Plynárenství ČR – všeobecná informace

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
1 Vliv ekonomické krize na spotřebu energie a na energetické trhy Ing. Ladislav Pelcl, VUPEK-ECONOMY, s.r.o. Hornická společnost podkrušnohorské oblasti.
Advertisements

Návrh státního rozpočtu ČR na rok 2010 Ministerstvo financí září 2009.
Jihomoravská plynárenská, a.s.
Souhrnné hodnocení situace v plynárenství z pohledu velkých zákazníků Ing. Vladimír Štěpán ENA s.r.o. Listopad 2012.
XXIV. SEMINÁŘ ENERGETIKŮ
Novela zákona č. 458/2000 Sb. v oblasti plynárenství Ing. Martin Pecina MBA náměstek ministra © 2004 Ministerstvo průmyslu a obchodu.
Nová směrnice o energetické účinnosti
Přichází zlatý věk plynu? Karel Dyba velvyslanec ČR při OECD Prezentace na IEC Ostrava 2011 na základě poznatků MEA (IEA)
Kvalita elektrické energie z pohledu distributora
EU 2020: Obnovitelné zdroje či jádro Petr Binhack
Pohled Ministerstva životního prostředí na zákon o podpoře obnovitelných zdrojů Ing. Miroslav Hájek, Ph.D. Ministerstvo životního prostředí.
Předpokládaný vývoj české elektroenergetiky Pozice ERÚ seminář VSE 28. května 2007 – Praha Josef Fiřt - ERÚ.
Stav přípravy novelizace energetických zákonů a vyhlášek a účinnost užití energie v průmyslu Současný stav energetické legislativy v ČR Seminář AEM
Pravidla trhu s plynem v ČR - účastníci trhu s plynem Říčany, červen 2003 Pavel Dočekal, Transgas, a.s.
XI. jarní konference energetických manažerů Problémy ČR v kontextu evropského trhu s energiemi (Bezpečnost a dostupnost dodávek energií v ČR a EU) Vliv.
Zásobování plynem jako součást energetické bezpečnosti České republiky
Státní energetická koncepce – její sočasnost a budoucnost Ing. Drahomír Šelong oddělení energetické politiky Ministerstvo průmyslu a obchodu Listopad 2007.
Analýza vlivu cen elektřiny na ekonomiku průmyslových podniků Prezentace EGÚ Brno, a. s. Sekce provozu a rozvoje elektrizační soustavy Květen 2007.
Potravinová bezpečnost a soběstačnost Co změní novela zákona o potravinách? Žofínské fórum Marian Jurečka ministr zemědělství 16. října 2014.
Spotřební a energetické daně
Plynová krize - fakta RWE Konzern.
Teplárenství a liberalizovaný trh s energiemi. České teplárenství Vývoj, současnost, perspektiva.
Návrh způsobu financování opatření Národní strategie BESIP (k diskusi)
Seminář KOMTERM, 21. duben 2010 Dipl. - Ing. Roman Baláž, MBA Generální ředitel SPP CZ, a.s. 1 Bezpečnost dodávek – nevyhnutná podmínka zákazníka.
1 Přechodná období ČR po vstupu do EU VŠFS – kombinované studium Veřejná správa
Sustainable Construction and RES in the Czech Republic Irena Plocková Ministry of Industry and Trade CR, Na Františku 32, Praha, CR.
Významné změny v novele EZ AEM , Poděbrady Pavel Dočekal.
Česká energetika na rozcestí Návrh nové Státní energetické koncepce České republiky s výhledem do roku 2050 Ing. Tomáš Hüner náměstek ministra Ministerstvo.
XXII. Seminář energetiků
Obchod se zemním plynem Výzvy a rizika Vratislav Ludvík.
Vývoj kvality ovzduší v České republice
Pavel Štorkán předseda burzovní komory Českomoravské komoditní burzy Kladno Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů ČR Špindlerův Mlýn 24. října.
XVII. seminář energetiků Regulace v energetice Zelená kniha – JEK EU seminář Energetiky Malenovice, a. s. a Teplárny Otrokovice, a. s. 16. – 18. ledna.
Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.
1 XVI. Seminář energetiků Aktuální problémy v teplárenství ČR Miroslav Krejčů.
1 Krize s plynem, příčiny a důsledky. Bezpečnost dodávek plynu v ČR. Prognóza vývoje cen energií v roce Vladimír Štěpán ENA s.r.o. Leden 2009
Současný stav ve využívání biomasy v Jihočeském kraji a v České republice Ing. Aleš B u f k a III. Krajské fórum na podporu Akčního plánu EU Biomasa ECČB.
Možnosti rozvoje alternativních paliv v dopravě v České republice Praha
Zákon o podpoře výroby energie z obnovitelných zdrojů energie z pohledu MŽP Doc. Ing. Miroslav Hájek, Ph.D. Ministerstvo životního prostředí Vršovická.
Plynárenství v evropském kontextu Situace na trhu s plynem ČR Možnosti odběratelů při výběru dodavatele Ing. Vladimír Štěpán, ENA s.r.o. 8. březen 2007.
Hodnocení a současné podoby modelu trhu s plynem – vývoj a výsledek, dopad na velké zákazníky Jitka Kafková MVV Energie CZ s.r.o. Agora Flora, Chrudimská.
EURO Gas Business Breakfast Plynárenství před a po otevření trhu z pohledu distributora plynu Ing. Josef Kastl President, Česká plynárenská unie Praha,
Použití CNG v dopravě Svaz dopravy 5. března 2009 Ing. Jan Zaplatílek.
Ruská federace x WTO a OECD
Porovnání výroby a prodejů vozidel ve světě
Státní energetická koncepce a postavení plynárenství v ČR Ing. Tomáš Hüner náměstek ministra © 2006 Ministerstvo průmyslu a obchodu České Republiky Praha,
Zásobování plynem jako součást energetické bezpečnosti ČR 27. listopadu 2014, Žofínské Fórum.
ministr průmyslu a obchodu
České plynárenství na prahu roku Ing. Jan Zaplatílek 27. ledna 2010 XX. SEMINÁŘ ENERGETIKŮ.
1 Přehled situace, dopad změn pro rok 2009 na odběratele, cenové srovnání dostupných evropských zemí Zdeněk K Á N S K Ý ENA s.r.o. listopad 2008
1 Cenová úroveň roku 2005, vývoj cen pro OZ Asociace Energetických Manažerů Partyzánská 7, Praha 7 Sdružení velkých spotřebitelů energie.
Změna Státní energetické koncepce a priority České republiky k zajištění bezpečnosti zásobování elektřinou Ing. Tomáš H ü n e r náměstek ministra © 2008.
1 Brno, Ing. Petr Fajmon Dopady liberalizace a legislativních změn na JMP,a.s.
XXI. Seminář energetiků Regulace v energetice. Podpora OZE a její vliv na cenu elektřiny. Cenová rozhodnutí na r Seminář Teplárny Otrokovice, a.
Energetická legislativa Příprava zákona o výkupu energie z obnovitelných zdrojů a kogenerace Poděbrady 19. března 2003 Ing. Miroslav DOSTÁL Česká energetická.
Novela zákona č. 458/2000 Sb. v oblasti plynárenství Ing. Jan Zaplatílek © 2004 Ministerstvo průmyslu a obchodu.
Příprava změn zákona č. 458/2000 Sb. v oblasti plynárenství Ing. Jan Zaplatílek Odbor plynárenství a kapalných paliv Ministerstvo průmyslu a obchodu.
10.listopadu 2003ČEA, Ing.Josef Bubeník Zákon o podpoře výroby elektřiny a tepelné energie z obnovitelných zdrojů energie.
Novela energetického zákona – část plynárenství Ing. Jan Zaplatílek © 2008 Ministerstvo průmyslu a obchodu.
Bezpečnost dodávek zemního plynu Petr Binhack
Česká energetika ve sjednocené Evropě Vliv směrnic EU na energetickou legislativu ČR Konference AEM 10. a 11. září 2003 P r a h a Josef Fiřt Ministerstvo.
Asociace energetických manažerů Brno, 20. září 2004 Energetický zákon ELEKTROENERGETIKA A TEPLÁRENSTVÍ Ladislav Havel © 2004 Ministerstvo průmyslu a obchodu.
České plynárenství po vstupu do EU a před otevřením trhu Ing. Jan ZAPLATÍLEK © 2004 Ministerstvo průmyslu a obchodu.
Novela Energetického zákona změny a zkušenosti v oblasti elektroenergetiky a teplárenství Brno Ing. Josef Snítilý © 2005 Ministerstvo průmyslu.
PROČ SE NÁS NEDOTKLA KRIZE DODÁVEK PLYNU PŘES UKRAJINU
Vliv legislativních a koncepčních změn na pozici zemního plynu v PEZ ČR Ing. Josef Kastl generální sekretář, Česká plynárenská unie Praha - Žofín, 22.
Ing. Jan Mládek, CSc. ministr průmyslu a obchodu 1 Zásobování plynem jako součást energetické bezpečnosti ČR 1 Zásobování plynem jako součást energetické.
Praha – Žofín, 29. Září 2009 Vliv evropské legislativy na energetiku v ČR Tomáš HÜNER náměstek ministra průmyslu a obchodu Praha 29. září 2009.
Žofínské fórum Co ohrožuje energetickou bezpečnost ČR? Priorita – bezpečnost dodávek 18. února 2016.
Transkript prezentace:

Plynárenství ČR – všeobecná informace Jan Zaplatílek Jelenovská 25.1. 2012

Celková roční spotřeba plynu Spotřeba v mil. м3 Spotřeba v GWh Meziroční změna v м3 Meziroční změna v % 2002 9 542 100 193 -231 - 2.4 2003 9 739 102 600 +197 +2.1 2004 9 691 102 236 -48 -0.5 2005 9 562 100 829 -129 -1.3 2006 9 269 97 806 -191 -3.1 2007 8 646 91 214 -521 -6,7 2008 8 685 91 673 +39 +0,4 2009 8 164 86 247 - 521 - 6 2010 8 980 95 084 +816 +10 2011 8 075 85 536 - 905 -10 2

Vývoj celkové spotřeby plynu – varianta: 2011_základní (GWh)

Vývoj celkové spotřeby plynu – varianta: 2011_základní (%) rok 2010 = 100 %

Predikce spotřeby plynu v ČR mezi roky 2010 a 2060 je očekáván nárůst celkové spotřeby plynu pro variantu rozvoje ES a KVET 2011_základní o přibližně: nízký scénář 27 % referenční scénář 40 % vysoký scénář 53 % nárůst bude dominantně tvořen nárůstem spotřeby plynu ve výrobní sféře a zejména pak v sektoru výroby elektřiny z plynu. 5

Predikce spotřeby plynu sféry domácností Spotřeba sektoru domácností mezi roky 2010 a 2060 je očekáván pokles spotřeby plynu v sektoru domácností o přibližně 8,7 %, dle predikce bude pokles dominantně způsoben intenzivní aplikací zateplení. 6

Predikce spotřeby plynu sféry domácností Počet odběrných míst mezi roky 2010 a 2060 je očekáván nárůst podílu odběrných míst na počtu domácností o 6,7 %, počet domácností naroste o 16 %, celkový počet odběrných míst v sektoru domácností ve stejném období naroste o 24 %, Měrná spotřeba domácností mezi roky 2010 a 2060 je očekáván pokles měrné spotřeby, tj. spotřeby na jednu domácnost, o přibližně 27 %, tento pokles je dominantně způsoben aplikací zateplení v nadcházejícím období a odpovídá poklesu měrné spotřeby zejména při vytápění. 7

Predikce spotřeby plynu výrobní sféry Hlavní předpoklady a rozdíly oproti minulé predikci mezi roky 2010 a 2060 je očekáván nárůst spotřeby plynu ve výrobní sféře o přibližně 63 %, předložené predikce počítají s výrazně diferencovaným vývojem plynoenergetické náročnosti tvorby přidané hodnoty v závislosti na sektoru výrobní sféry, pokles náročnosti bude pro plyn mírně výraznější než pro elektřinu – mezi roky 2009 a 2060 na 52 % úrovně roku 2009 (EEN dle platné predikce na 45 %), převážná většina růstu spotřeby plynu bude souviset s rozvojem použití plynu jako paliva pro výrobu elektřiny a tepla, všechny grafy zobrazují situaci, která by nastala, pokud by byl realizován rozvoj výrobní základny a závodních elektráren a tepláren dle varianty 2011_základní z bilancí elektřiny. 8

Podíly na dovozu zemního plynu v roce 2010

Podíly na dovozu zemního plynu v listopadu 2011

Podíly na prodeji zemního plynu v roce 2010

Podíly na prodeji zemního plynu v listopadu 2011

Změny dodavatele plynu 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 CELKEM VO 2 104 129 152 213 536 1 138 SO 24 9 90 267 674 1142 2 206 MO 428 62 366 4506 6842 26 991 39 195 DOM 6 524 11 28 402 76 695 333 272 444 904 454 6 699 596 33 327 84 424 361 941 487 443

Situace na tuzemském trhu s plynem + - Meziroční nárůst počtu dovozců i aktivních obchodníků Značný počet změn dodavatele u konečných zákazníků Pokles podílu skupiny RWE jak v oblasti dovozu, tak i prodeje konečným zákazníkům Bezproblémové splnění bezpečnostního standardu N – 1 pro plynárenskou infrastrukturu Problémy se zajištěním a prokázáním bezpečnostního standardu části obchodníků → snaha MPO jasně bezpečnostní standard pro obchodníky definovat a jednoznačně jeho zajištění prokazovat s cílem maximalizace ochrany chráněných zákazníků

Plynárenská infrastruktura – bezpečnostní standard Bezpečnostní standard pro plynárenskou infrastrukturu definuje Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 994/2010 ze dne 20. října 2010, o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a o zrušení směrnice Rady 2004/67/ES Je posuzován dle výpočtu vzorce N – 1 Oblastí výpočtu pro niž se vypočítá vzorec N-1 bylo stanoveno území státu. Jako den s nejvyšší spotřebou byl identifikován 23. 1. 2006, jehož hodnota byla 67,639 mil. m3/den (15 °C). Jako infrastruktura s nejvyšší kapacitou pro dodávky plynu byl určen vstupní bod Lanžhot.

Výsledky výpočtu vzorce N – 1

Bezpečnostní standard pro dodávky plynu Stanovuje jej Nařízení 994/2010, povinnost zajišťovat ukládá Energetický zákon Jeho cílem je zajištění dodávek plynu chráněným zákazníkům členského státu v následujících případech: a) při mimořádných teplotních hodnotách v průběhu sedmidenního období poptávkových špiček, ke kterým dochází statisticky jednou za 20 let b) v období výjimečně vysoké poptávky po plynu v délce nejméně 30 dní, ke kterým dochází statisticky jednou za 20 let c) v období v délce nejméně 30 dní v případě narušení jediné největší plynárenské infrastruktury za průměrných zimních podmínek

Možnosti zajištění bezpečnostního standardu diverzifikace zdrojů plynu diverzifikace tras uskladnění plynu v zásobníku plynu dlouhodobé smlouvy na dodávku plynu zvýšení objemu těžby plynu a využívání alternativních paliv v kombinaci se smlouvami, u kterých lze přerušit dodávku plynu

Diverzifikace zdrojů plynu Původní schéma 75% dodávek plynu z Ruské federace a 25% z Norska se po liberalizaci trhu výrazně změnilo. Stále více jsou využívány krátkodobé kontrakty na spotovém trhu EU, které v roce 2010 činily 23,5%, dodávky ruského plynu 64,1% a norského plynu 12,4%, zbytek tj. 1,5% činí domácí těžba. K diverzifikaci přepravních cest významně přispějí i plynovody Nord Stream a OPAL, na něž navazuje v České republice budovaný plynovod Gazela, který bude přepravovat cca 30 mld.m3 plynu ročně a bude propojen s českou přepravní soustavou.

Uskladnění plynu v zásobníku plynu Uskladnění plynu v podzemním zásobníku plynu je druhým nejdůležitějším opatřením na zajištění bezpečnostního standardu dodávky, neboť kapacita všech podzemních zásobníků plynu v České republice dosahuje cca 3,457 mld.m3, což činí cca 40% celkové roční spotřeby.

Dlouhodobé smlouvy na dodávku plynu Obchodníci s plynem v České republice mají uzavřeny dlouhodobé kontrakty na dodávky zemního plynu s ruskými producenty do roku 2035 a s norskými producenty do roku 2017.

Zvýšení objemu těžby plynu Zvýšení objemu těžby plynu není pro Českou republiku účinným nástrojem pro zajištění bezpečnostního standardu dodávky, neboť domácí těžba se podílí pouze na 1,5% spotřeby.

Využívání alternativních paliv v kombinaci se smlouvami, u kterých lze přerušit dodávku plynu Vzhledem k dosavadní spolehlivosti v zásobování zemním plynem není tento způsob v České republice široce využíván

Požadavek na zajištění části standardu v zásobnících plynu Nejspolehlivější způsob zajištění bezpečnostního standardu dodávky je prostřednictvím zásobníků plynu. Proto je navrhováno, aby v období od 30. září do 1. dubna byl bezpečnostní standard dodávky minimálně z 20 % zajišťován uskladněním plynu v  zásobnících plynu na území Evropské unie.

Prokazování zajištění bezpečnostního standardu u plynu uloženého v zásobnících plynu na území České republiky, potvrzením o uskladněném množství plynu od provozovatele zásobníku plynu a současně dokladem prokazujícím zajištění pevné přepravní kapacity na vstupním bodě virtuálního zásobníku plynu; u plynu uloženého v zásobnících plynu mimo území České republiky buď kopií smlouvy o uskladnění plynu, nebo potvrzením o uskladněném množství plynu od provozovatele zásobníku plynu a současně dokladem prokazujícím zajištění pevné přepravní kapacity do České republiky; u diverzifikovaných zdrojů plynu buď kopií nákupního kontraktu na příslušný objem plynu, nebo potvrzením od zahraničního dodavatele na tento objem plynu a současně dokladem prokazujícím zajištění pevné přepravní kapacity z bodu dodávky do České republiky; u zvýšení objemu výroby plynu buď kopií smlouvy, nebo potvrzením od příslušného výrobce plynu; dohodou o swapové operaci v návaznosti na výše uvedené; potvrzení dotčeného chráněného zákazníka, že má možnost využití alternativních paliv, a kopií smlouvy o dodávce plynu, podle které lze dodávku plynu přerušit. potvrzení o zajištění bezpečnostního standardu dodávek jiným účastníkem trhu s plynem

Chránění zákazníci skupina C1, jimiž jsou zákazníci s převažujícím otopovým odběrem s předpokládaným ročním odběrem v příslušném roce nad 4 200 MWh, kteří nespadají do skupiny A nebo D; tato odběrná místa náležejí do této skupiny, pokud součet spotřeb za poslední čtvrtletí předchozího roku a první čtvrtletí daného roku činí 70 % a více z celkové spotřeby za období od 1. dubna předchozího roku do 31. března daného roku a pokud zákazníci zařazení do této skupiny poskytují více jak 20% vyrobené tepelné energie z celkového vyrobeného množství domácnostem, zdravotnickým zařízením a zařízením sociálních služeb; skupina D, jimiž jsou zákazníci s předpokládaným ročním odběrem v daném roce nad 630 MWh, kteří zajišťují výrobu potravin denní spotřeby pro obyvatelstvo, zejména zpracování potravin podléhajících zkáze, provozy živočišné výroby s nebezpečím úhynu zvířat, výrobu pohonných hmot, spalovny komunálního odpadu, pohon vozidel městské hromadné dopravy, zdravotnická zařízení, zařízení sociálních služeb, základní složky Integrovaného záchranného systému, asanační zařízení, krematoria, jakož i Česká národní banka; skupina F, jimiž jsou zákazníci s předpokládaným ročním odběrem v daném roce do 630 MWh a domácnosti

Bezpečnost - shrnutí Česká republika má zajištěn bezpečnostní standard infrastruktury na velmi vysoké úrovni U bezpečnostního standardu pro dodávky plynu je nutné jej přesně definovat a detailně prokazovat Přijetím uvedených návrhů a jejich realizací v praxi dojde k zajištění rovných podmínek všech obchodníků s plynem s reálnému zvýšení bezpečnosti dodávek plynu všem chráněným zákazníkům

Otevření plynovodu STORK

Otevření HPS Brandov (I.etapa plynovodu GAZELA)

Otevření plynovodu NORD STREAM

Děkuji Vám za pozornost.