Podniková ekonomika Investiční činnost

Pojetí investic Investice na nejobecnější úrovni lze chápat jako vynakládání zdrojů za účelem získání užitků, které jsou očekávány v delším budoucím časovém období. Z tohoto pojetí vyplývají zároveň základní charakteristiky investiční činnosti: vysoká kapitálová náročnost, dlouhodobý dopad, relativní nevratnost rozhodnutí, časový faktor, nejistota a riziko. ?

Pojetí investic Ekonomická teorie chápe investice například jako: 1) odložení spotřeby za účelem získání budoucích užitků, 2) jednorázově, nebo v relativně krátké době vynaložené zdroje, které budou přinášet užitek (obvykle peněžní příjmy) během delšího budoucího období 3) kapitálová aktiva sestávající se ze statků, které nejsou určeny pro bezprostřední spotřebu, ale jsou určeny pro užití ve výrobě spotřebních statků nebo dalších kapitálových statků. Může být rozdíl mezi ekonomickým (manažerským) a dále např. účetním (legislativním) pojetím investic (DHM nad 40 000 a DNM nad 60 000 Kč)

Členění investic Základní skupiny investic: hmotné investice, vytvářející nebo rozšiřující výrobní kapacitu podniku, nehmotné investice, jako je nákup know-how, licence, atp. finanční investice, jako je nákup cenných papírů, obligací, akcií atp.

Členění investic Z hlediska dalšího vývoje podniku lze rozlišit : 1) investice obnovovací - měly by udržet stávající schopnosti vyrábět, udržet stávající výrobní kapacitu. Popudem k realizaci obnovovací investice by měla být především fyzická či morální zchátralost (zastaralost, opotřebovanost) stávajícího zařízení. Obnovovací investice obvykle nezpůsobí výraznější zvýšení zisku, přinášejí však efekty plynoucí z nárůstu odpisů. 2) investice rozvojové – měly by zvyšovat schopnost vyrábět, rozšiřovat kapacitu a i výrazněji zvyšovat zisk podniku. Součet obnovovacích a rozvojových investic označujeme jako hrubé investice, tj. celkovou částku vydanou v určitém období na nákup investičních statků.

Rozhodování o investicích Vzhledem k výše uvedeným dopadům investiční činnosti na budoucí chod podniku je potřeba investiční činnost plánovat. Základním nástrojem je investiční plán, vycházející ze strategického podnikatelského plánu. Konkretizací investičního plánu jsou pak jednotlivé investiční projekty. Samotné rozhodování spočívá ve výběru přípustných projektů a rozhodnutí o jejich realizaci. K tomuto rozhodnutí se vypracovává podrobná technicko-ekonomická studie (feasibility study), která posuzuje investiční projekt z věcného (technická a výrobní stránka investice) a ekonomického (posouzení ekonomické efektivnosti a způsobu financování) hlediska.

Financování investic Jako zdroje financování investic lze použít dva základní zdroje: Vlastní zdroje odpisy, zisk, výnosy z prodeje a z likvidace majetku a zásob, nově vydané akcie. Cizí zdroje investiční úvěr, vydané a prodané obligace, splátkový prodej, leasing (finanční či operativní).

Hodnocení efektivnosti investic

Hodnocení efektivnosti investic Podstatou většiny metod hodnocení investice je porovnávání vynaloženého kapitálu (výdaje na investici) s výnosy (příjmy) s přihlédnutím k rizikovosti investice. Postup hodnocení efektivnosti investic lze shrnout do několika základních kroků: určení kapitálových výdajů na investici, odhad budoucích příjmů, které investice přinese včetně zohlednění rizika, určení „nákladů na kapitál“, kterým se investice financuje, aplikování různých metod ekonomického hodnocení investice.

Určení peněžních toků souvisejících s investicí Jde o odhad kapitálových výdajů (tj. pořizovací cena investice, nutný nárůst čistého pracovního kapitálu, změna provozních výdajů, výdaje na likvidaci investičního majetku tzn. odhad všech výdajů souvisejících s pořízením a provozem investice) a příjmů, z investice plynoucích po dobu její životnosti (nárůst tržeb, úspory nákladů, daňové efekty, příjmy z prodeje investičního majetku atd.).

Odhad kapitálových nákladů Kapitálové náklady investice představují veličinu, která je velmi často používaná jako tzv. diskontní sazba. V případě, že investice je financována ze stejných zdrojů jako celý podnik a je stejně riziková, pak lze za tuto hodnotu dosadit podnikové kapitálové náklady (WACC). Obecně se rizikovost odráží v nákladech jednotlivých složek kapitálu, ze kterých je investice financována. Jako diskontní míra nemusí být použity pouze kapitálové náklady, například lze použít požadovanou míru výnosnosti vlastního kapitálu, oportunitní náklady, či jiné veličiny odrážející riziko i faktor času.

Metody ekonomického hodnocení investic Seznámíme se s třemi metodami: Metoda doba návratnosti dodatečných investičních nákladů Metoda doba návratnosti investice (vloženého kapitálu) Metoda čisté současné hodnoty

Nákladové metody hodnocení investic Doba návratnosti dodatečných investičních nákladů – porovnává dvě investice pomocí jejich počátečních investičních a každoročních provozních nákladů. Ukazuje, za jak dlouho se celkové náklady investice A (která má vyšší investiční náklady a nižší provozní) vyrovnají celkovým nákladům investice B (s nižšími investičními náklady a tedy vyššími provozními). Mám možnost zakoupit nový traktor jehož cena je 3 mil. Kč a roční provozní náklady (RPN - nafta, atd.) jsou 400 000 Kč, nebo starší traktor za 1,5 mil. Kč s RPN 700 000 Kč. Jaký mám pořídit, pokud je budu používat 3, 5 nebo 8 let? Ni – investiční (pořizovací) náklady, NP – provozní náklady

Metody hodnocení investic Z hlediska respektování faktoru (časové hodnoty peněz) času lze metody hodnocení investic rozdělit do dvou základních kategorií – statické a dynamické. Statické metody hodnocení investic – nerespektují při výpočtu faktor času Dynamické metody – respektují a zohledňují faktor času Od obou druhů metod si představíme po jednom zástupci

Statické metody Doba návratnosti investice – udává, za jak dlouho se kumulativní součty čistých CF plynoucí v jednotlivých letech životnosti z investice vyrovnají kapitálovým výdajům. Je-li doba návratnosti kratší než doba životnosti investice, je investice přípustná. Budeme-li diskontovat CF z investice, lze pak metodu chápat jako dynamickou. Koupím-li stroj na výrobu zmrzliny za 50 000 Kč a každý měsíc vytvořím prodejem zmrzliny zisk 2 500 Kč, jaká bude doba návratnosti? Koupím-li si do bytu plynový kotel (s dobou životnosti 10 let) za 70 000 Kč namísto elektrického vytápění a přinese-li mi tato změna měsíční úsporu v nákladech za topení 1 000 Kč, jaká je doba návratnosti?

Dynamické metody Čistá současná hodnota – představuje přebytek diskontovaných příjmů nad diskontovanými výdaji, neboli součet všech diskontovaných CF po dobu životnosti (kladných i záporných peněžních toků) Investice je podle kriteria přijatelná, je-li ČSH nezáporná (v podstatě to znamená, že příjmy z investice jsou vyšší než výdaje na investici, vše vyjádřeno v současné hodnotě). Z více možných investičních projektů je vhodnější ten, který má vyšší ČSH. Abychom pochopili, co je to současná hodnota, musíme si udělat malý exkurz do časové hodnoty peněz Současná hodnota příjmů Současná hodnota výdajů

Vysvětlení časové hodnoty peněz Časová hodnota peněz Časová hodnota peněz – finanční metoda sloužící ke srovnání dvou a více peněžních částek v různých časových obdobích. Základní předpoklad časové hodnoty peněz: Stejné nominální částky mají v různých obdobích různou hodnotu. (Koruna získaná dnes má jinou hodnotu než koruna získaná zítra) Z časové hodnoty peněz vyplývá fakt, že peněžní částky lze za určitých podmínek během doby zhodnocovat (zvyšovat jejich hodnotu). Pokud se o jejich zhodnocování nesnažíme, dochází vlastně k jejich znehodnocování a měli bychom je přenechat někomu (bance, podniku, investičnímu fondu, atd.), kdo je zhodnotit dokáže.

Vysvětlení časové hodnoty peněz Časová hodnota peněz 1 000 Kč, které získám v roce 2012 1 000 Kč, které získám v roce 2001 = 2012 2001 2011 2010 2002 2009 2003 2008 2004 2007 2005 2006

Vysvětlení časové hodnoty peněz Časová hodnota peněz Jistina – peněžní částka (vklad či půjčka), z níž se počítá úrok. Úrok – absolutní částka, jež je odměnou za poskytnutí peněžní částky (jistiny) po určité období. Úroková míra – poměr úroku a jistiny, vyjadřovaný v % nebo jako desetinné číslo. Vždy je udávána za určité období (roční, půlroční, čtvrtletní, měsíční, atd.)

Složité vs. Jednoduché úročení Vysvětlení časové hodnoty peněz Složité vs. Jednoduché úročení Jednoduché úročení: Úrok se počítá jen z jistiny Složité (složené) úročení: Úrok se počítá nejen z jistiny, ale i ze získaných úroků. Jistina tedy narůstá o úroky z předešlých let. V praxi obvyklejší

Vysvětlení časové hodnoty peněz Časová hodnota peněz Budoucí hodnota peněz (BH) BH představuje částku, kterou budeme mít za určitou dobu v budoucnu, jestliže do něčeho v současnosti vložíme své peníze. Z hlediska časové hodnoty peněz je to jedno, koho zvolíme…  SH X Kč BH ? Kč 2018 2013

Vysvětlení časové hodnoty peněz Budoucí hodnota peněz Vložíme-li do banky 100 Kč na 3 roky při úrokové míře 10 %, kolik budeme mít po 3 letech v bance? K zodpovězení otázky můžeme použít tzv. úročitele kde i je úroková míra a n je počet úrokovacích období Budoucí hodnotu našich současných 100 Kč zjistíme tak, že je vynásobíme úročitelem (pro úrokovou míru 10 % a 3 úrokovací období) BH = 100 * (1+0,1)3 = 133,1 Kč

Vysvětlení časové hodnoty peněz Časová hodnota peněz Budoucí hodnota peněz (BH) Příklad – o exklusivitu na celoroční služby naší bezpečnostní agentury mají zájem 2 zákazníci. 1. nabízí v hotovosti ihned 2 000 000 Kč, 2. zájemce nabízí 1 000 000 ihned a 1 050 000 Kč po dodávce služeb na konci roku. Utržené peníze můžeme uložit na termínovaný účet s úrokovou mírou 5 % p.a. Koho zvolíme? Z hlediska časové hodnoty peněz je to jedno, koho zvolíme… 

Vysvětlení časové hodnoty peněz Budoucí hodnota peněz Vložíme-li do banky 100 Kč na 3 roky při úrokové míře 10 %, kolik budeme mít po 3 letech v bance? K zodpovězení otázky můžeme použít tzv. úročitele kde i je úroková míra a n je počet úrokovacích období Budoucí hodnotu našich současných 100 Kč zjistíme tak, že je vynásobíme úročitelem (pro úrokovou míru 10 % a 3 úrokovací období) BH = 100 * (1+0,1)3 = 133,1 Kč

Vysvětlení časové hodnoty peněz Budoucí hodnota peněz úroková míra (nejlepší dostupná míra zhodnocení peněz) = 10 % p.a. Kč BHCF4 = 100 * 1,1 * 1,1 * 1,1 * 1,1 = 100 * 1,14 = 100 * (1+0,1)4 BHCF3 = 100 * 1,1 * 1,1 * 1,1 = 100 * 1,13 = 100 * (1+0,1)3 BHCF2 = 100 *1,1 *1,1 = 100 * 1,12 = 100 * (1+0,1)2 BHCF1 = 100 + 100 * 0,1 = 100 * 1,1 = 100 * (1+0,1)1 BHCF4 146,41 BHCF3 133,1 BHCF2 121 + - BHCF1 110 SHCF0 100 2010 2011 2012 2013 2014 čas

Vysvětlení časové hodnoty peněz Časová hodnota peněz Současná hodnota peněz (SH) SH říká, kolik bychom měli dnes investovat, jestliže chceme v budoucnu získat z této investice přesně danou částku. SH ? Kč BH X Kč 2018 2013

Současná hodnota peněz Vysvětlení časové hodnoty peněz Současná hodnota peněz Podobně můžeme zpětně zjistit jakou má pro nás dnes (tedy v současnosti) hodnotu určitá budoucí peněžní částka. Použijeme k tomu odúročitele: SH využijeme tehdy, když potřebujeme vědět, kolik máme dnes uložit do banky, abychom v ní např. za 5 let měli 100 000 Kč při úrokové míře 10 %. SH = 100 000 * 1/(1+0,1)5= 62 092 Kč

Současná a budoucí hodnota peněz Vysvětlení časové hodnoty peněz Současná a budoucí hodnota peněz Definice: Úročitel – vyjadřuje budoucí hodnotu jednorázové platby jednotkové po uplynutí n úrokovacích období při úrokové míře i Odúročitel – vyjadřuje současnou hodnotu jednorázové platby jednotkové placené po uplynutí n úrokovacích období při úrokové míře i

Současná hodnota peněz Vysvětlení časové hodnoty peněz Současná hodnota peněz Jaká je současná hodnota čtyřech stejných částek, které budou vypláceny po čtyři po sobě jdoucí období? Představme si je jako vlastnické právo k patentu, z něhož můžeme získávat po 4 roky dané částky. Jakou má dnes tento patent hodnotu? Diskontní míra (nejlepší dostupná míra zhodnocení peněz) = 10 % p.a. 2010 2011 2012 2013 2014 čas Kč + - Σ = 380,37 SHCF4 81,96 SHCF3 90,15 SHCF2 99,17 CF1 120 CF1 120 CF2 120 CF2 120 CF3 120 CF3 120 CF4 120 CF4 120 SHCF1 109,09 120 / (1+0,1)1 120 / (1+0,1)2 120 / (1+0,1)3 120 / (1+0,1)4

Vysvětlení časové hodnoty peněz Příklad Vyhráli jste v loterii 5 milionů splatných po 1 milionu po příštích 5 let. Máte možnost namísto toho dostat 4,5 milionu ihned. Přijmete nabídku? (Běžná míra zhodnocení peněz je 1 %.) 1 000 000 / (1+0,01)1 1 000 000 / (1+0,01)2

Současná hodnota cash flow z investice Vysvětlení časové hodnoty peněz Současná hodnota cash flow z investice Abychom mohli peněžní toky mezi sebou sčítat, je nutné je nejdříve všechny převést na jeden časový okamžik, nejčastěji na současnou hodnotu. Obecně lze současnou hodnotu peněžních toků (SHCF) vyjádřit následovně.

Čistá současná hodnota Jak se tedy spočítá Čistá současná hodnota investice? Čistá současná hodnota Diskontní míra (nejlepší alternativní míra zhodnocení peněz) = 10 % p.a. 2010 2011 2012 2013 2014 čas Kč + - SHCF1 109,09 SHCF2 99,17 SHCF3 75,13 SHCF4 75,13 120 / (1+0,1)1 120 / (1+0,1)2 100 / (1+0,1)3 110 / (1+0,1)4 ČSH 108,52 SHCF 358,52 CF1 120 CF2 120 CF4 110 CF3 100 Investiční výdaj 250 Investiční výdaj 400 ?

Jak se tedy spočítá Čistá současná hodnota investice? Vzorec ČSH 1 750,64 Kč 1,03 1,0609 1,0927 1,1255 1,1592 1 735,1 Kč 1 1,03 1,0609 1,0927 1,1255 1,1592 i = 0,1 1 750,64 Kč 1 735,1 Kč 15,54 Kč

Jak se tedy spočítá Čistá současná hodnota investice? Vzorec ČSH

Jak se tedy spočítá Čistá současná hodnota investice? Diskontní míra Jako diskontní míru (i) lze použít WACC investice (průměrné náklady kapitálu použitého na financování investice) nebo podnikovou diskontní míru (pokud nese investice stejné riziko jako je průměrné podnikové riziko a struktura kapitálu použitého na financování investice je stejná jako struktura kapitálu podniku).

Rozhodování mezi více investičními variantami Budeme-li vybírat z více možných variant vzájemně se vylučujících, jako kriterium zvolíme srovnatelné ČSH a vybereme investici s vyšší ČSH, která bude poté realizována. Existují-li více než dvě přípustné varianty a podnik je kapitálově omezen na realizaci pouze omezeného počtu variant, pak kriteriem výběru bude VVP (viz doplněk). Jedná se o relativní ukazatel, zohledňující i vložený kapitál.

Doplněk

Dynamické metody Vnitřní výnosové procento (VVP) – je taková diskontní míra, při níž je ČSH rovna nule. Tato diskontní míra (VVP) ukazuje průměrnou míru výnosnosti investice s ohledem na faktor času. Při hledání VVP postupujeme iterací, kdy postupným dosazováním volené diskontní míry dojdeme k nulové ČSH. Postup lze urychlit použitím lineární interpolace, odvozené na základě podobnosti dvou trojúhelníků. Investice bude přípustná, bude-li VVP vyšší, než skutečná diskontní míra investice. Při výběru z více možných variant investičních projektů preferujeme tu, jejíž VVP je nejvyšší.

Odhad VVP Postup výpočtu lze urychlit použitím lineární interpolace. kde in je nižší úroková míra, iv je vyšší úroková míra, ČSHn je ČSH při nižší úrokové míře, ČSHv je ČSH při vyšší úrokové míře

i ČSH + - ČSHn ČSHn ČSHn- ČSHv Odhad VVP iv in VVP ČSHv Odhad VVP- in iv - in