ČLOVĚK JAKO OBČAN V DEMOKRATICKÉM STÁTĚ POJEM DEMOKRACIE Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí Mgr. Eva Šreibrová 2009

POJEM DEMOKRACIE Pojem „demokracie" pochází z řeckého slova δημοκρατία (demokratia) - vláda lidu; δημος (demos) - lid, κρατειν (kraiten) - vládnout. Demokracie je státní forma, při níž se správy a řízení státu účastní všichni plnoprávní občané. Obecně bývá chápána dvojím způsobem - jako jedna z forem vlády, nebo jako názor člověka na svět. +

POJEM DEMOKRACIE Předpokládá diskusi, ochotu ke kompromisům, toleranci a schopnost naslouchat: Jak by to dopadlo právě bez takovýchto pravidel, kdyby se hlasovalo o všech záležitostech bez jakéhokoli omezení? Například kdyby zákazníci v obchodě přehlasovali prodavačku a odešli bez zaplacení? Jak by to skončilo, kdyby zločinci přehlasovali své dozorce a odešli na svobodu? Nebo kdyby mohli lidé přehlasovat obsluhu banky a odejít s penězi? +

TROCHA HISTORIE První známá demokracie, antická, vznikla v řeckých městských státech (zejména v Athénách) a trvala přibližně 100 let – od poloviny pátého do poloviny čtvrtého století před naším letopočtem. Vztahovala se jen na svobodné muže, kteří měli občanství městského státu. Občanská práva se nevztahovala na část svobodných mužů, na ženy, přistěhovalce, cizince a na otroky. Po obsazení řeckých států Římem demokracie jako systém státního zřízení na dvě tisíciletí zaniká. Řecká přímá demokracie byla nejen procesně, ale i obsahově značně odlišná od současné - zejména neznala ochranu práv jednotlivce. +

TROCHA HISTORIE Na počátku novověku se demokracie objevuje nejdříve v Anglii, která se postupně přetváří z monarchie v konstituční monarchii. V druhé polovině 18. století vzniká demokracie v USA, byť pod dobově místním názvem republikánství. Demokratickým étosem byly živeny i některé proudy francouzské revoluce. +

TROCHA HISTORIE V průběhu 19. století vznikají z těchto zdrojů novodobé liberální demokracie po Evropě, pro něž jsou zcela novými znaky jednak zastupitelský systém, jednak liberální výdobytky plného osvobození lidí z poddanství a z moci feudální aristokracie. Během druhé poloviny 19. století a v prvních desetiletích 20. století dochází ke stále většímu rozšíření osob oprávněných volit až po zásady dnešního všeobecného volebního práva, které vylučuje již jen osoby např. nezletilé, nesvéprávné nebo cizince. +

TROCHA HISTORIE V době mezi dvěma světovými válkami dochází k selhání demokracií v řadě evropských států, jako jsou předně Itálie a později Německo, ale i Španělsko, Portugalsko a četné další. Po 2. světové válce se v západní Evropě etablují demokratické země, zatímco demokracie v zemích sovětského vlivu jsou likvidovány. Sovětské satelity jsou řízeny totalitně. +

TROCHA HISTORIE Koncem 80. let dochází k rozpadu sovětského bloku a k restauraci demokracií (Polsko, Československo, Maďarsko a další státy), nebo k pokusům o zavedení funkční demokracie vlastně vůbec poprvé (např. Rusko). V oblasti tzv. třetího světa dochází k zavádění demokracií postupně, zejména po 2. světové válce a nově od 90. let, ovšem s více než spornými výsledky. Alarmujícím případem zneužití implantace demokracie byla genocida ve Rwandě. +

ZNAKY DEMOKRACIE Hlavní principy: Držitelem moci jsou dohodnutým způsobem určení zástupci většiny. Periodické volby. Povinnost odevzdat moc nejpozději po uplynutí volebního období. Nezměnitelnost maximální délky období. Ochrana politických menšin i jednotlivců. +

ZNAKY DEMOKRACIE Další běžné znaky současných liberálních demokracií: účinná a informovaná veřejná diskuse – k ní patří nejen svobodná a nezávislá média, ale i kultura diskuse, která je zpravidla kultivována historickými zkušenostmi dané společnosti zajištění tradičních, popř. i moderních lidských práv jednotlivců ochrana menšin a jejich práv a umožnění jejich integrace (zapojení do většinové společnosti) dělba moci: na legislativu (zákonodárství), exekutivu (výkonnou moc) a justici (soudnictví) +

ZNAKY DEMOKRACIE právní stát: spravedlivé (legitimní) zákony a účinné prosazování jejich dodržování transparentnost: průhlednost rozhodování, přehledné financování, účinný veřejný dozor nad státní mocí s použitím jí svěřených prostředků rovnost šancí každého, bez ohledu na jeho původ (například rovný přístup ke vzdělání, právní ochrana rovných a spravedlivých podmínek v podnikání) zajištění základních sociálních podmínek pro důstojný život všech +

PODOBY A FORMY DEMOKRACIE Přímá demokracie - lid rozhoduje o politických otázkách přímo, tzv. referendem, pro jejich zástupce závazném (např. Švýcarsko). Součástí právní úpravy referenda je též lidová iniciativa – právo předložit do referenda závazný návrh, který má stanovený počet podpisů. Zastupitelská (reprezentativní) demokracie - lid si volí své zástupce, kteří pak jeho jménem a v jeho zájmu rozhodují (většina demokratických zemí). V reprezentativních demokraciích současnosti je nejvyšším zastupitelským orgánem parlament – jedná se tedy o parlamentní demokracii. +

PODOBY A FORMY DEMOKRACIE Většinová (majoritní) demokracie - klade důraz na rozhodnutí většiny, časté používání prostředků přímé demokracie. Vyžaduje, aby občané byli polit. vzdělaní, měli o dění zájem a byli ochotni se ho účastnit. Konsensuální (pluralitní) demokracie - politické rozhodování je výsledkem sporu a dohody zúčastněných skupin či jednotlivců, podíl na rozhodování mají i nepřímo zúčastněná zájmová a nátlaková hnutí. Konsorciační demokracie - přes zásadní nejednotnost a nemožnost efektivního použití předešlých způsobů je rozhodování uskutečňováno skrze dohodu úzkých a uzavřených zájmových skupin. +

OMEZENÁ (AUTORITATIVNÍ) DEMOKRACIE Ve státech, kde se státní zřízení ztotožňuje s demokratickými principy jen formálně, je možné hovořit o autoritativní (řízené) demokracii. Při formálním respektování především (nebo jen) zásady svobodných či polosvobodných voleb jsou potlačena některá lidská práva vybrané části společnosti. Takový systém výběru mocenských elit je znám odedávna, například vojenská nebo feudální demokracie umožňuje volit jen ozbrojeným nebo jinak význačným skupinám (šlechtě, vládnoucí straně, majetným, mužům, starším, svobodným) a je známa z doby nejstarší i ze současnosti. +

OMEZENÁ (AUTORITATIVNÍ) DEMOKRACIE Často je obtížné takovou „demokracii“ odlišovat od diktatury. Příkladem ze současnosti jsou některé jihoamerické a africké země v 2. polovině 20. století. K autoritativní demokracii měla blízko též československá druhá republika, Miloševičova Jugoslávie, v současnosti Lukašenkovo Bělorusko. Po roce 1945 byl v některých komunistických režimech, především ve východní Evropě, používán pojem lidová demokracie, který měl podle marxismu-leninismu označit fázi mezi revolučním převzetím moci a vybudováním „socialismu“, kdy ještě byly zachovány některé „předrevoluční“ (tedy civilizované) mechanismy. +

FORMY PŘÍMÉ DEMOKRACIE Referendum - hlasování voličů o nějaké otázce, na rozdíl od zastupitelské, kde za občany rozhodují jimi zvolení zástupci. Vyžaduje ale politicky vzdělanou společnost a ne o všem mohou občané rozhodovat. Iniciativa - znamená právo občanů iniciovat nebo navrhovat zákony či vyhlášení referenda. Zatímco referendum je pojistka proti legislativní zvůli, iniciativa je pojistka proti nedostatku legislativní vůle. Odvolání - k odvolání člena parlamentu je třeba petice s určitým počtem hlasů, jestliže je většina pro odvolání, vypíší se nové volby. +

ZNAKY DEMOKRACIE ODLIŠNÉ OD JINÝCH FOREM VLÁDY státní moc je odvozena od suverenity lidu, nikoli od Boha či panovníka pravidelné svobodné volby založené na všeobecném, přímém a rovném hlasovacím právu, volí všichni občané, každý má jeden hlas, který má stejnou hodnotu (aktivní volební právo), právo být volen (pasivní volební právo) cílem státní moci je sloužit státu, stát je tu pro lidi, nikoli lidi pro stát právní stát = vztah občana a státu je vymezen na základě práva, spravedlivé zákony a prosazování jejich dodržování +

ZNAKY DEMOKRACIE ODLIŠNÉ OD JINÝCH FOREM VLÁDY dodržování všech základních lidských práv a svobod, rovnost před zákonem dělba státní moci na zákonodárnou, výkonnou a soudní a jejich nezávislost politický systém založený na svobodném vzniku a konkurenci polit. stran vláda většiny = polit. rozhodnutí vycházejí z vůle většiny, na druhé straně jsou zaručena práva menšin a umožnění jejich integrace (začlenění do společnosti) +

ZNAKY DEMOKRACIE ODLIŠNÉ OD JINÝCH FOREM VLÁDY občanská společnost založená na fungujících nevládních organizacích (ekologická hnutí, nadace, kult. instituce) decentralizovaná státní správa a samospráva rovnost šancí každého, bez ohledu na jeho původ (například rovný přístup ke vzdělání, právní ochrana rovných a spravedlivých podmínek v podnikání) +

DEMOKRACIE VE SVĚTĚ Demokracie je dnes jeden z nejrozšířenějších způsobů řízení státu. Mezi demokratické státy patří téměř všechny státy Evropy (s výjimkou Běloruska), Austrálie, Nový Zéland, Indie, Izrael, USA, Kanada či některé státy v Jižní Americe. Slovo demokracie se v průběhu 20. století stalo slovem s kladnou hodnotou a bývá zneužíváno i pro režimy fasádně demokratické, v nichž sice probíhají formálně volby, ale jejich příprava i průběh jsou kontrolovány vládnoucí skupinou. Tyto státy jsou co do obsahu výkonu politické moci autoritářské. +

DEMOKRACIE VE SVĚTĚ Ve srovnání s nimi je proto třeba odlišit pravé demokracie západního střihu, které jsou označovány jako liberální demokracie. Pouze v těchto probíhá skutečně svobodná politická soutěž, svobodné vytváření veřejného mínění a jsou zajišťovány i svobody občanů. Liberálních demokracií je ve světě pouze několik desítek. +

POJEM DEMOKRACIE Použity následující materiály a www stránky: Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T.G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí Použity následující materiály a www stránky: www.cs.wikipedia.cz Občan v demokratické společnosti, V. Jirásková: Slon, Praha 1999 Občanská nauka pro SOŠ, V. Dudák a kol.: SPN, Praha 2003