ADVENT 2012 Bůh přichází ke mně – já přicházím k Bohu 4. neděle adventní/část 2 život modlitby
Modlitba Modlitba je vždy rozhovor s Bohem. Předchází jí živý vztah k Bohu. Pravidelně se opakující modlitby : ráno, večer a u jídla, chvíle s Bohem během dne, chvíle nad Božím slovem, breviář, nedělní liturgie, liturgická období, …
Benedikt XVI. o modlitbě „Vybízím vás ke každodennímu hledání Pána, který si nepřeje nic jiného, než abyste byli opravdu šťastní. Udržujte si k němu trvalý a silný vztah modlitbou, a nakolik je to možné, zařaďte do svého denního programu okamžiky, ve kterých vyhledáte jen jeho společnost. A kdybyste nevěděli, jak se máte modlit, proste ho, aby vás to naučil, proste jeho nebeskou matku, aby se modlila s vámi a za vás.“
Život modlitby Pán doprovází každého člověka cestami a způsoby, jaké jsou pro něho nejlepší. Je třeba vykročit. Aby se člověk modlil, musí chtít a ZAbojovat. Nestačí čekat, až se modlitba spontánně objeví v mém srdci a až ucítím chuť modlit se. Život modlitby
Tři hlavní formy křesťanské modlitby ústní modlitba, rozjímání, vnitřní (kontemplativní) modlitba. Všechny tři typy modlitby vyžadují soustředěnost srdce.
Ústní modlitba Bůh mluví ke každému člověku: Člověk odpovídá skrze myšlenky, nápady, podněty, impulzy, které se týkají konání dobra. Člověk odpovídá svým životem, slovy (ve chvílích, kdy ve ztišení stojí před Bohem a ústy sděluje Bohu vše, co se skrývá v jeho srdci).
Rozjímání Je rozumový proces před Bohem. Předmětem rozjímání: ztišení, hledání a nacházení. Předmětem rozjímání: text (evangelium), obraz, předmět (kříž, svíce), událost. Při rozjímání: nejsou důležité pocity, ale vědomí Boží přítomnosti; je třeba vytrvalost a pravidelnost.
Vnitřní (kontemplativní)modlitba je dar od Boha; je to vnitřní důvěrný vztah k Bohu; je třeba o něj prosit; dochází se k ní většinou skrze rozjímání; cílem není větší poznání, ale větší láska.