Mgr. Ondřej Petroš, sekretariát RVKPP Drogy a legislativa Vzdělávací kurz pro realizátory programů primární prevence, o.s. Prev-Centrum, 15. 5. 2004 Mgr. Ondřej Petroš, sekretariát RVKPP

Obsah prezentace Obecný rámec Mezinárodní smlouvy Trestné činy, přestupky, vězeňství Kontrola legálního zacházení Legislativa v oblasti prevence a léčby Drogy ve školách Zahraniční legislativa Legislativa EU

Obecný legislativní rámec (ČR) legislativa související s užíváním drog je primárně zaměřena prohibičně – cílem je omezení jejich užívání, a to zejména trestněprávními prostředky jiné způsoby snižování zdravotních a sociálních rizik v důsledku užívání drog jsou (z hlediska legislativy) akcentovány méně trestní legislativa a kontrola legálního zacházení s OPL jsou v zásadě vyhovující a plně v souladu s mezinárodními závazky platná legislativa v oblasti prevence a léčby není dostačující, neodpovídá aktuálním poznatkům a potřebám základem pro trestněprávní úpravu jsou mezinárodní úmluvy OSN ke kontrole drog

Historie mezinárodní kontroly drog 1839 – 1858 – britsko-čínské „opiové“ války vítězství Británie a Francie - Tien-tsinské smlouvy (1858)  otevření čínských přístavů Britům a Francouzům pro obchod s opiem (mj. i postoupení ostrova Hong-Kong Británii) 1912 (Haag) - Mezinárodní opiová úmluva potlačování výroby, prodeje a užívání opia, morfia a kokainu 1925 (Ženeva) - Mezinárodní opiová úmluva první z úmluv pod záštitou Společnosti národů vztahovala se na opium, koku a konopí a jejich deriváty (heroin, kokain a hašiš) 1931 – Úmluva o omezení výroby a úpravě distribuce OL kontrola legálního zacházení

Historie mezinárodní kontroly drog 1936 – Úmluva o potlačování nedovoleného obchodu s OL přísné tresty pro nezákonné obchodníky 1946 – Protokol z Lake Success pravomoc OSN v oblasti mezinárodní kontroly drog, zřízení CND (Komise pro omamné látky) 1948 – Protokol z Paříže vztahoval se i na syntetické drogy pravomoc WHO posuzovat, které látky budou podřízeny mezinárodní kontrole 1953 – Protokol o omezení a úpravě pěstování máku kontrola zásob opia pro lékařské a vědecké účely jen 7 států mohlo nadále vyrábět opium pro export

Platné mezinárodní úmluvy OSN Jednotná úmluva o omamných látkách z r. 1961 Úmluva o psychotropních látkách z r. 1971 Úmluva OSN proti nedovolenému obchodu s OPL z r. 1988 nahradily dřívější mezinárodní smlouvy ČR - signatářem všech 3 úmluv hlavní cíl: omezení užívání OPL k lékařským a vědeckým účelům  závazek států přijmout zákonná a administrativní opatření  mezinárodní spolupráce (extradice, právní pomoc atd.) nezavazují fyzické a právnické osoby, pouze státy

Základní východiska úmluv Vyjádřena v preambulích úmluv: „Toxikomanie (užívání omamných látek) je pohromou pro jednotlivce a hospodářským a sociálním nebezpečím pro lidstvo“ (Úmluva 1961) „Ze zneužívání určitých psychotropních látek vznikají problémy pro zdraví obyvatelstva a problémy společenské.“ (Úmluva 1971) „Rozsah a stoupající trend nezákonné výroby, poptávky a obchodu s OPL ... představují vážné ohrožení zdraví a blaha lidí a nepříznivě ovlivňují ekonomické, kulturní a politické základy společnosti.“ (Úmluva 1988)

Trestní ustanovení mezinárodních úmluv trestní ustanovení - klíčový nástroj všech 3 úmluv různé formy zacházení s drogami mají být považovány v signatářských státech za trestné činy (pěstování, výroba, obchod, dovoz, vývoz...) výhrada ústavních předpisů a právních zásad států výslovně umožňují uložení alternativ k uvěznění (léčení, výchovy, doléčování) pro uživatele nejkomplexnější a nejpřísnější je úmluva z r. 1988 (postih „praní špinavých peněz“, přechovávání a získávání pro osobní potřebu)

Trestní postih držení drog pro osobní potřebu podle úmluv OSN úmluva z r. 1961 ponechává volbu prostředků (zákonných či administrativních) na státech: „Strany nepovolí držbu drog bez zákonného povolení.“ úmluva z r. 1971: „Je žádoucí, aby strany nepovolovaly držbu (psychotropních) látek jinak než za podmínek stanovených zákonem.“ úmluva z r. 1988: „S výhradou svých ústavních předpisů a základních zásad svého právního systému přijme každá strana opatření, jež mohou být nezbytná k uznání za trestné činy ... přechovávání, získávání nebo pěstování jakýchkoli OPL pro osobní potřebu při porušení Úmluvy z r. 1961 nebo Úmluvy z r. 1971.“

Trestní zákon (č. 140/1961 Sb.) tzv. drogové trestné činy - § 187 – 188a § 89 – pojem návykové látky - alkohol, omamné látky, psychotropní látky a ostatní látky způsobilé nepříznivě ovlivnit psychiku člověka nebo jeho ovládací nebo rozpoznávací schopnosti nebo sociální chování § 195 – OPL definuje zvláštní zákon - o návykových látkách (přílohy) § 167 – nepřekažení tr. činu (§ 187 a 188) neoznámení drogových tr. činů (§ 168) není trestné ČR - zásada subsidiární role trestního práva

Nedovolená výroba a držení OPL podle § 187 a § 188 základní ustanovení namířená proti nezákonnému obchodu s OPL, prekursory, přípravky § 187 postih nedovolené výroby, dovozu, vývozu, prodeje i přechovávání pro jiného trestní sazby: základní 1-5 let, 2-8 let (org. skupina, větší rozsah, nezletilí), 8-12 let (<15let, značný prospěch, těžká újma na zdraví), 10-15 let (těžká újma na zdraví více osob/smrt, mezinárodně působící organizovaná skupina) § 188 postihuje výrobu, opatření (pro jiného/pro sebe) nebo přechovávání předmětu určeného k výrobě OPL

Nedovolená výroba a držení OPL podle § 187a (držení pro osobní potřebu) platnost od 1.1.1999 argumenty: mezinárodní závazky, preventivní „signál“, obtížnost dokazování úmyslu obchodovat „množství větší než malé“ – není vymezeno zákonem interní pokyn nejvyšší státní zástupkyně 6/2000 (množství malé, větší rozsah) – řídí se jím policie a státní zástupci soudy – judikáty Nejvyššího soudu – množství vázáno na individuální denní/jednorázovou dávku a zdravotní rizika; vyžadovány znalecké posudky studie PAD zadaná vládou – mapování důsledků zavádění novely do praxe (první 2 roky) nesplnila se očekávání předkladatelů + nenaplnily se obavy z postihu uživatelů a zásadních změn na trhu navrhovaná opatření: rozdělení drog, revize skutkových podstat tr. činů

Šíření toxikomanie - § 188a zákonné omezení ústavně zaručené svobody projevu v zájmu ochrany zdraví vztahuje se na návykové látky kromě alkoholu (i na látky, které nejsou na seznamech OPL – např. rajský plyn) pachatel svádí nebo podporuje jiného ve zneužívání nebo zneužívání jinak podněcuje nebo šíří – rozhodující je úmysl vyvolat či podporovat rozhodnutí jiných osob užívat OPL novela z r. 2002 rozšířila kvalifikovanou skutkovou podstatu o spáchání činu tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, Internetem apod. (1-5 let)

Další trestné činy související s drogami § 201 – Ohrožení pod vlivem návykové látky všechny návykové látky včetně alkoholu činnost schopná ohrozit život nebo zdraví lidí nebo způsobit značnou škodu na majetku stav vylučující způsobilost navozený vlivem NL + za současného splnění 1 z dalších podmínek (recidiva, zvlášť nebezpečná činnost, závažný následek) maximální trest 1 rok odnětí svobody § 201a - Opilství spáchání činu jinak trestného ve stavu nepříčetnosti vlivem návykové látky 3-8 let nebo mírnější trest § 252 – Legalizace výnosů z trestné činnosti zastírání původu majetkového prospěchu získaného trestnou činností (až na 2 léta) obchod s OPL – okolnost podmiňující použití zvýšené trestní sazby (2-8 let)

Drogové přestupky zákon č. 200/1990 o přestupcích přestupky na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi (§ 30) neoprávněné přechovávání OPL v množství malém (odhalují a vyšetřují orgány PČR) – pokuta do 15 000 Kč podání, prodej, umožnění požití alkoholu osobě ml. 18 let – pokuta do 3 000 Kč po požití NL vykonává činnost, při níž by mohl ohrozit zdraví/poškodit majetek - pokuta do 10 000 přestupky na úseku zdravotnictví porušení povinností při legálním zacházení s návykovými látkami

Alternativní tresty a ochranná opatření 2002: 55 % trestů za drogové tr. činy – podmíněný trest odnětí svobody (popř. s dohledem), 31 % nepodmíněný trest odnětí svobody (§ 187a – 17 %) trest obecně prospěšných prací – 9,3 % u drogových tr. činů stále více využíván: 1996 – 10 %, 2002 – 28 % (všechny tr. činy) samostatně i vedle jiného trestu; rozsah: 50 až 400 hodin tr. činy s horní hranicí trestní sazby do 5 let upuštění od potrestání (§ 24 a 25) zmenšená příčetnost (není relevantní, pokud je důsledkem užívání drog) upuštění od potrestání s dohledem (§ 26) soud ukládá zároveň omezení a povinnosti – lze uložit povinnost podrobit se léčení závislosti, které není ochranným léčením (dohled PMS)

Ochranné léčení (§ 72 TZ) není trestem, ale ochranným opatřením pokud byl tr. čin spáchán pod vlivem drogy či v souvislosti s jejím zneužíváním závislým pachatelem lze uložit vedle trestu (případné snížení dolní hranice sazby) i místo něj nebo při upuštění od potrestání u drogových tr. činů jen zřídka soud OL neuloží, pokud je „vzhledem k osobě pachatele zřejmé, že jeho účelu nelze dosáhnout“  v praxi málo využíváno (4,5 % u drogových tr. činů, 0,5 % u krádeží) - neefektivní ve srovnání s dobrovolnou léčbou

Probační a mediační služba zřízena zákonem č. 257/2000 o PMS organizace, činnost, součinnost se státními orgány a dalšími institucemi aj. v rámci středisek PMS zřizována oddělení specializovaná na práci s uživateli OPL úkoly probačních úředníků: organizování a výkon dohledu nad obviněným, obžalovaným, odsouzeným kontrola výkonu trestů nespojených s odnětím svobody sledování podmíněně propuštěných osob individuální pomoc interní pokyny – standardizují spolupráci s orgány činnými v trestním řízení (policie, státní zastupitelství, soudy) a věznicemi

Trestné činy – trendy

Trestné činy – trendy

Osoby ve výkonu vazby a trestu za drogové trestné činy 1999-2002 – pokles počtu vězněných osob o 30 % (z 23 tis. na 16,2 tis. osob); 2003 mírný nárůst novela tr. řádu (2002) – zpřísnění podmínek pro uložení vazby a změna lhůt počet odsouzených za drogové tr. činy stabilní od r. 1998 (500-600 osob) podíl odsouzených za drogové tr. činy mírně stoupá: z 3,4 % (1998) na 4,8 % (2002)

Legislativa v oblasti vězeňství zákon č. 169/1999 o výkonu trestu odnětí svobody zákon č. 293/1993 o výkonu vazby odsouzení a obvinění mají právo na zajištění v zásadě stejné zdravotní péče jako jiní občané výroba, přechovávání a užívání drog jsou kázeňskými přestupky – kázeňské tresty vyhlášky min. spravedlnosti – řád výkonu vazby, řád výkonu trestu poskytování zdravotní péče generální ředitel VS vydává interní pokyny (např. režim bezdrogových zón)

Kontrola legálního zacházení s návykovými látkami zákon č. 167/1998 o návykových látkách zacházení s NL, přípravky, prekursory, pomocnými látkami povolovací režim – povolení k zacházení (IOPL MZ) na dobu 2 let okruh ze zákona oprávněných subjektů  vyhláška MZ (soudně-toxikologické a hygienické laboratoře, pracoviště VŠ a AV ČR...) OPL a prekursory – 11 skupin (viz úmluvy OSN) nejpřísnější režim – přílohy 3 a 4 (heroin, THC, MDMA, psilocybin, LSD aj.)

Zákon č. 37/1989 o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi základní kompetence ministerstev, krajů a obcí obecný rámec pro poskytování léčebně-preventivní a sociální péče koordinace na celostátní úrovni – MZ kraje mohou zřizovat zařízení léčebně-preventivní a sociální péče a zabezpečovat jejich provoz zákon neodpovídá současným potřebám a poznatkům, nezohledňuje kompetence orgánů veřejné správy, reformu veřejné správy, vede ke kompetenčním nejasnostem při odpovědnosti za jeho prosazování a dodržování je projednáván zákon o ochraně před škodami způsobenými tabákovými výrobky, alkoholem a návykovými látkami (předkladatelem je MZ)

Prevence a léčba zákon č. 160/1992 o zdravotní péči v nestátních zdravotních zařízeních podmínky poskytování poradenské, ošetřovatelské, diagnostické, preventivní... zdravotní péče ve formě ambulantní a ústavní FO/PO oprávněná provozovat na základě registrace krajským úřadem (druh a rozsah zdravotní péče) vyhláška MZSV ČSR č. 187/1989, kterou se provádí zákon o ochraně... rozvádí některá ustanovení zákona, podrobněji upravuje činnost záchytných stanic, podmínky pro poskytování jednotlivých typů léčebné péče závislým osobám

Prevence a léčba zákon č. 258/2000 o ochraně veřejného zdraví upravuje mj. soustavu orgánů ochrany veřejného zdraví (MZ, MO, MV, KHS), jejich působnost a pravomoc zákon č. 109/2002 o výkonu ústavní nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních vymezuje účel a působnost diagnostických ústavů, dětských domovů, výchovných ústavů a středisek výchovné péče SVP - odborná pomoc nezletilým s poruchami chování; spolupráce s pedagogicko-psych. poradnami a organizacemi prevence

Drogy ve školách Pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení č.j. 14 269/2001-26 povinnost zaměstnanců ohlašovat užívání drog a jiné sociálně-patologické jevy řediteli Metodický pokyn ministra školství č.j. 14 514/2000-51 ředitel zajistí, aby školní řád obsahoval zákaz držení, distribuce a zneužívání návykových látek ve škole včetně stanovení sankcí a informuje o užívání drog krajského školského koordinátora prevence nebo jiného odpovědného pracovníka krajského/obecního úřadu školní metodik prevence – zodpovědnost za sledování rizik vzniku a projevů nežádoucích jevů a navrhuje cílená opatření k jejich odhalování a řešení, informuje ostatní pracovníky školy

Školní preventivní program pro MŠ, ZŠ a školská zařízení spolupráce školy s policií – závazný pokyn Policejního prezidenta č. 179/2000 preventivní působení policistů na děti a mládež a odhalování a dokumentování kriminality dětí a tr. činnosti páchané na mládeži doporučena spolupráce s obvodním oddělením PČR (předběžná dohoda postupu) kontakt s Preventivní informační skupinou PČR (PIS) – preventivní a poradenská činnost závažné přestupky/trestné činy – při šetření ohled na děti do 15 let (účast 3. osob apod.) výskyt drogy/neznámé látky – zajistit, uschovat v trezoru, vyrozumět policii, která identifikuje; pokud intoxikace – přivolání lékaře a předání látky k identifikaci jemu

Testování moči a vyhledávání drog pomocí psů ve školách Závěry jednání zástupců MŠMT, MV, MZ, sRVKPP (3/2003): nevhodná intervence, nejde o primární prevenci možné jen v mimořádných případech důvodného podezření (užití přímo ve škole, je pod vlivem a nemůže se účastnit odborného výcviku/vyučování či podezření ze spáchání závažného trestného činu) a dle platných předpisů pouze testy prováděné ve zdravotnických zařízeních jsou prokazatelné nalezení podezřelé látky – prohledání jen konkrétního žáka, předání drogy policii akutní zdravotní nebezpečí – přivolání lékaře, v ostatních případech – poslat žáka domů (u nezletilých souhlas rodičů)

Legislativa států EU různé přístupy; částečné sbližování legislativy prakticky ve všech státech EU je respektován rozdíl mezi uživatelem a obchodníkem rozdílné právní principy možnosti využívat diskreční pravomoci (rozhodnutí zda stíhat či nestíhat čin formálně trestný) užívání drog trestné ve Finsku, Švédsku a Francii některé státy rozlišují užívání v soukromí a na veřejnosti (Nizozemí, Německo, Španělsko)

Legislativa států EU držba drog všude platí výslovné či faktické (na základě množství) rozlišování držby pro sebe či pro jiného Portugalsko, Nizozemsko, některé spolkové země – pevná hranice množství; většina států určité malé množství drog, 5 států nemá zákonnou definici Španělsko – od r. 1999 držení v soukromí je správně postižitelné; na veřejnosti - závažný správní delikt Itálie – hranice se posuzuje dle individuální denní dávky Nizozemí, Německo – trestné, ovšem v praxi záleží na množství drogy Nizozemí – princip účelnosti trestního stíhání Německo – možnost v těchto případech upustit od potrestání

Legislativa států EU opatřování drogy poskytování třetím osobám rozlišuje se pro sebe (držba) či pro jiného (obchod) – typ deliktu, přísnost postihu poskytování třetím osobám obvykle rozdíl mezi sdílením drog, běžnou distribucí a organizovaným zločinem (vliv judikatury a diskreční pravomoci) obchod: různá kritéria pro přísnost postihu (množství, počet osob, organizovaná skupina apod.) rozlišení druhu drogy – Británie, NL, Dánsko, Španělsko, Finsko, Itálie; ne – Francie, Švédsko NL – „coffee shops“ – prodej je trestným činem, nejsou stíháni, pokud dodržují pravidla (ne > 5 g najednou, ne tvrdé drogy, ne reklama, pořádek v okolí, zákaz vstupu mladistvým, skladovat jen do 500 g); významná role místní samosprávy

Legislativa EU Acquis JHA - Justice and Home Affairs (výběr): mezinárodní úmluvy OSN 1961, 1971 a 1988 Joint Actions, Joint Positions (Maastricht Treaty); Common Positions, Framework Decisions, Decisions (Amsterdam Treaty) Společný postup zaměřený na sbližování legislativy a praxe členských států EU v oblasti drogových závislostí a nedovoleného obchodu s drogami (Joint Action of 29 November 1996 concerning the exchange of information on the chemical profiling of drugs to facilitate improved cooperation between Member States in combating illicit drug trafficking: OJ L 322 of 12 December 1996) Společný postup v oblasti výměny informací, zhodnocení rizik a kontroly nových syntetických drog (Joint Action of 16 June 1997 concerning the information exchange, risk assessment and the control of new synthetic drugs: OJ L 167 of 25 June 1997)

Legislativa EU Rozhodnutí Rady o podřízení nové syntetické drogy PMMA kontrole a trestním postihům (Council Decision of 28 February 2002 concerning control measures and criminal sanctions in respect of the new synthetic drug PMMA. L63 of 06.03.2002 p 14) Směrnice Rady o zřízení Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogové závislosti (Council Regulation (EEC) No. 302/93 of 8 February 1993 on the establishment of a European drugs and drug addiction monitoring centre) Nařízení Rady o návrhu policejních a celních dohod v oblasti boje proti drogám (Council Resolution of 29 November 1996 on the drawing up of police/customs agreements in the fight against drugs [Official Journal C 375 of 12.12.1996])

Seznam základních právních předpisů vztahujících se k drogové problematice (1) Prosazování práva: zákon č. 140/1961 Sb., Trestní zákon zákon č. 141/1961 Sb., Trestní řád zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody zákon č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby vyhláška ministerstva spravedlnosti č. 345/1999 Sb., kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody vyhláška ministerstva spravedlnosti č. 109/1994 Sb., kterou se vydává řád výkonu vazby zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti zákon č. 283/1991 Sb., o Policii ČR zákon č. 13/1993 Sb., Celní zákon zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky zákon č. 257/2000 Sb., o Probační a mediační službě zákon č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže

Seznam základních právních předpisů vztahujících se k drogové problematice (2) pokyn obecné povahy nejvyššího státního zástupce 6/2001, jímž se upravují podrobnosti postupu státních zastupitelství při postihu trestného činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187a tr.zák. závazný pokyn policejního prezidenta č. 12/1999, kterým se upravuje postup příslušníků policie ČR při odhalování protiprávních jednání souvisejících s toxikomanií Příloha č. 1 k Závaznému pokynu policejního prezidenta č. 12/1999 - sazebník pokut za nález drogy s obsahem THC příloha k závaznému pokynu policejního prezidenta č. 39/1998 - Orientační hodnoty malého množství omamných a psychotropních látek Kurzívou jsou vyznačeny interní předpisy - nejsou obecně závaznými právními předpisy, mnohdy ale mají značný praktický význam; normy v nich obsažené mohou zavazovat pouze podřízené orgány a osoby ve struktuře státní správy a podřízené státní organizace)

Seznam základních právních předpisů vztahujících se k drogové problematice (3) Prevence, léčba a sociální péče: zákon č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi vyhláška ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí ČSR č. 187/1989 Sb., kterou se provádí zákon o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu zákon č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů pokyn MŠMT č. 16 227/96-22 k prevenci zneužívání návykových látek ve školách a školských zařízeních pokyn MŠMT č. SK20/98 - Minimální preventivní program pro školy a školská zařízení v oblasti zneužívání návykových látek „Škola bez drog“

Seznam základních právních předpisů vztahujících se k drogové problematice (4) Legální zacházení s návykovými látkami: zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách vyhláška ministerstva zdravotnictví č. 83/2002 Sb., kterou se stanoví seznam právnických a fyzických osob s uvedením jejich pracovišť, pro jejichž činnost se nevyžaduje povolení k zacházení s návykovými látkami, přípravky je obsahujícími a prekursory Mezinárodní smlouvy: vyhláška ministra zahraničních věcí 47/1965 Sb., o Jednotné Úmluvě o omamných látkách vyhláška ministra zahraničních věcí č. 62/1989 Sb., o Úmluvě o psychotropních látkách sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí č. 458/1991 Sb., o Protokolu o změnách Jednotné úmluvy o omamných látkách sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí č. 462/1991 Sb., o Úmluvě OSN proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami Jiné předpisy: zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů

Vybrané odkazy - web www.drogy-info.cz (>info >drogy a zákon) www.vladce.vlada.cz (>www >Úřad vlády) http://www.mvcr.cz/sbirka/ http://www.mvcr.cz/prevence/obcanum/pis/adresar.html www.odrogach.cz http://eldd.emcdda.eu.int/ http://europa.eu.int/eur-lex/en/index.html http://europa.eu.int/scadplus/leg/en/s22001.htm

Děkuji za pozornost Kontakt: Mgr. Ondřej Petroš sekretariát RVKPP Vladislavova 4, Praha 1 tel: 296 153 487 petros.ondrej@vlada.cz pošt. adresa: Úřad vlády ČR, nábř. E. Beneše 4, 118 01 Praha 1 www.drogy-info.cz