PŘEDSTAVA O ENERGETICKÉM MIXU A HLAVNÍ OVLIVŇUJÍCÍ FAKTORY Jiří Feist Business Development Director 21. březen 2007

1 Jaro je tu a příroda se probouzí a s ní přichází i teplo, brouci se vrhnou na kytky a ……..

2 nám zbudou jen nostalgické vzpomínky na krásy zimy, která snad byla-nebyla a tak si můžeme položit i otázku ……

3 Jestli přivodí globální oteplování apokalypsu nevíme, ale víme, že ČEZ se musí připravit na nové podmínky na trhu! Pro tvrzení, že globální oteplování ničí planetu nemáme dostatek důkazů. Neznamená to ale, že bychom podnikům doporučovali, aby v tomto směru nic nedělaly. Jsme přesvědčeni, že ať už důsledky globálního oteplování budou mírné, nebo kruté, podniky by měly vzít tento problém na vědomí a připravit si k jeho řešení dobře promyšlený plán. Každá jiná reakce by byla z pohledu byznysu špatná… Jack Welch

4 Scénáře růstu povrchové teploty Zdroj: IPCC B1: globální řešení světové udržitelnosti,snižování energetické náročnosti, zvýšení teploty o 1,8 stupně A1B: rostoucí ekonomika a populace, ale za využití rovnoměrného energetického mixu, zvýšení teploty o 2,8 stupně B2: lokální a regionální řešení udržitelnosti, pomalejší růst populace a ekonomiky než v jiných scénářích, zvýšení teploty o 2,4 stupně A2: heterogenní globální rozvoj, regionálně roztříštěný, zvýšení teploty o 3,4 stupně Al Gore Globální oteplení povrchu Země (°C)

5 Jak velká je to výzva? Zdroj: IEA, Princeton uni., McKinsey&Co 25 Gt of CO 2 emissions to be reduced by 2050 vs. business as usual Gt (750 ppm) (850 ppm) (470 ppm) Required: Constant CO 2 emissions until 2050 (500 ppm) (530 ppm) Base case: Doubled CO 2 emissions until (380 ppm) 25 Gt of CO 2 emissions to be reduced by 2050 vs. business as usual 25 Gt of CO 2 emissions to be reduced by 2050 vs. business as usual 25 Gt of CO 2 emissions to be reduced by 2050 vs. business as usual Gt (750 ppm) (850 ppm) (750 ppm) (850 ppm) (470 ppm) Required: Constant CO 2 emissions until 2050 (500 ppm) (470 ppm) Required: Constant CO 2 emissions until 2050 (500 ppm) (470 ppm) Požadováno (500 ppm) (530 ppm) Base case: Doubled CO 2 emissions until 2050 (530 ppm) Base case: Doubled CO 2 emissions until 2050 Base case: (380 ppm) Snížit 25 Gt emisí CO 2 proti Business as Usual Globální roční emise CO 2 Dvojnásobné emise CO 2 do roku 2050 Konstantní emise CO 2 do roku 2050

6 Kolik je 1 gigatuna CO 2 Zdroj: Shell 700 moderních tepelných elektráren s výkonem 1 GW 1400 CCGT elektráren s výkonem 1 GW 600 miliónů takovýchto vozů nebo více než 1 a půl miliardy takovýchto vozů

7 Co je carbon exposure energetice  Čím vyšší emisní faktor (čím větší podíl uhelných elektráren), tím větší riziko, které se projevuje na valuaci firem  Růst ceny povolenek, které nejsou přidělovány zdarma (ale v aukci) snižuje hodnotu firmy.  U energetik s velkým podílem uhlí je v sázce až 30% jejich hodnoty MtCO 2 /GWh PPC0,9 Drax0,9 RWE0,7 Scottish Power0,6 SSE0,6 ENEL0,5 ČEZ0,5 Suez0,5 E.ON0,4 Endesa0,4 Union Fenosa0,4 Iberdrola0,3 EDF0,2 British Energy0,1

8 Kde se bere cena CO 2  Uměle vytvořený trh s environmentální komoditou – právem na vypuštění tuny CO 2 do ovzduší  Vývoj ceny ponechán na trhu – determinován nabídkou a poptávkou, nicméně ovlivněn řadou faktorů:  institucionální vliv - např. důsledek rozhodnutí Evropské komise o NAP (počet povolenek na trhu vs. environmentální cíl)  propojení trhů s emisemi – v případě EUETS import emisních kreditů ze zemí mimo EU (JI/CDM)  vliv trhů jiných komodit: zejména ceny ropy a plynu (fuel switch uhlí-plyn)  spekulace a fungování trhu (transakční náklady, možnost hedgingu, existence derivátů, spekulativní efekt na cenu)  technologický vliv: náklady na snížení tCO 2, tzv. Abatement Costs

9 Mezní náklady na snižování CO 2 pro různé scénáře (Marginal Abatement Costs) Zdroj: Shell Potřebné snížení k roku 2030 oproti scénáři Business-As-usual, GtCO 2

10 Poznámky k filmu nepříjemná pravda (klimatolog J. Pretel) PravdaNepřesnostiNepravda  Lidská činnost významně přispívá k nárůstu klimatických změn  Projevy klimatických změn jsou viditelné (tání ledovců vysychání jezer, řek, mizení pralesů, zvyšování hladiny oceánů a moří)  Koncentrace CO 2 zesilují skleníkový efekt  Oslabuje se Golfský proud  Jsou vybrány jen ty nejkatastrofičtějčí scénáře  Pevninský ledovec v Grónsku ubývá, ale ne tak rychle  Tání ledovců přispívá k růstu hladiny oceánu jen 33%, dalším faktorem je tepelná roztažnost vody  Škody v důsledku extremality počasí – není způsobeno jenom změnou klimatu  Dlouhodobé systematické změny zalednění v Antarktidě zatím pozorovány nejsou  Hurikány a tajfuny: vztah mezi zvýšeným výskytem a změnou klimatu neprokázán  Ozónová vrstva se zatím nezacelila – je pouze stabilizovaná a nezvětšuje se  Úplné zastavení cirkulace Golfského proudu je nepravděpodobné (zpomalení)

11 Domácí spotřeba při realizaci 50% úspor Domácí spotřeba bez realizace úspor POKUD SE PROLOMÍ LIMITY TĚŽBY NA ČSA, BUDE NOVÝ JADERNÝ BLOK POTŘEBA AŽ PO ROCE 2025 Očekávaná bilance ČR TWh Zahraniční saldo ČR (100% úspor+ prolomení limitů): Existující zdroje mimo plynové zdroje Nové OZ a plynové zdroje Obnova UE ČEZ bez prolomení limitů* Obnova UE ČEZ s prolomením limitů Domácí spotřeba při realizaci 100% úspor

12 VÝRAZNÁ ZMĚNA STÁVAJÍCÍHO ENERGETICKÉHO MIXU POVEDE K VĚTŠÍ ENERGETICKÉ ZÁVISLOSTI A NESTAČÍ JEN ZAPLATIT ZA EKOLOGICKOU VÝROBU NízkáVysoká Energetická nezávislost země a stabilita sítě Nízký Vysoký Rozsah využití obnovitelných zdrojů a plynu Itálie Rakousko Norsko Finsko Německo (2005) Francie Polsko Německo (2020) €€€ € ČR Bude to dražší:  Elektřina z paroplynových a plynových elektráren je podstatně dražší než z jaderných a hnědouhelných  Vyšší podíl OZE znamená zdražení systému jak z hlediska podpor pro jejich výstavbu tak i zvýšení nákladů na provoz soustavy  utrpí stabilita sítě, resp. bude zapotřebí zároveň vynaložit miliardy Kč na její zabezpečení a provoz  Ztrácíme nezávislost – dovoz plynu a případně elektřiny ČR

13 JAKÝ JE POTENCIÁL OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ V ČR?  Výnosnost biomasy (liší se dle typu energetické rostliny): t/ha ročně  Spotřeba biomasy: ~1 t = 1 MWh  Orientační rozloha využitelné půdy: ha Biomasa 3,04,5 *MVE – malé vodní elektrárny **Asociace pro využití obnovitelných zdrojů energie; plány investorů  Rozvoj hydroenergetiky pouze v oblasti MVE* (do 10 MW výkonu)  Potenciál pro novou výstavbu do 0,5 TWh ročně  Obměna starých technologií – potenciál zvýšení účinností o 10-20% – přínos: 0,1 TWh ročně Vodní energie 0,6 Celkový dodatečný potenciál TWh za rok  Odhadovaný větrný potenciál je MW**  Předpokládané časově nepredikovatelné využití: 15-25% Větrná energie 0,82,2

14 Podíl instalovaného výkonu v jednotlivých zemích Evropy k počátku roku 2007 StátMW Německo Španělsko Dánsko3 136 Velká Británie2 210 Itálie2 123 Portugalsko1 716 Nizozemí1 560 Česko55 zdroj informací: Wind Power Monthly

15 PŘI HLEDÁNÍ LOKALIT NEZAPOMÍNEJME NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ NEJSOU TO JEN EMISE

16  5 leté měření větru s dobrými výsledky  blízkost připojení k síti  snadná dopravitelnost a výstavba  průmyslový charakter  dobré vztahy s okolím A PROTO ČEZ HLEDÁ VHODNÉ LOKALITY DUKOVANY MAJÍ PRO VÝSTAVBU VĚTRNÝCH ELEKTRÁREN ŘADU VÝHOD

17 CO MUSÍME VZÍT DO ÚVAHY U ELEKTRÁREN NA BIOMASU – SROVNÁVACÍ PŘÍKLAD Předpoklady  Umístěné přesně uprostřed pole na biomasu  Pracuje 24 hodin denně  Na denní výrobu MWh spotřebuje tun biomasy Instalovaná kapacita 100 MW Elektrárna na biomasu Denně  Do závodu přijede denně 909 nákladních aut s biomasou  Průměrně ujede každé 15 km  Spotřebují při tom více jak litrů nafty, vyprodukují přes 5 t CO 2  Zdraží 1 MWh vyrobené elektřiny o 62 Kč I PŘESTO S BIOMASOU POČÍTÁME Spolu-spalujeme Provozujeme čisté spalování biomasy – omezení dostupností Realizujeme další projekty i s cílem podpořit legislativní změny na podporu pěstování biomasy

18 V EU NEEXISTUJE ZÁVAZNÁ ENERGETICKÁ KONCEPCE, DOKUMENTY MAJÍ JEN VÝZNAM DOPORUČENÍ A ODPOVĚDNOST ZA BEZPEČNOST ZÁSOBENÍ ENERGIEMI JE NA NÁRODNÍCH VLÁDÁCH Energetická politika EU  pouze doporučení; zodpovědnost každého státu  podpora liberalizace : funguje za předpokladu dostatečné nabídky  bezpečnost dodávek a nezávislost (x trh dodavatele)  rozvoj sítí (evropská x národní strategie rozvoje energetické soustavy)  podpora úsporných opatření  podpora obnovitelných zdrojů, snižování emisí skleníkových plynů  diskuse o jaderné energetice  podpora kogenerační výroby elektřiny a tepla BRUSEL NEŘEŠÍ OTÁZKY NÁRODNÍ BEZPEČNOSTI V DODÁVKÁCH ENERGIÍ KLADE NOVÉ POŽADAVKY A LIMITY ODPOVĚDNOST ZA ROZHODNUTÍ JE NA NÁRODNÍCH VLÁDÁCH ČLENŮ EU

19 PŘESTO TVRDÍME, ŽE PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ JE POTŘEBA ROZHODNOUT NYNÍ O DALŠÍM SMĚROVÁNÍ ENERGETIKY A VÝSTAVBĚ DALŠÍCH ZDROJŮ V ČR  Výroba z obnovitelných zdrojů může dosáhnout více jak 10 TWh/rok do roku 2020?  I při maximálním využití obnovitelných zdrojů bude zapotřebí ještě...?... TWh/rok  Scházející energii bude zapotřebí vyrobit v klasických zdrojích  Potřebný instalovaný výkon je...?.. GW  Schvalovací procedury a výstavba uhelné elektrárny je 7 let, pro jaderné zdroje 15 let Pro zajištění dostatku elektřiny po roce 2015 je zapotřebí rozhodnout již dnes o budoucích zdrojích elektrické energie a vhodném mixu pro ČR Source:CEZ, a. s.

TWh 23 Úspory Spotřeba v roce  Reflektuje požadavky jednotlivých zájmových skupin  Kompromisní varianta  Reflektuje geografické předpoklady ČR  Ekonomicky a technicky realistické  Zaručuje bezpečnost dodávek EU „udržitelný rozvoj“ Zaměstnanost „sociální jistoty“ Ekologie „zelená energie“ ČEZ „návratnost akcionářům“ Obyvatelé „levná elektřina“ Politika „průmyslový růst“ Jádro Uhlí Plyn Voda Ostatní obnovitelné zdroje 100% = 78 TWh JAKÁ JE EKONOMICKÁ, SOCIÁLNÍ A BEZPEČNÁ VARIANTA PALIVOVÉHO MIXU ČR V ROCE 2020 A DÁLE? P Ř Í K L A D K D I S K U S I

21 Několik komunikačních tezí z ČEZ  Uvědomujeme si odpovědnost a něco pro to děláme… Nejde jen o jednu isolovanou oblast (např. OZE), ale o celé spektrum ekonomicky smysluplných aktivit, včetně jádra.  OZE jsou fajn, ale nelze za ně platit více než je nutné (jsme neutrální: ani zaslepení promotéři, ani OZE-skeptici). ČR má omezené příležitosti, a my začínáme hledat i mimo ČR.  Oblast energetických úspor není přirozeným businessem pro výrobce energie, ale pracujeme na identifikaci ekonomicky rozumných projektů.  Jádro má pro snižování emisí významný potenciál  Z hlediska opatření realizovatelných ve výrobě největší vedle Carbon Capture and Storage (CCS)  CCS ale nebude komerčně dostupné dříve než za 10 let  Otevřme diskusi úloha jádra v boji proti klimatickým změnám