Energetické a ekologické scénáře pro přípravu aktualizace energetické koncepce Poděbrady 18.3.2003.

Prezentace na téma: "Energetické a ekologické scénáře pro přípravu aktualizace energetické koncepce Poděbrady 18.3.2003."— Transkript prezentace:

1 Energetické a ekologické scénáře pro přípravu aktualizace energetické koncepce Poděbrady 18.3.2003

2 Scénáře dlouhodobého vývoje Proč scénáře? –Poskytnout obraz o tom jak při definovaných vstupech, známých technologických a ekonomických tendencích a různých omezeních se může vyvíjet energetika v tržním prostředí (optimalizace nejmenších nákladů) Proč varianty? –Získat obraz o tom jak při kombinaci změn vstupů a omezení se může energetika vyvíjet Jaký modelový nástroj? –Optimalizační model EFOM - výstupem je energetická bilance, ekonomické parametry a vyhodnocení vlivu na životní prostředí Proč citlivostní analýza? - zobrazí jak při změnách jednoho vstupu (např. ceny jednoho paliva) se mění výsledky

3 Mezinárodní srovnání - 1

4 Mezinárodní srovnání - 2

5 Mezinárodní srovnání - 3

6 Mezinárodní srovnání - 4

7 Mezinárodní srovnání - 5

8 Mezinárodní srovnání - 6

9 Mezinárodní srovnání - 7

10 Mezinárodní srovnání - 8

11 Mezinárodní srovnání - 9

12 Model EFOM model EFOM byl pro ČR připraven a použit v rámci studie programu EU SYNERGY v roce 1998-1999 zpracované pro MPO a MŽP je používán v řadě zemí EU jedná se o lineární dynamizovaný optimalizační model, zaměřený na ekonomiku, energetiku a životní prostředí cílem modelu je nalezení rovnováhy mezi poptávkou a nabídkou na trhu s energií při vynaložení minima celkových nákladů za celé zkoumané období z hlediska ekonomiky jako celku a při respektování omezení kladených na fungování trhu (omezení ekologická, finanční, politická, sociální, atd. umožňuje provádět simulaci dopadů řady opatření státní ekonomické a energetické politiky na zásobování všemi formami energie, zejména: –vliv změn cen nositelů energie na objem a strukturu poptávky po energii –vliv omezení nebo změny ve výrobě, těžbě nebo dovozu jednoho nositele energie na poptávku po jiných nositelích energie –možnost a náklady spojené s diverzifikací dodávek jednotlivých nositelů energie –vliv uvalení emisních limitů u jednotlivých škodlivin (na celostátní úrovni nebo na úrovni jednotlivých zdrojů) na strukturu a velikost spotřeby primárních energetických zdrojů –náklady na snížení emisí jednotlivých škodlivin –posouzení ekonomické efektivnosti jednotlivých energetických technologií atd.

13 Předpoklady scénářů - 1 Makroekonomický vývoj –3 scénáře růstu HDP nízký scénář – průměrné tempo růstu HDP 2,9 % referenční scénář – průměrné tempo růstu HDP 3,6 % vysoký scénář – průměrné tempo růstu HDP 4,3 % ročně

14 Předpoklady scénářů - 2 Vývoj cen paliv a energie na světovém trhu –dovážená paliva a energie dovoz paliv dovoz elektřiny Pramen: fosilní paliva model POLES, jaderné palivo v r. 2000 údaj ČEZ, vývoj vlastní odhad Pramen: vlastní odhad na základě ceny zemního plynu

15 Předpoklady scénářů - 3 v současnosti platné emisní stropy navržené emisní stropy pro rok 2010 emisní stropy v modelových propočtech

16 Předpoklady scénářů - 4 Technologický rozvoj –tuhá paliva pro výrobu elektrické energie zdroje s nadkritickými parametry páry a fluidní technologie s výrazně vyšší účinností –kombinovaná výroba elektrické energie a tepla výstavba zdrojů co nejblíže ke spotřebiteli tepla včetně malých zdrojů na bázi mikroturbín a palivových článků –jaderná energie po roce 2010 k dispozici nová generace pružných reaktorů nepředpokládá se využití jaderné fúze do roku 2030 –motorová paliva snížení měrné spotřeby užití alternativních paliv - zejména využití palivových článků v pohonech –obnovitelné energetické zdroje snižování měrných investičních nákladů u všech zdrojů

17 Zadané hodnoty výroby elektřiny z OZE

18 Varianty ke scénářům Vedle 3 základních scénářů růstu HDP byly zpracovány varianty k posouzení významu změny některého z následujících základních předpokladů scénářů: –prodloužení životnosti jaderné elektrárny Dukovany za rok 2010 až do roku 2030, –uvedení jaderné elektrárny Temelín do provozu a její provozování v celém období do roku 2030, –další výstavba jaderných elektráren v delším časovém horizontu, –uvolnění limitů těžby tuhých paliv v ČR, –uvolnění limitů na dovoz uhlí do ČR, –zpřísnění emisních stropů (požaduje se snížení emisí CO 2 v roce 2030 o 50 % proti roku 1990 resp. o 35 % proti roku 2000) vybarvené kombinace varianta-scénář byly počítány, přičemž: červeně vybarvené kombinace jsou prezentovány žlutě vybarvené kombinace nejsou prezentovány, protože vyšly shodně se základní variantou

19 Výhled kapacit těžeb HU při zablokovaných zásobách

20 Výhled kapacit těžeb HU při odblokování zásob

21 Srovnání scénářů a variant - 1

22 Srovnání scénářů a variant - 2

23 Srovnání scénářů a variant – 3

24 Srovnání scénářů a variant - 4 Tuzemská spotřeba prvotních energetických zdrojů [PJ]

25 Srovnání scénářů a variant - 5

26 Srovnání scénářů a variant - 6 Diskontované investiční náklady [mil. Kč]

27 Srovnání scénářů a variant - 7 Saldo dovozu a vývozu energie [PJ]

28 Srovnání scénářů a variant - 8

29 Investiční náklady (diskontované) - 1 Struktura investičních nákladů po sektorech – referenční scénář

30 Investiční náklady (diskontované) - 2 Struktura investičních nákladů po sektorech – zpřísněné emisní limity

31 Celkové náklady - 1 Struktura celkových nákladů po sektorech – referenční scénář

32 Celkové náklady - 2 Struktura celkových nákladů po sektorech – zpřísněné emisní limity

33 Citlivostní analýzy - 1 Mezní měrné investiční náklady na jaderné elektrárny –předpoklady referenční scénář nové jaderné bloky povoleny od r. 2015 původní měrné investice 80 000 Kč/kW (pesimistický odhad, ve světě se běžně udává hodnota 65 000 Kč/kW) –výsledek zlomová hodnota, aby model zvolil na základě ekonomické optimalizace stavbu nové JE, je mezi 50 000 – 55 000 Kč/kW

34 Citlivostní analýzy - 2

35 Shrnutí poznatků ze scénářů dochází k saturaci spotřeby prvotních energetických zdrojů u tuhých paliv spotřeba naráží na technické (územní) limity těžby u hnědého uhlí a ekonomické limity těžby u černého uhlí u ropy a kapalných paliv je hnací silou především vývoj poptávky po motorových palivech, která bude klesat u zemního plynu poptávka roste s výší HDP, a to v konečné spotřebě poptávka po elektřině se začíná nasycovat dovoz elektřiny je největší kolem roku 2020 po dožití stávajících elektráren narůstá podíl obnovitelných zdrojů, a to hlavně biomasy ve výrobě tepla. Celkový podíl OZE v roce 2010 na výrobě elektřiny je cca 6,5 % a na TSPEZ 4,7 %