Řízení lidských zdrojů -3 Přijímání pracovníků

Vznik pracovního poměru na základě a) pracovní smlouvy , dohody b) volbou c) jmenováním

Pracovní smlouva Je uzavírána mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Podrobně upravuje jejich vztah. Zaměstnanec v pracovním poměru se podílí svou prací za mzdu, plat či odměnu za práci, podle pokynů zaměstnavatele na plnění úkolů. Zaměstnavatel je povinen uzavřít pracovní smlouvu písemně. Jde-li však o sjednání pracovního poměru na dobu kratší než jeden měsíc, je povinen tak učinit, jen jestliže o to zaměstnanec požádá.

Pracovní dohoda Dohoda o provedení práce – může zaměstnavatel s fyzickou osobou uzavřít, rozsah práce nesmí být vyšší než 300 hodin/ rok. Uzavírá se písemně. V dohodě musí být vymezen pracovní úkol, sjednaná odměna za jeho provedení a musí se v ní sjednat doba, v níž má být pracovní úkol proveden, zavazujete se práci provedete sám.

Dohoda o provedení práce (DPP) Pro práci, kterou vykonáváte maximálně 300 hodin u jednoho zaměstnavatele za kalendářní rok Musí být uzavřena písemně a musí obsahovat: druh práce, kterou budete vykonávat; dobu, na kterou DPP uzavíráte nebo sjednání na dobu neurčitou; hodinovou odměnu, kterou za práci dostanete (odměna na hodinu nesmí být nižší než 48,10 Kč - minimální mzda v ČR pro rok 2012); horní výše hodinové odměny není omezena Musíte dostat jeden originál DPP Z vaší odměny odvádí zaměstnavatel srážkovou daň 15%, pokud vaše odměna přesáhne 5000,- ale nedosáhne 10 000,- Kč za měsíc, zaměstnavatel za vás neodvádí zdravotní pojištění ani sociální pojištění Přesáhne-li vaše odměna 10 000,- Kč měsíčně, musí vás zaměstnavatel přihlásit k účasti na sociálním pojištění a veřejném zdravotním pojištění Nemáte nárok na dovolenou, na příplatky přesčas, za noc ani za svátek, na přestávky v práci ani na odstupné Máte nárok na náhradu škody, která vám vznikne při práci Jste odpovědný za škodu, kterou při práci způsobíte zaměstnavateli DPP končí když: splníte dohodnutý úkol;odpracujete počet hodin podle dohody; odpracujete 300 hodin pro 1 zaměstnavatele za kalendářní rok; písemnou dohodou se zaměstnavatelem o tom, že chcete DPP ukončit

Dohoda o pracovní činnosti -může zaměstnavatel s fyzickou osobou uzavřít, i když předpokládaný rozsah práce nepřesahuje 300 hodin. Na základě dohody o pracovní činnosti nelze vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby. Je zaměstnavatel povinen uzavřít písemně, jinak je neplatná. Dohoda o pracovní činnosti se uzavírá na dobu určitou, popřípadě na dobu neurčitou.

Dohoda o pracovní činnosti (DPČ) Pro práci, kterou vykonáváte v celkovém měsíčním průměru maximálně 20 hodin týdně DPČ musí být uzavřena písemně a musí obsahovat: druh práce, kterou budete vykonávat; pracovní dobu, ve které budete činnost vykonávat; dobu, na kterou dohodu uzavíráte (doba určitá nebo doba neurčitá); odměnu, kterou za práci dostanete Od roku 2012 neplatíte zdravotní ani sociální pojištění z odměny do 2.499 Kč měsíčně, od 2.500 Kč už zdravotní a sociální pojištění platíte a odpracovaná doba se vám tak započítává na důchod Vaše pracovní doba nesmí být delší než 12 hodin za den Nemáte automaticky nárok na dovolenou, ale ve smlouvě to může být dohodnuto Nemáte nárok na příplatky přesčas, za noc ani za svátek, na přestávky v práci ani na odstupné V DPČ musíte mít uvedenou odměnu za měsíc nebo za 1 hodinu práce; minimální odměna na hodinu nesmí být nižší než 48,10 Kč (minimální mzda v ČR pro rok 2012) Máte nárok na náhradu mzdy v nemoci a o svátcích za dny, které jsou pracovní, dále na náhradu škody, která vám vznikne při práci Jste odpovědný za škodu, kterou při práci způsobíte zaměstnavateli Nejčastěji je uzavřena na dobu určitou DPČ končí když: zaměstnavatel nebo zaměstnanec ukončí DPČ písemně s výpovědní lhůtou 15 dní skončí sjednaná doba činnosti

Smlouva o dílo Co je Smlouva o dílo? Jak se liší od pracovní smlouvy? Smlouvu o dílo upravuje Obchodní zákoník, ne Zákoník práce Není to pracovní smlouva Smlouvu o dílo můžete uzavřít jako běžný občan i jako OSVČ s živností či bez živnosti Smlouvu o dílo uzavíráte pro výrobu či vytvoření věci, montáž, údržbu, opravu nebo úpravu věci Je to smlouva mezi objednatelem (ten, kdo práci objednává) a zhotovitelem (ten, kdo ji udělá) Smlouva o dílo musí být písemná (musí tam být: druh práce, termín dodání a cena nebo způsob určení ceny) Jste-li osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ - živnostník, podnikatel bez živnosti, samostatný zemědělec, samostatně výdělečný umělec, soudní znalec a podobně), platíte si sám zdravotní a sociální pojištění Odměnu za dílo dostanete na základě vámi vystavené faktury s IČ (pokud nemáte živnostenský list, musíte si na finančním úřadě zařídit DIČ – daňové identifikační číslo, které uvedete ve faktuře) anebo pouze na základě sjednané ceny ve smlouvě I když práci zadáte jiné osobě, podle smlouvy jste stále odpovědný za odvedení sjednané práce Jako OSVČ na konci roku podáváte daňové přiznání a zaplatíte daň z příjmu, pokud váš příjem z výdělečné činnosti přesáhne 20 000Kč (živnostníci podávají daňové přiznání vždy)

Volbou se pracovní poměr zakládá v případech stanovených zvláštními předpisy, popřípadě stanovami nebo usnesením příslušných orgánů družstev nebo sdružení občanů podle zvláštního zákona.

Jmenováním se pracovní poměr zakládá u vedoucích zaměstnanců, jmenovaných do funkce podle zvláštních předpisů nebo zaměstnavatelem.(složky státu, státní podnik, státní fond, příspěvková organizace,Policie České republiky, atd.) Pracovní poměr založený volbou nebo jmenováním vzniká dnem, který byl stanoven k nástupu do funkce.

Druhy pracovních poměrů A) Souběžné pracovní poměry - sjednal-li zaměstnanec dva a více pracovních poměrů vedle sebe, posuzují se práva a povinnosti z nich vyplývající samostatně. B) Hlavní pracovní poměr – je to pracovní poměr sjednaný na stanovenou, neboli plnou pracovní dobu (§ 83a ZP). C) Vedlejší pracovní poměr - lze sjednat pouze na kratší než stanovenou týdenní pracovní dobu. Zaměstnavatel nesmí ve vedlejším pracovním poměru zaměstnávat mladistvé zaměstnance. D) Vedlejší činnost - Vedlejší činností je činnost, kterou vykonává zaměstnanec u zaměstnavatele, u něhož je v pracovním poměru, mimo pracovní dobu stanovenou pro tento pracovní poměr.(Vedlejší činnost může být konána jen v dalším pracovním poměru nebo na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr)

Formální náležitosti přijímání pracovníků do pracovního poměru 1) Nejdůležitější formální náležitostí přijímání pracovníků je vypracování a pozdější podepsání pracovní smlouvy. V pracovní smlouvě je zaměstnavatel povinen se zaměstnancem dohodnout: A) druh práce, na který je zaměstnanec přijímán, B) místo výkonu práce (obec a organizační jednotku nebo jinak určené místo), C) den nástupu do práce

Za další běžně se vyskytují součásti můžeme jmenovat, (nicméně nejsou nezbytné pro její vznik) Zákaz konkurence, odchodné, zkušební doba, úprava pracovní doby atd. 2) Další nezbytnou formální náležitostí přijímání pracovníků je seznámí nového pracovníka, s právy a povinnostmi vyplývající z pracovního poměru v organizaci a zodpovězení případných dotazů pracovníka.

3) Před podpisem pracovní smlouvy by měl nový pracovník absolvovat vstupní lékařskou prohlídku. 4) Po podpisu pracovní smlouvy – zařazení pracovníka do personální evidence (pořízení osobní karty, mzdového listu, evidenčního listu důchodového zabezpečení, vystavení podnikového průkazu apod. 5) Uvedení na pracoviště. 6) Bezprostřední nadřízený ústně seznámí pracovníka s jeho právy a povinnostmi s předpisy BOZP a s ostatními pracovníky dané org. jednotky

popř. s jeho nejbližšími spolupracovníky. 7) Nadřízený poskytne pracovníkovi informace o sociálně hygienických podmínkách práce. 8) Na závěr je pracovník zaveden na místo, kde bude svou práci vykonávat, je mu přiděleno a předáno nezbytné zařízení potřebně k výkonu práce a jsou mu přiděleny první pracovní úkoly.

Pracovněprávní souvislosti změny pracovního poměru a pracoviště Sjednaný obsah pracovní smlouvy lze změnit jen tehdy, dohodnou-li se zaměstnavatel a zaměstnanec na jeho změně. Byla-li pracovní smlouva uzavřena písemně, musí zaměstnavatel provést písemně i její změnu. A) Převedení na jinou práci - zaměstnavatel je povinen převést zaměstnance na jinou práci,pozbyl–li zaměstnanec dlouhodobě způsobilost konat dále dosavadní práce, nebo pro ohrožení nemocí z povolání, z důvodu těhotenství apod.

Zaměstnavatel může převést zaměstnance na jinou práci – bylo-li proti zaměstnanci zahájeno trestní řízení pro podezření z úmyslné trestné činnosti spáchané při plnění pracovních úkolů, nesplňuje –li zaměstnanec požadavky na prac. místo, nebo poruší li zvláště hrubým způsobem prac. povi. Zaměstnavatel může převést i bez jeho souhlasu na dobu nezbytné potřeby na jinou práci, než byla sjednána:je-li to třeba k odvrácení živelné události nebo jiné hrozící nehody nebo k zmírnění jejich bezprostředních následků apod.

B) Přeložení - přeložit zaměstnance k výkonu práce do jiného místa, než bylo sjednáno v pracovní smlouvě, lze pouze s jeho souhlasem a v rámci zaměstnavatele, pokud to nezbytně vyžaduje její provozní potřeba. C) Pracovní cesta se souhlasem zaměstnance. D) Dočasné přidělení k jinému zaměstnavateli. Nejdříve po uplynutí 6 měsíců od začátku prac. poměru.

Možné způsoby ukončení pracovního poměru 1) Dohodou - dohodnou-li se zaměstnavatel a zaměstnanec na rozvázání pracovního poměru, končí pracovní poměr sjednaným dnem, uzavírá se písemně. 2) Výpověď - pracovní poměr může rozvázat zaměstnavatel (z výslovně uvedených důvodů) i zaměstnanec (z jakéhokoli důvodu, nebo bez udání důvodu), musí být dána písemně a doručena druhému účastníku, jinak je neplatná. Výpovědní doba je nejméně dvouměsíční – obecně platná pro výpověď ze strany zaměstnance a zaměstnavatele, tříměsíční při tzv. organizační změnách a patnáctidenní ve vedlejším poměru.

Důvody k rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele Ruší-li se zaměstnavatel , nebo jeho část Přemísťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část Pro nadbytečnost Nesmí-li zaměstnanec ze zdravotních důvodů konat dosavadní práci (úraz, nemoc z povolání-odstupné-12x prům. plat) Pozbytí dlouhodobé zdravotní způsobilosti Nesplňuje-li právní předpisy pro dané místo (povinnost informovat zaměstnance a požadovat nápravu v rámci 12 měsíců) Závažné porušení prac. povinností (povinnost informovat o možné výpovědi zaměstnance v uplynulých 6 měsících. Pro zvláště hrubé porušení jiné povinnosti zaměstnance.

3) Okamžitým zrušením – písemně, Zaměstnavatel může okamžitě zrušit pracovní poměr jen výjimečně, a to pouze tehdy, porušil-li zaměstnanec pracovní kázeň zvlášť hrubým způsobem, byl-li zaměstnanec pravomocně odsouzen více jak na rok. Zaměstnanec může pracovní poměr okamžitě zrušit, jestliže a) podle lékařského posudku nemůže dále konat práci bez vážného ohrožení svého zdraví a zaměstnavatel jej nepřevedl v době 15 dnů ode dne předložení tohoto posudku na jinou, pro něho vhodnou práci, b) zaměstnavatel mu nevyplatil mzdu nebo náhradu mzdy do 15 dnů po uplynutí její splatnosti.

4) Zrušením ve zkušení době - jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec zrušit pracovní poměr písemně z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu. 5) Uplynutím sjednané doby. 6) Odejmutí povolení k pobytu či vyhoštěním u cizinců. 7) Smrtí zaměstnance.

Zaměstnancům v ochranné době Zákaz výpovědi Zaměstnancům v ochranné době Dočasně uznán práce neschopným Vojenské cvičení Uvolněn pro výkon veřejné funkce Těhotenství, čerpání mateřské dovolené Při dočasné nezpůsobilosti k práci (práce v noci)

Formální povinnosti zaměstnavatele spojené s ukončením pracovního poměru zaměstnance 1) Pracovní volno k hledání nového zaměstnání. 2) Potvrzení o zaměstnání – zápočtový list a další písemnosti týkající se osobních údajů je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci při skončení pracovního poměru. 3) Pracovní posudek – (veškeré informace týkající se hodnocení zaměstnance, jeho kvalifikace, schopností a dalších skutečností) musí zaměstnavatel vydat do 15 dnů ode dne, kdy o to zaměstnance požádá, ne však dříve než 2 měsíce před skončení pracovního poměru

4) Odstupné – jednorázový příspěvek poskytovaný zaměstnanci jako forma odškodnění za ztrátu zaměstnání, a) zákonné odstupné (minimální) – 1x prům. plat (doba kratší než 1rok); 2x prům. plat (doba 1-2 roky); 3x prům. plat (alespoň 2 roky) b) smluvní odstupné (vyšší), Odstupné nenáleží zaměstnanci u něhož při organizačních změnách dochází k přechodu práv a povinností na jiného zaměstnavatele, nebo zaměstnanci který koná u zaměstnavatele práci ve vedlejším pracovním poměru.