Znalostní a inovační management ve VaV Ing. Jiří Franek Olomouc, 3.11.2010

Osnova Úvod Základní pojmy, zdroje a typy inovací Praxe managementu vědeckovýzkumné činnosti Modulární pojetí řízení inovací Znalostní management Koncepce vědy a výzkumu v ČR, ochrana duševního vlastnictví

Osnova Úvod Základní pojmy, zdroje a typy inovací Praxe managementu vědeckovýzkumné činnosti Modulární pojetí řízení inovací Znalostní management Koncepce vědy a výzkumu v ČR, ochrana duševního vlastnictví

Úvod Role vědy a výzkumu při tvorbě inovací. Věda a výzkum bývá poslední a často jediná možnost jak uspět ve světě měnících se technologií.

Osnova Úvod Praxe managementu vědeckovýzkumné činnosti Základní pojmy, zdroje a typy inovací Praxe managementu vědeckovýzkumné činnosti Modulární pojetí řízení inovací Znalostní management Koncepce vědy a výzkumu v ČR, ochrana duševního vlastnictví

Základní pojmy, zdroje a typy inovací Idea Invence (nápad) Inovace Strategické argumenty inovační činnosti Případová studie Zdroje a typy inovací Inovační prostředí Inovační příležitosti Typy inovací Inovační cyklus

Základní pojmy Myšlenka (idea) související s uvědoměním si nějaké souvislosti nebo příležitosti v kontextu s určitou situací. Invence je nová myšlenka, nový poznatek který má za následek změny ve struktuře podniku i společnosti. Inovaci lze chápat jako invenci, která má nějaké tržní uplatnění.

Základní pojmy Další pohledy na inovace: Inovace jsou specifickým nástrojem podnikatelů, prostředkem, jehož pomocí využívají změn jako příležitostí pro podnikání v odlišné oblasti nebo poskytování odlišných služeb. Jsou aktem, který dodává zdrojům novou schopnost tvorby bohatství. (Drucker, 1993) Inovace je výsledek kreativity pracovníků organizace a musí být vždy zaměřena na zákazníka a nabízet vyšší hodnotu. (Pitra, 2006) Inovace je schopnost vidět souvislosti, všimnout si příležitostí a využít jich. (Tidd a kol., 2007)

Základní pojmy Osm mýtů o inovacích (podle G. Hammela): Inovace vycházejí z velkých myšlenek. Inovace se týkají tvorby nových produktů.. Inovačnímu řešení se nezle naučit, je výsledkem kreativních nápadů. Inovace jsou věcí specialistů z útvarů výzkumu a vývoje. Inovace jsou riskantní. Inovace jsou nákladné. Úspěch inovačních aktivit je úměrný objemu investic organizace do výzkumu a vývoje. Inovace je výsledkem souhry příznivých okolností.

Základní pojmy U inovací klaďte důraz na silný nápad – jen málokterý nápad se stane inovací. Nápady jsou jako děti – malé, beztvaré a nezralé, jsou spíše příslibem než naplněním. Hledáme změny ve vnějším prostředí (kultura, znalosti, průmysl, ekonomika). Úkolem je: řídit to co je, pracovat na tom co by mohlo být. Tvorba plánů, které kopírují nastávající změny.

Základní pojmy Každá organizace musí inovovat, každá organizace má jiné klíčové způsobilosti. Každá organizace bez výjimky potřebuje jednu klíčovou způsobilost: inovační schopnost. Je nutné odstraňovat problémy a podněcovat příležitosti. Úspěchy se musí rozvíjet a podněcovat další. Organizace se musí stát vůdcem změn a soustředit se na příležitosti. Je nutné systematicky vyhledávat příležitosti a na ty nejslibnější požít dostatek zdrojů (lidé, kapitál, atd.).

Základní pojmy Varování: Inovace nesmí být příliš složitá na pochopení. Musí ji umět používat i obyčejní lidé Vyhýbat se diverzifikaci sil a činností. Nesnažit se inovovat budoucnost. Inovovat se musí pro současnost

Základní pojmy Tři podmínky: Inovace znamenají práci a vynalézavost. Většinou je mají na svědomí specialisté, kteří se věnují výhradně jednomu oboru Musíme stavět na svých přednostech. Inovační činnost musí mít určitý seriózní status. Inovace mají dopad na ekonomiku a společnost, mění chování zainteresovaných stran.

Základní pojmy Základní principy inovací podle P. Druckera: Musíme provádět důkladnou analýzu příležitostí. Je třeba vnímat koncepční a percepční charakter inovací – naslouchat a pozorovat. Efektivní inovace musí být jednoduchá a musí mít jasné zaměření. Efektivní inovace začínají v malém měřítku a snaží se dosáhnout konkrétního cíle Cílem úspěšné inovace je získání vedoucího postavení.

Základní pojmy Inovace nesmí být příliš složitá na pochopení. Je dobré vyhýbat se diverzifikaci sil a činností. Nesnažit se inovovat budoucnost. Inovovat se musí pro současnost. Inovace znamenají práci a vynalézavost. Většinou je mají na svědomí specialisté, kteří se věnují výhradně jednomu oboru. Musíme stavět na svých přednostech. Inovační činnost musí mít určitý seriózní status. Inovace mají dopad na ekonomiku a společnost, mění chování zainteresovaných stran.

Základní pojmy Inovace musí zapadnout mezi ostatní i do reálného světa. Jedná se o: komplexní systém (veškeré příslušenství a služby), tržní zaměření (vytvoření nového trhu), zaujetí strategického postavení (jediná funkce, činnost).

Základní pojmy Specificky můžeme inovace rozdělit několik typů: inovace produktu, inovace procesu, inovace pozice, inovace paradigmatu (změna mentálního modelu např. low-cost podniky, nový průmyslový sektor apod.).

Základní pojmy Řády inovace: 0. Regenerační změna (obnova původních kvalit) Kvantitativní změna (zvyšováním využitelnosti kapacit ) Organizační změna (nové úkoly, reorganizace pro využití všech kapacit) Adaptační změna (významného zvýšení kvalitativní stránky výrobního procesu ) Nová varianta (modernizovaného výrobku se zlepšenými užitnými vlastnostmi.) Nová generace (novinka s původní konstrukční koncepcí) Nový druh (uplatnění nových konstrukčních a návrhových koncepcí ) Nový rod (progresivní technologie, vynálezy)

Základní pojmy Dva přístupy k hledání inovací: Zpozorování a zužitkování časové prodlevy mezi určitými zlomy (předjímání budoucnosti) Promítnutí nové myšlenky – uskutečnění budoucnosti Případová studie Crescordia

Zdroje a typy inovací Inovační příležitosti nečekané události (úspěch, neúspěch), rozpory, potřeby procesu, oborové a tržní struktury, demografické faktory, změny v pohledu na svět, nové znalosti.

Zdroje a typy inovací Odpovědi na klíčové otázky Co? Jak? Pro koho? Za kolik?

Zdroje a typy inovací Typy inovací výrobkové, výrobní (procesní, technicko-technologické), marketingové, finanční, personální, organizační, řídící.

Crescordia Spolehlivé a precizní výrobky, vedoucí postavení na trhu a silná značka. Konkurence nabízí alternativní nové výrobky s méně spolehlivou a dostatečně nevyzkoušenou technologií s velkým potenciálem Rozhodování o snaze zachytit trend nebo vyčkávat jak se technologie osvědčí.

Crescordia Šéf VaV si není 100% jistý, ale přivítal by vyzkoušení v praxi CEO by raději podpořil další výzkum Obchodní vedoucí prosazovala následování konkurence Marketing upozornil na riziko ztráty prestiže Právní oddělení na možnost ztrát z právních procesů. Finanční oddělení zvažuje zda se náklady vrátí, zda inovace nezničí současnou produkci

Crescordia Řešení ??? R. A. Lutz GM C. Christensen z HBS J. Wittes z odvětví produktů pro medicínu

Zdroje a typy inovací Inovační prostředí Organizační kultura Poslání, vize, strategie a cíle Sdílené hodnoty Pracovníci

Zdroje a typy inovací Změny firemní kultury lze dosáhnout: kompetentním řízením lidských zdrojů (od výběru pracovníků až po jejich propouštění), výchovou a vzděláváním, účinným motivováním a odměňováním, stylem vedení a řízení manažerů ( resp. leaderů). Nesmíme proto opomíjet také různé místní a kulturní zvyklosti a nároční překonávání jaké si mentální setrvačnosti.

Zdroje a typy inovací Cesta ke změně proinovační kultury Situační analýzou zjistíme nutnost inovací s reálnými schopnostmi firmy. Formulování inovační strategie firmy. Vytvoření specifických schopností pro vznik inovace. Vytvoření proinovační organizační struktury. Inovační manažer jako koordinátor nového výrobku.

Zdroje a typy inovací Pro manažera VaV (inovací) je klíčovou schopností pozitivní komunikace skládající se ze: zaměření na problémy a jejich řešení (nikoliv osoby), individuálního přístupu (pokud je možný), je spíše popisná než hodnotící, zdůrazňuje pozitivní výsledky, negativní bere s nadhledem, je konkrétní, vedená v osobní rovině, a je oboustranná (musí i naslouchat a dle toho plynule měnit přístup).

Případová studie RKL Media RKL Media vyrábí high-end reprosoustavy pro domácí kina. Jedná se o malosériovou výrobu se zaměřením na vynikající vlastnosti a inovace. Konkurencí na trhu jsou japonští výrobci s masovou produkcí levnějších domácí audiovizuální techniky

Případová studie RKL Media Top manažer firmy je nadšenec inovací, avšak uvědomuje si, že bez konkurenceschopnějších výrobků nebo převratných novinek nemůže dále uspět. Dochází ke konfliktu zájmů: VaV Majitele Odpovědnosti top manažera za výkonnost firmy

Případová studie RKL Media Varianty řešení: Dle VaV nábor dalších expertů k vývoji převratného systému iVid Dle majitele zvýšení obratu a konkurenceschopné řady výrobků Dle top manažera využití možnosti outsourcingu VaV

Případová studie RKL Media Řešení: ??? L. Huston, manažer P&G J. Lipman-Blumen, professor A. Premji z Indické poradenské firmy

Případová studie RKL Media L. Huston PG například zvolila strategie otevřené inovace, z VaV na spojit a vyvíjet aby pomocí sítí výzkumníků rozšířila řady VaV, sama pak vytvořila vlastní sítě výzkumníků, podpořila 50 podnikavých technologů a by hledali příležitosti na trhu. Až 30% inovací přichází z externích trhů. Tento přístup však vyžaduje změnu firemní kultury a chování. Problémem mohou být také výzkumníci kteří jsou proti novým postupům a nedůvěřují externím inovátorům, na druhou stranu jsou to klíčoví zaměstnanci a je potřeba je udržet.

Případová studie RKL Media J. Lipman-Blumen professor manažer by měl zvážit dlouhodobé dopady spolupráce s indickou firmou, která se zdá jako levné a rychlé řešení. Rozdíly v pracovní morálce a kultuře jsou velké riziko. měl by zvážit riziko úniku intelektuálního vlastnictví zdá se že manažer nepochopil zcela situaci a klima ve společnosti, měl by se více zamyslet nad organizačním chováním a kulturou A. Premji z Indické poradenské firmy Prosadit optimální kombinaci outsourcingu a vylepšení vlastní VaV

Osnova Úvod Základní pojmy, zdroje a typy inovací Praxe managementu vědeckovýzkumné činnosti Modulární pojetí řízení inovací Znalostní management Koncepce vědy a výzkumu v ČR, ochrana duševního vlastnictví

Praxe managementu vědeckovýzkumné činnosti Pozice VaV v organizaci Intelektuální kapitál Metody a techniky řízení intelektuálního kapitálu Pojetí inteligence pracovníků vědy a výzkumu Řízení pracovníků vědy a výzkumu Základní prvky rozhodovacího procesu manažera Současné trendy managementu vědeckovýzkumné činnosti

Pozice VaV v organizaci Garantem strategie VaV by měl být vrcholový management, musí být v souladu s ostatními strategiemi. Rozhodování o strategii výzkumných programů musí být vždy na nejvyšší úrovni, protože je součástí celkové obchodní strategie firmy.

Pozice VaV v organizaci Typické otázky, kterým VaV čelí: Na čem pracujete? Jaké výsledky můžeme očekávat? Vyplatí finančně se tento program VaV? Jak měříte svou produktivitu? Nebude lepší celý program VaV uzavřít?

Pozice VaV v organizaci Program VaV má široké souvislosti napříč firmou. Nákupní oddělení zajišťuje suroviny, výroba zajišťuje zavádění výrobků do výrobního procesu (výsledků VaV),a odpadové hospodářství, finanční oddělení musí odhadnout kolik bude VaV skutečně stát, marketingové oddělení musí pochopit podstatu inovace nebo nového produktu aby mohlo správě formulovat strategii a novinku prodat, prodejní oddělení musí odhadnout kolik bude schopno výrobků prodávat a kolik zákazníků může uspokojit. Personální oddělení musí být správně informováno o potřebách odborníků, školení apod.

Intelektuální kapitál Skladba intelektuálního kapitálu lidského kapitál, zájmového kapitál, inovační infrastruktura. Snaha převést lidský a zájmový kapitál na zisk a finanční kapitál.

Metody a techniky řízení intelektuálního kapitálu Rozvoj lidského kapitálu Spolupráce Pracovní prostředí Tvůrčí přístup

Metody a techniky řízení intelektuálního kapitálu Konstruktivní přístup k řešení problémů Učení se jako celoživotní proces Pozitivní přístup k hledání nedostatků Využívat konfliktů Kultura tvůrčího chaosu Maticová struktura Řízení času, nižších nákladů, vysoké jakosti, produktivity a inovativnosti než konkurence

Pojetí inteligence pracovníků vědy a výzkumu (IQ) Kreativní podstata (SQ) Sdílené lidské hodnoty (PQ) Ohodnocení fyzické práce (EQ) Spravedlivé zacházení

Řízení pracovníků vědy a výzkumu Úspěšný manažer VaV musí nejen umět vybrat své spolupracovníky a efektivně je řídit, měl by být také vynikajícím odborníkem. Měl by být v kontaktu se špičkovou vědou ve svém oboru a udržovat si široký rozhled. Jejich pozice by měla být více „vůdčí“ (leader). Dělají totiž konečná rozhodnutí a mohou se spolehnout na své znalosti a úsudek.

Řízení pracovníků vědy a výzkumu Role manažera VaV Motivace Řešení konfliktů Znalostní a informační management Podnikání vs. VaV

Řízení pracovníků vědy a výzkumu Principy vedení týmu ve vědeckovýzkumné činnosti Spolupráce Komunikace Míra volnosti Talent management Rozvoj a sebevzdělávání Vize, hodnoty …..?

Řízení pracovníků vědy a výzkumu Manažer by se měl vyvarovat: Negativní přístup ke konfliktům Individuálních preferencí Nerozhodnost Bránit změnám Mikromanagement

Řízení pracovníků vědy a výzkumu Hodnocení zaměstnanců je založené nejen na oslavování úspěchů ale někdy i neúspěchů, z důvodu uvolnění napětí. Pokud je možnost neúspěch napravit či vynahradit v budoucnu, neměl by být postih ultimativní.

Řízení pracovníků vědy a výzkumu Nevyhovující zaměstnanec neměl být vůbec přijat, podprůměrný zaměstnanec bývá demoralizován a deprimován, měl by mít šanci se zlepšit. Klíčovými hledisky hodnocení jsou: Kvalita práce a výsledků Kvantita práce a výsledků Jak zaměstnanec vychází s ostatními a jak jim pomáhá

Řízení pracovníků vědy a výzkumu Odměny by měly být směřovány za úspěšné uvedení nových produktů a technologií do výroby a za jejich úspěšný prodej zákazníkům. Odměňování by mělo směřovat zaměstnance k určitému typu chování, které má mířit ke konkrétním cílům, které jsou pro firmu důležité. Lidé si budou chtít nabídnuté odměny vydělat.

Řízení pracovníků vědy a výzkumu Podpora patentové činnosti odměnami může vést ke zvýšení počtu patentů ale jejich kvalitu to nezaručí. Podíly na zisku jsou problémové z hlediska vyúčtování a jsou jádrem sporů.

Základní prvky rozhodovacího procesu manažera Rozhodování Zásadní pro jakéhokoliv vedoucího pracovníka Odpovědnost Ovlivňující faktory Integrita

Základní prvky rozhodovacího procesu manažera Obecný rozhodovací proces leadera (vůdce) Důkladná definice problému Vymezení požadavků Tvorba variant Analyzování rizik Rozhodnutí - řešení Uplatnění rozhodnutí v procesu Zajištění zpětné vazby

Základní prvky rozhodovacího procesu manažera Rozhodovací proces projektového manažera Identifikace problému Charakteristika prvků a vazeb problému Tvorba variant řešení Kvalifikovaný rozbor Výběr řešení Implementace vybrané varianty Měření dosažených výsledků Rozhodnutí o dalším postupu

Základní prvky rozhodovacího procesu manažera Základní prvky rozhodovacího procesu podle P. Druckera v praxi: Podstata problému Vymezení cíle rozhodnutí Následovat správné a podstatné, kompromis až později Vykonání rozhodnutí Zabudování zpětné vazby

Základní prvky rozhodovacího procesu manažera Metody a techniky používané při rozhodování „cost-benefit“ Párové srovnávání Analytická hierarchie Rozhodovací strom Brainstormingové metody Myšlenkové mapy Speciální software na podporu rozhodování

Základní prvky rozhodovacího procesu manažera Další aspekty rozhodovacího procesu Co je důležité? Rizika, nejistota Držet se jednoho směru Anarchie Rozhodovací proces v kolektivu Společné cíle Efektivní porady Zdroje, omezení termíny …

Současné trendy managementu vědeckovýzkumné činnosti Případová studie Shionogi a Purdue Pharma Otevřená inovace

Shionogi a Purdue Pharma Otevřená inovace Záměrné toky vědomostí a z a dovnitř organizace k urychlování vývoje a inovací a rozšiřovat své trhy. Toto paradigma znamená, že firmy mohou externí i interní invence, externí i interní přístupy na trh při hledání zdokonalování technologie.

Shionogi a Purdue Pharma Shionogi bude hradit náklady během tříletého výzkumu a další náklady spojené s výsledky výzkumu Purdue Pharma pak bude hradit specifické náklady během výzkumu a podílem ze zisku. Náklady po výzkumu a klinické testování bude hrazeno půl na půl. Všechny vyvinuté přípravky mohou být uváděny na trh pod oběma firmami

Shionogi a Purdue Pharma Shionogi byla zavedená firma na trhu s léky na bolest. Hledala partnera pro další VaV v této oblasti. Kritéria byla: Produkty zaměřené na tlumení bolesti Výzkum v podobném směru Komplementarita odbornosti ve výzkumné technologii Podobná firemní kultura a velikost byly dodatečné faktory

Shionogi a Purdue Pharma Management Průběžné školení, mentorování a koučink vedoucích týmů pracovníků (mítinky, agenda, rozhodování aj.) Školení kulturních a jazykových rozdílů Implementace IT systému Purdue u Shionogi na real-time výsledky

Shionogi a Purdue Pharma Zdroje a technologie Společný přístup ke zdokonalování VaV, počítače, informatika, vizualizace dat a další nástroje ke zvyšování efektivity laboratoří. Otevřená upřímná diskuse a brainstorming mezi manažery a členy týmů. Zlepšování administrativy, logistiky, plánování a komunikace. Investice také dovolily používání automatických systémů. Oboustranná důvěra a potřeba se učit novým věcem, sdílená vize a cíle. Vznik nových příležitostí, profesionální satisfakce a pokroku přispěly k úspěchu aliance.

Shionogi a Purdue Pharma Obě společnosti: Následovaly stejnou vizi výzkumu, která byla klíčová pro obě společnosti Získaly potenciál expanze mimo zavedené oblasti Výzkumníci z Japonska na čas přesídlili do USA Investice budou mít dlouhodobé pozitivní přínosy

Osnova Úvod Základní pojmy, zdroje a typy inovací Praxe managementu vědeckovýzkumné činnosti Modulární pojetí řízení inovací Znalostní management Koncepce vědy a výzkumu v ČR, ochrana duševního vlastnictví

Modulární pojetí řízení inovací Přístupy k managementu inovací Řízení inovací v podniku Výzkum, vývoj a inovační cyklus Transfer technologií

Modulární pojetí řízení inovací Přístupy k managementu inovací Role VaV v inovační činnosti Podnik, management, spolupráce, konkurence. Management inovační činnosti hraje roli garanta celého procesu zaváděné nového produktu. Zajištění zdrojů (lidské zdroje, materiály, technologie atd.) Celopodniková inovační činnost

Modulární pojetí řízení inovací Klíčové faktory Vize, strategie podniku Tlak na snižování nákladů Tlak na urychlování inovačních procesů

Modulární pojetí řízení inovací Soudobé trendy řízení výzkumu a vývoje Sdílená vývojová střediska Outsourcing Dočasné výzkumné a vývojové jednotky Automatizovaná vědeckovýzkumná střediska Vývojová pracoviště zapojující zákazníky Střediska výzkumu a vývoje s institucionální podporou

Řízení inovací v podniku Inovační cyklus

Design Thinking Vývoj inovací dle „myšlení designéra“ (IDEO): Rozpoznání problému Výzkum Specifikace požadavků Tvorba konceptu Prototypizace Zapojení do praxe, reálného světa Testování Revize a zlepšování

Řízení inovací v podniku Struktura úspěšného inovačního procesu musí zahrnovat tyto fáze: Průzkum Výběr Implementace Získávání znalostních zdrojů Realizace inovačního projektu Uvedení inovace na trh Učení a opětovná inovace

Řízení inovací v podniku Vztah marketingu a procesu tvorby nového výrobku: Podniková strategie podniku →Inovační strategie Marketingová strategie sortimentního mixu podniku → Inovační strategie sortimentního mixu Definice cílového trhu, segmentace trhu→Tvorba idejí výrobku Marketingová strategie nového výrobku → Konstrukční a technologický výzkum a vývoj výrobku, design Testování trh → Příprava výroby Strategie zavádění na trh → Uvedení výrobku na trh

Případová studie HomeStar Inovace technologií vs. inovace výrobků Zaměření na VaV vs. Zaměření na zákazníka Geniální vynálezce vs. požadaky spotřebitelů

Případová studie HomeStar HomeStar varianty řešení Změnit přístup k VaV, změna na pozici vedoucího výzkumu Přijmout dalšího výzkumníka s podnikatelskými schopnostmi, založit novou divizi Zlepšit komunikaci s marketingovým oddělením

Případová studie HomeStar Whirlpool má jiný přístup k inovacím v pěti základních principech Zaměření na spotřebitele (výrobce spotřebičů musí být zaměřen na zákazníky!), inovace začíná u zákazníka Získávat inovace odevšad, na všech úrovních nejen v VaV Produkty jako portfolio, je důležité je vyvážení. Rychlost (tři kroky vývoje produktů: rozsah a velikost, rozpočet, provedení.) Řízení intelektuálního vlastnictví, tvorba patentů vytváří základ pro budoucí úspěch a rozvoj

Osnova Úvod Základní pojmy, zdroje a typy inovací Praxe managementu vědeckovýzkumné činnosti Modulární pojetí řízení inovací Znalostní management Koncepce vědy a výzkumu v ČR, ochrana duševního vlastnictví

Znalostní management Pojetí znalostí Znalostní principy

Znalostní management znalostní řízení → znalostní management. znalostní management, jako obecná oblast managementu, a management znalostí jako oblast managementu zaměřenou na řízení dat, informací a znalostí s podporou informačních technologií.

Znalostní management Nové znalosti nejsou nejspolehlivějším a nejpředpověditelnějším zdrojem úspěšných inovací. Inovace založené na nových znalostech mají nejdelší zaváděcí dobu. Model informačních a znalostních toků v organizaci

Model znalostního managementu v HP

Systém K-net v HP aplikace pro uchovávání a sdílení znalostí v HP K-Net Solution Store (uchovávání typizovaných dokumentů a odkazů na dokumentaci jednotlivých produktů), K-Net Contribution Repository (místo pros sdílení znalostí), K-Net HPC Collaborative Workspace (společná pracovní plocha pro organizační skupiny či témata), K-Desk (znalostní přepážka, poskytující informace z vnitřku HP, analýzy a průzkumy, informační výpomoc), K-Link (učící se skupiny, sociální síť uvnitř HP), Projektová dokumentace, Project Profiles Repository (revidované projekty).

Znalostní management Co jsou to znalosti Data: fakta, obrázky, zvuky (+ interpretace + význam = ) → Informace: formátovaná, filtrovaná a sumarizovaná data (+ akce + aplikace = ) → Znalosti: instinkty, ideje, pravidla a procedury které vedou akce a rozhodnutí

Znalostní management Znalosti se vyskytují ve třech formách: Tacitní (zkušenosti a odborné znalosti v hlavách pracovníků) Explicitní (kodifikované jako manuály, pravidla, rutinní činnosti) Kulturní znalost (zahrnuje představy, mínění, hodnoty)

Znalostní management Znalostní pracovníci Vnímáni jako aktivum nikoliv nákladová položka. Jsou to vlastníci výrobních prostředků tzn. znalostí. Jedná se o kapitálové aktivum. Jsou vysoce mobilní. Organizace je potřebuje více než oni ji. Organizace o ně musí pečovat jako o nejcennější aktiva.

Znalostní management Znalosti neodstraňují potřebu dovedností, bez nich jsou neproduktivní. Znalostí pracovník se mylně používá jako označení teoreticky vzdělaného člověka. Pracovní nasazení znalostních pracovníků si vybírá svou cenu vysoké napětí, stres a konkurenci, emocionální traumata.

Znalostní management Produktivita znalostního pracovníka je ovlivněna: Jednoznačně stanovený úkol Samořízení a samokontrola Nepřetržité inovace Nepřetržité učení a vyučování druhých Není úměrná množství vykonané práce, důraz na kvalitu a příslib dalšího rozvoje Musí být stanoven úkol, výsledek a kvalita.

Znalostní management Znalostní pracovníci požadují ekonomické odměny. Avšak jejich nabídka nepostačuje, potřebují příležitosti, potřebují osobní úspěch, osobní naplnění a hodnoty. Učící se a vyučující organizace. Integrace neustálého vzdělávání a vyučování kolegů.

Znalostní management Musí existovat systém, který umožní mít přehled o intelektuálním vlastnictví organizace (technologie, odborné a technické znalosti pro každodenní práci). Efektivní a zabezpečený tok odborných znalostí je klíčový.

Znalostní management Vytvoření celofiremní databáze intelektuálního vlastnictví (reporty, nové koncepty, záznamy z jednání, další relevantní informace) on-line. Znalost musí být využití pro organizaci jinak nemá cenu ji platit.

Znalostní management Znalostní principy Znalostní management je drahý (ale taková je i hloupost!). Efektivní management znalostí vyžaduje hybridní řešení, zahrnující lidi i technologii Znalostní management je vysoce politický. Znalostní management vyžaduje znalostní manažery. Znalostní management získává víc z map než z modelů, víc z trhů než z hierarchií. Sdílení a použití znalostí jsou často nepřirozené činnosti. Znalostní management znamená zlepšení procesů znalostních činností. Přístup k znalostem znamená pouze začátek. Znalostní management nikdy nekončí. Znalostní management vyžaduje znalostní smlouvy (tj. řešit problémy intelektuálního vlastnictví).

Znalostní management Tvorba znalostí Sdílení znalostí Ukládání znalostí Využívání znalostí Znalostní management jako součást IT Informační management Kritika

Osnova Úvod Základní pojmy, zdroje a typy inovací Praxe managementu vědeckovýzkumné činnosti Modulární pojetí řízení inovací Znalostní management Koncepce vědy a výzkumu v ČR, ochrana duševního vlastnictví

Koncepce vědy a výzkumu v ČR Inovační infrastruktura ČR Tvoří systém vztahů mezi jednotlivými výzkumnými, vývojovými, výrobními, obchodními a dalšími specializovanými subjekty, charakterizovaný jejich vzájemnou spoluprací s cílem komercializovat výsledky výzkumu – od analýzy a legislativy, přes výzkum po technologický transfer, finální výrobu a marketing.

Koncepce vědy a výzkumu v ČR Kategorie výzkumu Vyhledávací (Základní) výzkum Aplikovaný výzkum Vývoj (podnikový výzkum) Transfer know-how

Koncepce vědy a výzkumu v ČR Základní dokumenty České republiky pro oblast inovací se skládají z Národní inovační strategie, která je do hloubky rozvíjená v: Národní inovační politice České republiky na léta 2010 – 2015 a Koncepce inovací pro oblast průmyslu a podnikání na období 2008 – 2011. Priority koncepce inovací: Rozvoj infrastruktury pro průmyslový výzkum, vývoj a inovace Vznik, rozvoj a spolupráce inovačních podniků Rozvoj lidských zdrojů

Koncepce vědy a výzkumu v ČR Systém podpory výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI) ČR: Složení Řídící skupiny pro přípravu Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací ČR na léta 2009 – 2015: Rada pro výzkum a vývoj, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo průmyslu a obchodu, vysoké školy, Akademie věd ČR, podnikový sektor a uživatelé, Experti (TC AV ČR, Zelená kniha VaVaI a Bílá kniha VaVaI, NVF, lidské zdroje, politiky VaV EU).

Koncepce vědy a výzkumu v ČR Přehled cílů a hlavních aktivit Národní politiky VaVaI: CÍL 1: Zavést strategické řízení VaVaI na všech úrovních. CÍL 2: Zacílit veřejnou podporu VaVaI na potřeby udržitelného rozvoje. CÍL 3: Zvýšit efektivitu systému věřejné podpory VaVaI. CÍL 4: Využívat výsledky VaV v inovacích a zlepšit spolupráci veřejného a soukromého sektoru ve VaVaI. CÍL 5: Zlepšit zapojení ČR do mezinárodní spolupráce ve VaVaI. CÍL 6: Zajistit kvalitní lidské zdroje pro VaVaI. CÍL 7: Vytvořit v ČR prostředí stimulující VaVaI. CÍL 8: Zajistit účinné vazby na politiky v jiných oblastech. CÍL 9: Důsledně hodnotit systém VaVaI.

Koncepce vědy a výzkumu v ČR Operační programy podporující výzkum, vývoj a inovace OP Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI), OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK) OP Podnikání a inovace (OP PI) OP Praha Konkurenceschopnost (OP PK) OP Praha Adaptabilita (OP PA)

Koncepce vědy a výzkumu v ČR SWOT analýza současného inovačního prostředí ČR Silné stránky Slabé stránky Hrozby Příležitosti

Ochrana duševního vlastnictví v ČR Představuje nehmotný statek (nemusí existovat v materiální podobě). Je to výsledek tvůrčí činnosti člověka, který nevzniká náhodou (uvažování je jen postupem nikoliv výsledkem). Je nespotřebovatelné a lze opakovaně používat.

Ochrana duševního vlastnictví v ČR Systém právní ochrany duševního vlastnictví Duševní vlastnictví lze právně chránit podle zákona 513/1991Sb. §118. Utajením §17 (o obchodním tajemství) Zpřístupněním Tvůrčím právem Netvůrčím právem Autorským zákonem

Ochrana duševního vlastnictví v ČR Tvůrčí právo patent (zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích), užitný vzor (zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech), topografie polovodičového výrobku (zákon č. 529/1991 Sb., o ochraně polovodičových topografií.

Ochrana duševního vlastnictví v ČR Netvůrčí právo Ochranná známka (zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách) Označení původu (zákon č. 452/2001 Sb., o označení původu)

Ochrana duševního vlastnictví v ČR Autorský zákon autorský zákon č. 121/2000 Sb., zákon č. 273/1993 Sb., o některých podmínkách výroby, šíření a archivování audiovizuálních děl a o změně a doplnění některých zákonů.

Děkuji za pozornost