Přednáška – pracovní právo Institut pro veřejnou správu 21 Přednáška – pracovní právo Institut pro veřejnou správu 21. listopadu 2013 JUDr. Eva Dandová tel. 234 462 880, mailto dandova.eva@cmkos.cz

Nové předpisy soukromého práva zákon č. 89/2012 Sb Nové předpisy soukromého práva zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) zákon č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém zákon č. 303/2013 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s rekodifikací soukromého práva

Nový občanský zákoník obsahuje celkem 3 081 paragrafů nabude účinnosti 1. ledna 2014 NOZ upravuje svobodné jednání jednotlivce a právo uspořádat si soukromý život podle svého a usilovat o vlastní štěstí. Vůle je omezena hledisky dobrých mravů, veřejného pořádku a postavení osob (vč. práva na ochranu osobnosti). Dobrým mravům odporuje např. nepřiměřený úrok. Smlouva, kterou se někdo vzdá svéprávnosti, je v rozporu s právem na ochranu osob. Právo soukromé a veřejné soukromé právo se týká styku soukromých osob veřejné právo styku jednotlivce s orgány veřejné moci rozpor s právem veřejným nemusí znamenat rozpor s právem soukromým

Nový občanský zákoník Zásady soukromého práva soukromé právo nestojí jen na textu zákona, ale vyvěrá z obecných zásad, někdy i nepsaných. Nejvýznamnější jsou : chovat se poctivě (v souladu s dobrými mravy) nikomu bezdůvodně neškodit dát každému, co mu patří. S tím souvisí ochrana dobré víry, která se u každého předpokládá (nedostatek dobré víry musí být prokázán). V soukromém styku má každý právo očekávat od jiných, že se budou chovat jako lidé s rozumem průměrného člověka. Podstatné je hledisko běžné opatrnosti, nikoli přehnané úzkostlivosti. Přihlásí-li se někdo k určitému povolání nebo stavu, je důvod předpokládat, že splňuje znalosti a dovednosti spojené s takovým stavem či povoláním.

Nový občanský zákoník Význam nového OZ obecný základ soukromého práva – základní funkce OZ se řídí všechna soukromá práva a povinnosti osob, nejsou-li upraveny ve zvláštních zákonech OZ shrnuje ustanovení o osobním stavu (statusové otázky) – početí člověka, smrt, svéprávnost, podmínky omezení svéprávnosti, vznik a zánik manželství, vznik a změna právnických osob – tím OZ plní funkci kodexu OZ je kodexem proto, že shrnuje právní instituty týkající se soukromého života do systému – rodina, vlastnictví a smlouvy

Nový občanský zákoník § 3 odst Nový občanský zákoník § 3 odst. 1 Soukromé právo chrání důstojnost a svobodu člověka i jeho přirozené právo brát se o vlastní štěstí a štěstí jeho rodiny nebo lidí jemu blízkých takovým způsobem, jenž nepůsobí bezdůvodně újmu druhým. základní zásady soukromého práva a) každý má právo na ochranu svého života a zdraví, jakož i svobody, cti, důstojnosti a soukromí, b) rodina, rodičovství a manželství požívají zvláštní zákonné ochrany, c) nikdo nesmí pro nedostatek věku, rozumu nebo pro závislost svého postavení utrpět nedůvodnou újmu; nikdo však také nesmí bezdůvodně těžit z vlastní neschopnosti k újmě druhých, d) daný slib zavazuje a smlouvy mají být splněny, e) vlastnické právo je chráněno zákonem a jen zákon může stanovit, jak vlastnické právo vzniká a zaniká, a f) nikomu nelze odepřít, co mu po právu náleží.

Nový občanský zákoník - § 4 (1) Má se za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. (2) Činí-li právní řád určitý následek závislým na něčí vědomosti, má se na mysli vědomost, jakou si důvodně osvojí osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé. To platí obdobně, pokud právní řád spojuje určitý následek s existencí pochybnosti.

Nový občanský zákoník - § 6 (1) Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. (2) Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Nový občanský zákoník - § 7 Má se za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře. Nový občanský zákoník - § 8 Zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

Nový občanský zákoník Výklad ustanovení zákona zásadně platí - obecné zásady nicméně pro případ, že úprava chybí – lze připustit analogii v mimořádných případech (nepředvídatelné situace, vývoj techniky) – soudce rozhodne podle principů spravedlnosti a zásad NOZ Ochrana soukromých práv především soudy výjimkou je případ svépomoci – mohu se bránit přiměřeně Předvídatelnost rozhodnutí – kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho případ bude rozhodnut obdobně jako jiný případ

Nový občanský zákoník Osoby – fyzické a právnické termín „způsobilost k právním úkonům“ nahrazen „svéprávností“ Fyzické osoby svéprávnost = právo člověka plně schopného postarat se o své záležitosti vlastními silami a samostatně rozhodovat o životě NOZ staví na předpokladu, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka a že má i schopnost užívat jej s běžnou opatrností. Plné svéprávnosti nabývá člověk dosažením 18 let, dříve (od 16. roku) ji lze získat sňatkem. Nově bude možné jí nabýt také emancipací, pokud bude nezletilý schopen se sám uživit. NOZ povoluje pouze částečné (nikoli úplné) omezení svéprávnosti, a to jen při vážné duševní poruše a jen max. na 3 roky. Nový postup soudu při rozhodování.

Nový občanský zákoník Fyzické osoby NOZ výrazně zesiluje ochranu práv spojených s osobností člověka – právo na život, zdraví, osobní svobodu, čest, soukromí a další. Porušení těchto práv musí být odčiněno zadostiučiněním. Přednost se dává peněžitému zadostiučinění. Postižený má být přesvědčen, že jeho újma byla uznána a že ten, kdo ji způsobil se kaje (morální satisfakce), případně získat peníze, aby zmírnil pocit křivdy (peněžní satisfakce). Morální satisfakce má následující podoby odvolání urážlivého výroku uvedení věci na pravou míru uveřejněním soudního výroku v tisku soudní konstatování porušení subjektivního práva

Nový občanský zákoník Fyzické osoby Zvláštní pozornost se věnuje zásahům do tělesné integrity a nakládání s částmi lidského těla i po smrti. Novinka – předpokládaný nesouhlas s pitvou nebo použitím svého těla po smrti. NOZ zakládá práva člověka zadrženého ve zdravotnickém zařízení. Je to věc ochrany osobnosti a tudíž spadá víc do NOZ než do speciálního zákona. Právní osobnost člověka zaniká jeho smrtí. V běžných případech se prokazuje úmrtním listem. V případě, kdy smrt nelze prokázat – nová úprava důkazu smrti nebo prohlášení za mrtvého . Pozor – pokud se prokáže, že člověk, o němž soud rozhodl, že zemřel, je dosud naživu, k prohlášení za mrtvého se nepřihlíží.

Nový občanský zákoník Právnické osoby Právnické osoby slouží buď soukromým zájmům nebo zájmu veřejnému. Právnické osoby se řídí zvláštními zákony. Pokud (obec, kryj nebo Česká lékařská komora) vystupují jako smluvní strana nebo závětní dědic, mají postavení stejné jako jiné osoby. Zvláštní regulace pro obchodní rejstřík, zapsaná fyzická osoba se považuje za podnikatele. NOZ vymezuje veřejné rejstříky. Pravidla stanoví zvláštní zákon. Pozor – rozlišuj veřejné rejstříky a veřejný seznam (katastr). Osoba, která právně jedná důvěřující údaji zapsanému do veřejného rejstříku, nemá ten, jehož se zápis týká, právo namítnout, že zápis neodpovídá skutečnosti.

Nový občanský zákoník Právnické osoby Typy právnických osob – korporace, fundace a ústavy. Korporace – jsou typicky spolky a obchodní společnosti, příznačně tvoření společníky nebo členy nebo osobní složkou (corpus = tělo). Fundace – jsou nadace či nadační fondy, jejichž základ (fundus) tvoří majetek určený k určitému účelu. Ústavy – mají osobnostní i nemajetkovou složku propojenou. Ústav nemá členy jako korporace, ale zaměstnance, a majetek ústavu není tak chráněn jako u fundací. Jedná se o obecně prospěšné společnosti.

Nový občanský zákoník Právní zastoupení NOZ na místo pojmu „zastoupení na základě plné moci“ používá termín „smluvní zastoupení“. Pozor – rozlišuj - NOZ upravuje zákonné zastoupení a opatrovnictví. Zákonné zastoupení vzniká přímo ze zákona, druhé na základě rozhodnutí soudu. Opatrovnictví právnické osoby – nově upraveno, žádá si to praxe. Nový institut – opatrovnická rada – provádí dozor nad činností opatrovníka.

Nový občanský zákoník Věci Věcí se rozumí vše, co není osobou a slouží potřebě lidí (např. i energie, investiční nástroj či právo stavby). Zvíře – má zvláštní postavení – zvíře již není věc, ale ustanovení o věcech se na něj dají použít, pokud to neodporuje povaze živého tvora. Věci movité a nemovité NOZ vymezuje některé skupiny věcí (nemovité, hromadné, zuživatelné a zastupitelné). Za nemovité věci jsou považovány pozemky, podzemní stavby a práva, která prohlásí zákon (např. právo stavby). Povrch ustupuje půdě Zásadní změna –superficies solo credit – součástí pozemku je nově také prostor nad i pod povrchem

Nový občanský zákoník NOZ se vrací k termínu „právní jednání“ namísto „právní úkon“. Stávající OZ spojuje nedostatek vůle, vážnosti, určitosti a srozumitelnosti projevu vůle s absolutní neplatností, podle NOZ se o projev vůle vůbec nejedná. NOZ obsahuje pravidla o výkladu právních jednání a upravuje i ustanovení o podmínkách a o odložení času. NOZ nově upravuje soukromé a veřejné listiny. Pozor – jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům je vždy absolutně neplatné. Plynutí času a uplatnění nároku – promlčecí lhůta

Nový občanský zákoník NOZ rozlišuje doby a lhůty Nový občanský zákoník NOZ rozlišuje doby a lhůty. Lhůta = časový úsek, v němž máme učinit určité jednání. (např. dovolat se neplatnosti výpovědi). Připadne-li poslední den lhůty na víkend nebo svátek je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den. Doba = časový úsek, který plyne, aniž by se očekávalo, že něco provedeme. Automatické prodloužení zde neplatí, sjednaná doba může skončit např. v neděli.

Nový občanský zákoník Neplatnost a zdánlivost právního jednání Zásada – právní jednání, které trpí vadou je třeba v pochybnostech spíše pokládat za platné než neplatné. NOZ preferuje relativní neplatnost před absolutní. Relativní neplatnosti se musí ten, k jehož ochraně je stanovena, sám dovolat. Příklad : společné jmění manželů a prodej chalupy – kupní smlouva je platná dokud se jeden z manželů nedovolá neplatnosti. Případy absolutní neplatnosti : jednání ve zjevném rozporu s dobrými mravy jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému jednání odporuje zákonu a současně zjevně narušuje veřejný pořádek

Nový občanský zákoník Absolutně neplatná je smlouva, v které se někdo zavazuje, že spáchá trestný čin. NOZ upravuje důsledky jednání učiněných pod hrozbou násilí. NOZ se vrací k zásadě „třebas donucen, přece jen to chtěl“. Chybí-li vůle jednajícího nebo vůle nebyla zjevně projevena, o právní jednání nejde. Zdánlivost jednání – nedostatečná určitost či srozumitelnost jednání, pro které nelze ani výkladem zjistit jeho obsah. Ke zdánlivé právnímu jednání se nepřihlíží.

Nový občanský zákoník Podnikání NOZ upravuje otázky podnikání , které jsou v obchodním zákoníku. NOZ upravuje definici podnikatele, instituty obchodní firmy, závodu, obchodního tajemství nebo jmění či prokury (smluvní zastoupení podnikatele). NOZ přináší nové pojetí závodu (podniku) – nejen terminologické, i věcné. Závod je sice věc, ale pro vznik a vymezení jeho obsahu je víc zohledňována vůle vlastníka- podnikatele. Podnikatel sám určí, kdy závod vznikne, co bude jeho obsahem, zda bude podnikatel provozovat více závodů apod.

Sporná ustanovení NOZ a ZP - § 34 Závislá práce nezletilých mladších než patnáct let nebo nezletilých, kteří neukončili povinnou školní docházku, je zakázána. Tito nezletilí mohou vykonávat jen uměleckou, kulturní, reklamní nebo sportovní činnost za podmínek stanovených jiným právním předpisem.

Sporná ustanovení NOZ a ZP - § 35 (1) Nezletilý, který dovršil patnáct let a ukončil povinnou školní docházku, se může zavázat k výkonu závislé práce podle jiného právního předpisu. (2) Zákonný zástupce nezletilého, který nedosáhl věku šestnáct let, může rozvázat jeho pracovní poměr nebo smlouvu o výkonu práce zakládající mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem obdobný závazek, pokud to je nutné v zájmu vzdělávání, vývoje nebo zdraví nezletilého, způsobem stanoveným jiným právním předpisem.

Sporná ustanovení NOZ a ZP - § 33 (1) Udělí-li zákonný zástupce nezletilého, který nenabyl plné svéprávnosti, souhlas k samostatnému provozování obchodního závodu nebo k jiné obdobné výdělečné činnosti, stává se nezletilý způsobilý k jednáním, jež jsou s touto činností spojena. K platnosti souhlasu se vyžaduje přivolení soudu. (2) Přivolení soudu nahrazuje podmínku určitého věku, je-li stanovena pro výkon určité výdělečné činnosti jiným právním předpisem. (3) Souhlas může zákonný zástupce odvolat jen s přivolením soudu.

Sporná ustanovení NOZ a ZP - § 2401 (1) Pracovní poměr, jakož i práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele z pracovního poměru upravuje jiný zákon. Totéž platí v rozsahu stanoveném jiným zákonem o smlouvách o výkonu závislé práce zakládajících mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem obdobný závazek. (2) Na práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele se nepoužijí ustanovení tohoto zákona o ochraně spotřebitele.

Sporná ustanovení NOZ a ZP - § 33 vyhláška č. 440/2001 Sb Sporná ustanovení NOZ a ZP - § 33 vyhláška č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského ustanovení

Nový občanský zákoník ve vztahu k ZP obecně : ZP je samostatný kodex, byť vázán subsidiaritou k OZ (viz Nález ÚS č. 116/2008 Sb.) nicméně zásadní pracovněprávní záležitosti si upravuje sám, speciálně východisko – závislou práci upravuje pouze pracovní smlouva – tím se celý arzenál smluv v NOZ vylučuje např. otázka vyhlášky č. 440/2011 Sb. – v ZP § 372 – v NOZ § 3029 nemůže derogovat § 372

Nový občanský zákoník ve vztahu k ZP § 1a ZP Smysl a účel ustanovení tohoto zákona vyjadřují i základní zásady pracovněprávních vztahů, jimiž jsou zejména a) zvláštní zákonná ochrana postavení zaměstnance, b) uspokojivé a bezpečné podmínky pro výkon práce, c) spravedlivé odměňování zaměstnance, d) řádný výkon práce zaměstnancem v souladu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele, e) rovné zacházení se zaměstnanci a zákaz jejich diskriminace. Zásady zvláštní zákonné ochrany postavení zaměstnance, uspokojivých a bezpečných pracovních podmínek pro výkon práce, rovného zacházení se zaměstnanci a zákazu jejich diskriminace vyjadřují hodnoty, které chrání veřejný pořádek.

Nový občanský zákoník ve vztahu k ZP § 4a ZP (1) Odchylná úprava práv nebo povinností v pracovněprávních vztazích nesmí být nižší nebo vyšší, než je právo nebo povinnost, které stanoví tento zákon nebo kolektivní smlouva jako nejméně nebo nejvýše přípustné. (2) Podle odstavce 1 může dojít k odchylné úpravě smlouvou, jakož i vnitřním předpisem; k úpravě povinností zaměstnance však smí dojít jen smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. (3) Od ustanovení uvedených v § 363 je možné se odchýlit jen ve prospěch zaměstnance. (4) Vzdá-li se zaměstnanec práva, které mu tento zákon, kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis poskytuje, nepřihlíží se k tomu. § 4b ZP a § 5 odst. 3 ZP se ruší

Nový občanský zákoník ve vztahu k ZP § 6 ZP Zaměstnancem je fyzická osoba, která se zavázala k výkonu závislé práce v základním pracovněprávním vztahu. § 35 NOZ Nezletilý, který dovršil patnáct let a ukončil povinnou školní docházku, se může zavázat k výkonu závislé práce podle jiného právního předpisu. § 7 ZP Zaměstnavatelem je osoba, pro kterou se fyzická osoba zavázala k výkonu závislé práce v základním pracovněprávním vztahu. § 10 ZP se zrušuje OZ upravuje veškeré statusové otázky

Nový občanský zákoník ve vztahu k ZP § 18 ZP Je-li možné právní jednání vyložit různým způsobem, použije se výklad pro zaměstnance nejpříznivější. Viz § 574 a násl. NOZ § 580 NOZ Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Neplatné je právní jednání, pokud má být podle něj plněno něco nemožného. § 19 ZP Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, k němuž nebyl udělen předepsaný souhlas příslušného orgánu, v případech, kdy to stanoví výslovně tento zákon anebo zvláštní zákon. Požaduje-li zákon, aby právní jednání bylo s příslušným orgánem pouze projednáno, není možné právní jednání prohlásit za neplatné jen z toho důvodu, že k tomuto projednání nedošlo. Neplatnost právního jednání nemůže být zaměstnanci na újmu, nezpůsobil-li neplatnost výlučně sám.

Nový občanský zákoník ve vztahu k ZP § 20 ZP Nebylo-li právní jednání učiněno ve formě, kterou vyžaduje tento zákon, a bylo-li již započato s plněním, není možné se neplatnosti tohoto jednání dovolat u těch jednání, jimiž vzniká nebo se mění základní pracovněprávní vztah. § 582 odst. 1 NOZ Není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí. Zahrnuje-li projev vůle současně více právních jednání, nepůsobí nedostatek formy vyžadované pro některé z nich sám o sobě neplatnost ostatních. § 21 ZP se zrušuje

Nový občanský zákoník ve vztahu k ZP § 23 odst Nový občanský zákoník ve vztahu k ZP § 23 odst. 1 ZP V kolektivní smlouvě je možné upravit práva zaměstnanců v pracovněprávních vztazích, jakož i práva nebo povinnosti smluvních stran této smlouvy. K ujednáním v kolektivní smlouvě, která zaměstnancům ukládají povinnosti nebo zkracují jejich práva stanovená tímto zákonem, se nepřihlíží. § 23 odst. 4 ZP Postup při uzavírání kolektivní smlouvy včetně řešení sporů mezi smluvními stranami se řídí zákonem upravujícím kolektivní vyjednávání.

Nový občanský zákoník ve vztahu k ZP § 27 ZP K ujednáním podnikové kolektivní smlouvy, která upravují práva z pracovněprávních vztahů zaměstnanců v menším rozsahu než kolektivní smlouvy vyššího stupně, se nepřihlíží. Kolektivní smlouva musí být uzavřena písemně a podepsána smluvními stranami na téže listině, jinak se k ní nepřihlíží. § 28 ZP Kolektivní smlouvu není možné nahradit jinou smlouvou. Není možné se domáhat relativní neúčinnosti kolektivní smlouvy. Kolektivní smlouvu není možné zrušit odstoupením jedné ze smluvních stran; sjednají-li si smluvní strany právo odstoupit od kolektivní smlouvy, nepřihlíží se k tomu.

Nový občanský zákoník ve vztahu k ZP § 34 odst Nový občanský zákoník ve vztahu k ZP § 34 odst. 2 až 4 ZP Pracovní smlouva musí být uzavřena písemně. Nenastoupí-li zaměstnanec ve sjednaný den do práce, aniž mu v tom bránila překážka v práci, nebo se zaměstnavatel do týdne (§ 350a) nedozví o této překážce, může zaměstnavatel od pracovní smlouvy odstoupit. Od pracovní smlouvy je možné odstoupit, jen dokud zaměstnanec nenastoupil do práce. Pro odstoupení od pracovní smlouvy se vyžaduje dodržení písemné formy, jinak se k němu nepřihlíží.

Nový občanský zákoník ve vztahu k ZP § 42 odst Nový občanský zákoník ve vztahu k ZP § 42 odst. 2 ZP Vedoucí zaměstnanci jiného zaměstnavatele však nemohou vůči zaměstnanci jménem vysílajícího zaměstnavatele právně jednat. – pozor právně jednat § 43a odst. 4 ZP Tento zaměstnavatel nesmí vůči dočasně přidělenému zaměstnanci právně jednat jménem zaměstnavatele, který zaměstnance dočasně přidělí. pozor právně jednat

Nový občanský zákoník ve vztahu k ZP § 50 odst Nový občanský zákoník ve vztahu k ZP § 50 odst. 1 ZP Výpověď z pracovního poměru musí být písemná, jinak se k ní nepřihlíží. § 56a ZP Okamžité zrušení pracovního poměru zákonným zástupcem nezletilého zaměstnance Zákonný zástupce nezletilého zaměstnance, který nedosáhl věku 16 let, může okamžitě zrušit pracovní poměr nezletilého zaměstnance, pokud je to nutné v zájmu vzdělání, vývoje nebo zdraví tohoto zaměstnance. K platnosti okamžitého zrušení pracovního poměru nezletilého zaměstnance podle věty první se vyžaduje přivolení soudu. Zákonný zástupce je povinen doručit stejnopis okamžitého zrušení pracovního poměru a přivolení soudu nezletilému zaměstnanci. § 35 odst. 2 NOZ

Nový občanský zákoník ve vztahu k ZP § 60 poslední věta ZP Okamžité zrušení pracovního poměru musí být písemné, jinak se k němu nepřihlíží. § 66 odst. 2 ZP Pro zrušení pracovního poměru ve zkušební době se vyžaduje písemná forma, jinak se k němu nepřihlíží. Pracovní poměr skončí dnem doručení zrušení, není-li v něm uveden den pozdější. § 67 odst. 2 ZP slovo „odpovědnost“ se nahrazuje slovem „povinnost“

Nový občanský zákoník ve vztahu k ZP § 77 nové odstavce 4 až 6 ZP Pro výpověď dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti se vyžaduje písemná forma, jinak se k ní nepřihlíží. Totéž platí pro okamžité zrušení těchto dohod. Zákonný zástupce nezletilého zaměstnance, který nedosáhl věku 16 let, může okamžitě zrušit dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti nezletilého zaměstnance, pokud je to nutné v zájmu vzdělání, vývoje nebo zdraví nezletilého zaměstnance. K platnosti okamžitého zrušení dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti nezletilého zaměstnance podle věty první se vyžaduje přivolení soudu. Zákonný zástupce je povinen doručit stejnopis okamžitého zrušení dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti a přivolení soudu nezletilému zaměstnanci.

Nový občanský zákoník ve vztahu k ZP § 144a ZP Zakazuje se postoupit právo na mzdu, plat, odměnu z dohody nebo jejich náhradu. Zakazuje se použít právo na mzdu, plat, odměnu z dohody nebo jejich část anebo jejich náhradu k zajištění dluhu; to neplatí v případě dohody o srážkách ze mzdy. Odchýlí-li se smluvní strany od zákazů uvedených v odstavcích 1 a 2, nepřihlíží se k tomu. Započtení proti pohledávce na mzdu, plat, odměnu z dohody a náhradu mzdy nebo platu smí být provedeno jen za podmínek stanovených v úpravě výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy v občanském soudním řádu. Pozor § 1988 NOZ, § 2045 - § 2047 NPZ – polovina platu

Nový občanský zákoník ve vztahu k ZP § 146 písm Nový občanský zákoník ve vztahu k ZP § 146 písm. b) ZP se slova „(§ 327)“ zrušují. § 148 odst. 2 ZP se věta druhá zrušuje. § 149 odst. 1 ZP se slova „k uspokojení závazků zaměstnance“ zrušují. § 252 odst. 3 a § 255 odst. 4 ZP se slova „způsobilost zaměstnance k právním úkonům omezena nebo byl-li jí zbaven“ nahrazují slovy „svéprávnost zaměstnance omezena“. § 286 odst. 3 ZP se slova „organizační složka, která má právo jednat jménem odborové organizace“ nahrazují slovy „pobočná organizace, jestliže ji k tomu opravňují stanovy odborové organizace“.

Nový občanský zákoník ve vztahu k ZP § 305 odstavec 1 ZP Zaměstnavatel může vnitřním předpisem stanovit práva v pracovněprávních vztazích, z nichž je oprávněn zaměstnanec, výhodněji, než stanoví tento zákon. Zakazuje se, aby vnitřní předpis ukládal zaměstnanci povinnosti nebo zkracoval jeho práva stanovená tímto zákonem. Odchýlí-li se zaměstnavatel od tohoto zákazu, nepřihlíží se k tomu. V části třinácté nadpis hlavy XII zní: „SMRT ZAMĚSTNANCE“. § 327 ZP se včetně nadpisu zrušuje. § 2045 až § 2047 NOZ Nadpis pod § 328 se zrušuje. § 330 ZP ve větě první ZP se slovo „uplatněno“ nahrazuje slovem „vykonáno“ a věta druhá se zrušuje. § 654 NOZ

Nový občanský zákoník ve vztahu k ZP § 333 ZP Doba počíná prvním dnem a končí uplynutím posledního dne stanovené nebo sjednané doby; to platí také v případě, kdy je uplynutím doby podmíněn vznik nebo zánik práva.“. Počítání lhůt § 605 a násl. NOZ § 341 odstavec 1 ZP Při zániku zaměstnavatele rozdělením přejímají od dosavadního zaměstnavatele práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů zaměstnavatelé, kteří nastupují místo něj. Ustanovení § 338 odst. 2 část věty za středníkem platí obdobně.“. § 341 odst. 2 ZP se slovo „Ruší-li“ nahrazuje slovem „Zrušuje-li“ a slovo „ruší“ se nahrazuje slovem „zrušuje“. § 341 odst. 3 ZP se slova „ , na kterou byl založen,“ zrušují a slova „splněním úkolu, ke kterému byl založen,“ se nahrazují slovy „dosažením účelu, pro který byl ustaven,“. § 168, § 169, § 178 až § 180 NOZ § 346a ZP se zrušuje. § 34 NOZ

Nový občanský zákoník ve vztahu k ZP V části třinácté nadpis hlavy XVII zní: „NĚ- KTERÁ USTANOVENÍ O ZÁVAZCÍCH A VÝKLAD NĚKTERÝCH POJMŮ“. Za § 346c se vkládají nové § 346d a 346e, které znějí: § 346d ZP Zástavním právem není možné zajistit dluh ze základního pracovněprávního vztahu, který má zaměstnanci vzniknout vůči zaměstnavateli teprve v budoucnu. Zástavní právo není možné zřídit k věci, k níž zaměstnanci vznikne vlastnické právo teprve v budoucnu. Zaměstnavatel ani zaměstnanec nesmějí zadržet movitou věc druhé smluvní strany k zajištění dluhu vzniklého ze základního pracovněprávního vztahu. Zaměstnance ani zaměstnavatele není možné zavázat k uzavření smlouvy se třetí osobou, mají-li být jejím obsahem práva a povinnosti zaměstnance nebo zaměstnavatele. Pohledávku ze základního pracovněprávního vztahu, kterou má zaměstnanec vůči zaměstnavateli nebo zaměstnavatel vůči zaměstnanci, není možné postoupit na jiného. Pracovní smlouvu ani dohodu o práci konané mimo pracovní poměr není možné postoupit. Dluh, který má zaměstnanec vůči zaměstnavateli nebo zaměstnavatel vůči zaměstnanci, nesmí převzít jiná osoba. Zaměstnanci se nemohou zavázat k plnění povinnosti společně a nerozdílně. Smluvní pokuta smí být ujednána, jen stanoví-li to tento zákon.

Nový občanský zákoník ve vztahu k ZP § 346e ZP Odchýlí-li se smluvní strany od úpravy uvedené v § 346b až 346d, nepřihlíží se k tomu. § 347 ZP se doplňuje odstavec 5, který zní: Pro účely tohoto zákona se domácností rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. § 363 ZP se slova „(§ 4b odst. 1 věta druhá)“ zrušují.

Nový občanský zákoník ve vztahu k ZP Přechodná ustanovení 1. Zákonem č Nový občanský zákoník ve vztahu k ZP Přechodná ustanovení 1. Zákonem č. 262/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí také pracovněprávní vztahy vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní úkony učiněné přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však řídí dosavadními právními předpisy, i když jejich účinky nastanou až dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Neplatnost právních úkonů, které byly učiněny přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzuje podle zákona č. 262/2006 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Ustanovení § 19 a 20 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se vztahují na pracovněprávní vztahy, které vznikly nejdříve v den nabytí účinnosti tohoto zákona.

Nový občanský zákoník ve vztahu k ZP Přechodná ustanovení 4 Nový občanský zákoník ve vztahu k ZP Přechodná ustanovení 4. Právní úpravy uvedené v § 28 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se týkají kolektivních smluv, které byly uzavřeny nejdříve v den nabytí účinnosti tohoto zákona. 5. Okamžité zrušení pracovního poměru zákonným zástupcem nezletilého zaměstnance podle § 56a zákona č. 262/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je možné použít na pracovní poměr nezletilého zaměstnance založený pracovní smlouvou, která byla uzavřena nejdříve v den nabytí účinnosti tohoto zákona. 6. Okamžité zrušení dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti zákonným zástupcem nezletilého zaměstnance podle § 77 odst. 4 a 5 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je možné použít na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti nezletilého zaměstnance, která byla uzavřena nejdříve v den nabytí účinnosti tohoto zákona.

Děkuji za pozornost 