Veřejná správa Kateřina Klasnová Karolína Peake Markéta Reedová /Vít Bárta

Osnova Pojem veřejná správa a ústavní základy veřejné správy Subjekty veřejné správy Vztah veřejné správy a práva Státní správa a samospráva Nejvyšší orgány státní moci – prezident, vláda, ministerstva, aj. Samospráva Kraje – orgány kraje Obce – orgány kraje Přístup občanů k informacím ve veřejné správě Cvičení – test a hry

Pojem veřejná správa Služba veřejnosti, která se skládá ze státní správy a samosprávy. Je vykonávána ve veřejném zájmu, a to těmi, kteří tuto činnost uskutečňují jako právem stanovenou povinnost, a to pouze v mezích stanovených zákony. Soukromá versus veřejná správa.

Ústavní základy veřejné správy Moc zákonodárná - legislativní Moc výkonná - exekutivní Moc soudní – jurisdikce Ústava ČR (Ústavní zákon č. 1/1993 Sb.) Svrchovanost lidu versus zastupitelská demokracie Ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává moc přímo Státní moc a orgány - moc uplatňují jen na základě zákona. Zaručuje se samospráva územně samosprávných celků Hlavní město Praha je spravováno dle zvláštního samostatného zákona (zákon č. 131/2000 Sb.)

Ústavní základy veřejné správy HLAVA SEDMÁ – Územní samospráva „Česká republika se člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, vyššími územně samosprávnými celky jsou kraje.“ „Územní samosprávné celky jsou územní společenství občanů, která mají právo na samosprávu.“ „Stát vykonává nad územní samosprávou dohled. Vykonává v zásadě dohled ve třech úrovních“ nad samostatnou působností (zda obec či kraj neporušuje zákony či ústavu) nad hospodařením samosprávy nad výkonem přenesené působnosti (k tomu dále)

Subjekty veřejné správy „Nositelé veřejných práv a povinností a odpovědnosti z toho vyplývající“ Stát Jiné subjekty, o nichž to stanoví Ústava nebo zákon, a to: veřejnoprávní korporace (obce, kraje) veřejné ústavy a veřejné podniky státní fondy nadace a nadační fondy obecně prospěšné společnosti veřejné výzkumné instituce

Subjekty veřejné správy Přímí vykonavatelé státní správy vláda prezident ministerstva jiné ústřední správní úřady další (neústřední) správní úřady s celostátní působností regionální (odborné) správní úřady veřejné bezpečnostní sbory nezávislé správní úřady Nepřímí vykonavatelé státní správy v orgány krajů (KÚ, zvláštní orgány kraje, rada kraje) orgány obcí (OÚ, pověřené OÚ, úřady obcí s rozšířenou působností, komise rady obce, zvláštní orgány obce, rada obce) právnické a fyzické soukromého práva

Subjekty veřejné správy Ostatní vykonavatelé státní správy 1. Vykonavatelé samosprávy kraje a jejich orgány jako vykonavatelé územní samosprávy obce a jejich orgány jako vykonavatelé územní samosprávy stavovské komory a jejich orgány jako vykonavatele zájmové samosprávy orgány ZŠ jako vykonavatele školské samosprávy orgány veřejných VŠ (a jejich fakult) jako vykonavatele akademické samosprávy Vykonavatelé ostatní veřejné správy nesamosprávné instituce, které plní některé veřejné úkoly (např. VZP)

Vztah veřejné správy a práva Orgány veřejné správy mohou vykonávat svoji činnost pouze na základě zákona a v jejich mezích. Veřejná správa může konat pouze v rámci zákona. Veřejná správa může vydávat právní akty (v souladu se zákonem– tj. princip pod-zákonnosti veřejné správy).

Vztah veřejné správy a práva Ústava, Listina základních práv a svobod, ostatní ústavní zákony Mezinárodní smlouvy Zákony Nařízení vlády, vyhlášky a jiné podzákonné předpisy Pyramida právních předpisů I.

Vztah veřejné správy a práva Pyramida právních předpisů II. vláda – normativní právní akty na základě zákona a k jeho provedení (nařízení vlády) ministerstva – výslovné zmocnění v zákoně k vydávání normativních právních aktů (vyhlášky) orgány samosprávy – normativní právní akty i tehdy neexistuje-li v dané věci dosud žádná právní úprava (obecně závazné předpisy orgánů samosprávy)

Pojem státní správy a samosprávy „vztah státní správy a samosprávy = sebeomezení státu ve prospěch samosprávy“ 1. Státní správa vykonává stát svými orgány k tomu zřízenými (ministerstva a ostatní ústřední orgány státní správy – ÚOHS, ČSÚ apod.) Je možné ji přenést na jiné orgány (např. obce s rozšířenou působností) Základní funkce státní správy aplikace zákonů rozhodování o konkrétních právech a povinnostech fyzických a právnických osob provádění státní politiky, sledování státních zájmů

Pojem státní správy a samosprávy 2. Samospráva (je oddělena od státní správy) Společenství, jehož členové si vedou své záležitosti sami Demokratičnost ve vytváření základních samosprávných orgánů Zásahy ze strany státu zejména s cílem zajištění dodržování zákonů Členění samosprávy Územní samospráva (obce a kraje; princip organizace všeho obyvatelstva v daném teritoriu) Samospráva profesní a zájmová (Advokátní komora, Stomatologická komora aj.)

Nejvyšší orgány státní moci 1. Hlava státu (prezident) Volen celým Parlamentem na 5let; max. na 2 volební období Návrh min. od 10% poslanců či senátorů „Klasickým“ vykonavatelem státní správy je pouze u absolutních pravomocí (bez kontrasignace) Hlava státu - pravomoci prezidenta bez kontrasignace Jmenuje/odvolává členy/předsedu vlády a členy bankovní rady ČNB Rozpouští Poslaneckou sněmovnu Jmenuje soudce a představitele soudů (ÚS, NSS) Uděluje milost Podepisuje zákony, vrací zákony Poslanecké sněmovně

Nejvyšší orgány státní moci Hlava státu - pravomoci prezidenta s kontrasignací Za tato rozhodnutí prezidenta, která vyžadují spolupodpis předsedy vlády odpovídá vláda. Sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy Vrchní velitel ozbrojených sil; jmenuje a povyšuje generály pověřuje a odvolává vedoucí zastupitelských misí Uděluje amnestii a státní vyznamenání

Nejvyšší orgány státní moci 2. Vláda (vrcholný orgán moci výkonné, má legislativní pravomoci) Odpovídá Poslanecké sněmovně Oprávněna k provádění zákonů a v jejich mezích vydávat nařízení Počet členů vlády závisí na koaliční smlouvě a potřebách efektivního vládnutí (pozn.: úřednická vláda má v tuto chvíli i s premiérem 18 členů)

Nejvyšší orgány státní moci 3. Ministerstva (ústřední orgán státní správy) Ministerstvo vnitra Ministerstvo průmyslu a obchodu Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo zemědělství Ministerstvo životního prostředí Ministerstvo obrany Ministerstvo financí Ministerstvo zahraničních věcí Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Ministerstvo kultury Ministerstvo práce a sociální věcí Ministerstvo zdravotnictví Ministerstvo spravedlnosti Ministerstvo dopravy

Nejvyšší orgány státní moci 4. Ostatní ústřední orgány státní správy Zřízené ministerstvy, zaměřující se na specifickou problematiku Český báňský úřad Český statistický úřad Český telekomunikační úřad Český úřad zeměměřičský a katastrální Energetický regulační úřad Národní bezpečnostní úřad Správa státních hmotných rezerv Státní úřad pro jadernou bezpečnost Úřad pro ochranu hospodářské soutěže Úřad průmyslového vlastnictví Úřad vlády České republiky

Nejvyšší orgány státní moci 5. Správní úřady s celostátní působností např. Česká obchodní inspekce, puncovní úřad, Státní veterinární správ Podřízené ministerstvům Nevydávají právní předpisy 6. Správní úřady mimo soustavu státní správy např. Úřad na ochranu osobních údajů Financované ze státního rozpočtu Dozorová a rozhodovací pravomoc 7. Veřejné sbory Ozbrojené – Policie ČR Neozbrojené - Správa požární ochrany 8.Nejvyšší kontrolní úřad (kontroluje hospodaření se státním rozpočtem)

Samospráva Členění a základní informace o samosprávě Obce a kraje jako základní a vyšší samosprávné celky a jsou veřejnoprávními korporacemi s vlastním majetkem a rozpočtem. Územní společenství občanů s právem na samosprávu Hlavní město Praha (zvláštní úprava Zákonem č. 131/2000 Sb.) 2600 obcí (přibližný počet) 14 krajských měst (14 Krajů vzniklo 1.1.2000) 23 statutárních měst

Samospráva Kraje Mohou mít vlastní znak a vlajku Orgány kraje Zastupitelstvo (podle počtu obyvatel 45/55/65 členů) Výbory / Komise Rada (podle počtu obyvatel má 9 nebo 11 členů) Hejtman (zastupuje kraj navenek, odpovědný zastupitelstvu)

Samospráva Obce Nad 3000 obyvatel = město Orgány obce Zastupitelstvo (podle počtu obyvatel 5 až 55 členů) Výbory / Komise Rada (může nahradit starosta, 5 až 11 členů) Starosta (zastupuje obec navenek, odpovědný zastupitelstvu) Obecní úřad Zvláštní orgány obce

Samospráva Statutární města Územně členěná statutární města upravují své vnitřní poměry ve věcech správy města statutem (obecně závazná vyhláška obce) Orgány statutárních měst Zastupitelstvo Rada Primátor Magistrát Zvláštní orgány města

Samospráva Občané obcí Občané nad 18let mají mj. právo: vyjadřovat na zasedání zastupitelstva obce svá stanoviska k projednávaným věcem vyjadřovat se k návrhu rozpočtu obce a k závěrečnému účtu obce za uplynulý kalendářní rok (písemně/ústně) požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou obce nebo zastupitelstvem obce; je-li žádost podepsána nejméně 0,5 % občanů obce, musí být projednána na jejich zasedání nejpozději do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva obce nejpozději do 90 dnů

Struktura volených orgánů Hejtman (starosta, primátor) Zástupci hejtmana, rada (zástupci starosty, rada) Zastupitelstvo kraje (obce či městské části) Výbory zastupitelstva (kontrolní, finanční,…předsedou vždy zastupitel, odpovídá zastupitelstvu) Komise rady (dopravní, kulturní, sociální,…členové i jiní než z řad zastupitelstva, poradní orgán rady)

Přístup občanů k informacím ve veřejné správě Právo na informace je zaručeno zejména Listinou základních práv a svobod Zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím Základní principy přístupu k informacím Na informace má právo každý a všichni jsou si při poskytování informací rovni Pro poskytování informací musí být poskytnuta přiměřená lhůta Informace musí být poskytnuta do 15 dnů (prodloužení až na 25) Písemně nebo elektronicky

Přístup občanů k informacím ve veřejné správě Omezení práva přístupu k informacím Utajované informace Osobní údaje, projevy osobní povahy Obchodní tajemství Informace o majetkových poměrech osob Subjekty povinné poskytovat informace dle zákona Státní orgány Územní samosprávné celky Veřejné instituce Další subjekty veřejné správy (právnické osoby zřízené a vlastněné veřejnou správou)

Petice Řídí se Zákonem o právu petičním (Zákon č. 85/1990 Sb.) Náležitosti petice Předmět Složení petičního výboru – jména a adresy trvalého bydliště Osoba jednající za petiční výbor Jména, adresy a podpisy signatářů petice Prohlášení signatářů o jejich souhlasu s nakládáním s jejich osobními údaji

Použité zdroje Hendrych, D. a kol.: Správní právo, obecná část, 6. vydání,Praha: C. H. Beck 2006; Hendrych, D.: Správní věda (teorie veřejné správy), ASPI 2006; Ústava České republiky; Listina základních práv a svobod; Zákon č. 2/169 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve zněních pozdějších předpisů; Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupy k informacím, ve znění pozdějších předpisů