Vánoční symboly a zvyky Občanská výchova 6. ročník

Symboly a zvyky Vánoc Betlém Vánoční stromeček Vánočka Adventní věnec Jmelí Sirky v jablku Krájení jablka Pouštění lodiček Házení střevíčků Půst Lití olova

Betlém Tradici betlémů založil 1223 Svatý František z Assisi, který se svými přáteli zinscenoval v jeskyni, kam přivedl živého osla a vola, živý betlém. V něm pak kněz sloužil první vánoční půlnoční mši. V Praze byl první betlém postaven pravděpodobně 1560 v dominikánském kostele sv. Klimenta.

Betlém Ke konci 18. století jesličky opustily kostely a ujaly se na vesnicích a ve městech mezi prostým lidem. K základním figurkám – Ježíškovi v jeslích, Marii, Josefovi, pastýřům se stády a třem mudrcům si lidé přidávali další postavy ze svého okolí. Byly stavěny z rozmanitých materiálů.

Vánoční stromeček U nás nemá stromeček dlouhou tradici. Poprvé jej postavil roku 1812 ředitel Stavovského divadla Jan Karel Liebich pro své přátele na svém libeňském zámečku. Nový zvyk se prosazoval pomalu. Živé stromečky byly ozdobené sladkým pečivem, perníkem, jablky, hruškami, mandlemi. 1860 se zřejmě poprvé rozsvítily lojové svíčky

Vánočka Má nejrůznější pojmenování – pletenice, štědrovce, štrucla, žemle, ceplík, štědrovečernce, štricla. Dříve vánočku mohl péct pouze cechovní řemeslníci, od 18. st. si ji začali lidé péct doma. První kdo vánočku ochutnal byl hospodář, aby se mu urodilo dostatek obilí. Po krajíčku dávali i dobytku, aby byl zdravý.

Adventní věnec Věnec je víc než ozdoba. Zelené větve znamenají život uprostřed odpočívající přírody. Kruh vyjadřuje společenství a plameny světlo, které osvěcuje každého člověka. Svíce jsou čtyři jako čtyři adventní neděle. Původní barvou je fialová – podle barvy kněžského roucha, dnes podle libosti, nálady a vkusu.

Jmelí Darujete-li někomu o Vánocích jmelí, přinese mu to radost, lásku a ochranu před nemocemi. Jmelí přináší do domu štěstí, odvahu a lásku. Jmelí jako dekorace k nám přišlo z Anglie. Políbení pod jmelím na Štědrý den má zajistit lásku na celý rok.

Házení střevíčků Svobodným dívkám mohou hodně napovědět o jejich budoucnosti. Svobodné dívky házejí střevíček přes hlavu. Obrátí-li se patou ke dveřím, zůstanou doma a na vdávání si budou muset počkat. Obrátí-li se ke dveřím střevíc špičkou, provdá se a odejde z domu se svým milým.

Lití olova Do připravené nádoby s vodou pomalu vlijeme rozžhavené olovo. Vznikne zajímavý odlitek zcela abstraktních tvarů. S pomocí fantazie všech zúčastněných se pak snaží určit, čemu se odlitek nejvíce podobá.

Sirky v jablku Možnost pro svobodné dívky, jak vyřešit dilema s výběrem ženicha. Dívka zapíchne 3 sirky do jablka, každá představuje jednoho ženicha. Poté sirky zapálí, sirka, která hoří nejdéle, zastupuje toho pravého ženicha, za něhož se má provdat.

Půst V mnoha rodinách je zvykem zachovávat až do večeře přísný půst. Těm, kteří půst svědomitě dodrží, se pak podle pověry zjeví zlaté prasátko. Společně se večeří, až když vyjde první hvězda.

Krájení jablka Po večeři se nožem přepůlí jablko ve vodorovném směru. Poté se hádá budoucnost. Pěti či vícecípá hvězda znamená, že se za rok všichni ve zdraví sejdou. Když má tvar kříže, pak někdo z přítomných onemocní, nebo zemře.

Pouštění lodiček V lavoru s vodou se pouští vánoční svíčky připevněné s pomocí horkého vosku do skořápek z vlašských ořechů. Majitele lodičky, která vydrží hořet nejdéle a nepotopí se, čeká dlouhý a šťastný život. Lodička držící se při kraji naznačuje, že majitel celý rok zůstane doma. Lodička směřující ke středu symbolizuje, že se majitel vydá do světa.

Zvyky u štědrovečerní večeře Kapří šupina pod talířem má přinést po celý rok dostatek peněz. Bývá zvykem nachystat k večeři o jeden talíř navíc pro náhodného hosta. Od večeře se nesmí vstát, protože ten, kdo vstane, podle pověry do roka zemře.

Konec prezentace Autorem materiálu je Mgr. Renata Jindráková, ZŠ Dobříš, Komenského nám. 35, okres Příbram Inovace školy – Dobříš, EUpenizeskolam.cz