Motivace

Motivy Duševní projevy, které: aktivizují lidské chování zaměřují je na určitý cíl udržují je po určitou dobu Motivy určují: směr, zaměření určité aktivity =) i její obsah (usměrňuje tedy chování) Intenzitu aktivity Délku aktivity

Motivy = základní jednotka motivace 2 základní varianty: Aktualizovaný motiv (právě působící) Potenciální motiv (aktuálně existující pouze jako dispozice, lze oživit a uplatnit) Motivy = osobní příčiny určitého chování (subjektivně mu vždy dává smysl) – mohou být vědomé i nevědomé

Vznik motivů V důsledku interakce psychického a somatického stavu (i minulých zkušeností) Zdroje motivu: Z hlediska vnitřního stavu – potřeba Z hlediska vnějšího prostředí – pobídka Objekty a situace mají + či – hodnotu (subjektivní)

Hodnoty Předměty (objekty, situace atp.), které mohou uspokojit subjektivně důležité potřeby člověka Tvoří hierarchii Mají normativní funkci a uplatňuje se i mravní hodnocení reality Hodnota je zároveň přijímána jako norma Hierarchie hodnot se neustále aktualizuje Subjektivní hodnoty se mění podle okolností I v případě motivace vnitřní potřebou je nutné se přizpůsobit (pro uspokojení) vnějším podmínkám

Způsoby vzniku motivu a jeho uspokojení (Madsen 1979) Homeostatický model (motivace je stimulována narušením homeostázy Model nedostatku Model přebytku - Některé potřeby mohou být i neukojitelné (moc, peníze atp.) 2. Pobídkový model (význam vnějších činitelů) 3. Poznávací model (na základě rozumového zhodnocení situace (volba varianty chování)

Podpora motivace emočními prožitky Související s neuspokojeností a nelibostí – vyplývá z aktuálně neuspokojené potřeby Související s pocitem libosti – vyplývá z anticipovaného či reálně dosaženého cíle Hédonická složka motivace Prožitková součást = aktivizující a integrující složka motivace

Potřeby a jejich členění Rozlišujeme z hlediska vzniku a zaměření Základní biologické potřeby (vrozené) - pudy Psychosociální potřeby (naučené, tvorba prostřednictvím socializace) Pudy Zachování sebe sama Zachování rodu Jsou fylogeneticky nejstaršími a ontogeneticky nejranějšími motivačními funkcemi

S růstem strádání se zvyšuje potřeba a rozšiřuje se okruh potenciálně přijatelných způsobů a objektů Člověk má vyšší variabilitu uspokojování pudových potřeb než odpovídá vrozenému základu S potřebami lze manipulovat v čase (odkládat atp.) =) značnou roli má představa = symbolická úroveň předpokládaného uspokojení Ani pudové tendence nejsou u všech lidí stejné – mají různé místo v individuální hierarchii

Základní pudy a jejich význam 1) Pud výživy (uchování biologické existence jedince; někdy až alimentační libido = př. jídlo je kromě uspokojení potřeby také zdroj slasti) 2) Pud sebezáchovy (potřeba přežít, obrana organismu) – př. vyhýbání se bolesti, uměle vyvolaná bolest (pokání, iniciační obřady), atp. 3) Pud agresivity (hlavně jako prostředek k uspokojování subjektivně významných potřeb; agrese je zpravidla podřízena jiným potřebám;)

Základní pudy a jejich význam II. - Sklon jednat agresivně se zvyšuje s dlouhým strádáním až frustrací Agrese může být stimulována i přesycením (= subjektivní zátěž) Vrozené dispozice k agresivnímu jednání (rozdílné, ovlivněné i historií a sociokulturním kontextem či tradicí) Agresivní tendence jsou i pozitivní (př. pozitivní, socializovaná varianta agresivity = součást asertivního chování Agresivita se může učením zvyšovat (př. objektivní usměrňování, identifikace atp.), vliv má také kulturní klima

Základní pudy a jejich význam III. Pohlavní pud - odvozen z rozmnožovacího pudu - cílem není vždy pouze plození - sex může být kromě zdroje uspokojení také prostředek pro saturaci jiných potřeb (hl. v euroatlantském kulturním kontextu) - slouží také k uvolnění napětí

Základní pudy a jejich význam IV. Pud péče o potomky Kromě pudového základu je péče o potomky spojena s mnoha dalšími potřebami, které jsou někdy důležitější než samotný pud Potřeba citové vazby Potřeba seberealizace (role rodiče, potvrzení osobní hodnoty) Potřeba otevřené budoucnosti (přesah vlastní biologické existence)

Základní psychické potřeby Sekundární motivy psychosociálního charakteru nejsou vrozené – vrozený základ, ale vývoj je stimulován a modifikován vnějším prostředím

Základní psychické potřeby podle Cattella (1957) Potřeba sebeprosazení Potřeba bezpečí Potřeba společnosti Agresivita Potřeba péče o druhé (varianta altruismu – stimulována bezmocí a závislostí ostatních)

Psychické potřeby podle Madsena(1971) Primární potřeby Vrozené emocionální potřeby Potřeba bezpečí a jistoty Potřeba agrese Sekundární psychologické a emocionální potřeby Potřeba sociálního kontaktu Potřeba výkonu Potřeba sociální prestiže Potřeba vlastnictví

Psychické potřeby podle Maslowa (1970) 1) Primární fyziologické potřeby 2) Potřeba bezpečí a jistoty (tendence vyhýbat se neznámému, orientačně pátrací reflex atp.) - Psychologické potřeby 3) Vztahové potřeby Potřeba lásky a sounáležitosti Potřeba uznání, úcty a z toho vyplývající sebeúcty 4) Potřeba sebeaktualizace Potřeba poznávat a rozumět Potřeba estetických prožitků

Základní psychické potřeby – Matějček (1974) Potřeba stimulace Potřeba orientace a smysluplného učení Potřeba citové jistoty a bezpečí Potřeba seberealizace Potřeba otevřené budoucnosti

Altruismus Vztah altruismus X sobectví Pro aktivizaci potřeby altruistického chování je významná empatie Podmínkou je také stav subjektivní pohody a uspokojení Schopnost soucitu bývá výběrová (především sociokulturně, na základě společných znaků atp.)

Aspirace Představa o budoucím výkonu Vyplývá z: Představy o dosažitelnosti výkonu či cíle Úrovně sebehodnocení Vlivu situačních faktorů a intenzity potřeby dosáhnout určitého výkonu Touha po úspěchu X touha vyhnout se neúspěchu

Shrnutí Motivy vytvářejí určité komplexy, které člověka stimulují jednat za určitých okolností určitým způsobem – děje se tak pod vlivem učení na základě získávání osobních zkušeností Přejímáním hotových motivačních vzorců (např. postojů) – souvisí s normami a hodnotami skupiny

Postoje Postoje = pohotovost reagovat určitým způsobem na určitý, motivačně významný podnět Regulují lidské chování z hlediska jeho obecného zaměření Složky postojů: Kognitivní složka (rozumové zhodnocení) Citová složka (emocionální zhodnocení) Konativní složka (tendence reagovat určitým způsobem)

Postoje II. Slouží ke snadnější orientaci ve světě Slouží k uspořádání prožívaného světa do přehledné struktury Zjednodušují orientaci ve složité realitě =) dodávají jistotu v řešení různých problémů Trvalejší, obecnější postoje stimulují v určitých situacích obdobné vzorce chování =) činí lidské chování srozumitelnějším a předvídatelnějším Systém postojů se vytváří s věkem a je individuální

Postoje III. Systém postojů slouží také k udržování psychické rovnováhy Individuálně typické postoje ovlivňují hodnocení skutečnosti Působí i na rozumové zpracování a interpretaci Zájmy = specifická skupina postojů

Variabilita působení potřeb na člověka Vysoká variabilita Málokdy jednoznačné uvědomění si potřeby Někdy i konflikt potřeb Preference potřeb vyplývá ze žebříčku hodnot Pyramida potřeb Socializace =) odkládání potřeb (protože je nelze uspokojit najednou nebo je to společensky nepřijatelné =) je nutno s potřebami manipulovat) V případě nemožnosti saturovat potřebu =) přesun do nevědomí, nevymizí a ovlivňuje dále (většinou nežádoucím způsobem) Autoregulace

Děkuji za pozornost!