Biologické, psychologické a sociální dimenze

Prezentace na téma: "Biologické, psychologické a sociální dimenze"— Transkript prezentace:

1 Biologické, psychologické a sociální dimenze
kvality života u handicapovaných osob. Kvalita života u chronických onemocnění. Její rozdíly podmíněné pohlavím. Hana Kalová

2 Změna vzorů myšlení

3 „Jak to vidí pacient“

4 MODELY NEMOCI: ♣ BIO-MEDICINSKÝ ♣ BIO-PSYCHO-SOCIÁLNÍ Nejsou alternativní, jsou komplementární, tj. vzájemně se doplňují!

5 Kvalita života podmíněná zdravím
HRQOL – Health Related Quality of Life

6 HEALTH REALTED QUALITY OF LIFE
1982 Health Insurance Experiment, HIE .Provedla slavná RAND- Corporation USA Výzkum dopadu zdravotního pojištění na zdravotní stav (dotazník,108 otázek) 1992 Medical Outcomes Study, MOS ( USA, Velká Británie ) (dotazník, počet redukován na 20 otázek, později rozšířen na 36 otázek )

7 chronických onemocnění
Kvalita života u chronických onemocnění

8 Gender

9 Muži x ženy

10 Biologické, psychologické a sociální
dimenze kvality života u handicapovaných osob. Kvalita života u chronických onemocnění. Její rozdíly podmíněné pohlavím.

11 HYPOTÉZY Kvalita života je u nositelů chronických
onemocnění a to i ve stadiu remise nižší, nežli je tomu u všeobecné populace 2. Tento jev je výrazněji patrný u žen ve srovnání s muži

12 Probandi a metoda

13 Probandi n = 354 muži n = 163 ženy n = 191 průměrný věk mužů: 55,1 let průměrný věk žen: 57,5 let

14 Probandi – gender n = 354

15 4 nosologické jednotky:
Chronické onemocnění pohybového aparátu Ischemická choroba srdeční Nespecifické střevní záněty stavy po prodělané meningoencephalitis

16 Nositelé chronického onemocnění pohybového aparátu n = 149
Nositelé ICHS s vyjádřeným algickým syndromem n = 99 Nositelé NSZ n = 57 Stavy po proběhlé meningoencephalitis n = 49

17 Probandi dle onemocnění

18 Probandi z hlediska Gender
nositelé chronického onemocnění pohybového aparátu muži n = 41, ženy n = 108 nositelé ICHS muži n = 75, ženy n = 24 nositelé NSZ muži n = 16, ženy = 41 stavy po proběhlé meningoencephalitis muži n = 31, ženy n = 18

19 Probandi dle gender a onemocnění

20 METODA Použití dotazníkového nástroje SF – 36,
v metodice HRQOL 8 domén: - fyzické funkce - fyzické omezení rolí - emoční omezení rolí - fyzické a emoční omezení sociálních funkcí - bolest - duševní / mentální zdraví - vitalita - všeobecné vnímání vlastního zdraví

21 VÝSLEDKY Kvalita života u chronických onemocnění
je ve stadiu remise nižší ve všech 8 hodnocených doménách.

22 Chronická onemocnění pohybového aparátu

23 Ischemická choroba srdeční

24 Nespecifické střevní záněty

25 Stavy po prodělané Meningitis/ meningoencephalitis

26 VÝSLEDKY Ženy jsou postiženy výrazněji než muži.

27 Nositelé chronického onemocnění pohybového aparátu.
Výsledky podskupiny žen vyjádřené jako procenta výsledků mužů u: , , , , , , , ,49 Platí! Pakli u je větší nežli 1,64, je shledaný rozdíl statisticky významný na 5% hladině významnosti.

28 Nositelé ICHS. Výsledky podskupiny žen vyjádřené
Jako procenta výsledků mužů u: 2, , ,07 1, , , , ,63 Platí! Pakli u je větší nežli 1,67, je shledaný rozdíl statisticky významný na 5% hladině významnosti.

29 Nositelé NSZ. Výsledky podskupiny žen vyjádřené jako
procenta výsledků mužů u: , , , , , , , ,34 Platí! Pakli u je větší nežli 1,68, je shledaný rozdíl statisticky významný na 5% hladině významnosti.

30 Stav po prodělané meningoencephalitis.
Výsledky podskupiny žen vyjádřené jako procenta výsledků mužů u: , , ,14 3, , , , ,73 Platí! Pakli u je větší nežli 1,68 je shledaný rozdíl statisticky významný na 5% hladině významnosti.

31 ZÁVĚR Hypotéza č. 1 byla potvrzena. Hypotéza č. 2 byla potvrzena.
Kvalita života je u nositelů chronických onemocnění a to i ve stádiu remise nižší, nežli je tomu u všeobecné populace. Hypotéza č. 1 byla potvrzena. Tento jev je výrazněji patrný u žen ve srovnání s muži. Hypotéza č. 2 byla potvrzena.

32 DOPORUČENÍ PRO PRAXI Nositelé chronických onemocnění a to i ve stádiu remise by se měli stát příjemci zdravotních a sociálních intervencí. Tyto intervence se nesmějí týkat pouze fyzického stavu, ale i psychických a sociálních aspektů nemoci. Ženy, zejména pokud jde o nositelky chronických onemocnění si zasluhují soustředěnou a zvýšenou pozornost. Měly by se přednostně stát příjemci cílených zdravotních a sociálních intervencí.