Zpracovala: Szostková Lenka, O6. B Kytovci (Cetacea) Zpracovala: Szostková Lenka, O6. B

Vědecká klasifikace Říše: Živočichové ( Animalia ) Kmen: Strunatci ( Chordata ) Třída: Savci ( Mammalia ) Řád: Kytovci ( Cetacea ) Podřády: Kosticovci ( Mysticeti ) Ozubení ( Odontoceti )

Charakteristika Kytovci jsou SAVCI plně adaptovaní na vodní život. Jejich tělo je vřetenovité, přední končetiny jsou přeměněny v ploutve. Maličké zadní končetiny jsou zakrnělé, nejsou propojeny s páteří a jsou skryty uvnitř těla. Ocas má vodorovné drápky. Kytovci jsou téměř bezsrstí a jsou obaleni silnou vrstvou tuku.

Základní znaky jsou teplokrevní. dýchají vzduch pomocí plic. rodí živá mláďata a kojí je vlastním mlékem. mají srst, i když zpravidla jde pouze o pár fousů. dalším znakem odlišujícím kytovce od ryb je tvar ocasu. Ocas ryby je vertikální a pohybuje se ze strany na stranu, zatímco ocas kytovce je horizontální a pohybuje se nahoru a dolů.

Dýchání ,zrak ,sluch a echolokace Jelikož jsou kytovci savci, potřebují ke svému životu dýchat vzduch. Kvůli tomu jsou nuceni vyplavat na povrch a vydechnout kysličník uhličitý a nadechnout se čerstvého vzduchu. Přirozeně nemohou dýchat pod vodou, takže když se potopí, tak svalový stah uzavře dýchací otvory (nozdry), které zůstanou uzavřené, než se znovu vynoří na hladinu. Když se otevřou, tak vyfukují teplý vzduch nasycený vodní párou, která kondenzuje ve vodu a my vidíme fontánku

Malé oči mají kytovci usazeny vzadu na každé straně jejich obrovité hlavy. Důsledkem je, že kytovci s ostrým 'zobákem' (například delfíni) mají dobré binokulární vidění jak dopředu tak dolů, nicméně jiné druhy s tupou hlavou (například vorvaňovití) vidí na obě strany, ale nikdy přímo před nebo za sebe. Oči pokrývají mazlavé slzy, které je chrání před solí. Kytovci zřejmě mají dobrý zrak a to jak nad tak i pod hladinou.

Podobně jako oči i uši kytovců jsou malé Podobně jako oči i uši kytovců jsou malé. Život v moři způsobil ztrátu ušního boltce, který slouží k usměrňování zvukového vlnění a k zesilování signálu. Zvuk ve vodě se však šíří rychleji než ve vzduchu a vnější ucho tak už nebylo potřeba a bylo zredukováno na malinkou dírku v kůži, těsně za okem. Vnitřní ucho se ovšem vyvinulo natolik, že kytovci umí nejen slyšet zvuky desítky kilometrů vzdálené, ale dokonce dokážou poznat z jakého směru zvuk vychází.

Kytovci používají zvuk podobně jako netopýři, vysílají zvuk, který se odrazí od objektu a vrátí se k nim. Z toho kytovci dokážou poznat velikost, tvar, povrchové vlastnosti a pohyb objektu, stejně tak jako vzdálenost od objektu. Tato schopnost se nazývá echolokace, nebo sonar.

Potrava 2 skupiny: Ozubení: mají spoustu zubů, jež používají k chytání ryb, chobotnic a jiných mořských živočichů. Svoji potravu nežvýkají, prostě ji celou spolknou. Mezi ozubené patří například delfíni a vorvaňovití. Kosticovci: nemají zuby vůbec, místo toho mají rohovinové pláty, které visí z horní čelisti. Tyto pláty fungují jako velikánské filtry, které oddělují malé živočichy z mořské vody. Do této skupiny patří obrovitý plejtvák obrovský, keporkak, velryba grónská nebo plejtvák malý.

Rozmnožování Nejnápadnějším rozdílem kytovců oproti suchozemským savcům je to, že orgány mající vztah k rozmnožování jsou bez bližšího ohledání v podstatě nerozlišitelné. např. Delfíni se obvykle páří na jaře nebo v zimě, samice pak za deset až dvanáct měsíců březosti porodí jedno mládě. Délka narozeného mláděte je většinou 130 až 140 cm

Matce při porodu pomáhají "porodní báby" a chrání ji před žralokem, který by mohl být přilákán krví při porodu. Matka kojí mládě nejméně 16 měsíců. Pravděpodobně se páří vždy s jiným samcem.

Zástupci Podřád: kosticovci (Mysticeti) Čeleď: velrybovití (Balaenidae) Rod: Balaena Velryba grónská (Balaena mysticetus) Rod: Eubalaena Velryba černá (Eubalaena glacialis) Velryba jižní (Eubalaena australis)

Čeleď: plejtvákovcovití (Eschrichtidae) Rod: Eschrichtius Plejtvákovec šedý (Eschrichtius robustus) Čeleď: plejtvákovití (Balaenopteridae) Rod: Megaptera keporkak (Megaptera novaeangliae) Rod: Balaenoptera plejtvák myšok (Balaenoptera physalus) plejtvák malý (Balaenoptera acutorostrata) Plejtvák Brydeův (Balaenoptera edeni) Plejtvák sejval (Balaenoptera borealis) Plejtvák obrovský (Balaenoptera musculus)

Podřád: ozubení (Odontoceti) Čeleď: delfínovití (Delphinidae) Rod: Steno Delfín drsnozubý (Steno bradanensis) Rod: Sousa Delfín kamerunský (Sousa teuszii) Delfín indočínský (Sousa chinensis) Rod: Sotalia Delfín brazilský (Sotalia fluviatilis) Rod: Lagenodelphis Plískavice saravacká (Lagenodelphis hosei)

delfín obecný (Delphinus delphis) Rod: Tursiops Rod: Delphinus delfín obecný (Delphinus delphis) Rod: Tursiops Delfín skákavý (Tursiops truncatus) Čeleď: sviňuchovití (Phocoenidae) Rod: Australophocaena Sviňucha jižní (Australophocaena dioptrica) Rod: Phocoena Sviňucha obecná (Phocoena phocoena)

Čeleď: vorvaňovití (Physeteridae) Rod: Physeter vorvaň (Physeter catodon)

Hlasové projevy Hlasové projevy jsou u ozubených velmi důležité. Jsou schopni vydávat různé zvuky určené ke komunikaci, ale také dokáží využít ultrazvuk k echolokaci. Oproti ozubeným, kosticovci nemají schopnost echolokace. Zato však umějí vydávat zvuky infrazvukovém pásmu o vysoké hlasitosti. Volání největších velryb jsou slyšitelné až několik set kilometrů daleko. Unikátní jsou zpěvy keporkaků, které se skládají ze složitých sekvencí které se u nich rok od roku mění. Pravděpodobně jsou používány k námluvám. Celý projev trvá až 30 minut.

keporkak

velryba černá

delfín skákavý