Pedagogika pro katechety 7 Cíle výuky – pedagogická teleologie PhDr. Mgr et Mgr. Filip Dostál

Vztahy mezi základními komponenty vyučování (PRŮCHA, 2009)

Obecné principy formulace výukového cíle Cílem vyučování je osobnostní změna žáka (pokud možno) trvalá (pokud možno) žádoucí, obhajitelná, ospravedlnitelná, morální (pokud možno) sdílená učitelem, žákem i autorem kurikula Formuluje se jako „popis“ zdokonalení žákovy osobnosti Kompetence Kompetence je soubor: Znalostí Dovedností Postojů Formulace cíle je věta, jejímž podnětem je žák a přísudkem tzv. „aktivní sloveso“ (nedokonavé). Cíle senzomotorické – např. „Žák koná znamení kříže.“ Cíle kognitivní – např. „Žák u každé svátosti rozliší materii a formu.“ Cíle afektivní – např. „Žák uvědoměle a rád přispívá na charitu.“ Spirituální cíle – přesah ke katechezi a duchovnímu vedení

Požadavky na přesné stanovení výukového cíle Existence cíle Nezaměňovat cíl za učivo – „sv. Václav“ za položku v plánu - „probrat svátost pokání“ za výukovou metodu atp. –„dělat se šátky podle Ketta“ Příliš nekonkrétní formulace cíle – „Aby se naučili něco o P. Marii“, „hlavně vést děti ke Kristu“ Nevhodná formulace: „Ví – umí – zná – chápe – rozumí - vnímá“ Teoreticky by měl být cíl formulován tak, aby bylo možné ověřit, zda bylo cíle dosaženo. Ve výuce náboženství je řada cílů spirituální povahy – ověření není v moci lidské (ale Boží).

Přesné stanovení výkonu žáka Co musí žák vykonat? Žák vyjmenuje příklady svátostnin. Žák rozumí rozdílu mezi svátostí a svátostninou. Žák zná život sv. Vojtěcha. Žák vyjmenuje příklady alespoň deseti nejběžnějších svátostnin. Žák na základě znalostí významu pojmů svátost a svátostnina každé liturgické konání správně určí jako svátost nebo svátostninu. Žák popíše alespoň pět nejdůležitějších momentů ze života sv. Vojtěcha. Nepřesné stanovení výkonu Přesnější stanovení výkonu

Přesné stanovení kvality výkonu žáka Co to znamená umět vykonat? Žák vyjmenuje příklady alespoň deseti nejběžnějších svátostnin. Žák popíše alespoň pět nejdůležitějších momentů ze života sv. Vojtěcha. Žák vyjmenuje příklady alespoň deseti svátostnin, přičemž stručně objasní účel a podobu každé z nich. Žák popíše souvislým textem v rozsahu cca 2 500 slov alespoň pět nejdůležitějších momentů ze života sv. Vojtěcha, přičemž jeho popis vykazuje vhled do historického kontextu doby (na úrovni 7. třídy ZŠ) a docenění morální převahy sv. Vojtěcha nad jeho současníky. Nepřesné stanovení kvality výkonu Přesnější stanovení kvality výkonu

Určení podmínek žákova výkonu Za jakých podmínek to musí umět vykonat? Žák vyjmenuje příklady alespoň deseti svátostnin, přičemž stručně objasní účel a podobu každé z nich. Žák popíše souvislým textem v rozsahu cca 500 slov alespoň pět nejdůležitějších momentů ze života sv. Vojtěcha, přičemž jeho popis vykazuje vhled do historického kontextu doby (na úrovni 7. třídy ZŠ) a docenění morální převahy sv. Vojtěcha nad jeho současníky. Žák vyjmenuje příklady alespoň deseti svátostnin, přičemž stručně objasní účel a podobu každé z nich a má k dispozici knihu Obřady žehnání. Žák popíše po půlhodinovém prohledání internetu souvislým textem v rozsahu cca 2 500 slov alespoň pět nejdůležitějších momentů ze života sv. Vojtěcha, přičemž jeho popis vykazuje vhled do historického kontextu doby (na úrovni 7. třídy ZŠ) a docenění morální převahy sv. Vojtěcha nad jeho současníky. Bez určení podmínek žákova výkonu Určení podmínek žákova výkonu

Stanovení parametru výkonu Jak dokonale to musí žák umět vykonat? Žák vyjmenuje příklady alespoň deseti svátostnin, přičemž stručně objasní účel a podobu každé z nich. Žák vyjmenuje příklady alespoň deseti svátostnin, přičemž stručně objasní účel a podobu každé z nich; v popisu správně užívá i relativizuje pojem materie a forma; poukazuje na individuální i ekleziální význam konkrétní svátostniny, v této souvislosti vyslovuje úsudek o pastorační vhodnosti a některých problematických aspektech jejího udílení v kontextu spirituální i sociální situaci společenství místní církve i jednotlivých věřících. Bez určení parametru výkonu S určeným parametrem výkonu

Posouzení přiměřenosti výkonu Posouzení přiměřenosti výkonu Je požadovaný výkon přiměřený konkrétní situaci? Tento výkon není přiměřený 14 letému žáku Tento výkon je přiměřený studentu náboženských nauk u magisterské státní zkoušky Žák vyjmenuje příklady alespoň deseti svátostnin, přičemž stručně objasní účel a podobu každé z nich; v popisu správně užívá i relativizuje pojem materie a forma; poukazuje na individuální i ekleziální význam konkrétní svátostniny, v této souvislosti vyslovuje úsudek o pastorační vhodnosti a některých problematických aspektech jejího udílení v kontextu spirituální i sociální situaci společenství místní církve i jednotlivých věřících. Posouzení přiměřenosti výkonu

Výukové cíle mají svou hierarchii Cíle církve Konzistence a komplementarita Reálnost a adekvátnost cíle Cíle výuky náboženství Obecné cíle vyšší Cíle výuky náboženství ve věku (ročníku) Cíle tématu Konkrétní specifické cíle Cíle hodiny

Obecný cíl výuky náboženství, katecheze i výchovy víry „Kristus je základem výchovného projektu … Zjevuje a hlásá nový smysl existence a přeměňuje tuto existenci tím, že člověka činí schopným žít božsky: tj. myslet, chtít a jednat podle evangelia, a učinit zákonem svého života blahoslavenství,… tyto evangelní zásady se stávají výchovnými normami, vnitřní motivací i konečným cílem.“ Kongregace po katolickou výchovu: Katolická škola (19. 3. 1977), čl. 34

Taxonomie cílů Senzomotorických – E. Simpsonová Kognitivních – B. S. Bloom Afektivních – B. S. Bloom, D. B. Krathwol, B. Niemierko

1 – Zapamatování a znalost specifických informací Zapamatování konkrétních fakt – faktické poznatky „Betlém je rodiště Ježíše Krista“ Zapamatování pojmů (termínů) – „transsubstanciace“ Ale i teorií a struktur – konceptuální poznatky Znalost tříd klasifikace, generalizace a zobecnění – „hříchy proti Duchu sv. – smrtelné – těžké - lehké“ Slovesa: Definuje, pojmenovává, popisuje, reprodukuje, vybírá, určuje, …

2 – Pochopení a porozumění Převede z jedné formy komunikace do druhé – „vysvětlí vlastními slovy“ Jednoduchá interpretace Slovesa: Jinak formuluje, ilustruje, interpretuje, objasňuje, opravuje chybnou interpretaci, kontroluje, vysvětluje

3 - Aplikace Pravidla, principy, obecné postupy, metody a zásady použije v nových neznámých situacích Slovesa: Řeší pomocí … , plánuje, navrhuje,

4 - Analýza Rozbor komplexní informace (systému, procesu) na prvky a části, stanovení hierarchie prvků, princip jejich organizace, vztahů a interakce mezi prvky Slovesa: analyzuje, provádí rozbor, rozhoduje, rozlišuje, rozčleňuje, specifikuje

5 - Syntéza Složení prvků a jejich částí do předtím neexistujícího celku (ucelené sdělení, plán nebo řada operací nutných k vytvoření díla nebo jeho projektu, odvození souboru abstraktních vztahů k účelu klasifikace nebo objasnění jevů Slovesa: kombinuje, modifikuje, navrhuje, organizuje, reorganizuje, shrnuje, vyvozuje obecné závěry

6 – Kritické hodnotící posouzení Posouzení materiálů, podkladů, metod a technik z hlediska účelu podle kritérií, která jsou dána nebo která si žák sám navrhne. Slovesa: argumentuje, obhajuje, oceňuje, oponuje, podporuje (názory), porovnává, provádí kritiku, posuzuje, prověřuje, srovnává s normou, uvádí klady a zápory, zdůvodňuje, zhodnocuje

Otázky nad Bloomovou taxonomií Neostré hranice jednotlivých kategorií Otázka systému Je pořadí správné? (Není aplikace dříve než porozumění a syntéza výše než hodnocení?) První tři kategorie na sebe hierarchicky navazují Analýza – syntéza – hodnocení jsou paralelní kvality Lze modifikovat Znalost – porozumění – aplikace – analýza – hodnocení – tvoření (L. W. Anderson a D. R. Krathwohl) „Víc než pouhá znalost!“

Dvoudimenzionální taxonomie vzdělávacích cílů K dimenzi kognitivní náročnosti připojíme dimenzi obsahu Zapamatování Porozumění Aplikace Analýza Hodnocení Tvorba Fakta Pojmy Postupy Metakognice

Krathwohlova taxonomie afektivních cílů 1. Přijímání (vnímavost) - přijímání či vnímání hodnoty 2. Reagování - zainteresovanost 3. Oceňování hodnoty - závazek k hodnotě 4. Integrování hodnot (organizace) - integrace hodnoty do systému, vztah a hierarchie mezi nimi 5. Internalizaci (zvnitřnění) hodnot v charakteru - životní filozofie a světonázor

Niemierkova taxonomie afektivních cílů 1 – Účast v činnosti. Vykonává činnost v souladu s přijatou rolí, ale bez zvláštní iniciativy 2 – Samostatné pokusy o činnost – vnitřně angažovaná činnost 3 – Pozitivní vztah k činnosti – činnost na základě trvalé vnitřní potřeby, ale bez širšího zobecnění 4 – Systém činnosti – uvědomělé činnosti, s nimiž se ztotožňuje, jeho činnost nabývá osobitého stylu

Vlivy výchovných a vzdělávací cílů Cíl určuje výběr obsahu Cíl určuje výběr výukových metod a forem Cíl určuje obsah a formu hodnocení Ale hodnocení není samo o sobě cílem – „Naučit na test“ Není vyloučeno, že příprava hodnocení může pomoci se stanovováním cílů Cíl určuje průběh vyučovací hodiny nebo jiné formy Motivační význam cíle

Literatura: Kalhous, Zdeněk a kol. Školní didaktika. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002. 447 s. ISBN 80- 7178-253-X. Průcha, Jan, ed. Pedagogická encyklopedie. Vyd. 1. Praha: Portál, 2009. 935 s. ISBN 978-80-7367-546-2. Průcha, Jan, Mareš, Jiří a Walterová, Eliška. Pedagogický slovník. 3., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2001. 322 s. ISBN 80-7178-579-2. Průcha, Jan. Přehled pedagogiky: úvod do studia oboru. 3., aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2009. 271 s. ISBN 978-80-7367-567-7. Skalková, Jarmila. Obecná didaktika. Vyd. 1. Praha: ISV, 1999. 292 s. Pedagogika. ISBN 80-85866-33-1. Vališová, Alena a kol. Pedagogika pro učitele. Vyd. 1. Praha: Grada, 2007. 402 s. Pedagogika. ISBN 978-80-247-1734-0.