Analýza lázeňství v ČR Identifikace a kvantifikace přínosů lázeňství pro ČR Analýza dopadů případných legislativních změn - omezení úhrad na lázeňskou péči a změny sazeb DPH, jejich sjednocení Analytická studie – první agregovaná data červen 2011

Metodika projektu Informace od subjektů spolupracujících se zadavatelem – primární data Zkušenosti a databáze KPMG TLT benchmark databáze Sekundární data (data ČSÚ, ÚSIZ, SLM ČR, apod.) Zpracování dat a informací Data a info poskytnuté zadavatelem SLL ČR Datová a informační základna Význam a přínosy lázeňských provozů v rámci komplexního systému ekonomiky České republiky Dopady, přínosy a rizika změn v oblasti plateb daně z přidané hodnoty za lázeňské a návazné služby, sjednocení sazeb Dopady a možná rizika legislativních změn v oblasti úhrad na lázeňskou péči - jejich snížení, omezení

Metodika projektu Lázeňští hosté Ubytování Stravování Multiplikační model Multiplikační model byl sestaven pro úrovně 1 + 10 tak, že zdrojem příjmů v systému lázeňství jsou lázeňští hosté, v členění hosté – pacienti s komplexní péčí, hosté – pacienti s příspěvkovou péčí a hosté samoplátci. Host je následně zohledněn v multiplikačním modelu jako hlavní zdroj financí - tržeb, který poskytuje prostředky dalším úrovním, tedy hlavním dodavatelům jednotlivých složek. Hlavní dodavatelé použijí část financí ke krytí vlastních nákladů a za zbytek si objednají služby a zboží od svých subdodavatelů. Ti opět použijí část finančních prostředků na své vlastní náklady a další část na služby a zboží od dalších subdodavatelů. Model simuluje multiplikační efekt až do 10 úrovní toku finančních prostředků na základě odběratelsko-dodavatelských vazeb. Model identifikuje jednotlivé přínosy pro veřejný a soukromý sektor plynoucí z dotčených multiplikačních efektů. Výstupem této dílčí části bude prezentace, ve které budou uvedeny veškeré relevantní argumenty kvantifikující přínos lázeňství pro ČR. Ubytování Stravování Subdodavatel 1A 1B 1 … 2A 2B 2 … 3A 3B 3 … … Lázeňští hosté Lázeňské procedury velkoobchod Obchod, Dodavatelé služeb Výrobce, suroviny Doprava Energie Administrativa

Podpůrná analýza pro klíčové závěry

Analýza lázeňství v České republice Současná situace v lázeňství v ČR V České republice je momentálně zaregistrováno 37 lázeňských míst, tedy státem uznaných lokalit pro provozování zdravotnických zařízení se statutem lázeňské péče. Dle § 28 164/2001 Sb.: „ Za lázeňské místo lze stanovit území obce nebo jeho část anebo území více obcí, popřípadě jejich částí,…“ „ Lázeňské místo a statut lázeňského místa stanoví vláda nařízením.“ V roce 2009 byla kapacita lázeňských zařízení v České republice 25 410 lůžek, z toho pouze 2 833 lůžek (10,7%) zřizovaná centrálními orgány (Ministerstvo zdravotnictví ČR), ostatní jsou řízeny převážně právnickými nebo fyzickými osobami. Lázeňská místa jsou rozprostřena v podstatě po celém území České republiky, přesto je jejich koncentrace podstatně vyšší v Karlovarském kraji, kde se nachází téměř polovina všech kapacit. Zdroj: ÚZIS

Analýza lázeňství v České republice Lázně bývají specializované na léčení konkrétních zdravotních obtíží, pacienti jsou tedy rozděleni dle tzv. „indikací“. Zdravotní potíže posoudí ošetřující lékař a v případě doporučení lázeňské léčby na náklady veřejného zdravotního pojištění následně musí doporučení schválit také revizní lékař. Rozdělení pacientů je možné také provést na základě způsobu úhrady lázeňské péče, a to na: komplexní lázeňská péče (KLP) – celý pobyt pacienta je hrazen z veřejného zdravotního pojištění (ubytování, strava, péče), příspěvková lázeňská péče (PLP) – z veřejného zdravotního pojištění je hrazena pouze péče, stravu a pobyt si zajišťuje pacient sám, na vlastní náklady (samoplátce) – veškeré náklady hradí pacient, zpravidla bývá tato kategorie členěna ještě na hosty z tuzemska a ze zahraničí. Průměrný příspěvek na jeden den (KLP i PLP) v roce 2010 činil 1.011 Kč, ze zákona je poskytováno na KLP minimálně 850 Kč/den a na PLP minimálně 250 Kč/den. Zdroj: ÚZIS

Analýza lázeňství v České republice V uplynulých osmi letech narůstal podíl samoplátců ku pacientům léčeným na náklady zdravotního pojištění. Poslední dva roky však tento trend zpomalil, počty samoplátců (obzvláště těch z ciziny) přestaly narůstat. Zároveň stavy pacientů i ošetřovacích dnů hrazených ze ZP se stabilizovaly na určité úrovni s potenciálem mírného růstu, pokud nedojde k regulatorním změnám. Přestože samoplátců přijíždí do lázní zhruba dvojnásobek než pacientů s alespoň částečnou úhradou ze ZP, v počtu ošetřovacích dnů stále převažují pojištěnci. Zdroj: ÚZIS

Analýza lázeňství v České republice V relativním vyjádření vztaženém k roku 2002 se ukazuje, že jediným výrazněji a téměř trvale rostoucím ukazatelem je počet dospělých osob. Pohledem na stejným způsobem vyjádřený počet ošetřovacích dnů lze odvodit, že průměrná doba pobytu klesá, především u dětí a dorostu. Pro tržby je klíčový údaj vývoj počtu ošetřovacích dnů, který se ve znázorněných letech u dospělých pacientů držel zhruba na původní úrovni. Vývoj u dorostu výrazně kolísal z důvodu nízkého celkového počtu dorostenců dojíždějících do lázní a poslední skupina (děti) vytrvale klesala, až do roku 2009, kdy poprvé po šesti letech změnila trend. Zdroj: ÚZIS

Analýza lázeňství v České republice Nejvíce rostoucím segmentem pacientů jsou tuzemští samoplátci, avšak tvar křivky vyjadřující nárůst jejich počtu napovídá, že tak razantní růst jako v minulosti zde již očekávat nemůžeme. Výrazně klesající není žádný ze sledovaných segmentů. V tabulce je zřetelně vidět vyšší poměr samoplátců oproti pacientům s plnou či částečnou úhradou ze zdravotního pojištění. Většinu ošetřovacích dnů však stále tráví v lázních pojištěnci, jak je vidět z průměrné ošetřovací doby. Zdroj: ÚZIS

Analýza lázeňství v České republice Vývoj průměrného počtu ošetřovacích dnů není příliš dynamický – slabý růst příspěvkové lázeňské péče, ostatní skupiny slabý pokles v dlouhodobém horizontu. Graf jasně ukazuje výraznou, dlouhodobou převahu doby strávené v lázeňském zařízení u klientů s příspěvkem pojišťoven, oproti samoplátcům. U pacientů hradicích si pobyt z vlastních nákladů je navíc rychlejší propad počtu ošetřovacích dnů. Zdroj: ÚZIS

Analýza lázeňství v České republice Tento graf reflektuje již zmíněné kapacity dle krajů, kdy nejvíce přenocování registruje samozřejmě již zmíněný Karlovarský kraj. Dominance již však není tak výrazná díky metodice sběru dat ČSÚ (veškeré pobyty v hotelech označené jako lázeňské, nejen lázeňští hosté). Z grafu je také patrný růstový trend do roku 2007, následoval mírný pokles a návrat k minimálnímu růstu až v roce 2010. Zdroj: ČSÚ

Analýza lázeňství v České republice Z grafu nalevo vyplývá, že krizí byly více zasaženy počty cizinců v lázeňských hotelech, než počty tuzemských hostů. Ze zahraničí dorazilo v roce 2009 méně turistů, než v roce předchozím. V roce 2010 se poptávka po tomto typu ubytování opět o něco zvýšila, avšak průměrná doba pobytu setrvala v dlouhodobém klesajícím trendu, který má už od roku 2004. Další statistiky ukazují vývoj počtu hostů v lázeňských hotelech, který roste jak u domácího turismu (rezidenti), tak u zahraničního (cizinci). Při převodu na celkový počet přenocování už však čísla tak optimistická nejsou, tedy zkracuje se průměrný počet přenocování, jak je zobrazeno na druhém grafu, u obou skupin. Poměrně rychle klesají počty přenocování i u segmentu tuzemských turistů v lázeňských zařízeních. Zdroj: ČSÚ

Přínosy lázeňství – rešerše již zpracovaných studií

Vliv lázeňství na zdravotní stav obyvatelstva Relevantní studie č. 1 Hodnocení kvality života před a po absolvování lázeňské léčby prostřednictvím konceptu HRQoL. V roce 2003 byl v České republice realizován projekt, jehož cílem byla kvantifikace vlivu lázeňské léčby na kvalitu života a spotřebu léků u pacientů s chronickým onemocněním pohybového aparátu: Výsledky byly získány celkem od 265 pacientů (95 mužů, 165 žen); Průměrný věk činil 60,8 let u mužů a 58 let u žen) Sledováno 8 domén - Fyzické funkce, Fyzické omezení rolí, Emoční omezení rolí, Fyzické a emoční omezení sociálních funkcí, Bolest, Duševní/mentální zdraví, Vitalita a Všeobecné vnímání vlastního zdraví; Šetření proběhlo prostřednictvím standardního dotazníku SF-36, který byl pro tyto účely přímo sestaven; Navíc bylo zjištěno, že u sledovaného vzorku klesla spotřeba léků vyjádřená jako DDD (Definovaná Denní Dávka) v průměru o 51 % (jednalo se především o analgetika, antipyretika a antirevmatika). Výsledkem bylo zjištění, že vlivem lázeňské léčby došlo k významnému zvýšení kvality života u sledovaného vzorku ve všech osmi sledovaných doménách. Do 15.8.2003 proběhlo dotazování na kvalitu života u sledovaného vzorku . Následoval měsíční pobyt v léčebných lázních Bertiny lázně Třeboň – do 15.9.2011 15.12. – tedy 3 měsíce po skončení léčebného pobytu, proběhlo dotazování znovu u téhož vzorku Doména Subjektivní kladné hodnocení domény pacientem % Změna spokojenosti Před Po Fyzické funkce 58,6 64,1 +10 Fyzické omezení rolí 32,4 49,0 +51 Emoční omezení rolí 59,4 66,3 +12 Fyzické a emoční omezení soc. funkcí 58,3 67,0 +15 Bolest 42,4 51,3 +21 Mentální zdraví 62,6 64,4 +3 Vitalita 44,8 48,8 +9 Všeobecné vnímání vlastního zdraví 42,6 45,2 +6 Zdroj: Vliv lázeňské léčby na kvalitu života a spotřebu léků u pacientů s chronickým onemocněním pohybového aparátu, Kalová Hana, Bican Jaroslav, Sukdolová Markéta, Faltusová Kamila, Petr Petr

Vliv lázeňství na zdravotní stav obyvatelstva Relevantní studie č. 2 V roce 2009 byla v ČR realizována další studie, jejímž cílem bylo potvrdit či vyvrátit dříve publikované výsledky. Pro realizaci projektu a následné hodnocení kvality života byl využit stejný postup a stejné metody jako pro studii realizovanou v roce 2003: Opět je v rámci konceptu HRQoL sledováno 8 domén. Výsledkem je opět jasně prokazatelné zvýšení kvality života ve všech sledovaných doménách. Toto zvýšení kvality života je v šesti z osmi sledovaných domén ještě výraznější než bylo zjištěno v rámci předchozí studie realizované v roce 2003. To by mohlo být způsobeno tím, že studie byla zaměřena na pacienty do 35 let u nichž se dá očekávat vyšší efekt plynoucí z lázeňské léčby, než u starších pacientů. Vzorek byl tentokráte méně početný: před balneací bylo dotazováno 31 pacientů (19 můžu v průměrném věku 31,4 let a 12 žen v průměrném věku 32 let) a po balneaci 17 pacientů (9 mužů v průměrném věku 32,3 let a 8 žen v průměrném věku 33,8 let). V průměru je efekt zvýšení kvality života: u pacientů do 35 let vyšší o 15,4 % ve srovnání s výsledky plynoucí z předchozí studie zaměřené spíše na starší pacienty. Co se týče poklesu spotřeby léků, tak zde došlo (měřeno jako Doporučená Denní Dávka) k: poklesu spotřeby léků ze skupiny Analgetika, Antipyretika, Antirevmatika v průměru o 62 %. Doména Subjektivní kladné hodnocení domény pacientem % Změna spokojenosti Před 31 testovaných Po 17 testovaných Fyzické funkce 61,5 73,5 +20 Fyzické omezení rolí 39,5 64,7 +64 Emoční omezení rolí 60,2 +8 Fyzické a emoční omezení soc. funkcí 70,6 77,9 +11 Bolest 51,6 81,1 +57 Mentální zdraví 78,1 +21 Vitalita 46,5 72,1 +55 Všeobecné vnímání vlastního zdraví 51,1 67,4 +32 Zdroj: Vliv lázeňské léčby na kvalitu života a spotřebu léků u pacientů do 35 let s onemocněním pohyb. aparátu, Marta Moravcová

Vliv lázeňství na ekonomiku státu Relevantní studie č. 3 V roce 2010 vznikla studie švýcarské společnosti Prognos s názvem „Lékařská rehabilitace pracujících - zajištění produktivity a růstu“, která se snažila zmapovat dopady rehabilitace na německou ekonomiku. Tato studie jako vůbec první dokázala přesněji kvantifikovat přínos rehabilitace. Výsledky byly zjištěny na základě pěti vybraných indikačních faktorů, které v roce 2005 tvořily 45% všech rehabilitačních opatření (celkem asi 365 000 rehabilitujících). Skrze tuto péči je následně možné dosáhnout následujících úspor a efektů Snížení výdajů na důchody Snížení výdajů na podporu v nezaměstnanosti Snížení plateb na nemocenské dávky Zajištění dalších pracovních míst Udržení know-how a zkušených pracovníků ve firmách Výdaje na rehabilitační péči činí v Německu ročně 1,1 miliardy eur. Celkový dopad plynoucí z těchto rehabilitací má hodnotu 0,3 % HDP, což znamená 5,8 miliardy eur. Závěr: Každé 1 euro investované do rehabilitační péče v Německu vygeneruje více než 5 euro. Vzhledem k současným demografickým trendům a prodlužující se době, kterou lidé za život odpracují a také vzhledem k nárůstu počtu chronických onemocnění je navíc možné očekávat, že čistý ekonomický výnos plynoucí z lékařské rehabilitace by se do roku 2025 mohl zvýšit až na více než 23 miliard, což je téměř čtyřnásobek současné částky. Zdroj: Lékařská rehabilitace pracujících – zajištění produktivity a růstu, Prognos

Přínosy lázeňství v ČR

Přínosy lázeňství v ČR Zdroj: KPMG

Přínosy lázeňství v ČR Zdroj: KPMG

Přínosy lázeňství v ČR Zdroj: KPMG

Přínosy lázeňství v ČR Zdroj: KPMG

Přínosy lázeňství v ČR Zdroj: KPMG

Přínosy lázeňství v ČR Zdroj: KPMG

Přínosy lázeňství v ČR Zdroj: KPMG

Vliv změn úhrad na lázeňství v ČR

Vliv změn úhrad na lázeňství v ČR Zdroj: KPMG

Vliv změn úhrad na lázeňství v ČR Zdroj: KPMG

Vliv změn úhrad na lázeňství v ČR Zdroj: KPMG

Vliv změn úhrad na lázeňství v ČR Zdroj: KPMG

Vliv změn úhrad na lázeňství v ČR Zdroj: KPMG

Vliv změn úhrad na lázeňství v ČR Zdroj: KPMG

Vliv změn úhrad na lázeňství v ČR Zdroj: KPMG

Děkujeme za pozornost Ondřej Špaček Michaela Žáčková Zeno Veselík

© 2011 KPMG Česká republika, s. r. o © 2011 KPMG Česká republika, s.r.o., a Czech limited liability company and a member firm of the KPMG network of independent member firms affiliated with KPMG International Cooperative (“KPMG International“), a Swiss entity. All rights reserved. Printed in the Czech Republic. The KPMG name, logo and ‘cutting through complexity’ are registered trademarks or trademarks of KPMG International Cooperative (KPMG International).