Definice, která je zakotvena v zákoně 258 a vyhlášce ministerstva zdravotnictví ČR 252. Pitná voda „je zdravotně nezávadná voda, která ani při trvalém požívání nevyvolá onemocnění nebo poruchy zdraví přítomností mikroorganismů nebo látek ovlivňujících akutním, chronickým či pozdním působením zdraví fyzických osob a jejich potomstva, jejíž smyslově postižitelné vlastnosti a jakost nebrání jejímu požívání a užívání pro hygienické potřeby fyzických osob.“ Pitná voda patří k základním životním potřebám a její odpovídající příjem je nejen podmínkou pro správné fungování všech procesů v lidském těle, ale přispívá i k duševní pohodě člověka. Pokud její kvalita neodpovídá hygienickým požadavkům, může způsobit různé zdravotní problémy akutního či chronického rázu. Riziko spojené s nevhodnou kvalitou nelze vyloučit u žádné vody, bez ohledu na to, zda se jedná o vodu z vodovodu nebo studny, o vodu upravenou nějakým zařízením nebo vodu balenou.

Můžeme sice ekologicky vyčistit náš domácí odpad, přesvědčit rolníky, aby nepoužívali tolik umělých hnojiv, ale odpadní vody z továren jsou jiný případ. Průmysl používá vodní toky jako levný prostředek ke zbavení se odpadu. V každé zemi existují předpisy, které mají zabránit průmyslovému znečišťování vod, ale tyto předpisy se často porušují. Výtoky z továren často znemožňují zpracování odpadu v kanalizaci, které spoléhá na činnost bakterií. Některé typy je totiž zabíjejí. Lidé v průmyslových zemíc jsou značně nepokojeni odpadními vodami z továren. Mnohé z těchto látek končí v síti s pitnou vodou. Hladina chlórových rozpouštědlech přesahuje doporučenou normu v 10 % britských studní. Ve zbytku Evropy a v Severní Americe. Ve vodě se hromadí těžké kovy, oxidy kovů i vedlejší produkty farmaceutického průmyslu.

Zdá se, že se v jezerech vyskytuje pouze voda stojatá, ve skutečnosti však cirkuluje a neustále se obměňuje. Dešťová, říční a voda z potoků vtéká do jezer a zase je opouští prostřednictvím řek, potoků a podzemních vod. Běžně je objem přitékající a odtékající vody v rovnováze. To vysvětluje, proč se zdá, že vodní hladina je stále na stejné úrovni. Plocha oceánů tvoří 70,8%, pevnina 29,2%. Nejvíce vody tedy najdeme v oceánech. Jak se tedy dostala i vysoko do hor? Slunce ohřívá vodu v mořích a způsobuje tak její vypařování. Pára stoupá a v určité výšce vytváří mraky, které se pohybují v atmosféře. Tato voda zkondenzuje a padá k zemi jako déšť, nejčastěji v horách a vyšších polohách, v jezerech nebo vytváří potoky a řeky, které vtékají zpět do moře. Tímto způsobem se do moří a oceánů dostávají soli obsažené v půdě. Toto nazýváme koloběh vody. 1. vypařování - 2. kondenzace - 3. srážení - 4. déšť, prosakování - 5. vodní toky - a opět vypařování…