3. neděle adventní/část 2
Advent nás vybízí zastavit se v mlčení, abychom mohli vnímat Boží přítomnost zde na zemi. ADVENT JE DOBA PŘÍTOMNOSTI A OČEKÁVÁNÍ VĚČNOSTI. V ANTICE: příchod vysoce postavené osobnosti/božstva U KŘESŤANŮ: vztah k Ježíši Kristu DALŠÍ VÝZNAM: očekávání. BŮH JE TADY! Nevzdálili se ze světa. Nenechal nás samotné.
„Přichází však mocnější než já.“ Ježíš fascinuje svou modlitbou. Jan ukázal na Ježíše, jako na Mesiáše, který svůj lid všemu naučí. Apoštolové za ním přicházejí s prosbou: „Pane, nauč nás modlit se.“
- hluboký a jedinečný vztah s Bohem Otcem v nebi; - pokorné a důvěrné přilnutí jeho lidské vůle k vůli Otce; - Jednota s Otcem v Duchu Svatém. Ježíšova modlitba je řečí lidského srdce s propojením Božího vnitřního rozhovoru do lidské podoby modlitby. MÁME POZVÁNÍ OD JEŽÍŠE, ABYCHOM SPOLU S NÍM NACHÁZELI OTCE.
Ať se Ježíš stane také mým učitelem modlitby! Ježíšova škola modlitby spočívá nejprve v následování. „Modlit se znamená myslet s láskou na Ježíše. Modlitba je pozornost duše, zaměřená na Ježíše. Čím více milujeme Ježíše, tím lépe se modlíme.“ (Charles de Foucauld)