Osobnost žáka jako jeden ze subjektů výchovně-vzdělávacího procesu Autor: Miroslav Vild.

Prezentace na téma: "Osobnost žáka jako jeden ze subjektů výchovně-vzdělávacího procesu Autor: Miroslav Vild."— Transkript prezentace:

1 Osobnost žáka jako jeden ze subjektů výchovně-vzdělávacího procesu Autor: Miroslav Vild

2 Kdo je to žák? Po dobu školní docházky se z dítěte stává dospělý. Prochází mnoha fázemi vývoje. Je třeba k němu v každé fázi vývoje přistupovat s ohledem na psychický vývoj. Problémy dospívání, vzdoru autoritám.

3 Periodizace psychického vývoje žáka Od vstupu do školy prochází žák těmito obdobími psychického vývoje: Období vstupu do školy (6-7 let) Mladší školní období (7-11 let) Období pubescence (11-15 let) Období adolescence (15-20 let)

4 Období vstupu do školy Velký psychický nátlak na dítě, změny. Začátky logického myšlení, realistického pohledu na problém. Důležité zvládnutí emočních stavů a odmítání vlastních potřeb ve prospěch skupiny. Uznávání autorit. Předčasně zařazené dítě ve škole – neuznávání autority učitele a neschopnost citové kontroly. Záleží zčásti na biologickém vývoji, z části na okolních faktorech (domácí prostředí, docházka do školky apod.).

5 Mladší školní období Období „latence“, klidné období, středem zájmu je škola. „Střízlivý realismus“ – žák se snaží o pochopení podstaty věci bez fantazijních představ (předškolák) nebo názoru okolí (pubescent). Začíná být kritickým. Vývoj jemné i hrubé motoriky, plynulý růst. Upevňování sexuální role (muž x žena).

6 Období pubescence Biologický pohled: vývoj jedince od prvních náznaků pohlavního zrání po pohlavní zralost. Psychologický pohled: o pozornost se hlásí nové pudy, hledání sebe sama a svého zařazení ve společnosti, vzdor autoritám. Velký vliv sociálních skupin, první kontakty s opačným pohlavím, emoční labilita a nesmělost. Reakce pubescenta na změny svého těla a postojů jeho okolí k němu – vyžaduje k sobě přístup jako k dospělému.

7 Období adolescence Období střední školy – dokončení fyzického vývoje, významný psychický vývoj. Vývoj sexuality a pevných vztahů s partnery. Snaha se osamostatnit, na konci období vstup do praktického života a emancipace od rodiny, školy. Mění se sebepojetí, utvoření si názoru na sebe i okolí, emoční uklidňování. Racionální pohled na svět, pochopení pojmů spravedlnost, právo apod. Nejednotný výklad konce období adolescence - VŠ?

8 Sebepojetí = jak dítě vnímá samo sebe, co si o sobě myslí. Ve školním věku přibývá i školní hodnocení a tím srovnání s ostatními jedinci v sociální skupině. 3 rok – uvědomuje si svojí existenci, používá slovo „já“. Předškolní věk – připisuje si určité vlastnosti. Mladší školní věk – zaměření do sebe, schopnost ventilovat svoje vnitřní stavy mysli. Pubescence – snížení sebehodnocení, hodnocení vnějšího vzhledu. Sebehodnocení závislé na hodnocení vrstevníků, okolí. Adolescence – dosažení jasného pocitu vlastní identity, svých názorů a životní role. Spoléhání na sebe. Vědomí svých budoucích rolí – rodič, partner.

9 Využití v praxi učitele Dbát na věk žáka a jeho současné problémy. Být si vědom rozdílů ve vývojových obdobích mezi žáky. Nenutit pubescentům věci, které by je zesměšnili a snižovali jejich hodnocení mezi vrstevníky. Mít pochopení pro „puberťáky“, podporovat jejich „zdravé sebepojetí“.

10 …děkuji za pozornost. Zdroje – LANGMEIER,Josef,KREJČÍŘOVÁ, Dana. Vývojová psychologie. Praha, Grada, 2006. – MACEK,Petr,Adolescence. Praha, Portál, 2003.