Reforma v základním uměleckém vzdělávání

Jaké jsou přednosti a nedostatky ZUV? (SWOT analýza) komplexnost a systematičnost vzdělávání postavení ZUV v rámci vzdělávací soustavy (systém uměleckého vzdělávání) dostupnost uměleckého vzdělávání odborné zajištění výuky celoživotní vzdělávání týmová spolupráce žáků individuální přístup k žákovi generace přicházejících do ZUŠ kultivace rodičů kulturní život v regionu tradice uměleckého vzdělávání

Nedostatky nereálné a nesplnitelné učební plány (HO,LDO) svázané učební plány, které neumožňují časově rozvrhnout souborovou a komorní hru nevariabilita možnosti výuky hudební nauky příliš teoretické a abstraktní pojetí hudební nauky neuspokojivé procento absolventů, kteří se po ukončení studia věnují umělecké činnosti (v jakékoli formě) neexistence učebních dokumentů pro některé předměty neexistence 7letého učebního plánu pro dechové nástroje zkreslené hodnocení významu a smyslu uměleckých soutěží nevhodné využívání manipulativního přístupu v osobním vztahu učitele a žáka nedostatečná počítačová gramotnost učitelů nedostatečná flexibilita ve vnímání nových uměleckých disciplin nedostačující legislativní a obsahové znalosti o vzdělávání na ZUŠ nedůsledné vedení třídní a školní dokumentace

Co reforma přinese a změní? Přestanou platit dosavadní učební plány a osnovy Bude umožněna maximální liberalizace vzdělávacího procesu (posílení role učitele) Školy se budou nejrůzněji profilovat a specializovat Žákům bude umožněno věnovat se novým uměleckým směrům (multimediální tvorba, atd.) Základem vzdělávání v ZUŠ se stane směřování žáků ke klíčovým kompetencím změna v ZUŠ

Co jsou to Klíčové kompetence ? Klíčové kompetence představují přenosný a multifunkční soubor vědomostí, dovedností a postojů, které potřebuje každý jedinec pro své osobní naplnění a rozvoj, pro zapojení se do společnosti a úspěšnou zaměstnatelnost

Klíčové kompetence v základním vzdělávání (ZŠ) Kompetence k učení (na konci základního vzdělávání žák samostatně pozoruje a experimentuje, získané výsledky porovnává, kriticky posuzuje a vyvozuje z nich závěry...) Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence pracovní

Klíčové kompetence v základním uměleckém vzdělávání (ZUŠ) Představují souhrn vědomostí, dovedností a postojů důležitých pro rozvoj žáka po stránce umělecké a pro jeho budoucí uplatnění v praktickém i profesním životě. Podstatou základního uměleckého vzdělávání je vybavit žáky souborem klíčových kompetencí na takové úrovni, která je pro ně vzhledem k jejich osobnímu maximu v dané etapě dosažitelná. Smyslem není definitivní dosažení klíčových kompetencí, ale neustálé směřování k nim.

„Matice zdravého rozumu při tvorbě RVP ZUV“ Kompetence k umělecké komunikaci Kompetence osobnostně sociální Kompetence kulturní ŘEMESLO VZTAHY MYŠLENÍ

Kompetence k umělecké komunikaci disponuje vědomostmi a dovednostmi, které mu umožňují samostatně volit a užívat prostředky pro umělecké vyjádření, proniká do struktury a obsahu uměleckého díla a je schopen rozeznat jeho kvalitu.

Kompetence osobnostně sociální prostřednictvím soustavné umělecké činnosti disponuje pracovními návyky, které spoluutvářejí jeho morálně volní vlastnosti a hodnotovou orientaci, se účelně zapojuje do společných uměleckých aktivit a uvědomuje si svoji odpovědnost za společné dílo.

Kompetence kulturní Žák: je vnímavý k uměleckým a kulturním hodnotám a chápe je jako důležitou součást lidské existence, aktivně přispívá k vytváření i uchování uměleckých hodnot a k jejich předávání dalším generacím.

Definice uměleckého oboru ZUŠ Definice umění jako „specifická forma komunikace“ (Komunikace, která není možná jinými, než uměleckými prostředky) Produkce (tvorba) Interpretace (vyjádření) Recepce a reflexe (vnímání a hodnocení) + Jak učit? PEDAGOGIKA Jaký má být žák? Klíčové kompetence

svědomitost,důslednost přijímání kultury Žák disponuje vědomostmi a dovednostmi, které mu umožňují samostatně volit a užívat prostředky pro umělecké vyjádření. Žák proniká do struktury a obsahu uměleckého díla a je schopen rozeznat jeho kvalitu. interpretace recepce a reflexe ŘEMESLO MYŠLENÍ Žák prostřednictvím soustavné umělecké činnosti disponuje pracovními návyky, které spoluutvářejí jeho morálně volní vlastnosti a hodnotovou orientaci. Žák je vnímavý ke kulturním a uměleckým hodnotám a chápe je jako důležitou součást lidské existence. svědomitost,důslednost přijímání kultury rozvíjení a předávání kultury spolupráce Žák aktivně přispívá k uchování uměleckých hodnot a k jejich předávání dalším generacím. Žák se účelně zapojuje do společných uměleckých aktivit a uvědomuje si svoji zodpovědnost za společné dílo. VZTAHY

HUDBA KLÍČOVÉ KOMPETENCE TANEC DIVADLO VO

Tvorba výchovných a vzdělávacích strategií

O čem jsou Klíčové kompetence? představují souhrn vědomostí, dovedností a postojů důležitých pro rozvoj žáka po stránce umělecké a pro jeho budoucí uplatnění v praktickém i profesním životě. Jaký má být žák?

Jak učit? O čem jsou Výchovné a vzdělávací strategie? Společně uplatňované postupy na úrovni školy, uměleckého oboru nebo oddělení pro utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáků. Společně zvolené metody a formy práce, které se rozhodneme společně s ostatními kolegy oddělení nebo oboru při výuce používat. Jak učit?

výchovné a vzdělávací strategie Klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie

Výchovné a vzdělávací strategie Společně uplatňované postupy (metody a formy práce) na úrovni školy nebo uměleckého oboru pro utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáků Kritéria pro tvorbu výchovných a vzdělávacích strategií: musejí být zjistitelné a ověřitelné (konkrétní) musejí být pozorovatelné a hodnotitelné (kontrolovatelné) musejí být reálně aplikovatelné (splnitelné) musejí být společně sdílené (odsouhlasené)

Cesta k výchovným a vzdělávacím strategiím Klíčová kompetence: např. „proniká do struktury a obsahu uměleckého díla a je schopen rozeznat jeho kvalitu“. Co dělá žák, když ……………….? Text: - např. „žák dokáže rozpoznat různé hudební styly a žánry“

Co já, jako učitel udělám proto, aby..… ? Text: - „žák dokáže rozeznat různé hudební styly a žánry“ Co já, jako učitel udělám proto, aby..… ? „ studijní plán v daném roce nastavím tak, aby při výběru repertoáru byly zařazeny různé styly a žánry “ „ ve škole zřídíme a budeme využívat multimediální knihovnu CD a DVD, seřazenou podle stylových období a žánrů“ „ úpravy učiva (osnov) v předmětu, provádím vždy v souladu s aktuálním obsahem učiva v HN“

= VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE „ „ studijní plán v daném roce nastavím tak, aby při výběru repertoáru byly zařazeny různé styly a žánry “ „ ve škole zřídíme a budeme využívat multimediální knihovnu CD a DVD, seřazenou podle stylových období a žánrů“ „ úpravy učiva (osnov) v předmětu, provádím vždy v souladu s aktuálním obsahem učiva v HN“ = VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE na úrovni oboru na úrovni oddělení na úrovni školy VVS ZUŠ KK ? ?

musejí být zjistitelné a ověřitelné (konkrétní) musejí být pozorovatelné a hodnotitelné (kontrolovatelné) musejí být reálně aplikovatelné (splnitelné) musejí být společně sdílené (odsouhlasené)

„Cesta k výchovným a vzdělávacím strategiím“ Klíčová kompetence: např.„žák se zapojuje do společných uměleckých aktivit a uvědomuje si odpovědnost za společné dílo“ Co dělá žák, když …………………? Texty - např. chodí včas na zkoušky… Co já, jako učitel udělám proto, aby ……………… ? Texty - společně s dětmi vypracuji psaná pravidla chování v orchestru a dbám o jejich dodržování = VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE na úrovni oboru na úrovni oddělení na úrovni školy

„10 receptů jak zkazit tvorbu VVS“ Nedostatečná informovanost, uzavřená a špatná komunikace uvnitř školy Není zveřejněn harmonogram prací Nejsou vytvořeny týmy a odpovědné osoby za termíny Předpokládá se, že učitelé vše pochopí po prvním vysvětlení Učitelé studují materiály dlouho, bez porad a konzultací Na tvorbě se podílí pouze uzavřená „skupinka oblíbenců“ Neví se, kde najít informace, kde a u koho se poradit Panuje organizační neschopnost, osobní antipatie, lokální zájmy Chybí informovanost zřizovatele o tvorbě Nedaří se pochopit rozdíl mezi RVP ZUV a ŠVP!

„10 receptů jak úspěšně napsat VVS“ Důkladně nastudovat RVP ZUV a rozumět celkové koncepci Seznámit učitele s KK formou úvodního výkladu Sestavit raději více menších týmů, než jeden velký Vždy v týmu určit odpovědnou osobu za splnění termínu Zajistit učitelům informační zdroje (int.stránky VŮP, RVP ZUV, Metodický portál RVP atd.) Naplánovat a zajistit proškolování učitelů Spolupracovat a předávat si informace s ostatními „piloty“ Neustále pozitivně motivovat učitele (zařadit práci na ŠVP do kritérií odměňování) Věřit v úspěch, veřejně ho deklarovat, neztrácet s lidmi trpělivost (málo kdo pochopil RVP ZUV po první přednášce) Nebát se změn!

„Jsou-li lidé v situaci změny, stane se sedm věcí“ K. Blanchard Bojí se, že budou muset dělat něco, na co nejsou zvyklí Myslí nejprve na to, čeho se musejí vzdát a nikoliv na to, co získají Cítí se osamělí, i když ostatní procházejí stejnou změnou Mají sílu se vyrovnat jen s určitým množstvím změn Mají různou úroveň připravenosti na změny Obávají se nedostatku zdrojů na změnu Jakmile opadne váš tlak, ihned se vracejí k dřívějšímu jednání a chování!

A to nejtěžší máte hotové !

Struktura ŠVP a nová terminologie Klíčové kompetence Výchovné a vzdělávací strategie Cíle ZUV Vzdělávací zaměření Očekávané výstupy Studijní zaměření Vyučovací předměty

RVP ZUV:

„Rámec“ pro vytvoření studijních zaměření, předmětů a učiva Vzdělávací zaměření   Vdělávací zaměření představuje určitý celek v daném uměleckém oboru, který zahrnuje (např. v HO) soubor hudebních nástrojů, pro které jsou v RVP ZUV vypracovány společné očekávané výstupy. Na základě vzdělávacího zaměření (zaznamenaného v RVP ZUV) si škola ve svém ŠVP vytváří studijní zaměření a v něm pak stanovuje příslušné vyučovací předměty „Rámec“ pro vytvoření studijních zaměření, předmětů a učiva

Minima pro tvorbu osnov Očekávané výstupy   Obsahová minima pro dané vzdělávací zaměření nebo obor. Na konci 3. ročníku určují výstupy, které jsou pojaty jako orientační a nemají závazný charakter. Na konci 7. ročníku I. stupně a 4. ročníku II. stupně jsou pojímány jako závazné minimum, které musí žák ovládat. Výstupy na konci 7. ročníku I. stupně a 4. ročníku II. stupně v ŠVP mohou, podle profilace školy, závazná kritéria určená v RVPZUV přesahovat, ale nesmí těmto kritériím nedostačovat. Minima pro tvorbu osnov

Celek pro vytvoření předmětů Studijní zaměření   Studijní zaměření představuje soubor příslušných vyučovacích předmětů, pro který si škola vypracovává učební plán i obsah učiva. Učební plán může počty hodin určené v RVP ZUV přesahovat, ale nesmí tyto hodiny podkročit. Obsah učiva musí odpovídat očekávaným výstupům z RVP ZUV. Celek pro vytvoření předmětů

Vyučovací předměty   ??????????????????????

Učební plán HO 1 9 1.roč. 2.roč. 3.roč. 4.roč. 5.roč 6.roč 7.roč Disponibilní hodiny Individuální interpretace a tvorba 1 9 Skupinová interpretace Recepce reflexe

Učební plán pro …………. Hra na nástroj Teorie v hudbě 1.roč. 2.roč. Dechový soubor… Teorie v hudbě Všechny oblasti musí být využity! Musí být vyčerpána disponibilní hodinová dotace(9)! Může být použito i více hodin, podle možností školy! Počet hodin musí umožňovat splnění očekávaných výstupů!

Struktura ŠVP

1. Identifikační údaje název ŠVP (popř. motivační název): předkladatel: název školy adresa školy IČO jméno a příjmení ředitele kontakty zřizovatel: název adresa

2. Popis školy počet oborů, velikost historie, současnost charakteristika pedagogického sboru dlouhodobé projekty, regionální a mezinárodní spolupráce vybavení školy a její podmínky

3. Zaměření školy a její vize

4. Výchovné a vzdělávací strategie (společně uplatňované postupy na úrovni školy nebo uměleckého oboru pro utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáků)

5. Vzdělávací obsah uměleckých oborů Název oboru (identický s názvem v RVP ZUV) Studijní zaměření v daném oboru (název studijního zaměření případně charakteristika studijního zaměření – informace o tom, na základě jakých vzdělávacích obsahů toto zaměření vzniklo, z jakých vyučovacích předmětů se skládá apod.) Učební plán Tabulace učebního plánu (příp. poznámky k učebnímu plánu) –  uvedení názvů příslušných vyučovacích předmětů v daném studijním zaměření a hodinových dotací určených těmto předmětům

Učební osnovy vyučovacího/ích předmětu/ů Název vyučovacího předmětu popřípadě jeho charakteristika (na základě jakých vzdělávacích oblastí, respektive vzdělávacích obsahů příp. modulů popsaných v RVP ZUV vyučovací předmět vznikl) Vzdělávací obsah daného vyučovacího předmětu (rozpracované očekávané výstupy do jednotlivých ročníků, popřípadě delších časových celků s případným uvedením učiva, studijní literatury apod.)

6. Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

7. Vzdělávaní žáků mimořádně talentovaných

8. Hodnocení žáků zásady a způsob hodnocení žáků 

9. Platnost dokumentu datum podpis ředitele razítko školy

Podle RVP ZUV se nejprve píše ŠVP Podle RVP ZUV se neučí! Podle RVP ZUV se nejprve píše ŠVP a teprve podle ŠVP se ve škole vyučuje!

V čem je to dobré pro děti? Proč to děláme? V čem je to dobré pro děti?

Děkuji za pozornost! Jiří Stárek starek@vuppraha.cz