Územní plánování jako nástroj územního rozvoje

Struktura přednášek Role územního plánování v rozvoji území Trendy a vývoj úkolů pro ÚP Hlavní problémy a výzvy současného procesu ÚP Aktéři – role státu, krajů, obcí a dalších subjektů

Role (funkce) územního plánování Regulace území + regulace změny využití území: vymezuje prostorově limity aktivit (strategie Úplán) Podrobná ustanovení pro využití území, formy navrhování budov, zachování a ochrana stavebních a krajinných hodnot, výstavba staveb Obecný rámec využití území x detailní regulativy určující přesná pravidla pro výstavbu pro každý pozemek Významný dopad na budoucí formu a rozvojový potenciál oblasti Cílem územního plánování je vytváření předpokladů pro budoucí výstavbu a udržitelný rozvoj území s ohledem na hospodářský růst, příznivé životní prostředí a pospolitost obyvatel daného území

Cíle územního plánování podle nového SZ 183/2006 Sb. (1) Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. (2) Územní plánování zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tím účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje.

Dvojaký cíl ÚP Vytváření předpokladů pro výstavbu v území Současně zajistit udržitelný rozvoj území Koordinace soukromých a veřejných zájmů v území (atraktivita území, politický konsensus…) Primárně sleduje fyzickou stránku změn rozvoje v území + Druhotný cíl: společenský a hospodářský rozvoj

Co to je územní plán tradiční dokument rozvoje - první moderní územní plány jsou z období mezi válkami, tradice územního plánování v ČR základní dokument územního rozvoje řeší funkční využití plochy (rozhoduje o využití každého m2) územní plán zpracovává více než 70 % obcí ČR Kraje: přenesená působnost státní správy na úseku územního plánování. Krajský úřad, Odbor regionálního rozvoje působí jako pořizovatel územně analytických podkladů (ÚAP) a Zásad územního rozvoje kraje (ZÚR K) Praha ODPOVÍDÁ NA OTÁZKU KDE

Cíle ÚP Předcházet významným disparitám v rozvoji území Na úrovni státu, regionů, sídel v území, částí měst Nadměrné využívání území nad rámec kapacity území Nedostatečné/žádné využití území – využití území neodpovídá jejich potenciálu Ochrana krajiny DO JAKÉ MÍRY MŮŽE STÁT/VS ZASÁHNOUT DO ROZVOJE ÚZEMÍ ? REGULACE X PODPORA DYNAMIKY ÚZEMÍ

Metropolitní plán Prahy

Právní rámec územního plánování z.č. 183/2006 Sb., STAVEBNÍ ZÁKON o územním plánování a stavebním řádu vyhl. č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti vyhl. č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, novela vyhl. 269/2009 Sb., ze dne 12.8.2009, platná dnem vyhlášení vyhl. č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření Zákon č.405/2012 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění)

Proces územního plánování Multidisciplinární a komplexní přístup Politické rozhodnutí x odborný přístup Urbanisté, zástupci environmentálních oborů, společenských aj. Urbanistický návrh využití a organizace území musí vycházet z celé řady zkušeností a znalostí samostatných resortů, mezi které patří kupříkladu ochrana životního prostředí, statistika, geologie, řešení bezpečnosti obyvatelstva, hygiena, sociologie a mnohé další

Orgány územního plánování pořizovatel Úřad územního plánování, na úrovni ORP, Rada obcí – orgán všech obcí zpracovatel autorizovaná osoba, člen ČKA, odborník popř. vlastní kancelář města (např. Praha) schvalovatel zastupitelstvo obce/statutární města nadřízený orgán krajský úřad, odbor územního plánování

Hlavní úkoly územního plánování a) zjišťovat a posuzovat stav území, jeho přírodní, kulturní a civilizační hodnoty, b) stanovovat koncepci rozvoje území, včetně urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty a podmínky území, c) prověřovat a posuzovat potřebu změn v území, veřejný zájem na jejich provedení, jejich přínosy, problémy, rizika s ohledem například na veřejné zdraví, životní prostředí, geologickou stavbu území, vliv na veřejnou infrastrukturu a na její hospodárné využívání, d) stanovovat urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání a prostorové uspořádání území a na jeho změny, zejména na umístění, uspořádání a řešení staveb, …. Viz SZ

Důvody změn ÚP v území Legislativa Nesystematické kumulování dílčích změn Nepřijetí ÚP komunitou Dosažení mezí stávajícího ÚP – překročení prahů rozvoje Změna záměrů v území Změna předpokladů pro rozvoj území

Změny/vývoj úkolů pro územní plánování Přechod od kvantitativního ke kvalitativnímu rozvoji Extenzivní výstavba (regulace) x kvalita života Tradice ÚP: plánovité zakládání měst za přemyslovské kolonizace, zakládací listiny a městská práva upravovala využití území měst, jasné definování ploch pro zástavbu a jednotlivé funkce (stavební řád města Jihlavy, 1270, Př. Otrakar II) Rostoucí role ÚP v kontextu urbanizace, industrializace, růst měst – zakládání měst na zelené louce

Územní plánování v období industrializace Institucionální základ ÚP se u nás i jinde v Evropě vytvářel v podmínkách industrializace a ekonomického rozvoje, v období růstu počtu obyvatel Cíl ÚP: zvládnout tento růst, vytvořit předpoklady pro další rozvoj území Prostředky ÚP Využití mapových podkladů pro rozšiřování a přestavbu měst Stavební úřady městských obcí: regulace stavebního vývoje, říšský zákon 1815 Problematika hledání nových ploch, asanace Upravovací plány pro novou zástavbu a infra Nejprve se plánoval rozvoj částí měst, později celých měst – regionů - státu

První fáze cílů ÚP Meziválečné období: Plán dobudování a přebudování železniční sítě v ČSR Urbanistický rozvoj Zlína a Hradce Králové, Regionální plán okolí Brna Regulační plán Velké Prahy činnost Státní regulační komise 1949: první celostátní zákon o ÚP a výstavbě obcí, územní rozvoj prodloužená ruka státního hospodářského plánování

Baťova architektura

Změna úkolů územního plánování 70. léta/20 stol. – energetická a ekologická krize, zpochybnění základních tezí extenzivního růstu Růst problematiky odpadového hospodářství měst, problém znečištění, snížení možností krajiny absorbovat negativní dopady lidských aktivit Strukturální změna ekonomiky, přechod od tradičních průmyslových odvětví (uhlí, ocelářství) k „měkčím“ strukturám, podpora MSP, inovací + infrastruktury pro tyto typy podnikatelských aktivit Zastarávání technické infrastruktury a budov Zpochybnění dřívějšího plánování měst do monofunkčních navzájem oddělených zón Zrod diskuse o TUR

Od kvantitativního rozvoje ke kvalitativnímu Intenzifikace území, využití stávajících ploch Plánování pro růst i plánování pro pokles Stagnace, smršťování území Nové funkční využití průmyslových i obytných areálů, infrastruktury

Praha 9

Poldi kladno

Řešení : Gentrifikace Revitalizace degradovaných obytných čtvrtí v městských centrech Zhodnocování bytů a domů ve středu měst nebo průmyslových zónách Následná změna struktury jejich obyvatel Příchod ekonomicky silnějších obyvatel Nová sociální skupina – yuppies (gentrifikanti): Yuppies = mladí, úspěšní - bohatí, svobodní či nesezdaní a bezdětní s dlouhou a pružnou pracovní dobou, alternativní způsob života Módní záležitost – návrat do historických měst a jejich čtvrtí se specifickou architekturou Cena nemovitostí Vytváření míst pro vzájemná setkávání Výsledkem je vyšší úroveň některých degradovaných čtvrtí v městských centrech, protihráč suburbanizace, sociální mix obnova a reanimace městských částí

Proces gentrifikace Hamburk, Berlín a další Glasgow Grenoble, Ženeva Ostrava Praha – Smíchov, Vysočany, Holešovice

Příklad : Holešovice Holešovická mlékárna

HLAVNÍ TLAKY NA VYUŽITÍ ÚZEMÍ výzvy územního plánování Suburbanizace, extenzivní zastavování území, urban sprawl Překotný růst rezidenční, komerční a průmyslové výstavby na zelené louce Potřeba řešit napojení na inženýrské, dopravní sítě aj. Nadměrná intenzita využívání zastavěného území Atraktivní části měst, centra, navyšování zástavby – problémy ŽP, hustota aktivit na území, tlak na techn. infra, doprava, parkoviště … Úpadek využívání zastavěného území Ztráta atraktivity území, změna funkcí využití území Snižování sociálního statusu měst a lokalit Brownfields Venkovské oblasti Nadměrná funkční specializace a koncentrace (kanceláře, administrativa, služby, VČ aktivity) Nevyváženost obytné a pracovištní funkce (doprava, ŽP, bezpečnost v „noclehárnách“) Špatná dostupnost obslužných infrastruktur z obytných zón (sociální služby, zdravotnictví, veřejná správa apod. – dostupnost pro seniory, děti aj.)

Nové výzvy řešení funkčního městského prostoru centrum Kompaktní město Vysokopříjmové lokality „Nové město“ – intenzi Vní výstavba Malé obce Venkovské obce Obklopené novou výstavbou brownfield, Upadající oblasti Suburbání nákupní a Obslužné lokality Zdroj Karel Maier, Social and demographic changes and their spatial effects – the Czech experience , brusel 2010

Změny úkolů pro ÚP 2. Reflexe mocenských aspektů rozvoje území Nepodporují se technicky ideální řešení rozvoje území , ale taková řešení, která jsou přijatelná pro všechny relevantní subjekty v území Zapojování veřejnosti Kdo a jak má právo monitorovat území, činnost firem a státu ? (hnutí Duha) Jak bude definována odpovědnost za nakládání s územím ? Jak dostat do Úp všechny zájmy v území ? Informační expanze!

Problém zapojování veřejnosti: veřejná infrastruktura Veřejnou infrastrukturou pozemky, stavby, zařízení a to 1. dopravní infrastruktura, například stavby pozemních komunikací, drah, vodních cest, letišť a s nimi souvisejících zařízení; 2. technická infrastruktura, kterou jsou vedení a stavby a s nimi provozně související zařízení technického vybavení, 3. občanské vybavení, kterým jsou stavby, zařízení a pozemky sloužící například pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodiny, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva; 4. veřejné prostranství, zřizované nebo užívané ve veřejném zájmu,

Veřejně prospěšné stavby/opatření Jediné stavby, pro které je možné vyvlastnit soukromé vlastnictví Jedná se o stavby ve veřejném zájmu, které územní plán jako veřejný zájem označí a jsou v procesu přípravy projednány. Vyvlastnění se děje za přiměřenou náhradu podle cenových tabulek NIMBY efekt Never In My Back Yard Problém formulace veřejného zájmu Příklad: průmyslová zóna, splavnění Labe, ….

Změny úkolů pro ÚP 4. přechod od administrativního řízení ke komunikaci a koordinaci 5. vzrůstající závislost na technické infrastruktuře a vysoce kapacitní technické a dopravní infrastruktuře 6. Nové sociální výzvy, chudoba, předměstí, vnitřní části měst

 qualitative spatial change RICH MIDDLE CLASS elderly migrants POOR 1990 towards 2020? central posh enclaves gated suburban enclaves RICH suburban satellites compact city & garden suburbs IN-BETWEENS? MIDDLE CLASS? housing estates POOR dilapidated exclusion enclaves size of the change? significance of the change? less empirical (quantitative) evidence  hypotheses, case studies

Doporučení pro ÚP plánování vládnutí top-down Dovnitř orientovaná politika rozvoje Posilování standardů nového rezidenčního bydlení sousedství Malé homogenní jednotky sídel Kompaktní města Malé vzdálenosti ve městech Sociální fragmentace vládnutí Nové supra-lokální stupně vládnutí Management urban sprawl / suburbanizace Koordinace rozvoje / zajišťování služeb a zařízení Koordinace rozvoje dopravní infrastruktury

ÚSES Územní systém ekologické stability krajiny zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v § 3 písm. a) jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu.   Cílem územních systémů ekologické stability je zejména: vytvoření sítě relativně ekologicky stabilních území,ovlivňujících příznivě okolní, ekologicky méně stabilní krajinu,zachování či znovuobnovení přirozeného genofondu krajiny, zachování či podpoření rozmanitosti původních biologických druhů a jejich společenstev (biodiverzity).

ÚSES ÚSES je tvořen následujícími skladebnými prvky: Biocentrum Biokoridor Interakční prvek

Strategické x územní plánování Strategické plánování nepovinné Územní plánování: povinné Obce: povinnost mít ÚP nejpozději do 31. prosince 2015 – pokud ne, pak bude rozvoj nezastavěného území velmi omezen Obce, které mají územně plánovací dokumentaci sídelního útvaru nebo zóny, územní plán obce a regulační plán schválené do konce roku 2006 mohou tuto dokumentaci upravit podle „stavebního zákona“ do konce roku 2015/2020 Pokud nevydají územní plán úplně nový, bude povolování staveb a užívání pozemků v jejich nezastavěném území velmi omezené

Veřejně prospěšné stavby, veřejná opatření veřejně prospěšnou stavbou stavba pro veřejnou infrastrukturu určená k rozvoji nebo ochraně území obce, kraje nebo státu, vymezená ve vydané územně plánovací dokumentaci, veřejně prospěšným opatřením opatření nestavební povahy sloužící ke snižování ohrožení území a k rozvoji anebo k ochraně přírodního, kulturního a archeologického dědictví vymezené ve vydané územně plánovací dokumentaci,

Typy územně plánovací dokumentace Zásady územního rozvoje dříve Územní plán velkého územního celku (regionu), povinnost pro celý kraj Územní plán obce základní dokument, nejčastější Regulační plán část sídla, střed města, rozvojové plocha apod. Ukončeny vyhláškou, závazné, vymahatelné, stanovena procedura projednávání a přijímání dokumentu Informace o zpracované ÚPD je k dispozici na portálu územního plánování www.uur.cz

Typy územně plánovacích podkladů Politika územního rozvoje celostátní dokument, evropská spolupráce Územní studie, komplexní, řeší všechny funkce v území, pořizuje kdokoliv, může řešit i jednotlivé funkční složky Územně analytické podklady, data a informace o území, GIS, pořizuje úřad územního plánování, aktualizace každé 2 roky územní prognóza nepoužívá se, velké území nezávazné, nevymahatelné, neprojednávají se, slouží k prověření některých funkcí nebo jako zdroj informací o území,

Účastníci územního rozvoje Územní plán jako dohoda o využití území Aktéři dohody Investor, vlastník hájí individuální zájmy Obec hájí zájmy komunity Orgány státní správy hájí zájmy společnosti

Další účastníci územního rozvoje Orgány státní správy vyjadřují se k postupu zpracování Dotčené org. (DOSS) musí se povinně vyjádřit ze zákona Občané – veřejnost projednávání je vždy veřejné vlastníci pozemků mohou vznášet námitky k využití své nemovitosti Obce sousední obce, koordinace Správci sítí zastupují zájmy provozu svých sítí cca 30-50 institucí státní správy a správci sítí Investoři, developeři

Orgány státní správy a správci sítí Stavební úřady Odbor životního prostředí obce III. stupně oddělení ochrany zemědělského půdního fondu (ZPF) DOSS oddělení ochrany lesního půdního fondu (LPF) DOSS oddělení ochrany krajiny DOSS oddělení vodního zásobování oddělení odpadů Odbor ochrany památek Odbor územního plánování krajského úřadu Odbor dopravy Památkový ústav DOSS Dopravní a rozvojové středisko DOSS Okresní hygienická stanice DOSS Okresní meliorační správa Správa povodí Krajská záchranný sbor DOSS správci sítí (Telecom, Rozvodné závody, Plynárenské společnosti) Policie ČR a další

Postup přípravy územního plánu 2 základní etapy zadání návrh Možnost zpracovat i koncept jako vloženou etapu, nebude se uplatňovat Každá etapy vždy ukončena veřejným projednáním a schválením dílčího dokumentu, veřejnost se může ke každé etapě ve stanovených lhůtách vyjadřovat

Postup přípravy

Postup projednání ÚPD Odeslání doporučeného dopisu s oznámením 15 Vždy dokumentace k dispozici 30 Veřejné projednání vždy VEŘEJNÉ 15 +15 Shrnutí připomínek (souborné stanovisko apod.) Dohadovací řízení Předání nadřízenému orgánu Schválení Velmi složité, byrokratické, zdlouhavé a omezující případného investora, ale garantuje práva každého účastníka řízení P. Hall: zjednodušení procesu přípravy území na minimum v případě revitalizace starých průmyslových jader Velká Británie

Typy připomínek k územnímu plánu Veřejnost Občané připomínky, není nutné je respektovat, často nesouvisí s návrhem řešení Vlastníci nemovitostí námitky, nutné dohadovací řízení Veřejná správa Ostatní org. státní správy připomínky, není nutné reagovat DOSS a sousední obce stanoviska, nutné dohadovací řízení

Výsledek územního plánu Výsledkem celého procesu přípravy územního plánu je vyhláška obce o závazných částech územního plánu obsahující regulativy využití území hlavní výkres Vyhláška obsahuje 10-30 stran, vymezuje funkční celky nebo funkční plochy a pro každý celek (plochu) vymezuje podrobné regulativy Dále vyhláška vymezuje veřejně prospěšné stavby Vyhláška je závazná pro všechny, kteří se pohybují na území obce. Pravidelná aktualizace každé 4 roky

Strategické plánování Příště Strategické plánování