Cukry (sacharidy, glycidy) - Jsou to nejrozšířenější organické látky, tvoří největší podíl organické hmoty na Zemi. Funkce: zásobní látky v organismu (zdroje energie) stavební látky jsou součástí makromolekul odpovědných za přenos genetické informace součástí bioregulátorů (hormony, vitamíny) - nachází se v buněčných stěnách

CUKRY Chemicky jsou odvozeny od jednoduchých uhlovodíků nahrazováním některých jejich vodíků následujícími funkčními skupinami: hydroxylovou (-OH), aldehydickou (-COH), ketonickou (-CO-) a karboxylovou (-COOH). V tzv. aminocukrech obsahují také funkční skupinu aminovou (-NH2).  obecný vzorec Cx(H2O)y

Cukry dělíme na polyhydroxyaldehydy polyhydroxyketony ketózy aldózy MONOSACHARIDY:  rozlišujeme je podle toho, kolik atomů uhlíku obsahoval původní uhlovodíkový řetězec, na di-, tri-, tetra-, pentózy (ribóza, dezoxyribóza) hexózy (glukóza, fruktóza, galaktóza,manóza, aminohexózy)

Důležité monosacharidy ribóza glukóza deoxyribóza

Glukóza se vyskytuje v tělních tekutinách jako tzv. transportní cukr Glukóza se vyskytuje v tělních tekutinách jako tzv. transportní cukr. Do krevního oběhu se dostává buď z trávicí soustavy z rozložené potravy nebo ze tkání jako produkt štěpení glykogenu. Z tělních tekutin se vstřebává do buněk, kde se buď oxiduje, nebo dochází k jejímu spojování na glykogen. Fruktóza  (ovocný cukr) je důležitý meziprodukt v metabolismu glukózy. Ribosa se vyskytuje především v nukleových kyselinách (nositelky dědičnosti). A to jako ribosa v RNA nebo deoxyribosa v DNA

OLIGOSACHARIDY: sacharóza, maltóza, laktóza, trehalóza, cellobióza Sacharóza (disacharid) vzniká spojením glukózy a fruktózy v tzv. poloacetátové (cyklické) formě tzv. glykosidickou vazbou. Je to běžný cukr, obsažený v mnoha rostlinách (až 20%) glukóza      +        fruktóza                                sacharóza

Maltóza disacharid (cukr sladový) se skládá ze dvou zbytků glukózy Maltóza disacharid (cukr sladový) se skládá ze dvou zbytků glukózy. V těle vzniká nejčastěji jako meziprodukt při štěpení  škrobu a glykogenu. Laktóza disacharid (cukr mléčný) vzniká polykondenzací jedné molekuly glukózy a jedné molekuly galaktózy. Je hojná v mléce savců.

(glykogen, tunicin, celulóza, chitin, galaktogen) POLYSACHARIDY (glykogen, tunicin, celulóza, chitin, galaktogen) obsahují mnoho monosacharidových jednotek (obvykle v pyranózové formě, tj ve formě šestičetného kruhu) spojených glykosidickou vazbou. Patří mezi nejrozšířenější sacharidy. Molekuly zásobních polysacharidů (škrob v rostlinách, glykogen u živočiců) jsou kulovitého tvaru a jsou rozpustné ve vodě. Naopak molekuly strukturálních polysacharidů (celulóza, chitin) se vyskytují ve formě vláken, navzájem pospojovaných vodíkovými vazbami a uložených rovnoběžně ve fibrilách, a jsou ve vodě nerozpustné.

STAVEBNÍ POLYSACHARIDY Celulóza – obsahuje jen glukózové jednotky. Je to nejhojnější polysacharid u rostlin, tvoří buněčné stěny rostlinných buněk. Bavlna je čistá celulóza. Dřevo je celulóza s příměsmi ligninu, pryskyřice a hemicelulózy. Celulóza je nestravitelná, ale přesto je důležitá pro trávení, protože podporuje peristaltiku střev Chitin  - se skládá z velkého počtu zbytků acetylglukosaminu. Štěpí se nejprve na disacharid chitobiózu Je to strukturální polysacharid. Vyskytuje se hojně v krovkách členovců. Slouží jako potrava živočišného původu některým druhům hmyzu, měkkýšům a bakteriím.

Zásobní polysacharidy Glykogen (živočišný škrob) je makromolekulární polysacharid, který obsahuje podobně jako amylopektin rozvětvené řetězce glukózy. Rozvětvení u molekuly glykogenu je však mnohem častější, takže řetězce glukózy jsou kratší. Konce řetězců obsahují asi 6–7 jednotek glukózy. Čistý glykogen je bílý prášek, který ve vodě snadno vytváří koloidní roztok. V alkoholu je zcela nerozpustný. V živočišném těle se ukládá jako rezerva cukrů hlavně v jaterní tkáni a ve svalovině. Škrob Je makromolekulární polysacharid, který je složen ze dvou makromolekulárních podjednotek a to z amylosy a amylopektinu. Amylosa je složena z lineárního řetězce molekul glukosy, amylopektin je složen z rozvětvench řetězců glukosy. V rostlinném těle je uložen především v semenech a plodech. Je to zásobní polysacharid.