OP VK – aktuální stav a vývoj příprav na čerpání z ESF v programovém období Ing. Jana Hadravová Mgr. Simona Kašpárková ORR, Krajský úřad kraje Vysočina

Obsah prezentace  Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost  Specifické cíle OP VK  Typy projektů  Problematika globálních grantů  Prioritní osy a oblasti podpory  Příklady projektových záměrů  Komunitní vzdělávání  Hodnocení žádostí o finanční podporu (projektů), kritéria  Stav a vývoj příprav na implementaci globálních grantů  Informační zdroje, kontakty

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Globální cíl Rozvoj vzdělanostní společnosti za účelem posílení konkurenceschopnosti ČR prostřednictvím modernizace systémů počátečního, terciárního a dalšího vzdělávání, jejich propojení do komplexního systému celoživotního učení a zlepšení podmínek ve výchově a vzdělávání. Financování podpory 100% krytí způsobilých výdajů (z 85% z Evropského sociálního fondu (ESF) a z 15% ze státního rozpočtu ČR. Finanční alokace Celková alokace je 1 811,8 mil. € (51,6 mld. Kč), tj. 7 % z celkové sumy z fondů EU pro ČR pro programové období 2007 – Alokace na GG pro kraj Vysočina je €, tj. téměř 848 mil. Kč. Řídící orgán MŠMT – odpovědnost před Evropskou komisí za realizaci a bezproblémové čerpání finančních prostředků

Specifické cíle OP VK Prioritní osa 1 - Počáteční vzdělávání Rozvoj a zkvalitňování systému počátečního vzdělávání s důrazem na zlepšení klíčových kompetencí absolventů pro zvýšení jejich uplatnitelnosti na trhu práce a zvýšení motivace k dalšímu vzdělávání. Prioritní osa 2 - Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj Inovace systému terciárního vzdělávání směrem k propojení s výzkumnou a vývojovou činností. Prioritní osa 3 - Další vzdělávání Posílení adaptability a flexibility lidských zdrojů jako základního faktoru konkurenceschopnosti ekonomiky a udržitelného rozvoje ČR. Prioritní osa 4 - Systémový rámec celoživotního učení Vytvoření moderního, kvalitního a efektivního systému celoživotního učení, prostřednictvím synergického rozvoje systémů počátečního, terciárního a dalšího vzdělávání.

Typy projektů Individuální projekty (IP) –Národní – připravuje MŠMT na celonárodní úrovni –Ostatní – připravují a realizují jiné instituce na regionální nebo nadregionální úrovni Globální granty (GG) –vyhlašovatelem a správcem GG je kraj –kraj je zodpovědný za dodržení podmínek dle dohody s MŠMT

Prioritní osy a indikátory GG Prioritní osa 1 - Počáteční vzdělávání Oblasti podpory: 1.1 Zvyšování kvality ve vzdělávání 1.2 Rovné příležitosti dětí a žáků včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami 1.3 Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení Prioritní osa 3 - Další vzdělávání Oblast podpory: 3.2 Podpora nabídky dalšího vzdělávání

Příklady projektů v počátečním a dalším vzdělávání 1.1 Zvyšování kvality ve vzdělávání  Spolupráce institucí počátečního vzdělávání a partnerů na rozvoji obcí (otevření školy, spolupráce s místní a regionální samosprávou) 1.2 Rovné příležitosti žáků, včetně žáků se speciálními vzdělávacími potřebami  Budování „záchytné sítě“ pro osoby ohrožené předčasným odchodem ze škol či osoby, které již systém opustily a osoby, které se chtějí do systému chtějí navrátit 1.3 Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení  Zvýšení atraktivity a dostupnosti nabídky dalšího vzdělávání pro pracovníky škol a školských zařízení. 3.2 Podpora nabídky dalšího vzdělávání  Rozvoj sítí a partnerství subjektů v oblasti dalšího vzdělávání

Komunitní vzdělávání Soubor činností a postupů, které pro členy komunity vytváří rozmanité příležitosti k tomu, aby se stali aktivními partnery při řešení problémů komunity a uspokojování vlastních potřeb (vzdělávacích, sociálních, kulturních). KV využívá zdroje komunity - spojuje členy komunity k tomu, aby označili a propojili potřeby a zdroje komunity takovým způsobem, který pomůže lidem pozvednout úroveň jejich života v komunitě. Komunita Společenství lidí, kteří žijí na určitém území (např. v jedné obci). Každý člen komunity – tzn. jednotliví občané, podnikatelé, veřejné i soukromé instituce - má stejnou zodpovědnost za kvalitu života v komunitě. Potřeby komunity - smysluplné volnočasové aktivity pro děti, - vzdělávání osob diskriminovaných na trhu práce (matky na mateřské dovolené, zdravotně postižení, příslušníci etnických skupin apod.), - školení nezaměstnaných, - individuální zájmové vzdělávání, - zvyšování kvalifikace apod.

Principy komunitního vzdělávání 1.vzdělávání jako celoživotní proces (nabídka formálních i neformálních vzdělávacíchaktivit pro všechny členy komunity) 2. zapojení členů komunity (možnost participovat na uspokojování potřeb komunity, spolurozhodování o společenském dění v komunitě) 3. efektivní využívání zdrojů (lidských, hmotných a finančních). Komunitní vzdělávání funguje nejlépe v komunitních centrech či v komunitních školách, tj. v zařízeních, která jsou otevřena až do večerních hodin (často i o víkendech a prázdninách či svátcích) za účelem poskytování rozmanitých vzdělávacích, rekreačních a sociálních služeb členům komunity všech věkových kategorií.

Poslání komunitních škol (center) Umožnit každému zájemci z komunity společné vytváření a sdílení prostoru pro generační, sociální a kulturní dialog, vzdělávání, odpočinek či sportovní vyžití. Koordinátor komunitního vzdělávání  Vede, koordinuje a hodnotí komunitní aktivity (v rámci realizovaného projektu):  zjišťuje potřeby místní komunity,  zajišťuje strategické plánování a financování (včetně tvorby rozpočtu),  pořádá vzdělávací semináře,  podněcuje síťování škol, místní partnerství, spolupráci s rodiči,  podporuje výměnu zkušeností mezi školami (komunitními centry),  připravuje a rozšiřuje metodické materiály pro komunitní školu/centrum,  utváří pozitivní vztahy s veřejností a  propaguje myšlenky komunitního vzdělávání.

Požadavky na projekty - hodnocení Délka trvání: max. 3 roky Velikost grantových projektů: 400 tis. – 15 mil. Kč Způsob předložení: –na základě výzvy k předkládání projektů –ve formuláři Benefit (on-line na webových stránkách vyhlašovatele výzvy)  Průběh hodnocení žádosti/projektu:  1. Hodnocení formálních náležitostí  2. Věcné hodnocení nezávislými hodnotiteli či hodnotitelskou komisí  3. Výběrová komise  4. Schválení projektu  5. Vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace  6. Podpis smlouvy

 Rámec pro hodnocení kvality projektu 1.Zdůvodnění projektu 2.Cílová skupiny 3.Realizace projektu 4.Finanční řízení 5.Výsledky a výstupy 6.Horizontální témata 7.Specifická kriteria Hodnotící kritéria

 zahájení ostrého auditu shody firmou PricewaterhouseCoopers (předání veškeré dokumentace související s OP VK včetně Směrnice ZS k ověření připravenosti krajů na implementaci globálního grantu)  schválení OP VK Evropskou komisí  podpis „Rozhodnutí Komise“ komisařem Vladimírem Špidlou  do dopracování (finalizace) základních dokumentů (Prováděcí dokument k OP VK, Manuál)  vyhlášení výzvy ze strany MŠMT (k předkládání žádostí o globální granty krajů  dokončení Příručky pro žadatele  březen 2008 dokončení Příručky pro příjemce  červenec 2008 věcné hodnocení GG hodnotitelskou komisí  2. pololetí 2008 první výzvy ze strany kraje k předkládání projektových žádostí Stav a vývoj příprav na implementaci globálních grantů

Další zdroje informací: Informační zdroje

Kontakty Krajský úřad kraje Vysočina, odbor regionálního rozvoje, oddělení grantových programů Jana Hadravová Adéla Zvolánková Simona Kašpárková tel.: ,