Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

ENVIRONMENTÁLNÍ TECHNOLOGIE, ENERGETICKÁ NÁROČNOST Jan Valentin 24.-25.11.2009, České Budějovice.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "ENVIRONMENTÁLNÍ TECHNOLOGIE, ENERGETICKÁ NÁROČNOST Jan Valentin 24.-25.11.2009, České Budějovice."— Transkript prezentace:

1 ENVIRONMENTÁLNÍ TECHNOLOGIE, ENERGETICKÁ NÁROČNOST Jan Valentin , České Budějovice

2 2 Úvodní poznámka

3 3 Příspěvky k tématu IV konference Problematika recyklace  dodáno šest příspěvků  jeden příspěvek zahraniční (Francie) Problematika nízkoteplotních směsi  dodáno pět příspěvků  jeden příspěvek zahraniční (Francie) Problematika uplatnění drcené pryže  dodány čtyři příspěvků  jeden příspěvek slovenský Problematika asfaltových směsí s pojivem CRmB  dodáno šest příspěvků  dva příspěvky zahraniční (Německo,USA) a jeden slovenský

4 4 Asfaltové směsi s uplatněním drcené pryže

5 5 Úvod - obecně  využívání drcené pryže v asfaltových směsích se i v České republice od osmdesátých let v pravidelných cyklech opakuje;  existují dva procesy využití v asfaltové směsi – mokrý a suchý;  v roce 2009 v této souvislosti vydány aktualizované TP148;  problematika uplatňování drcené pryže v posledních letech v řadě evropských zemích velmi aktuální;  zaměření na problematiku motivováno podmínkami směrnice o odpadech a evropských předpisů týkajících se ochrany ovzduší a produkce emisí;  stoupá množství starých pneumatik, které jsou problematické z hlediska skládkování;  při spalování starých pneumatik nezbytné garantovat, že nedojde k emisi zplodin obsahujících síru.

6 6 Úvod – problematika starých pneumatik  v zemích EU se ročně vyprodukuje 300 mil. kusů opotřebovaných pneumatik;  obsah kaučuku v pneumatice je cca %-hm.;  využití:  cementárny  gumárenský průmysl  silniční stavitelství  otázka dopadů na životní prostředí. StátMnožství pneumatik v tunách Počet obyvatel Rakousko Česká republika Německo Maďarsko Slovenská republika Celkem

7 7 Úvod – uplatnění v silničním stavitelství  kaučuk obsažený v pneumatikách je vulkanizovaný sírou => náročné rozpouštění v asfaltovém pojivu;  možnosti rozpouštění:  přímé (energeticky i časově náročné),  rozpouštění s využitím změkčovadel,  úprava granulátu termickou devulkanizací (ekonomicky náročnější na pořízení zařízení),  potřeba správného stanovení teploty i doby míchání při aplikaci drcené pryže do asfaltového pojiva;  při teplotách nad 230°C dochází k postupné destrukci vazeb v chemické struktuře pryže => ztráta pružných vlastností, degradace;  některé složky pryžového granulátu nejsou zcela rozpustné v pojivu (např. saze).

8 8 Asfaltové směsi s CRmB – české zkušenosti Příspěvek KUDRNA et al.:  zaměřeno na mokrý proces, tzn. přípravu asfaltového pojiva modifikovaného pryžovým granulátem;  technologie suchého procesu v ČR selhaly;  použití drcené pryže v množství %-hm. pojiva. Příspěvek ŽALMAN:  ověřovací směsi a provedení posouzení v praxi směsi AC s uplatněním CRmB;  použití drcené pryže v množství %-hm. pojiva.

9 9 Rozsah experimentu (KUDRNA)  použití pryžového granulátu z mechanického mletí a granulování;  ověření přijatelnosti uplatnění podílu zkalandrovaného granulátu;  pryž zrnitosti 0/1 nebo 0/2;  jako základní pojiva uplatněny asfalty 50/70 a 70/100;  vlastnosti pojiva laboratorně stanoveny po 60 min. míchání při 175°C;  kontrolní zkoušky pojiv z praxe (podmínky výroby) po 10 a 45  výsledky potvrzují obecné zkušenosti – pokles penetrace i o několik tříd, nárůst bodu měknutí a více jak třicetinásobný nárůst

10 10 Rozsah experimentu (KUDRNA)  návrh a výroba směsí typu AC, PA a BBTM;  u směsi AC o 2 %-hm. vyšší obsah pojiva;  ověřování empirických i funkčních vlastností;  upřednostnění funkčních charakteristik s ohledem k menší vhodnosti návrhu směsi Marshallovým pěchem;  uplatnění adhezní přísady vápenného hydrátu (potřeba zlepšení odolnosti proti účinkům vody);  sledováno stárnutí směsi (uložení nezhutněné po dobu 2 a 7 dní).

11 11 Výsledky (KUDRNA) Odolnost proti vodě  zjištěna nižší odolnost směsí s CRmB vůči účinkům vody => vliv na životnost;  přísada vápenného hydrátu v množství 20 % hmotnosti pojiva zabraňuje vlivu CRmB z hlediska hodnoty ITS w ;  vápenný hydrát pravděpodobně má pozitivní vliv i na stárnutí směsi. Tuhost  moduly tuhosti a 10 Hz) směsí s CRmB jsou nižší než u srovnávacích směsí;  u směsí ze zkušebních úseků se pravděpodobně ukazuje vliv množství drcené pryže (vyšší obsah vede k nižší tuhosti);  při stejném obsahu pryže vápenný hydrát snižuje tuhost.

12 12 Výsledky (KUDRNA) Únava  charakteristiky a 25 Hz dle ČSN EN ;  zlepšení charakteristiky 6 u směsí s CRmB v porovnání se standardní směsí;  přísada vápenného hydrátu naopak mírně zhoršuje únavové vlastnosti. Nízkoteplotní vlastnosti  zkouška není v ČR standardizována;  uplatněn postup Thermal Stress Restrained Specimen Test;  z hlediska vzniku mrazových trhlin došlo u směsí s CRmB k snížení teploty v průměru o 6°C.

13 13 Výsledky (KUDRNA)

14 14 Výsledky (KUDRNA) Ztráta částic u PA  při obsahu pojiva nad 8 %-hm. ztráta částic do 10 %;  vliv simulace účinku mrazu přinesl nárůst ztráty částic cca o 2 %;  vliv simulace stárnutí přinesl nárůst ztráty částic cca o 3 %. Akustické vlastnosti

15 15 Výsledky (KUDRNA) Environmentální hlediska  diskutované riziko uvolňování škodlivých látek při výrobě a zpracování => zejména některé PAU;  studie ve Švédsku či v Německu účinky těchto látek nepotvrdily;  oproti tomu některé studie NIOSH poukázaly na riziko vybraných PAU z hlediska chronických onemocnění. Další vývoj  návrh a ověření směsi typu SMA;  provedení zkušebních úseků na PK typu D a R.

16 16 Rozsah experimentu (ŽALMAN)  návrh a výroba směsí typu AC – označená jako ACR v souladu s firemním TP;  obsah pojiva ve směsi 7,5-8,6 %-hm.;  provedení ověřovacího úseku (I/36 – obec Časy – rekonstrukce);  použito CRmB dovezené z Itálie (Asphalt Rubber Italia);  penetrace pojiva 25-75p.j., bod měknutí ≥ 54,4°C, v rozmezí 1,5-5 Pa.s;  pojivo možné udržovat při teplotě °C po dobu 10h.

17 17 Výsledky sledovaných směsí (ŽALMAN) VlastnostZjištěné hodnoty Požadováno dle firemních TP Mezerovitost směsi V (%-obj.)4,43,5-5,5 Mezerovitost směsi kameniva VMA (%-obj.)21,4min. 19 Míra zhutnění MZ (%)Ø 98,1min. 97 Spojení vrstev ACR / ACL 22 SØ 18,16 KN**- Max. poměrná hloubka koleje PRD AIR po 5000 cyklech (%) 2,95,0 Max. přírůstek hloubky koleje WTS AIR (mm/10 3 cyklů ) 0,0250,07 Protismykové vlastnosti – TRT -60 km/h+ 0,04***- Měření hladiny hluku ( dB)- 2,5****- *** zvýšení fp oproti směsi AC na navazujícím úseku **** snížení hluku oproti hladině hluku navazujícího úseku (při 50 km/h)

18 18 Výsledky sledovaných směsí (ŽALMAN)  použitá drcená pryž prakticky neobsahuje zrna < 0,063 mm;  nebylo prokázáno skutečné rozpouštění pryže v asfaltovém pojivu spíše lze usuzovat na dílčí rozpouštění (zmenšování) větších částic drcené pryže;  samostatně zjišťován a vyloučen úbytek pryže jejím povařením v rozpouštědle => max. úbytek 1 %-hm.;  prokázána vysoká odolnost proti trvalým deformacím a odolnost proti kopírování trhlin;  zlepšené nízkoteplotní vlastnosti;  předpokládán úbytek hlukové zátěže => vymezení směsi ARCT. POZNÁMKA:  zjištěné zvýšení vratné (40 %) vyžaduje další ověření dosavadním poznatkům.

19 19 CRmB směsi – zahraniční zkušenosti Příspěvek LOVEČEK et al.:  zaměřeno na mokrý proces;  návrh, ověření a výroba modifikovaného asfaltu PmB 45/80-55 s přísadou drcené pryže. Příspěvek BEER et al.:  poznatky ze zkušebního úseku v Německu;  použití komerčního CRmB ve směsi SMA8 a porovnání se směsí s tradičním PmB. Příspěvek MARCANT et al.:  využití vhodných aditiv pro zlepšení vlastností CRmB;  poznatky patentované technologie s využitím Innovalt R;  řešení problematiky stability a ekonomické efektivity.

20 20 Slovensko - dosavadní poznatky (LOVEČEK)  při mokrém procesu byl upřednostněn postup s termickou devulkanizací;  jako vhodnější se ukázala asfaltová pojiva s vysokým obsahem malténů (lepší nabobtnání pryže);  pro výrobu asfaltového pojiva Apollobit R použito obdobného pryžového granulátu. VlastnostiJednotka Třída podle STN EN Dosahované hodnoty Penetrace mm479,0 Bod měknutí (KK) oCoC757,6 Bod vzplanutí (coc) oCoC2318,0 Bod lámavosti podle Fraasse oCoC8-20,5 Vratná duktilita Skladovací stabilita – rozdíl bodu měknutí oCoC57,8

21 21 Slovensko - dosavadní poznatky (LOVEČEK) Závěry:  potřeba provedení a sledování zkušebních úseků s porovnáním obou způsobů využití drcené pryže;  výroba asfaltového pojiva modifikovaná u výrobce se jeví jako výrazně efektivnější;  tato výroba přesto zůstává v porovnání s tradičním PmB energeticky náročnější (při výrobě i skladování na obalovnách);  z hlediska životního prostředí sledován charakteristický zápach => potřeba hygienických měření

22 22 Zkušební úsek v Německu (BEER) Vstupní poznatky:  v řadě zemích preferovány aplikace s použitím minimálně 15 %- hm. pojiva;  systém termodynamicky nestabilní vyžadující neustálé míchání;  pojivo CRmB se obecně hodí hlavně pro výrobu asfaltových směsí s vyšším podílem hrubého kameniva (vytváří odpovídající kostru);  v porovnání s klasickou směsí možný útlum hluku 8-10 dB(A);  dobrá odolnost proti vzniku trvalých deformací, nižší tendence ke stárnutí (obsaženy antioxidanty přítomné v pryži), zvýšená odolnost proti vzniku trhlin.

23 23 Zkušební úsek v Německu (BEER) Popis zkušebního úseku:  provedení obrusné vrstvy SMA ve dvou technologiích;  klasifikace pozemní komunikace: II. třída, vozidel/24hod.;  tloušťka obrusné vrstvy 35 mm;  použito pojivo Mexphalte 45RM + 1,5% FTP (kvůli snížení viskozity);  pojivo vyrobeno mimo obalovnu;  směs vyrobena s teplotou °C s obsahem 20 % R- materiálu;  pokládka provedena dvěma finišery na horkou spáru;  hutnění oscilačními válci (8t) a statickými válci (12t).

24 24 Zkušební úsek v Německu (BEER) Poznatky:  průměrná hodnota mezerovitosti 3,8 % s průměrnou hodnotou stupně vyplnění mezer 81,6 %;  hloubka koleje po (voda, ocelové kolo);  nebyly prokázány žádné náznaky snížené přilnavosti pojiva ke kamenivu;  výsledky mezi směsí s CRmB a PmB jsou srovnatelné;  oba posuzované úseky jsou rovnocenné;  rozšíření asfaltových směsí s CRmB brání skutečnost, že pojivo nelze skladovat déle než několik hodin a to s dostatečným mícháním.

25 25 Kombinace pryže a aditiv (MARCANT) Motivace:  přínos z hlediska životního prostředí (využití pryže starých pneumatik namísto jejího spalování);  proměnlivá cena průmyslových polymerů;  problematika s vysokou viskozitou a nízkou stabilitou při dávkování % drcené pryže do asfaltového pojiva. Příklady zahraničních specifikací:  v USA specifikace pro pojiva s obsahem drcené pryže >20 % nebo s obsahem drcené pryže a SBS;  ve Španělsku vymezeny tři kategorie:  asfaltové pojivo modifikované drcenou pryží,  vylepšený gumoasfalt,  vysoko viskózní asfaltové pojivo modifikované pryží.

26 26 Kombinace pryže a aditiv (MARCANT) Koncept technologie CRmB s Innovalt R:  návrh složení CRmB je vždy kompromisem mezi bodem měknutí, vratnou duktilitou, skladovou stabilitou a viskozitou;  vmíchání drcené pryže do asfaltového pojiva při vysokých smykových rychlostech po dobu 2-8 hodin;  následně aditivace Innovalt R400 po dobu 30 (množství 0,5-1,0 %).

27 27 Kombinace pryže a aditiv (MARCANT) Některé poznatky:  viskozita se při stejné době míchání výrazně zvyšuje v závislosti na množství přidávané drcené pryže;  při stálém obsahu drcené pryže se viskozita jakož i vratná duktilita zvyšují s rostoucí dobou míchání drcené pryže;  současně se mění tuhost pojiva;  pokud se zvyšuje množství Innovalt R, dochází k odpovídajícímu zvýšení hodnot tuhosti i viskozity;  aditivace Innovalt R má pozitivní vliv na parametr vratné duktility (pravděpodobně vliv spolupůsobení přísady a pryže);  vliv původu drcené pryže na vlastnosti je omezený.

28 28 Kombinace pryže a aditiv (MARCANT)

29 29 Protihlukové vrstvy (HALODOVÁ) Úvod  hluk = druh environmentálního znečištění;  představuje problém nejen ve městech, ale i v extravilánu;  jedna z priorit řešených v rámci EU. Mechanismy na styku pneumatika – vozovka:  primární zdroje => valivý hluk (při rychlosti nad 60 km/h tvoří více jak 75 % dopravního hluku;  sekundární (zesilující) zdroje => energie vyvinutá na styku se vyzařuje jako hluk a radiální vibrace.

30 30 Protihlukové vrstvy (HALODOVÁ) Primární zdroje:  náraz dezénového bloku;  sání vzduchu (air-pumping);  tření mezi pneumatikou a vozovkou. Sekundární zdroje:  vznik při neefektivním vyzáření energie na styku;  zesilující efekt;  píšťaly varhan a Helmholtzoby rezonátory.

31 31 Protihlukové vrstvy (HALODOVÁ) CB kryty s optimalizovanou strukturou:  vymývaný beton;  CB kryt s drážkovanou strukturou či texturováním;  tenké vrstvy položené na povrch (nátěry). Drenážní kryty (se systémem propojených mezer):  jednovrstvé nebo dvouvrstvé drenážní asfaltové koberce (PA);  drenážní (mezerovitá) CB obrusná vrstva. Pružné a ostatní povrchy:  asfaltové vrstvy s pryžovým granulátem;  porézní elastické povrchy;  povrchy s jemnou texturou (snížení velikosti max. zrna), např. upravený typ SMA.

32 32 Protihlukové vrstvy (HALODOVÁ) Přínosy protihlukových vrstev:  snížení hladiny hluku o 3-6 dB (A);  dvouvrstvé drenážní koberce mohou vést ke snížení až o 12 dB;  při použití drcené pryže lze u mezerovitých směsí dosáhnout útlumu až o 6 dB(A);  snížení se projeví zejména při rychlostech > 50 km/h;  u asfaltových směsí s drcenou pryží prodloužení životnosti, optimalizace protismykových vlastností a omezení některých poruch. Negativní aspekty:  snížení mezerovitosti v důsledku zanášení nečistotami.

33 33 Environmentální aspekty v oblasti asfaltových vozovek

34 34 Životní prostředí vs. asfaltová pojiva a směsi Příspěvek GÁBOR et al.:  problematika potřebného rozvoje silniční infrastruktury vs. aspekty ochrany životního prostředí;  shrnutí tzv. environmentálních technologií;  základní vymezení významu vozovek s dlouhou životností. Příspěvek PLITZ et al.:  dosavadní poznatky ukazují, že asfalt není nebezpečná látka;  dle REACH by měl být klasifikován kategorií WT;  za běžných podmínek asfalt nepředstavuje žádné riziko pro zdraví a životní prostředí.

35 35 Environmentální technologie (GÁBOR) Environmentální technologie identifikované pro Slovensko:  třídění odpadu a technologie recyklace;  nová řešení ve výstavbě PK => např. CB vozovky;  technologie prodlužující životnost a zvyšující bezpečnost (mikrokoberce, nátěrové technologie);  nová generace pojiv na bázi rostlinných látek (Végecol a další);  asfaltové směsi s 3E;  vozovky s dlouhou životností.

36 36 Environmentální technologie (GÁBOR) Využití odpadu a recyklace:  obecný problém moderní společnosti;  potřeba podpory a propagace opětovného využití odpadů;  mnohdy získáváme materiály srovnatelných vlastností a kvality jako původní surovina;  významný podíl zaujímá stavební a demoliční odpad (na jednoho obyvatele ročně 0,6-1 tuna SDO);  potřeba a nutnost využití tohoto materiálu zpět ve stavebních konstrukcích;  výhody recyklace:  aktivní přístup k ochraně ŽP  mobilita (zpracování na místě)  ekonomika  na Slovensku nedostačující předpisová základna pro recyklace.

37 37 Environmentální technologie (GÁBOR) Využití CB vozovek:  prosazování v souvislosti s rostoucím zatížením konstrukcí a s vyšší intenzitou;  řešení pro případ potenciálního problému s dostupností ropy;  ekonomická hospodárnost (životnost až 40 let => méně časté opravy);  z betonu se nevyluhují nebezpečné látky (výskyt vyluhování toxických látek u asfaltových směsí nebyl nikdy prokázán!!);  beton je recyklovatelný;  menší náročnost na chemickou zimní údržbu;  lepší optické vlastnosti (světlý povrch => menší náročnost na osvětlení, nižší akumulace tepla);  nehořlavost betonové konstrukce.

38 38 Environmentální technologie (GÁBOR)

39 39 Environmentální technologie (GÁBOR) Podmínky pro vozovky s dlouhou životností:  zdokonalení technologických postupů;  další zkvalitnění návrhové metody, zpřesnění poznatků o únavě a degradaci konstrukcí;  silnější vs. subtilní konstrukční vrstvy;  použití kvalitních materiálů s vysokou přidanou hodnotou;  průběžné informace o průběhu a vzniklých problémech při výstavbě a provozu pozemní komunikace;  důsledné dodržování pravidelné správy a údržby (prevence);  uplatnění výkonových (funkčních) smluv. Především ale CENA stavební dodávky není jediným kritériem!!

40 40 Asfaltová pojiva a otázky ŽP (PLITZ) Poznatky o škodlivosti asfaltových pojiv:  z chemického hlediska asfalt je složitou kompozicí chemických látek (zejména uhlovodíků);  zatříděn pod CAS ;  při vyšších teplotách dochází k uvolňování emisí, které by potenciálně mohly mít negativní vlivy;  toxikologické vlastnosti mohou představovat riziko teprve při teplotách >180°C;  karcinogenita je z hlediska vdechování dermální, z hlediska kontaktu s kůže může být slabě pozitivní vliv kondenzátu dýmů uvolňovaných při teplotě >230°C;  poznatky eko-toxicity dosud ukazují, že výluhy z asfaltu jsou hluboko pod limity pro pitnou vodu. Obecně doporučeno při aplikacích udržovat teplotu pod 200°C => dochází k minimální emisi PAU.

41 41 Asfaltová pojiva a otázky ŽP (PLITZ) Asfaltová pojiva v kontextu nové evropské legislativy:  podléhají klasifikaci a registraci dle REACH;  musí mít doloženu existenci předpisů pro uvolňování nebezpečných látek => činnost CEN TC351;  při posuzování shody asfaltových stavebních výrobků dle CPD (resp. CPR) musí být posouzeny emise všech složek;  pro asfaltová pojiva existuje řada ověřovacích studií. Nahlížení na asfalt z hlediska zdraví a ŽP jako na nebezpečnou látku je neopodstatněné a nesprávné.

42 42 Studie škodlivosti asfaltových výparů Úvod:  týká se celého zpracovatelského řetězce;  problematika zejména zvýšených pracovních teplot;  různé kategorie částic asfaltových výparů:  jemné částice,  částice rozpustné v benzenu,  celkový obsah organických látek,  obsah PAU (S-PAU, D-PAU, benzo(a)pyren).

43 43 Studie škodlivosti asfaltových výparů Identifikované vlivy na zdraví:  akutní (krátkodobé) podráždění:  riziko otravy a podráždění horních cest dýchacích (uzavřené prostory),  ojedinělé podráždění očních sliznic (vniknutí výparů),  akutní podráždění kůže nebylo prokázáno;  chronické vlivy na zdraví:  rakovina plic – nebyl prokázán vliv asfaltových výparů,  rakovina kůže – ověřování probíhá,  chronická obstrukční choroba plicní (určité negativní výsledky sledovány výzkumy v severských zemích).

44 44 Aktuální epidemiologické studie  případová kontrolní studie vlivu asfaltových výparů na rakovinu plic:  dlouhodobý výzkum IARC (více jak 20 let),  sledovány velké soubory pracovníků, kteří byly v kontaktu s asfaltovými směsmi,  studie je podkladem pro REACH a pro kladnou propagaci průmyslu zpracovávajícího asfalt,  výpary asfaltových pojiv nemají vliv na onemocnění rakovinou plic,  mnohem závažnější jsou kuřácké návyky a případná práce s dehtovými pojivy v minulosti.

45 45 Aktuální epidemiologické studie  studie MESTA vztahu respiračních onemocnění a asfaltových výparů:  dlouhodobé sledování souboru více jak 60 pracovníků (pouze Norsko),  sledován vliv asfaltových výparů a jemných asfaltových částic na výskyt respiračních onemocnění,  pracovní četa pokládky asfaltové směsi je v porovnání s dalšími pracovníky při výrobě a zpracování asfaltové směsi vystavena čtyřnásobně vyšší koncentraci PAU,  identifikován negativní vliv výfukových plynů strojů a projíždějící dopravy,  určité negativní vlivy ultra-jemných částic z hlediska mírného zvýšení výskytu chronických respiračních onemocnění.

46 46 Aktuální epidemiologické studie  studie potenciálu vlivu asfaltových výparů a aerosolů na vznik rakoviny kůže:  epidemiologický výzkum iniciován americkou NIOSH v roce 2007 pro ověření dermální expozice,  založeno na principu provádění kožních stěrů,  výzkum dosud prováděn především na laboratorních myších (nátěry kůže asfaltovým kondenzátem),  určité negativní vlivy ultra-jemných částic z hlediska mírného zvýšení výskytu chronických respiračních onemocnění,  biologické zkoušky myší kůže prokázaly, že kondenzát asfaltových výparů získaných z hutněné asfaltové směsi nebyl karcinogenní,  sledováno pouze slabé kožní podráždění a žádné jiné nežádoucí účinky.

47 47 Vyluhování škodlivých látek Úvod:  tlak na provádění tohoto typu zkoušek;  souvislost s ochranou podzemních vod a půdy;  do blízké budoucnosti nezbytné, pokud bude snahou surovinu identifikovat jako odpad;  podmínky vyplývají ze směrnice 2008/98/EC a z některých národních zákonů a vyhlášek (např. vyhláška 376/2001 Sb. o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů);  v rámci CEN se problematice věnuje TC292 a TC351;  riziko u druhotných materiálů používaných v silničním stavitelství je omezené => podmínkou je dostatečné třídění a využívání ověřených materiálů.

48 48 Vyluhování škodlivých látek Způsoby ověřování vyluhovatelnosti:  metoda vyluhování vymezením toxicity (využívána americkou agenturou EPA pro ověření koncentrací těžkých kovů);  jednostupňová vsádková zkouška vyluhovatelnosti se stanoveným poměrem kapalné a pevné fáze;  zkouška vyluhovatelnosti se závislostí na pH (obdobou vsádkové zkoušky);  sloupcová zkouška vyluhovatelnosti;  zkouška vyluhovatelnosti pro zhutněný zrnitý materiál;  dynamická monolitická zkouška vyluhovatelnosti.

49 49 Vyluhování škodlivých látek Alternativní měření - experiment:  činidlo vyluhování – destilovaná voda nebo kyselina octová;  zkušební vzorek o hmotnosti 1-5 g ve 100 ml činidla;  anorganický rozbor proveden zejména na mletých vzorcích;  srovnávací zkoušky provedeny na původním materiálu;  provedené též celkový rozbory chemických prvků rozpuštěním vzorku v roztoku kyseliny dusičné / kyseliny fluorovodíkové / kyseliny chloristé;  stanoveny koncentrace základních prvků (makroprvků) a stopových prvků (mikroprvků);  použito zařízení ICP EOS (optická emisní spektrometrie s plazmou) => plazma zajišťuje vznik signálu, spektrometr detekuje prvky a jejich koncentrace).

50 50 Vyluhování škodlivých látek Optická část spektormetru Generování plazmatu Uspořádání měření

51 51 Vyluhování škodlivých látek

52 52 Vyluhování škodlivých látek Analyzované materiály:  drcená pryž s maximální velikostí částice do 1 mm;  odprašky z výroby;  hnědouhelný multiprach;  asfaltový tříděný R-materiál. Výsledky:  kyselina octová vyluhuje větší koncentrace než roztok vody;  každé činidlo vyluhuje mírně odlišné prvky;  u rozemletých vzorků efektivnější vyluhování;  u R-materiálu vyluhování potvrzuje pasivační účinky asfaltu;  z pohledu potenciální škodlivosti pro životní prostředí nepředstavují testované materiály riziko (pouze anorganická analýza!!!).

53 53 Děkujeme za pozornost


Stáhnout ppt "ENVIRONMENTÁLNÍ TECHNOLOGIE, ENERGETICKÁ NÁROČNOST Jan Valentin 24.-25.11.2009, České Budějovice."

Podobné prezentace


Reklamy Google