SYSTÉM PLÁNŮ A ROZPOČTŮ V PODNIKU

PLÁNY A ROZPOČTY = velice významným nástrojem řízení po linii vnitropodnikových útvarů a po linii odpovědnosti

OSNOVA TÉMATU: Vymezení základních pojmů Cíle systému plánů a rozpočtů Časová dimenze rozpočtů Soustava plánů a rozpočtů Transformace rozpočtů podniku na nižší úrovně Formy rozpočtů Kontrola plnění rozpočtů

1. VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ PLÁNOVÁNÍ = proces formulování cílů a cest k jejich dosažení. PLÁN = výstup tohoto procesu. Vyjadřuje věcně (naturálně) stanovené cíle a prostředky k jejich dosažení. ROZPOČTOVÁNÍ = formulování hodnotově vyjádřených cílů. Výstupem tohoto procesu jsou ROZPOČTY.

2. CÍLE SYSTÉMU PLÁNŮ A ROZPOČTŮ Přispět ke zkvalitnění procesu řízení v podniku. Plány a rozpočty jsou: Komunikační nástroj Kontrolní nástroj Motivační nástroj

3. ČASOVÁ DIMENZE ROZPOČTŮ dlouhodobé rozpočty taktické rozpočty Úkoly z ročních rozpočtů se dále rozepisují na kratší období (např. měsíc) a stanovují se zpřesněné úkoly útvarům a jejich zodpovědným vedoucím.

DLOUHODOBÉ ROZPOČTY Rozpočtované veličiny se vymezují globálně a zhuštěně. V rámci dlouhodobých rozpočtů se zpracovávají variantní řešení. Vychází ze zásady postupného zpřesňování. Nejdůležitější konkretizací dlouhodobého rozpočtu je ověření formulovaných cílů z hlediska finanční přijatelnosti. Rozpočtové období je vymezeno velmi flexibilně. Často se využívá systém klouzavých rozpočtů. Dlouhodobé rozpočty mají vzrůstající význam pro řízení režijních nákladů.

4. SOUSTAVA PLÁNŮ A ROZPOČTŮ konkretizuje cíle podniku jako celku do podoby kvantifikovatelných výstupů systém integruje jednotlivé oblasti, které jsou rozpočtovány odděleně

SOUSTAVU PLÁNŮ A ROZPOČTŮ TVOŘÍ: Plán prodeje Plán výroby Rozpočet výnosů z prodeje a inkasa tržeb Rozpočet spotřeby jednicového materiálu a z něj vyplývající rozpočet jeho nákupu Rozpočet jednicových mezd, resp. osobních nákladů a jejich výplaty Rozpočet variabilních nákladů a výdajů a rozpočet fixních nákladů a výdajů

SOUSTAVU PLÁNŮ A ROZPOČTŮ DÁLE TVOŘÍ: Rozpočet investiční činnosti Rozpočet financování Rozpočet „daňových“ příjmů a výdajů Rozpočet peněžních toků z výsledkových operací finančních a investičních aktivit

KRITIKA VÝHRADNÍ ORIENTACE NA HODNOTOVÁ KRITÉRIA: Cíle, vyjádřené v hlavním rozpočtu, vycházejí z požadavků vlastníků podniku. Plnění vrcholových hodnotových kritérií je obvykle hodnoceno v pravidelných ročních intervalech. Z toho plyne: Cíle vyjádřené v hlavním rozpočtu je třeba formulovat (i vyhodnocovat) v širším kontextu dalších hodnotových a naturálních kriterií.

ŘEŠENÍ: BALANCED SCORECARD Finanční kritéria Vztah k zákazníkům Vztah k zaměstnancům Vyjádření schopnosti podniku organizovat vnitřní podnikové procesy

5. TRANSFORMACE ROZPOČTŮ PODNIKU NA NIŽŠÍ ÚROVNĚ

JAKÉ VELIČINY TRANSFORMOVAT? Kritéria pro vnitropodnikové úrovně by měla orientovat činnost pracovníků hierarchicky nižších útvarů k naplnění cílů podniku jako celku být v pravomoci pracovníků, kteří za jejich plnění odpovídají být útvarem a jeho pracovníky ovlivnitelná být motivačně účinná (měla by podporovat zájem pracovníků útvarů na jejich plnění)

JAKÉ VELIČINY TRANSFORMOVAT? Základem rozpočtování jsou tokové veličiny. Jde především o rozpočtování nákladů. Jednicové náklady se odvozují z norem a kalkulací výkonů. Rozpočty režijních nákladů jsou chápány jako úkol pro pracovníky útvarů na vymezené období a na předpokládaný rozsah jejich aktivity.

JAK ZAJISTIT PROVÁZANOST SYSTÉMU? postupně transformovat podnikové úkoly na nižší řídící a výkonné útvary rozpočty se sestavují nejprve na nejnižší úrovni a postupně se syntetizují až na úroveň podniku V podnikové praxi je nejčastěji aplikována KOMBINACE OBOU ZPŮSOBŮ.

6. FORMY ROZPOČTŮ PEVNÝ ROZPOČET A VARIANTNÍ ROZPOČTY Tendence: Vývoj směřuje k využívání variantních rozpočtů.

INDEXNÍ ROZPOČTY A ROZPOČTOVÁNÍ S NULOVÝM ZÁKLADEM Tendence: Především u útvarů pomocných a obslužných činností má metoda rozpočtování s nulovým základem velký význam.

ROZPOČTY STANOVENÉ NA PEVNĚ URČENÉ OBDOBÍ A KLOUZAVÉ ROZPOČTY Tendence: Roste využívání klouzavých rozpočtů. Klouzavé rozpočty zajišťují návaznost mezi rozpočty.

LIMITNÍ ROZPOČTY A INDIKATIVNÍ ROZPOČTY Tendence: Indikativní rozpočty dávají managementu možnost zhodnotit rozhodovací problém ve všech jeho souvislostech.

7. KONTROLA PLNĚNÍ ROZPOČTŮ Kontrola plnění rozpočtů je založena na KVANTIFIKACI A ANALÝZE ODCHYLEK mezi skutečně dosaženou a rozpočtovanou úrovní hodnocené veličiny.

SKUTEČNĚ DOSAŽENÉ VELIČINY SE POROVNÁVAJÍ s absolutním rozpočtem s rozpočtem lineárně přepočteným na skutečný objem aktivity s variantním rozpočtem

PŘÍKLAD Plán výroby podniku na měsíc leden činí 2 mil. Kč. Na tento objem výroby byly stanoveny režijní náklady v celkové výši 400 tis. Kč. Ve skutečnosti však byl objem výroby 2,4 mil. Kč a skutečné režijní náklady 450 tis. Kč. Zhodnoťte plnění plánu.

ŘEŠENÍ PŘÍKLADU Budeme-li považovat rozpočet režijních nákladů za pevný, pak lze spočítat absolutní překročení režijních nákladů o částku 50 tis. Kč (450 000 – 400 000)

Zohledníme-li změnu objemu výroby a přepočteme-li lineárně nákladový úkol na skutečný objem výroby: Přepočtený nákladový úkol (400 000 : 2 000 000) . 2 400 000 = 480 000 Kč Relativní úspora režijních nákladů = 450 000 – 480 000 = -30 000 Kč

Na základě analýzy režijních nákladů bylo zjištěno, že 60% celkových režijních nákladů je fixních. Fixní složka režijních nákladů 0,6 . 400 000 = 240 000 Kč Přepočtený nákladový úkol v oblasti variabilních nákladů (160 000 : 2 000 000) . 2 400 000 = 192 000 Kč Přepočtený nákladový úkol v oblasti celkových nákladů 240 000 + 192 000 = 432 000 Kč Porovnání skutečné výše režijních nákladů s přepočteným nákladovým úkolem 450 000 – 432 000 = 18 000 Kč Jedná se tedy o překročení nákladů.