnost rozdílné kvality spotřebitelé zjistí, jejich poptávka se posune na úroveň D NS – ta vyjadřuje skutečnost, že kvalita prodávaných aut se v průměru pohybuje mezi střední a nízkou. To se může opakovat tak dlouho, že nakonec na trhu s kvalitními auty nikdo nezbude Podobně se křivka na trhu poptávky po autech nízké kvality se posune z D N na D S. Důsledkem je pokles prodeje kvalitních a růst prodeje nekvalitních. Když okolnost rozdílné kvality spotřebitelé zjistí, jejich poptávka se posune na úroveň D NS – ta vyjadřuje skutečnost, že kvalita prodávaných aut se v průměru pohybuje mezi střední a nízkou. To se může opakovat tak dlouho, že nakonec na trhu s kvalitními auty nikdo nezbude

15 Nepříznivý výběr

16 Signalizační chování – prostřednictvím signálů (pozorovatelné činnosti) může informovaná strana předávat informace neinformované. Signalizační chování – prostřednictvím signálů (pozorovatelné činnosti) může informovaná strana předávat informace neinformované. Důležitým předpokladem účinné signalizace je věrohodnost signálů. Pro její zajištění musí být náklady signalizace spojené s prodejem vysoce kvalitního zboží nižší než u zboží s nízkou kvalitou. Důležitým předpokladem účinné signalizace je věrohodnost signálů. Pro její zajištění musí být náklady signalizace spojené s prodejem vysoce kvalitního zboží nižší než u zboží s nízkou kvalitou. Signálem je např. stanovení vysoké ceny, nebo poskytnutí výrobní záruky za velmi kvalitní zboží, vzdělávání na trhu práce apod. Produktivnější lidé pravděpodobněji dosáhnou vyšší úrovně vzdělání aby signalizovali svoji produktivitu firmám a získali tak lépe placená zaměstnání. Signálem je např. stanovení vysoké ceny, nebo poskytnutí výrobní záruky za velmi kvalitní zboží, vzdělávání na trhu práce apod. Produktivnější lidé pravděpodobněji dosáhnou vyšší úrovně vzdělání aby signalizovali svoji produktivitu firmám a získali tak lépe placená zaměstnání.


Stáhnout ppt "Tržní selhání Ing. Vojtěch JindraIng. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)Katedra ekonomie (KE) Mikroekonomie II."

Podobné prezentace


Reklamy Google