Autor:Ing. Bronislav Sedláček Předmět/vzdělávací oblast:Telekomunikace Tematická oblast:Datová komunikace Téma:OSI - spojová vrstva I. Ročník:4. Datum vytvoření:srpen2013 Název:VY_32_INOVACE_ ELE Anotace: Struktura spojové vrstvy, topologie sítě, architektura, cesta, segment. Prezentace je určena pro výuku žáků oboru Telekomunikace. Využitím grafických možností sady Microsoft Office 2010 se materiál stává inovativním zejména přehledností výkladu odborného tématu. Využití multimediálních prostředků zvyšuje názornost výuky, usnadňuje porozumění tématu i u slabších žáků a žáků se SPU, udržuje jejich pozornost, podporuje jejich zájem a aktivitu. Metodický pokyn: Prezentace primárně slouží pro výklad v hodině, ale může být využita i k samostudiu a pro distanční formu vzdělávání. Materiál vyžaduje použití multimediálních prostředků – PC a dataprojektoru.

Struktura RM-OSI 7.aplikační vrstva aplikační vrstvové protokoly aplikační vrstva mezivrstvové protokoly mezivrstvové protokoly 6.prezentační vrstva -- prezentační vrstvové protokoly -- prezentační vrstva mezivrstvové protokoly 5.relační vrstva relační vrstvové protokoly relační vrstva mezivrstvové protokoly 4.transportní vrstva --- transportní vrstvové protokoly ---- transportní vrstva mezivrstvové protokoly 3.síťová vrstva síťové vrstvové protokoly síťová vrstva mezivrstvové protokoly 2.spojová vrstva spojové vrstvové protokoly spojová vrstva mezivrstvové protokoly 1.fyzická vrstva fyzické vrstvové protokoly fyzická vrstva koncový systém ========= mezilehlý systém ========== koncový systém

Použití spojové vrstvy Spojová vrstva je součástí architektury každé dnes používané paketově orientované datové sítě, kde je předpoklad, že přenos informace bude uskutečněn ve formě vysílání za sebou jdoucích konečně dlouhých bloků dat. Pokud jsou bloky vytvářeny spojovou vrstvou, nazývají se datové rámce ( zkráceně rámce).

Použití spojové vrstvy Soubor funkcí spojové vrstvy je zejména závislý na způsobu přenosu dat v paketové síti. Jiná množina funkcí je nezbytná pro sítě se spojením ( Connection oriented) a jiná množina funkcí je potřebná pro sítě bez spojení (Connectionless).

Topologie sítě Z obecného hlediska každou telekomunikační síť, bez ohledu na její funkci, technické řešení, rozlohu apod., lze definovat jako konečnou množinu uzlů, jež jsou mezi sebou jistým, přesně definovaným způsobem propojeny. Způsob propojení uzlů označujeme technickým termínem topologie sítě. Avšak pouze topologický popis sítě není jednoznačně určující, jelikož mohou existovat dvě sítě se stejnou topologií, a přesto mohou být technicky naprosto odlišné.

Architektura sítě Pro jednoznačné určení sítě je stejně jako topologie důležitá architektura sítě. Tato definuje ostatní technické detaily provedení sítě, jako je množina použitých protokolů, jejich funkce, vazby mezi nimi, způsob přenosu dat, způsob sdružování individuálních signálů (např. WDM, FDM) či přímo datových toků (TDM, paketový přenos, buňkový přenos atd.)

B

Princip přenosu informace Předpokládejme komunikaci mezi dvěma koncovými systémy v jedné obecné síti. V tomto případě prochází informace postupně od jednoho koncového systému, přes konečný počet uzlů sítě, až k protějšímu koncovému systému. Jakou posloupností uzlů bude informace procházet, závisí zejména na těchto faktorech: - na místě připojení koncových systémů do sítě - na topologii uvažované sítě - na řídících mechanismech sítě, které rozhodují o posloupnosti uzlů v případě, že existuje více možností

Cesta

Segment Pro sekce se u některých sítí používají jiné termíny, např. u sítě Ethernet se často používá pro propojení mezi dvěma Ethernet přepínači spíše pojem segment. V některých případech se lze pro konkrétní typ sítě setkat také s pojmem datový okruh. Takto jej označujeme tehdy, když je sekce schopna přenášet informaci mezi uzly v obou směrech. Ovšem ne zcela správně se někdy používá termín „linka“.

Použité zdroje: BOHÁČ, Leoš a Pavel BEZPALEC. Datové sítě: přednášky. 1. vyd. Praha: České vysoké učení technické, 2011, 204 s. ISBN HÄBERLE, Heinz. Průmyslová elektronika a informační technologie. 1. vyd. Praha: Europa-Sobotáles, ISBN JANSEN, Horst a Heinrich RÖTTER. Informační a telekomunikační technika. 1. vyd. Praha: Europa-Sobotáles, 2004, 399 s. ISBN Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Bronislav Sedláček.