registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/34.0809. 24. února 2013 VY_32_INOVACE_170304_Pevne_latky_DUM PEVNÉ LÁTKY Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Miroslava Víchová. Obchodní akademie a Střední odborná škola logistická, Opava, příspěvková organizace. Materiál byl vytvořen v rámci projektu OP VK 1.5 – EU peníze středním školám, registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/34.0809.

1.Vlastnosti a struktura pevných látek 2. Roztažnost pevných látek 3. Otázky k přemýšlení

Vlastnosti a struktura pevných látek Pevné látky drží svůj tvar, ke změně tvaru je třeba působit silou mají svůj objem teplo se šíří pouze vedením, nemůže se šířit prouděním mohou být elektricky vodivé, vodivost způsobují elektrony nebo ionty Potenciální energie částic je značně větší než kinetická energie. Částice se pohybují jen v blízkosti jednoho bodu a vzájemně se nemohou vyměňovat. Pevné látky dělíme na krystalické a amorfní. Obr.1 dále

Vlastnosti a struktura pevných látek Krystalické látky mají pravidelné uspořádání částic (atomů, molekul, iontů), z kterých jsou složené Monokrystaly mají pravidelně opakující se rozložení částic v prostoru mají pravidelný geometrický tvar až na krystalické poruchy např. NaCl, SiO2, diamant Dvojčata srostlé monokrystaly oddělené rovinou dále

Vlastnosti a struktura pevných látek Polykrystaly skládají se z velkého počtu drobných krystalů – zrn zrna mohou mít rozměry 10μm – několik mm uvnitř zrna je uspořádání pravidelné, ale poloha zrn je náhodná optické vlastnosti polykrystalu jsou závislé na směru (anizotropní) např. u kovů Podle počtu rovin souměrnosti, os souměrnosti a přítomnosti středu souměrnosti určujeme krystalové soustavy. (Např. trojklonná, jednoklonná, kosočtverečná, šesterečná, krychlová,…) Krystalové soustavy na Techmania.cz dále

Vlastnosti a struktura pevných látek Kvazikrystaly částice nejsou uspořádány periodicky jako u normálních krystalů, ale nejsou též rozmístěny náhodně uspořádání má prvky např. rotační symetrie byly objeveny v roce 1982 např. Al-Mn, Al-Cu-Fe, Al-Ag Kvazikrystal Al-Ag Obr.4 dále

Vlastnosti a struktura pevných látek Obr.2 Obr.3 dále

Vlastnosti a struktura pevných látek Amorfní látky nemají pravidelnou strukturu částic, částice jsou uspořádány náhodně pojmenování amorfní pochází z řečtiny a znamená beztvarý jsou izotropní (mají ve všech směrech stejné vlastnosti) mohou vznikat při rychlém ochlazení taveniny při zahřívání postupně měknou až do teploty, kdy se rozpustí nelze předně určit teplotu tání, ale určujeme oblast měknutí (teplotní interval) např. sklo, asfalt, vosk, z organických látek pryskyřice, kaučuk, bílkoviny, plasty, dřevo, bavlna Obr.5 zpět na obsah další kapitola

Roztažnost pevných látek Délková teplotní roztažnost Objemová teplotní roztažnost Teplotní změny hustoty Délková teplotní roztažnost. Při změně teploty tělesa dochází ke změně rozměrů látky. Při vyšší teplotě se částice rozkmitají a dostávají se do vzájemné blízkosti. Působí na sebe odpudivými silami, potřebují více místa, a proto se roztahují. Délková roztažnost se projevuje např. u tyče, drátu nebo trubice. U těchto těles převažuje délkový rozměr. dále

Roztažnost pevných látek Prodloužení délky tyče lze vypočítat pomocí vztahu: Δl – prodloužení tyče l1 – původní délka tyče Δt – rozdíl teplot α – teplotní součinitel délkové roztažnosti jednotka [K-1] vyjadřuje prodloužení tyče dlouhé jeden metr při zahřátí o jeden teplotní stupeň platí pro malé změny teploty při stálém tlaku dále

Roztažnost pevných látek Hodnoty teplotní délkové roztažnosti: αAl = 2,4.10-5 K-1 αFe = 1,2.10-5 K-1 αIr = 0,6.10-5 K-1 αsklo = 8.10-5 K-1 αporcelán = 4,0.10-6 K-1 αdřevo = 3,15.10-6 K-1 Praktické důsledky teplotní roztažnosti malý součinitel má slitina invar (36 %Ni, 64 %Fe), která se používá ke konstrukci měřidel a kyvadel rovněž malý teplotní koeficient má křemík nebo porcelán dále

Roztažnost pevných látek problém s prodloužením potrubí se řeší pomocí tzv. dilatačních smyček, které zabrání popraskání nebo pokroucení potrubí dilatační spáry musí být i u kolejí, ty se prodlužují o 1/100000 své délky při zvýšení teploty o 1 °C teplotní roztažnost telefonních a elektrických drátů se řeší delším drátem mezi sloupy, než je skutečná vzdálenost sloupů u mostů se řeší teplotní roztažnost pomocí kluzných ložisek kvůli malé roztažnosti slitiny iridia a platiny byl z této slitiny vyroben mezinárodní prototyp metru s výhodou se využívá roztažnost u bimetalu (pásku ze dvou kovů), např. v žehličce, termostatu, u jističů, u blikajících světýlek, kde může sepnou nebo rozepnout kontakty Délková teplotní roztažnost dále

Roztažnost pevných látek Obr.6 Obr.8 Obr.7 dále

Roztažnost pevných látek 2. Objemová roztažnost při výpočtu objemu (např. u kvádru) používáme 3 rozměry (a,b,c) pokud uvažujeme izotropní těleso, můžeme určit objemovou roztažnost jako trojnásobek délkové roztažnosti V1 – původní objem β – teplotní součinitel objemové roztažnosti (β = 3.α) dále

Roztažnost pevných látek 3. Teplotní změna hustoty Při změně teploty tělesa dochází ke změně objemu tělesa, ale hmotnost zůstává stálá, a proto se mění i hustota. Změna hustoty se dá vyjádřit vztahem: ρ1 – původní hustota zpět na obsah další kapitola

Čím se liší varné sklo od skla obyčejného? Otázky k přemýšlení Otázka 1. Čím se liší varné sklo od skla obyčejného? Varné sklo by mělo mít co nejmenší součinitel teplotní roztažnosti. Nejlépe se k tomuto účelu hodí křemenné sklo. Obyčejné sklo má teplotní koeficient o řád vyšší, a proto v důsledku nerovnoměrného prohřívání dochází k pnutí a prasknutí nádoby. Varné sklo se vyrábí tenkostěnné a dochází u něj k rovnoměrnějšímu rozpínání a nepraská. Obr.9 odpověď dále

Co mají společného železo a beton nebo zub a amalgam? Otázky k přemýšlení Otázka 2. Co mají společného železo a beton nebo zub a amalgam? Obr.10 Dvojice mají stejný součinitel teplotní roztažnosti, a proto se mohou kombinovat. odpověď dále

Otázky k přemýšlení odpověď Otázka 3. Uzávěry (kovové) šroubovacích zavařovacích lahví lze snadněji odšroubovat pokud je zahřejeme proudem vody. Vysvětlete. Obr.11 Kov má větší teplotní součinitel roztažnost než sklo. Po zahřátí se kov trochu roztáhne, což umožní snadnější otevření láhve. Při zahřátí lahve se uvnitř zvýší tlak a tím se sníží přítlačná síla na víčko. odpověď zpět na obsah konec

POUŽITÁ LITERATURA ŠTOLL, Ivan. Fyzika pro netechnické obory SOŠ a SOU. Praha: Prometheus, 2003. ISBN 80-7196-223-6

CITACE ZDROJŮ Obr.1 CDANG. File:Crystalline polycrystalline amorphous2.svg: Wikimedia Commons [online]. 14 December 2011 [cit. 2013-02-24]. Dostupné pod licencí Creative Commons z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/05/Crystalline_polycrystalline_amorphous2.svg Obr.2 DIDIER DESCOUENS. Soubor:Quartz oisan.jpg: Wikimedia Commons [online]. 9 December 2012 [cit. 2013-02-24]. Dostupné pod licencí Creative Commons z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/4a/Quartz_oisan.jpg Obr.3 W?ODI. File:Rock salt crystal.jpg: Wikimedia Commos [online]. 24 September 2004, [cit. 2013-02-24]. Dostupné pod licencí Creative Commons z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/d0/Rock_salt_crystal.jpg Obr.4 J.W. EVANS. Soubor:Quasicrystal1.jpg: Wikimedia Commons [online]. 22 April 2010 [cit. 2013-02-24]. Dostupné pod licencí Creative Commons z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/5d/Quasicrystal1.jpg Obr.5 SASCHA PÖSCHL. Http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Asphaltbelag.jpg: Wikimedia Commons [online]. 09 November 2007 [cit. 2013-02-24]. Dostupné pod licencí Creative Commons z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/40/Asphaltbelag.jpg Obr.6 19 JUNE 2010. File:Praha, Jinonice, trať Pražského semmeringu, dilatační spára.JPG: Wikimedia Commons [online]. 19 June 2010 [cit. 2013-02-24]. Dostupné pod licencí Creative Commons z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/51/Praha%2C_Jinonice%2C_tra%C5%A5_Pra%C5%BEsk%C3%A9ho_semmeringu%2C_dilata%C4%8Dn%C3%AD_sp%C3%A1ra.JPG

CITACE ZDROJŮ Obr.7 FRANK VINCENTZ. File:Gelsenkirchen - An den Schleusen - Wilde Insel 04 ies.jpg: Wikimedia Commons [online]. 20. April 2012 [cit. 2013-02-24]. Dostupné pod licencí Creative Commons z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/a4/Gelsenkirchen_-_An_den_Schleusen_-_Wilde_Insel_04_ies.jpg Obr.8 EL. File:Auheimbrücke 10.4.2011 037.JPG: Wikimedia Commons [online]. 10 April 2011 [cit. 2013-02-24]. Dostupné pod licencí Creative Commons z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/3f/Auheimbr%C3%BCcke_10.4.2011_037.JPG Obr.9 SASHATAYLOR. File:Broken glass screen.JPG: Wikimedia Commons [online]. 1 September 2012 [cit. 2013-02-24]. Dostupné pod licencí Creative Commons z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/eb/Broken_glass_screen.JPG Obr.10 DOZENIST. File:MandibularLeftFirstMolar08-15-06.jpg: Wikimedia Commons [online]. 16 October 2006 [cit. 2013-02-24]. Dostupné pod licencí Creative Commons z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/35/MandibularLeftFirstMolar08-15-06.jpg?uselang=cs Obr.11 KVDP. Soubor:MasonJar Jam.JPG: Wikimedia Commons [online]. 19 July 2008 [cit. 2013-02-24]. Dostupné pod licencí Creative Commons z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/2c/MasonJar_Jam.JPG Pro vytvoření DUM byl použit Microsoft PowerPoint 2010.

Děkuji za pozornost. Miroslava Víchová