RNDr. Jana Kouřilová, PhD. Ing. Nikola Krejčová Konkurenceschopnost regionů v EU : Případové studie nejlepších a nejhorších regionů RNDr. Jana Kouřilová, PhD. Ing. Nikola Krejčová

Úvod Indikátory konkurenceschopnosti za NUTS II Index konkurenceschopnosti Žebříček všech regionů členských zemí EU podle indexu konkurenceschopnosti 30 regionů na začátku pořadí 30 regionů na konci pořadí Faktory konkurenceschopnosti

„nejlepší“ regiony 1 Inner London 62,07% 11 Noord-Holland 53,62% 21 Övre Norrland 50,25% 2 Luxembourg 61,64% 12 Västsverige 52,03% 22 Provincia Autonoma Trento 50,10% 3 Stockholm 59,72% 13 Sydsverige 51,75% 23 Oberbayern 49,90% 4 Utrecht 57,88% 14 Småland med öarna 51,53% 24 Emilia-Romagna 49,77% 5 North Eastern Scotland 57,50% 15 Berkshire, Buckinghamshire and Oxfordshire 51,48% 25 Mellersta Norrland 49,53% 6 Salzburg 56,96% 16 Noord-Brabant 51,43% 26 Midtjylland 49,14% 7 Tirol 56,51% 17 Oberösterreich 50,85% 27 Gloucestershire, Wiltshire and Bristol/Bath area 49,10% 8 Zeeland 54,84% 18 Gelderland 50,49% 28 Surrey, East and West Sussex 49,07% 9 Provincia Autonoma Bolzano/Bozen 54,83% 19 Hovedstaden 50,47% 29 Östra Mellansverige 48,99% 10 Åland 53,90% 20 Praha 50,45% 30 North Yorkshire 48,97%

„nejhorší“ regiony 238 Slaskie 23,96% 248 Sud-Vest Oltenia 22,24% 258 Kujawsko-Pomorskie 20,61% 239 Wielkopolskie 23,72% 249 Dolnoslaskie 22,20% 259 Yugoiztochen 20,47% 240 Stredné Slovensko 23,62% 250 Észak-Magyarország 21,95% 260 Warminsko-Mazurskie 241 Moravskoslezsko 23,23% 251 Podlaskie 21,94% 261 Podkarpackie 20,36% 242 Lódzkie 22,96% 252 Lubuskie 21,52% 262 Swietokrzyskie 20,15% 243 Malopolskie 22,86% 253 Zachodniopomorskie 21,21% 263 Yuzhen tsentralen 20,07% 244 Nord-Est 22,75% 254 Sud-Est 21,18% 264 Lubelskie 19,98% 245 Severozápad 22,70% 255 Opolskie 21,06% 265 Severoiztochen 18,63% 246 Észak-Alföld 22,64% 256 Sud - Muntenia 20,95% 266 Severen tsentralen 18,24% 247 Východné Slovensko 22,32% 257 Centru 20,81% 267 Severozapaden 17,35%

Faktory RK Univerzální: obecně platné, jejich význam vyplynul jak ze studia úspěšných, tak i v konkurenceschopnosti zaostávajících regionů Význam regionálního a rozhodovacího centra v ekonomice Dopravní napojení regionu (resp. centra regionu) Úroveň vědy, výzkumu, vývoje a inovací v regionu (klastry, trojitá šroubovice, znalostní ekonomika) Adaptabilní a kvalifikovaná pracovní síla Institucionální prostředí pro rozvoj podnikání a diverzifikace ekonomické struktury

Faktory RK Specifické: jen v některých regionech, odrážejí jejich specifické podmínky, ale z hlediska konkurenceschopnosti mohou sehrávat velmi významnou roli Potenciál pro rozvoj cestovního ruchu Surovinové zdroje Technická infrastruktura a specifické podmínky kvality životního prostředí

„nejlepší“ regiony – příklad Inner London ( UK) 1. místo 62,07% Emilia Romagna (Itálie) 24. místo 49,77%

Inner London- East; Inner London West Počet obyvatel: 3 003 000 Hustota zalidnění: 9 404 obyv./km2 Rozloha: 319,3 km2 Centrum NUTS II: jedná se o metropolitní region

Inner London Nejlepší region Velké Británie i EU 343% HDP/obyv. k průměru EU-27 (2008) Disponibilní příjem obyvatel: jeden z nejvyšších v EU Rostoucí ekonomika i v období 2004-2008 Vysoký počet a obrat podnikatelských subjektů v regionu Ekonomická struktura regionu: zejména podnikatelské služby (bankovnictví, finanční služby, pojišťovnictví), odhaduje se další růst Naopak pokles je předpokládán ve veřejné správě a stavebnictví

Inner London- univerzální faktory konkurenceschopnosti Význam regionálního centra: metropolitní region Dopravní infrastruktura: „Transport for London“ (TfL): správní orgán zodpovědný za dopravní zajištění regionu. Metro – nejvýznamnější segment - 12 linek Autobusy, automobily Letiště - Heathrow, Stansted, Gatwick, Luton, City, Southend a Biggin Hill. Propojení s Outer London : National Rail Úroveň vědy, výzkumu, vývoje a inovací v regionu: region není centrem R&D Celkové výdaje na vědu a výzkum dosahují spíše podprůměrné úrovně: 1,1 % regionálního HDP Zaměstnanost v R&D: cca 1,97 % Zaměstnanost v HighTech: cca 5% 22 významných univerzit a další univerzitní pracovišťě. Největší v rámci UK: University of London (cca 120 tis. studentů) Adaptabilní a kvalifikovaná pracovní síla: Vysoký podíl mladého kvalifikovaného obyvatelstva Vysoký podíl etnických a národnostních menšin Vysoká míra dojížďky za zaměstnáním, přesto relativně vyšší míra nezaměstnanosti: 9,7% (2010) Institucionální prostředí pro rozvoj podnikání a diverzifikace ekonomické struktury nejvíce atraktivní pro firmy z hlediska právního prostředí

Inner London – specifické faktory konkurenceschopnosti Potenciál pro rozvoj cestovního ruchu Nejnavštěvovanější region ve Velké Británii (údaje za 2009 a 2010) Celá řada památek, muzeí, galerií, tradic Nákupní turistika, obchodní cesty, kongresová turistika 2012 – Olympijské hry Surovinové zdroje – není klíčový faktor Technická infrastruktura – velmi dobrá úroveň, neustálý rozvoj telekomunikací Životní prostředí – problematické, intenzivní automobilová doprava, odchod rodin s dětmi do vzdálenějších regionů; programy na zlepšení

Emilia-Romagna Podle IRK 24. v EU, 3. nejlepší v Itálii (za PA Bolzano, PA Trento) 127,3 % HDP/obyv. k průměru EU-27 (2008) V rámci Itálie region s vysokou úrovní příjmů a bohatství, s kvalitou života a služeb, která je v průměru vyšší než jinde v Itálii. Počet obyvatel: 4,4 mil. osob(k 1.1.2011), z toho 11,3 % cizinců Ekonomika: velké množství středních a také středních/velkých firem s významným potenciálem pro inovace- konkurenceschopné na evropské úrovni - strojírenství, keramika a potravinářství. Význam zemědělství - region s nejvyšším podílem půdy využívané pro zemědělství v Itálii. Cestovní ruch.

Emilia-Romagna Význam regionálního a rozhodovacího centra v ekonomice: centrum regionu – Bologna Dopravní infrastruktura: Region je důležitou křižovatkou v evropské ose sever-jih, ale i východ-západ. Letiště (zejm. Bologna) Úroveň vědy, výzkumu, vývoje a inovací v regionu: velké množství patentů (2krát víc než je průměr Itálie a 1,5krát průměr EU). absorbuje pouze 5,9 % veřejných výdajů na VaV, ale produkuje 15 % výstupů z hlediska publikací, téměř 20 % národních průmyslových patentů. velmi dobrá pozice ve VaV ve srovnání s jinými italskými regiony, ale pod evropským hodnotami; nízký podíl investic do VaV k HDP, tj. 1,2 % (2006). počet výzkumných pracovníků v oblasti VaV cca 8 000 Národní rada pro výzkum (CNR) v Bologni – výzkumné prostředí s 23 výzkumnými institucemi. Výzkumné ústavy v oblasti energetiky a fyziky, v oblasti zdravotní biomedicíny a zdravotnictví.

Emilia-Romagna Adaptabilní a kvalifikovaná pracovní síla: Míra ekonomické aktivity (2010) - celkem 71,4 (ženy 64,5 %). Míra nezaměstnanosti 5,7 % (2010) Úroveň vzdělání obyvatelstva - v souladu s evropským průměrem (lepší než průměr Itálie). Nižší míra předčasného opuštění školy. Dlouhodobě nízká míra nezaměstnanosti a také dlouhodobé nezaměstnanosti.   V Bologni se nachází nejstarší univerzita v Evropě (r. 1088). Další VŠ jsou v Modeně, Reggio Emilia, Parmě, Ferraře a v Piacenze (pracoviště polytechniky a Katolické univerzity v Miláně). Na univerzitách v regionu studuje více než 160 tis. studentů. Zaměstnanost - silná váha výrobního sektoru, růst zaměstnanosti ve službách, ale také zachování významné části zemědělské produkce. Zdravotní podmínky a bydlení lepší než jinde v Itálii; rozvinutý systém zdravotních a sociálních služeb, prevence a domácí péče.

Emilia-Romagna Institucionální prostředí pro rozvoj podnikání a diverzifikace ekonomické struktury Největší počet podniků v sektoru služeb, pak v zemědělství a stavebnictví. Klastry – převážně malé a střední podniky, ale i středně velké společnosti, a to i ve vlastnictví nadnárodních společností, příp. ve formě družstev - spolupráce místních firem, včetně služeb a vzdělávacích institucí. Hlavní klastry: automobilový průmysl (Ferrari, Ducati, Lamborghini a Maserati), průmyslové stroje, zemědělské stroje, motory, biomedicínská a jemná mechanika, stavba lodí, stavebnictví, zemědělsko-potravinářský komplex, móda. Region vytváří velkou část národního exportu (13 %) a je třetí v Itálii podle absolutní hodnoty vývozu.

Emilia-Romagna Cestovní ruch – významný segment regionální ekonomiky (v r. 2007 kapacita 385.000 lůžek, tj. 91 lůžek/1000 obyv.) – historie, sportovní aktivity, kultura Životní prostředí Chráněná území (13 % území, cca 300 tis. ha). Poměrně vysoké množství emisí CO2 – nárůst vlivem dopravy (počet aut v přepočtu na obyv. nad průměrem Itálie i EU). Nedostatečné využití obnovitelných zdrojů energie (ale pozitivní tendence. Třídění odpadu,ale vysoká produkce komunálního odpadu v přepočtu na obyvatele.

„nejhorší “ regiony – příklad Nort – Est (Rumunsko) 244. místo 22,75 % Severozapaden (Bulharsko) 267.místo (poslední) 17, 35%

„nejhorší“ regiony Společné rysy: Nedostatečná dopravní dostupnost Spíše tradiční odvětví ekonomiky (zemědělství, méně sofistikovaný průmysl, méně rozvinuté služby, včetně cestovního ruchu) Problémy s kvalifikací a odlivem pracovní síly Nízká investiční atraktivnost Technická infrastruktura Stav životního prostředí

Hustota zalidnění: 101 obyv./ km2 Nort—Est Počet obyvatel: 3,7 mil. Hustota zalidnění: 101 obyv./ km2 Rozloha: 36 850 km

Nort-Est Největší a nejméně vyvinutý region Rumunska HDP/obyv. : 29% k průměru EU-27 (2008) 56% obyvatelstva žije na venkově, Všechny krajinné typy: 30% území zabírají hory, 30% tvoří subkarpatský reliéf a 40% roviny 60. léta – uměle vytvořené průmyslové centrum, 90. léta- postupná deindustrializace, restrukturalizace Východní část – tradičně zaostalá Nejnižší investiční atraktivnost ze všech regionů země Nejnižší podíl MSP v přepočtu na 1000 obyv. (13%) Sousedí s Moldavskem a Ukrajinou

Nort-Est – univerzální faktory konkurenceschopnosti Význam regionálního centra: není zcela jasné, které to je (Bacau nebo Iasi?) : zastoupení služeb, VaV i průmyslu – jediné motory ekonomického růstu v regionu Dopravní infrastruktura: 2 z 9 železničních tras: Bukurešť-Suecava a Bukurešť- Iasi Špatná dopravní dostupnost, zastaralost silnic 3 letiště ve špatném stavu Silnice evropského významu: E85, E576, E574 Některé z veřejných silničních komunikací byly modernizovány, ale pouze asi 25%, Úroveň vědy, výzkumu, vývoje a inovací v regionu: dva průmyslové parky (Bacau a Iasi), tři podnikatelské inkubátory zahrnující 118 firem poskytujících 270 nových pracovních míst a 9 průmyslových zón Bacau, Iasi a Suecava – univerzitní centra – nízká míra spolupráce s firmami; Iasi – nejvíce VŠ institucí Adaptabilní a kvalifikovaná pracovní síla: neustálý odliv

Nort-Est – univerzální faktory konkurenceschopnosti Institucionální prostředí pro rozvoj podnikání a diverzifikace ekonomické struktury: Neatraktivní pro investory, špatná vymahatelnost práva, korupce; Výrazné disparity v rámci regionu Bacau, Iasi – koncentrace aktivit Botosani a Vaslui - nejchudší kraje – zemědělství a drobné textilní podniky relativně vysoká míra zaměstnanosti v zemědělství, Botosani (53%) a Vaslui (51%); velmi nízká míra zaměstnanosti v  průmyslu, například Botosani (15%) a Suceava (17%). Ekonomika regionu velmi citlivě reaguje na globální vývoj ekonomiky

Nort-Est - specifické faktory konkurenceschopnosti Potenciál pro rozvoj cestovního ruchu Značný,ale nevyužitý: hory, nížiny, přírodní rezervace, lesy Kraje Suecava, Neamt a Bacau hornaté oblasti a starobylé kláštery 15. a 16. století chráněné UNESCO. Tradiční vesnice Solné doly, termální prameny, lázně (Bacau) SV: Dobré podmínky pro horolezectví, lyžování, rating, jízdu na horském kole nebo jízdu na koni. Nedostatečná propagace regionu Fauna, flóra, rybníky a jezera Značné znečištění ŽP Zdroj: ADR Nord-Vest, http://www.adrnordest.ro/index.php?page=DISCOVER_TOURISM

Nort-Est - specifické faktory konkurenceschopnosti Surovinové zdroje Dřevo, solné doly, minerály Technická infrastruktura a specifické podmínky kvality životního prostředí Velmi špatný stav na většině území, zastaralost, nedostatek čističek, úbytek lesů – to vše působí negativně na ŽP Nevyřešené nakládání s komunálním odpadem, skládky všude Neexistence tříděného sběru odpadu a ekologického povědomí většiny obyvatel

Severozapaden Podle IRK 267. (poslední) region EU HDP/obyv. : 28,2 % průměru EU-27 (2008) 957 947 obyv. (r. 2005). Populační pokles přirozenou měnou, výrazný především při státní hranici se Srbskem (Vidin, Montana) Patří k hospodářsky nejslabším regionům Evropské unie (poslední dle HDP/obyv.)

Severozapaden Význam regionálního centra Centrum není jednoznačně dáno, asi největší město je Pleven (cca 211 tis. obyv.). Dopravní infrastruktura: Region je dopravně napojen na ostatní části Bulharska a na sousední státy železničními a silničními komunikacemi, významnou vodní cestou je řeka Dunaj. železniční trať Vidin – Sofia 7 km dálnic ( r. 2006). S výjimkou Lovechu jsou všechna centra distriktů dostupná po silnicích 1. třídy: Vidin (leží v pohraničním cípu se Srbskem a Rumunskem)-Montana- Vratsa-Sofia, Pleven leží v těsné blízkosti komunikace 1. třídy spojující Ruse a Sofii.

Severozapaden Úroveň vědy, výzkumu, vývoje a inovací v regionu: Malý význam VaV v regionu (v Bulharsku směřuje 80 % výdajů do VaV do hlavního města). Jedna instituce terciárního vzdělávání – Lékařská univerzita v Plevenu (jedna z 5 v Bulharsku, vznikla 1974). Adaptabilní a kvalifikovaná pracovní síla: Region disponuje 12,4 % ekonomicky aktivního obyvatelstva Bulharska. Nižší míra zaměstnanosti než je průměr Bulharska (58,6 %), výrazné rozdíly v regionu (Vidin, 46,6 %, Vratsa 51,3 %, Montana 52,4 %, Pleven 55,1 %, Lovech 59,1 %). Nižší podíl terciárně vzdělaných obyvatel. Problémy ve vzdělávání - především u romského obyvatelstva (časté nedokončení základní školní docházky), negramotnost.

Severozapaden Adaptabilní a kvalifikovaná pracovní síla: Dlouhodobě vysoká nezaměstnanost, v roce 2010 13,1 %, celostátní hodnota dosáhla 9,5 %. Míra nezaměstnanosti (2010) odlišná: Montana 15,4 %, Vidin, 14,7 %, Vratsa 13,5 %, Lovech 12,7 % a nejnižší v Plevenu 11,3 %. Distrikty Vidin, Montana a Vratsa se - vysoká dlouhodobá nezaměstnanost Zdroj: REPUBLIC OF BULGARIA, Ministry of Labour and Social Policy. Operational Programme “Human Resources Development” 2007-2013, CCI: 2007BG051PO001, 2007 Sociální problémy - relativně vyšší zastoupení romské populace (v celém regionu cca 6 %), a to zejména v distriktu Montana (12,5 %). Problémy s nezaměstnaností Rómů, zejm. Montana, ale také Vratsa.

Severozapaden Institucionální prostředí pro rozvoj podnikání a diverzifikace ekonomické struktury: Tradiční odvětví - zemědělství a zpracování zemědělských produktů (nejvyšší podíl orné půdy na obyvatele v Bulharsku). Důležitá průmyslová odvětví - potravinářský průmysl, výroba autobaterií, strojírenství, dřevo a dřevozpracující průmysl, oděvní průmysl, farmaceutický a chemický průmysl. Nejnižší objem PZI/obyv. v Bulharsku, odvětví: výroba cementu (Německo, Švýcarsko), výroba elektrických nástrojů v Lovechu (Německo), strojírenství v Červeném Brjagu (Rakousko), elektrotechnika ve Vidinu (Německo). Region se také vyznačuje nízkým podílem MSP, jsou zde mikro a velké firmy.

Severozapaden Technická infrastruktura a specifické podmínky kvality životního prostředí Technická infrastruktura: 99 % obyvatel napojeno na pitnou vodu, na kanalizaci pouze 51,9 % (nejhorší hodnota v Bulharsku), na ČOV cca 1/5 obyvatelstva. Životní prostředí - znečištění v důsledku zpracování ropy zejm. v distriktu Pleven. Potenciál pro rozvoj cestovního ruchu Přírodní zajímavosti, Dunaj Historické památky  

Zdroj: http://t2. gstatic. com/images

Děkujeme za pozornost