Ekonomie a životní prostředí očima ministra životního prostředí Vysoká škola ekonomická „Ekoforum studentského sdružení Ekonom“ Praha, 16. dubna 2012 Ekonomie a životní prostředí očima ministra životního prostředí Tomáš Chalupa ministr životního prostředí

Nejprve trocha teorie ze studijních skript… Čím si pro sebe jsou ekonomie a životní prostředí? Ekonomie je věda, která se zabývá chováním člověka ve světě omezených zdrojů. Protože potřeby člověka jsou v podstatě neomezené, ekonomie zkoumá otázku, jak alokovat omezené (vzácné) zdroje mezi jednotlivé lidské potřeby. Základními složkami životního prostředí jsou ovzduší, voda a půda, organismy, ekosystémy a toky energií. Všechny tyto složky jsou vzájemně provázané, životní prostředí tedy funguje jako systém. Ekonomická stránka ochrany životního prostředí zahrnuje vznik ekonomických škod ze znehodnocování životního prostředí a vynakládání prostředků na omezení či eliminaci negativních dopadů, které plynou z nevyhovujícího stavu životního prostředí, a na eliminaci faktorů, které tyto dopady způsobují. Pojem ekonomie bývá často zaměňován s pojmem ekonomika, který má však úplně jiný význam. Ekonomika znamená hospodářství určitého subjektu (například státu), které je výsledkem jeho hospodářské činnosti (hospodaření, tj. snahy o dosažení maximálního možného zisku s minimálními náklady). Ekonomika může být chápána také jako systém sestávající z jednotlivých ekonomických subjektů a jejich vztahů a vazeb. Oproti tomu ekonomie je věda, která se zabývá chováním subjektů při hospodaření, tj. při hospodárném využívání omezených zdrojů. 2

Jak vnímáme ekonomiku životního prostředí? ekologická zátěž ekonomiky Při rozhodování o optimální míře využívání a znečišťování životního prostředí balancujeme mezi vydáváním peněz na prevenci vzniku ekologické zátěže (náklady na zamezení) a vydáváním peněz na odstranění této zátěže či způsobených škod (ekonomická škoda). Zvýšení jedné položky zátěže vede ke snížení druhé položky - zvýšením nákladů na zamezení snížíme ekonomické škody. Z ekonomického hlediska ale není optimální situace nulového znečištění životního prostředí (protože v takové situaci by byly náklady na zamezení velmi vysoké). Namísto toho optimum nastane při takové míře znečištění, při které náklady ekonomických škod ze znečištění ŽP a nákladů na zamezení vyrovnané. Ekologická zátěž ekonomiky je součet ekonomických škod a nákladů na zamezení zhoršování kvality životního prostředí. 3

Při vnímání všech výše uvedených aspektů docházíme k přesvědčení, že…. Životní prostředí je stále významnější oblast provádění hospodářské politiky, na které dochází k politickém střetu o její podobu. Nejde nutně o spor o cíl (ochrana životního prostředí), ale o způsoby, jak této ochrany dosáhnout. Ekonomii – stejně jako ochraně životního prostředí – jde o jedno a to samé: zabránění plýtvání zdrojů. 4

Cesta k zlepšování kvality ovzduší vede přes otevřenou diskusi! A nyní z praxe…. Cesta k řešení situace na MŽP v lednu 2011: stanovení cílů a způsob, jak jich dosáhnout Minulost Dogmata Ideologie Móda Diktát EU Diktát NGO Současnost Rozum Realismus Praktičnost Efektivita Odbornost Když jsem počátkem loňského roku přebíral otěže ministra životního prostředí, bylo mi jasné, že ovzduší na severní Moravě se samo od sebe nezlepší a že je třeba začít s jasnou koncepcí, na kterou budou navazovat jednotlivé reálné kroky. Sám úřad ministerstva ale v tu dobu „bojoval“ tak trochu sám se sebou a tak bylo třeba v prvé řadě stanovit obecnou strategii pro to, aby naše cesta končila úspěchem. V přírodě totiž neplatí pravá či levá, příroda a péče o čistý vzduch musí jít napříč politickým spektrem. Cesta k zlepšování kvality ovzduší vede přes otevřenou diskusi! 5

A nyní z praxe…. Příklad první – ovzduší V 70. a 80. letech patřila kvalita ovzduší v některých regionech ČR k nejhorším v celé Evropě. Po roce 1989 realizací řady opatření ke snížení znečišťování ovzduší zejména v energetice a dalších průmyslových odvětvích (odsíření elektráren) došlo k významnému poklesu úrovně znečištění ovzduší. V posledních letech však trend snižování emisí stagnuje, mírný pokles v roce 2008 je poté důsledkem celosvětové hospodářské krize. Roste význam emisí znečišťujících látek na kvalitu ovzduší zejména z dopravy a lokálních topenišť. Jak už bylo řečeno, základními složkami životního prostředí jsou ovzduší, voda a půda, organismy, ekosystémy a toky energií. Začneme tedy tím prvním, ovzduším: 6

Ilustrativní trend emisí vybraných znečišťujících látek v ČR Z trendu grafu je zřejmá účinnost zákona 309/1991 Sb., kdy všechny zdroje měly povinnost snižovat emise a od roku 1999 plnit emisní limity. Nicméně z grafu je též vidět, že zákon 86/2002 Sb. neměl významný vliv na další snižování emisí a dochází ke stagnaci. Zdroj: ČHMÚ SO2: oxidy síry (emise síry) Nox: oxidy dusíku (emise dusíku) CO: oxid uhelnatý (emise uhlíku) 7

Podíl jednotlivých zdrojů na znečištění ovzduší v ČR z hlediska PM10 Zdroje primárních emisí PM10 jsou v jednotlivých regionech odlišné, průměrné hodnoty za celou republiku jsou následující: Při vnímání této tabulky tedy činí součty emisí v jednotlivých zdrojích následující: Průmysl: 34% Doprava: 25% Domácnosti: 38% Ostatní: 3% Graf nezohledňuje sekundární částice PM10 – tj. ty částice, které vznikají chemickými procesy v atmosféře z prekurzorů 8

Makroekonomické souvislosti- dlouhodobé problémy v ČR Nezaměstnanost (2009) Obecná míra nezaměstnanosti v ČR aktuálně: 1Q 2012= 8,9 % Červený sloupec upozorňuje na Moravskoslezský kraj, region se 100letou průmyslovou tradicí, kde je i kvalita ovzduší v kontextu ČR ale bohužel i Evropy nejhorší. Po rozsáhlé restrukturalizaci hospodářství, kterou kraj prošel zejména v 90. letech a začátkem nového tisíciletí a kterou provázela nejvyšší míra nezaměstnanosti, nastalo koncem prvního desetiletí 21. století období jeho prudkého ekonomického rozvoje, díky němuž zdejší obyvatelé našli široké možnosti pracovního uplatnění. Míra nezaměstnanosti klesla z rekordních 16 % v únoru 2004 na 7,7 % v říjnu 2008. K poslednímu prosinci loňského roku však opět stoupla na 11,2%. I toto jsou faktory, které při strategii zlepšování kvality ovzduší v tomto tradičně průmyslovém regionu musíme brát velmi vážně. Zdroj: ČSÚ 9

O kvalitě ovzduší v naší zemi víme, že… Shrnutí: ovzduší O kvalitě ovzduší v naší zemi víme, že… Nejvýznamnějšími zdroji znečišťování ovzduší v ČR jsou průmysl a veřejná energetika, doprava, vytápění domácností a přeshraniční vlivy především z Polska. Největšími problémy z hlediska kvality ovzduší jsou průmyslové zdroje v lokalitách s vysokou hustotou osídlení, zastaralé technologie a nízký zájem o čerpání dotací na modernizaci provozů. Nejproblematičtější znečišťující látkou v ČR je PM10, jejíž imisní limity jsou dlouhodobě překračovány. Kvůli překračování imisních limitů ČR v současnosti čelí infringementu, přičemž za neplnění imisních limitů nám hrozí mnohamilionové pokuty. 10

Náš přístup k problematice ovzduší Koncept ochrany životního prostředí Průmysl Efektivní legislativa (nový zákon o ochraně ovzduší) Přístupné finance (OPŽP) Osvěta a prevence (dobrovolné dohody) 2. Doprava Efektivní legislativa (nízkoemisní zóny) Přístupné finance (CNG a kropicí vozy z OPŽP) Osvěta a prevence (obchvaty bez poplatků) 3. Domácnosti Efektivní legislativa (povinné revize kotlů) Přístupné finance (kotlíkové dotace) Osvěta a prevence (Dýcháme, čím topíme) nový zákon o ochraně ovzduší zpřísňuje podmínky provozu stávajících zdrojů, stanovuje emisní stropy i výši poplatků a předpokládá kompenzační opatření pro nové zdroje) OPŽP rozšíření prioritní osy 2 OPŽP o podporu zařízení a strojů na snižování prašnosti z liniových zdrojů (taktéž i plošných zdrojů) a také o podporu alternativní dopravy (CNG, elektromobily). Obchvaty bez poplatků: dohoda s MD na tříletém pilotním projektu osvobození dálnice D1 v úseku Ostrava, Rudná až Bohumín-sever od dálničních poplatků na zkušební období 2 až 3 roky. Dýcháme, čím topíme: info kampaň MŽP 11

Co si myslíte vy? Má stát tvrdě regulovat průmysl ve vztahu k ovzduší? Kde je hranice mezi konkurence- schopností, zaměstnaností a ochra- nou ovzduší? Jak se má průmysl na zlepšení kvality ovzduší podílet? Jak má Česká republika postupovat vůči Polsku? Tamní průmysl prozatím neinvestuje ani zlomek toho, co průmyslové podniky například v MSK aglomeraci. Je právo na zdraví (kvalitní ovzduší) srovnatelné s prá- vem domovní svobody? Je stát oprávněn prolomit domovní svobodu a provádět kontrolu topenišť (domácích kotlů) a paliv? Mají vznikat ve městech nízkoemisní zóny? Má stát a obce systémově podporovat šetrnou alter- nativní dopravu? 12

Pokračujeme v praxi…. Příklad druhý – emisní povolenky Systém povolenek a obchodování s nimi funguje od roku 2005 (závazek Kjótského protokolu: snížit emise skleníkových plynů do 2012 v průměru o 5,2%). ČR v rámci tohoto protokolu se zavázala ke snížení o 8% oproti roku 1990. Každému státu EU je přidělen určitý počet povolenek, které vláda následně rozděluje mezi jednotlivé podniky (tento systém končí v roce 2012). Pro období 2012 – 2020 nová pravidla obchodování. Ceny současných povolenek neustále padají, na trhu vládne regulatorní nejistota, spojená s těžkopádnými právními předpisy a správními postupy v EU. V minulosti byl z výnosů prodeje jednotek AAU v ČR financován program Zelená Úsporám. Všechny letecké společnosti, které letí z Evropy, musí od letošního roku dodržovat pravidla o emisích CO2. Brusel leteckým společnostem diktuje povinnost platit za 15 procent povolenek. Těm, které pravidla nesplní, je připravený rozdávat pokuty. 13

Základní principy obchodování s povolenkami po roce 2012 14

Celková alokace v ČR v roce 2013 ČR vydraží v letech 2013-2020 cca 340 mil. povolenek v hodnotě 50-110 mld. Kč. Alespoň polovinu těchto výnosů musí použít na činnosti související s ochranou klimatu, druhá polovina se pravděpodobně stane příjmem státního rozpočtu. MŽP preferuje program snižování energetické náročnosti a výroby tepla z OZE (Zelená úsporám II), kam by chtělo alokovat 60 % z výnosů na ochranu klimatu; zbytek by se mohl použít na podporu inovativních investic v průmyslu, adaptační opatření a plnění mezinárodních závazků. Celkem: 83,6 mil. povolenek 15

Celková alokace v ČR v roce 2020 ČR vydraží v letech 2013-2020 cca 340 mil. povolenek v hodnotě 50-110 mld. Kč. Alespoň polovinu těchto výnosů musí použít na činnosti související s ochranou klimatu, druhá polovina se pravděpodobně stane příjmem státního rozpočtu. MŽP preferuje program snižování energetické náročnosti a výroby tepla z OZE (Zelená úsporám II), kam by chtělo alokovat 60 % z výnosů na ochranu klimatu; zbytek by se mohl použít na podporu inovativních investic v průmyslu, adaptační opatření a plnění mezinárodních závazků. Celkem: 77,8 mil. povolenek 16

Celková alokace v ČR V roce 2013 se bezplatně přidělí cca 75 % průměrného ověřeného množství emisí z let 2005-9 ČR bude povolenky dražit na společné aukční platformě spolu s dalšími státy kromě Německa, Polska a Velké Británie (mají vlastní platformu). Harmonogram a množství povolenek v každé aukci určí aukční platforma. Aukce budou probíhat každý týden. Aukce jsou příležitostí pro podniky získat povolenky za nižší cenu než na sekundárním trhu. Pro státy to bude novým zdrojem příjmů. 17

Derogace vs. Aukce Aukce Derogace 18 Všechny povolenky, které nebudou přiděleny zdarma, budou prodány v aukci Podíl aukcí bude postupně narůstat až na max. v roce 2020 První na podzim 2012 – dále od 2013 na týdenní bázi Bude probíhat skrze centrální aukční platformu – vždy % podíl každého ČS (individuálně pouze UK, DE, ES a PL) Výnosy se budou odvíjet od ceny povolenky. V případě ČR – např. 110 mld. (15 EUR) vs. 73 mld. (10 EUR) Derogace Derogace = Výjimka ze směrnice (konkrétně z nulového přídělu bezplatných povolenek pro výrobu elektřiny) Státy s vysokým podílem uhlí na výrobě elektřiny (např. PL, CZ, RO, BG) Cílem je modernizovat výrobu elektřiny a snížit podíl uhlí Firmy se zavazují proinvestovat min. tržní hodnotu přidělených povolenek Množství se snižuje až na 0 v roce 2020 18

Využití výnosů z aukcí ČR vydraží v letech 2013-2020 cca 280 mil. povolenek v hodnotě 50-110 mld. Kč. Alespoň polovinu těchto výnosů musí použít na činnosti související s ochranou klimatu, druhá polovina se pravděpodobně stane příjmem státního rozpočtu. MŽP preferuje program snižování energetické náročnosti a výroby tepla z OZE (Zelená úsporám II), kam by chtělo alokovat 60 % z výnosů na ochranu klimatu; zbytek by se mohl použít na podporu inovativních investic v průmyslu, adaptační opatření a plnění mezinárodních závazků. 19

Shrnutí: emisní povolenky O obchodování s emisními povolenkami víme, že… Výrobci elektřiny nedostanou ve třetí fázi EU ETS 2013-2020 žádné bezplatné povolenky – výjimka - v případě, že je dotyčný členský stát závislý na jednom druhu fosilního paliva. U ČR je to hnědé uhlí. Podle harmonizovaných metodiky byla výrobcům elektřiny určena alokace 107 mil. EUA na celé třetí obchodovací období. Hodnotu těchto povolenek se ale provozovatelé zavázali proinvestovat do modernizace výroby elektřiny a snižování emisí. Hodnota bezplatných povolenek je cca 47 mld. Kč, hodnota investic činí 137 mld. Kč. „České“ výnosy z emisních povolenek, určené na ochranu klimatu, půjdou ze 60% do programu snižování energetické náročnosti a výroby tepla z OZE (Zelená úsporám II). 20

Co si myslíte vy? Má stát 50% výnosů z emisních povolenek, které podle evropských směrnic nemusí povinně jít do investic, „rozpustit“ v balíku státního rozpočtu? Je návazný program Zelené úsporám to pravé pro české životní prostředí, ekonomický nástroj, nebo pouhé socialistické rozdávání peněz? Jaký dopad bude mít na českou ekonomiku fakt, že ceny emisních povolenek na aukčním trhu neustále klesají? Má se stát v případě krachu evropského povolenkového systému finančně angažovat v dostavbě JETE? Jaký dopad bude mít obchodní válka mezi leteckými dopravci z Číny, USA , Indie a EU kvůli emis- ním povolenkám na českou ekonomiku? Kde leží hranice smyslu- plnosti evropského trhu emi- sí, jestliže současná cena povolenky je lehce přes 6 euro? Obchodní válka mezi leteckými dopravci: Od 1. ledna evropská legislativa uvaluje na letecké společnosti povinnost kupovat si povolenky na 15 % emisí, které vyprodukují. Zbylých 85 % pak pokrývají volné emisní povolenky, které Unie dopravcům rozdělí. Pravidla se přitom týkají i zahraničních firem, které pro své lety využívají evropská letiště. Zástupci světových aerolinek tento krok EU ostře kritizovali ještě před tím, než legislativa vstoupila v účinnost. Několik amerických společností se snažilo předpisy právně zpochybnit, soudní dvůr EU však rozhodl o neoprávněnosti jejich námitek Některé země se staví proti EU ETS, což by mohlo v budoucnu ohrozit zakázky v letectví. Hrozí obchodní válka, a to zejména v případě vztahů s Čínou. Na začátku února zakázal Peking čínským leteckým dopravcům, aby se do obchodu s emisními povolenkami zapojovaly, a obchodní vztahy Unie s asijskou velmocí se začaly zhoršovat . Do protestů se připojilo i Rusko a USA. 21

Pokračujeme v praxi…. Příklad třetí – ochrana přírody a krajiny Pouze zákon o ochraně přírody a krajiny vymezuje šest kategorií zvláště chráněných území: národní parky (NP – 4x), chráněné krajinné oblasti (CHKO – 25x), národní přírodní rezervace (NPR – 122x), přírodní rezervace (PR – 817x), národní přírodní památky (NPP – 114x) a přírodní památky (PP – 1290x). Systém ochrany přírody a krajiny do sebe již od sedmdesátých let minulého století implementuje a „vrství“ stupně ochrany systémem sněhové koule. Střet těchto vrstev pak pro občany znamená zbytečnou administrativní bariéru. Malá znalost evropské agendy v oblasti ochrany přírody a krajiny způsobuje, že v mnoha případech jsme v souvislosti s evropskými směrnicemi „papežštější než papež“. Problém neznalosti legislativních souvislostí však není pouze doménou „přírody“. Zvláště chráněná území: 4 x NP (Šumava, KRNAP, České Švýcarsko, Podyjí) 25x - CHKO 122x - NPR 817x – PR 114x – NPP 1290 - PP 22

Ochrana přírody a krajiny statistika Na území České republiky je: 1,5% Národních parků (119 489 ha) 13,8 CHKO (1 086 737 ha) 0,4% Národních přírodních rezervací (28 472 ha) 0,5% Přírodních rezervací (38 313 ha) 0,1% Národních přírodních památek (3 915 ha) 0,3% Přírodních památek (22 426 ha) Je to dost? 23

Kolik přírody vlastně člověk potřebuje k životu? Zřízení národního parku znamená rezignaci na ekonomický potenciál a hospodářské využití daného prostoru. Pro společnost není nezbytně nutné produkovat HDP na 100% jejího území. I ČR disponuje 0,15% území, která negeneruje žádný ekonomický výnos, naopak vykazuje ztrátu. (1. zóna z celkové výměry českých NP) Kauza šumava: nikdy nebyl přírodovědný důvod zřizovat na hospodářském prostoru národní park. Politickým rozhodnutím před desítkami let však jsou nyní v klinči původní obyvatelé této oblasti. 24

Škůdci nebo prospěšníci? Příklad první: Kormorán Od roku 1979 je chráněn evropskou směrnicí . V ČR od roku 1992 ohrožený druh. V 80. letech žilo na našem území pouze několik kusů kormoránů. Je podle vás snaha o udržení kormorána „ohroženým druhem“ v pořádku? Evropská směrnice Rady a Evropského parlamentu o ochraně volně žijících ptáků 25

Škůdci nebo prospěšníci? Příklad první: Kormorán V současnosti žije na našem území trvale 300 jedinců kormorána Během jarního a podzimního tahu přes ČR migruje až 700.000 ptáků. Na zimu k nám zalétá 10.000 zimujících ptáků. V rámci vyplácení náhrad škod na rybách v rybnících a vodních nádržích, které kormorán způsobí, jsou vynakládány desítky milionů korun ročně. Je podle vás i nyní snaha o udržení kormorána „ohroženým druhem“ v pořádku? Evropská směrnice Rady a Evropského parlamentu o ochraně volně žijících ptáků 26

Škůdci nebo prospěšníci? Příklad druhý: Kůrovec Vyvinul se na konci druhohor. Zdrojem šíření kůrovce na Šumavě se stal orkán Kyrill ( 19. ledna 2007). V důsledku Kyrillu v parku zůstalo nezpracováno 217 000 stromů, které se pak staly zdrojem šíření kůrovce. Ten následně zahubil na 2,5 milionu stromů. 27

Škůdci nebo prospěšníci? Příklad druhý: Kůrovec Průměrné náklady na zpracování 1m3 dřeva napadeného kůrovcem standardní těžbou v hospodářském lese jsou 110 Kč. Totéž v 1. zóně Národního parku stojí 1900 Kč (při variantě tzv. odkornění nastojato) V roce 2012 je předpokládáno ponechat 22 tis. m3 hmoty k zetlení (odkornění), což po odečtení nákladu na soustředění představuje cca 20-22 milionů korun ztráty. 28

Škůdci nebo prospěšníci? Příklad třetí: motýli V ČR žije 143 druhů denních motýlů, přibližně 70 druhů je různou měrou ohroženo. Zákonem je chráněno 22 druhů motýlů, z toho je kriticky ohrožených 8 druhů a silně ohrožených 11 druhů. Příčinou úbytku motýlů je mizení jejich přirozeného prostředí. Původní květnaté louky s mnoha desítkami druhů kvetoucích rostlin a jen s několika druhy trav se mění v čistě travnaté, intenzivně hnojené a několikrát za rok sečené „zelené pouště“. Řepka je zařazena mezi plodiny vyžadující na silně a mírně erozně ohrožených půdách zvláštní technologii pěstování 29

Škůdci nebo prospěšníci? Příklad třetí: motýli Jsou zavedena opatření na podporu rozvoje mimoprodukčních funkcí zemědělství, spočívajících v ochraně životního prostředí. Vlastníci luk dostávají pro podporu takového hospodaření dotace (pevná sazba na hektar podle druhu obhospodařování). O dotaci se žádá, minimální plocha po získání dotace je 5 ha a smlouva obvykle platí na 5 let. Řepka je zařazena mezi plodiny vyžadující na silně a mírně erozně ohrožených půdách zvláštní technologii pěstování 30

Co si myslíte vy? Je podle vás snaha o udržení kormorána „ohroženým druhem“ v pořádku? Kde vidíte hranici mezi ekonomickým využitím určitého prostoru a potřebou člověka žít v přírodě? Jak se má stát zachovat ke kůrovcové kalamitě na Šumavě? Má podle vás přednost tzv. intenzivní zemědělství před původními „obyvateli“ luk? Dáváte přednost anglickému trávníku nebo motýlí louce? Má stát pokračovat v rozšiřování dalších CHKO či NP? Má stát dát zelenou průzkumným vrtům na nale- ziště břidlicového plynu? Jak se má stát chovat k zásobám svých nerostných surovin v kontextu jejich využití v dlouhodobém horizontu? 31

Politika životního prostředí a její další směřování Budoucnost Politika životního prostředí a její další směřování Finanční zdroje k pokrytí investic v prioritách: Evropské zdroje (OPŽP) Národní zdroje Výnosy z emisních povolenek Priority: Podpora využití energie při nakládání s odpady Kvalitní vodohospodářská struktura Podpora čisté mobility v České republice 32

Nepodléhat velkým výzvám Budoucnost Nepodléhat velkým výzvám Je možné dosáhnout dlouhodobého konsensu mezi prosperujícím průmyslem a energetikou na jedné straně a kvalitním životním prostředím na straně druhé? Abychom mohli odpovědět, musíme pochopit vzájemné vazby: Energetika a průmysl obecně významně ovlivňují kvalitu životního prostředí. Ochrana životního prostředí klade na energetiku a průmysl vysoké nároky z hlediska ochrany jednotlivých složek životního prostředí i světového klimatu. Jak ochrana životního prostředí, tak rozvoj energetiky a průmyslu potřebují dlouhodobou perspektivu a té je možné dosáhnout pouze při vzájemné spolupráci, koordinaci a hledání optimálních řešení. 33

Děkuji za pozornost