Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Projekt 1716/2011 Aktualizace a rozšíření výuky předmětu experimentální analýza konstrukcí F1 / a.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Projekt 1716/2011 Aktualizace a rozšíření výuky předmětu experimentální analýza konstrukcí F1 / a."— Transkript prezentace:

1 Projekt 1716/2011 Aktualizace a rozšíření výuky předmětu experimentální analýza konstrukcí F1 / a

2 Vlastnosti ČSN EN ČSN EmpirickéFunkční

3 EMPIRICKÉ VLASTNOSTI  Volumetrické (zrnitost, obsah asfaltového pojiva, maximální objemová hmotnost, zhutněná objemová hmotnost, mezerovitost, mezerovitost směsi kameniva, stupeň vyplnění mezer)  Mechanicko-fyzikální (pevnost v příčném tahu, Marshallova zkouška, nasákavost, úbytek hmoty, číslo tvrdosti)

4 Funkční vlastnosti  Tuhost  Únava  Odolnost vůči účinkům vody  Odolnost vůči tvorbě trvalých deformací  Zhutnitelnost  Přilnavost asfaltu ke kamenivu  Stanovení k segregaci asfaltové směsi  Odolnost proti otěru pneumatikami s hroty  Propustnost  Cyklická zkouška v tlaku  Drenážní schopnost  Odolnost vůči pohonným hmotám

5 Obsah asfaltového pojiva, zrnitost ČSN EN Asfaltové směsi – Zkušební metody pro asfaltové směsi za horka Část 1: Obsah rozpustného pojiva ČSN EN Asfaltové směsi – Zkušební metody pro asfaltové směsi za horka Část 2: Zrnitost extrakci pojiva rozpuštěním v horkém nebo studeném rozpouštědle; oddělení minerálního materiálu od roztoku pojiva; stanovení množství pojiva z rozdílu nebo znovuzískáním pojiva;

6 ČSN EN Asfaltové směsi – Zkušební metody pro asfaltové směsi za horka Část 5: Stanovení maximální objemové hmotnosti  Postup A: Volumetrický postup – pomocí pyknometru, kdy se objem vzorku měří jako objem vody nebo rozpouštědla vytěsněného vzorkem v pyknometru.  Postup B: Hydrostatický postup – pomocí metody vážení pod vodou, kdy se objem vzorku vypočítává ze suché hmotnosti vzorku a z jeho hmotnosti ve vodě  Postup C: Matematický postup, kdy se maximální objemová hmotnost vypočítá z jejího složení (obsah pojiva + obsah kameniva) a objemových hmotností složek.

7 ČSN EN Asfaltové směsi – Zkušební metody pro asfaltové směsi za horka Část 5: Stanovení maximální objemové hmotnosti

8

9

10 ČSN EN Asfaltové směsi – Zkušební metody pro asfaltové směsi za horka Část 6: Stanovení objemové hmotnosti asfaltového zkušebního tělesa  objemová hmotnost – suchá (pro tělesa s velmi uzavřeným povrchem);  objemová hmotnost – nasycený suchý povrch (pro tělesa s uzavřeným povrchem);  objemová hmotnost – utěsněné zkušební těleso (pro tělesa s otevřeným nebo hrubým povrchem);  objemová hmotnost podle rozměrů (pro tělesa s pravidelným povrchem mající geometrický tvar, tj. čtverce, obdélníky, válce apod.).

11 ČSN EN Asfaltové směsi – Zkušební metody pro asfaltové směsi za horka Část 6: Stanovení objemové hmotnosti asfaltového zkušebního tělesa  objemová hmotnost – suchá (pro tělesa s velmi uzavřeným povrchem);

12 ČSN EN Asfaltové směsi – Zkušební metody pro asfaltové směsi za horka Část 6: Stanovení objemové hmotnosti asfaltového zkušebního tělesa  objemová hmotnost – nasycený suchý povrch (pro tělesa s uzavřeným povrchem);

13 ČSN EN Asfaltové směsi – Zkušební metody pro asfaltové směsi za horka Část 6: Stanovení objemové hmotnosti asfaltového zkušebního tělesa

14  objemová hmotnost – utěsněné zkušební těleso (pro tělesa s otevřeným nebo hrubým povrchem);

15 ČSN EN Asfaltové směsi – Zkušební metody pro asfaltové směsi za horka Část 6: Stanovení objemové hmotnosti asfaltového zkušebního tělesa  objemová hmotnost podle rozměrů (pro tělesa s pravidelným povrchem mající geometrický tvar, tj. čtverce, obdélníky, válce apod.).

16 ČSN EN Asfaltové směsi – Zkušební metody pro asfaltové směsi za horka Část 8: Stanovení mezerovitosti asfaltových směsí

17

18

19 ČSN EN Asfaltové směsi – Zkušební metody pro asfaltové směsi za horka Část 34: Marshallova zkouška  Rozměry 63.5±2.5 mm, 101.5±0.1 mm  Hutnící energie 2x50, 2x75 úderů  Teplota hutnění dle použitého asfaltového pojiva  SM – stabilita podle Marshalla v kN  PM – tuhost podle Marshalla v mm  TM – tuhost podle Marshalla (poměr SM/PM)

20 ČSN EN Asfaltové směsi – Zkušební metody pro asfaltové směsi za horka Část 34: Marshallova zkouška

21 ČSN EN Asfaltové směsi – Zkušební metody pro asfaltové směsi za horka část 23: Stanovení pevnosti v příčném tahu  15°C  50 mm.min -1

22 ČSN EN Asfaltové směsi – Zkušební metody pro asfaltové směsi za horka Část 12: Stanovení odolnosti zkušebního tělesa vůči vodě 2x25 úderů Vakuový systém, který umožňuje snížit tlak v komoře na hodnostu 6,7 ± 3,0 kPa Temperování 40°C – 72 hodin Zkouška při 15°C (5°C – 25°C)

23 ČSN EN Asfaltové směsi – Zkušební metody pro asfaltové směsi za horka část 17: Ztráta částic zkušebního tělesa asfaltového koberce drenážního  Ztráta hmotnosti asfaltového zkušebního tělesa (Marshallova)  300 otáček  Jen těleso

24 ČSN EN Asfaltové směsi – Zkušební metody pro asfaltové směsi za horka Část 18: Stékavost pojiva

25 ČSN EN Asfaltové směsi – Zkušební metody pro asfaltové směsi za horka Část 20: Stanovení čísla tvrdosti na krychli nebo Marshallově zkušebním tělese  krychli o rozměrech, délka hrany (70,7 ± 0,1) mm a výška krychle (70,7 ± 0,1) mm  na Marshallově zkušebním tělese  Válcový zkušební trn z nerezové oceli s kruhovým průřezem o průměru (11,3 ± 0,1) mm nebo (25,2 ± 0,1) mm  40°C  Penetrace po 30 (číslo tvrdosti) a 60 minutách (přírůstek čísla tvrdosti)

26 ČSN EN Asfaltové směsi – Zkušební metody pro asfaltové směsi za horka Část 22: Zkouška pojíždění kolem

27

28

29 ČSN Stanovení přilnavosti asfaltových pojiv ke kamenivu  8/16 vzorek – 300 g  12 g pojiva  60 min – 60 °C (negativní působení vody)  hodnocení

30 ČSN Stanovení přilnavosti asfaltových pojiv ke kamenivu

31

32

33 ČSN Zkoušení asfaltových směsí  zkouška spojení vrstev podle Leutnera  kvality spojení vrstev a splnění návrhových předpokladů konstrukce vozovky  Rychlost lisu 50 mm.min -1  Smykat ve směru jízdy

34 MODULY TUHOSTI x ÚNAVA  2 bodové zkoušky (2 – Point Bending Test) na komolém klínu  3 bodové zkoušky na trámečcích (prostý nosník)  4 bodové zkoušky na trámečcích (prostý nosník)  zkoušky v příčném tahu (válečková tělesa)

35 2 bodová zkouška - Trapezoid  Teplota 15°C  Frekvence zatěžování: 5,10,15,20,25 Hz  Konstantní deformace: max m

36 4 bodová zkouška na trámečcích  Teplota: 15°C, 20°C  Frekvence zatěžování: 2;5;8;10;20 a 30 Hz  Konstantní deformace: m

37 4 bodová zkouška na trámečcích OKRAJOVÉ PODMÍNKY ZKOUŠKY

38 zkouška v příčném tahu (válečková tělesa)  Teplota  Konstantní deformace  Konstantní zatížení


Stáhnout ppt "Projekt 1716/2011 Aktualizace a rozšíření výuky předmětu experimentální analýza konstrukcí F1 / a."

Podobné prezentace


Reklamy Google