Batole – motorický a kognitivní vývoj Škola: Cyrilometodějské gymnázium a střední odborná škola pedagogická Brno Označení: CZ.1.07/1.5.00/34.0981, VY_32_INOVACE_nov25 Autor Mgr. et Mgr. Jitka Nováková Vzdělávací obor: Psychologie Tematická oblast: Vývojová psychologie Téma: Batole – motorický a kognitivní vývoj Určeno pro: 2. ročník středních pedagogických škol Vytvořeno dne: 31. 8. 2013 Klíčová slova: chůze o široké bázi , chůze po schodech, kresba, symbolické, předpojmové myšlení, antropomorfické, artificialistické, magické myšlení, verbální model, egocentrická řeč Metodický popis: rozsah 1 vyučovací hodina; prezentace obsahuje výklad vývoje v období batolete, na konci je zpětná vazba, zda žáci tématu

Batole mladší batole 1-2 roky starší batole 2-3 roky

vývoj motoriky hrubá motorika – lokomoce v 1 roce nebo brzy potom chodí dítě samostatně, batolení = chůze o široké bázi, je nejistá, dítě často padá, hlavně na nerovném terénu, dítě se umí zastavit a znovu rozejít, chůze je účinnější než lezení;

vývoj motoriky hrubá motorika – lokomoce před 2. rokem dítě dobře chodí i utíká, téměř nepadá, samostatně chodí do schodů (jednodušší) i ze schodů (přidržuje se stěny a přisunuje nohy na každý schod, zatím nestřídá nohy);

vývoj motoriky hrubá motorika – lokomoce kolem 3 let je motoricky poměrně vyspělé, dokáže stát chvilku na 1 noze, při chůzi po schodech střídá nohy;

chůze po schodech do schodů ze schodů přisunuje nohu na každý schod střídá nohy

jemná motorika, kresba v 1 roce dítě dokáže na sebe postavit 2 kostky, umí vhodit kuličky do lahvičky; tužkou po papíře většinou jen tluče (jako s jinými předměty), už však v 15. měsíci začíná spontánně čmárat, bezobsažná čáranice;

jemná motorika, kresba ve 2 letech dítě postaví věž z více kostek (6-7), napodobuje z kostek vlak, řadí kostky za sebe; napodobuje kresbu kruhové či vertikální čáranice (horizontální je obtížnější);

jemná motorika, kresba ve 3 letech nakreslí podle předlohy (bez předvedení) kruh; pracuje s různými materiály;

sebeobsluha hygiena: po dosažení 1 roku se dítě již může učit chodit na nočník (nehody jsou časté), teprve před 2. rokem se začíná dítě samo hlásit potřebu, kolem 3 let by mělo být udržování čistoty vcelku spolehlivé;

sebeobsluha stravování: kolem 1,5 roku dítě již samo pije ze zakrytého hrnku, částečně samo jí lžící, kolem 3 let již to děti zvládnou sami a dobře;

sebeobsluha oblékání: roční dítě napomáhá (natahuje ruce), tříleté dítě si již umí nazout botu, zapnout knoflík apod.;

kognitivní vývoj vývoj senzomotorické inteligence ukončen v 1,5 - 2 letech; etapa symbolického a předpojmového myšlení

kognitivní vývoj do konce 1. roku inteligence dítěte závisí plně na bezprostředním vnímání a motorickém ovládání světa, dítě jedná podle svých potřeb, podle skutečností, jak je přímo vnímá, nové momenty jsou zanedbávány či začleňovány do známého;

kognitivní vývoj po 1. roce však začíná dítě aktivně experimentovat např. záměrně hází věcmi, zajímá se o všechno nové, dává najevo dosud nebývalou zvídavost;

kognitivní vývoj kolem 1,5 roku dítě nejen zkouší známé prostředky, ale přímo nové prostředky vynalézá na základě vnitřních mentálních kombinací, např. sám objeví možnost přitáhnout si vzdálenou věc hůlkou, vhled do situace předpokládá vnitřní obraz, tzn. představu která je odlišná od toho, co dítě v dané době právě vnímá;

kognitivní vývoj koncem 2. roku začíná dítě užívat symbolů, dosud myšlení vázáno na činnosti prováděné bezprostředně s reálnými předměty, nyní mohou činnosti konané se skutečnými věcmi přejít v činnosti konané jen v mysli, překračuje rámec blízkého prostoru a času, je schopno oddálené nápodoby, sleduje i nepřítomný model;

kognitivní vývoj dítě užívá slov jako předpojmů – jsou pomíjivé, nejisté, založené často na vedlejších, nepodstatných vlastnostech, dítě nerozlišuje konkrétní prvky od obecnosti např. není si jisté, zda slimák, kterého vidí, je tentýž nebo jiný než ten, kterého vidělo včera, pojem předmětu ztroskotává ve větší vzdálenosti či větším časovém intervalu;

kognitivní vývoj dítě tvoří úsudky, kterými předpojmy spojuje, usuzování je zatím primitivní, prelogické, zatížené fantazií; myšlení je: antropomorfické – všechno polidšťuje, artificialistické – “kdo to dělá a proč to dělá”, magické – spojené s fantazií;

koncem prvního roku hmotnost mozku dvojnásobek hmotnosti při narození, zvětšuje se funkční součást nervového systému, nepodmíněné reflexy jsou nahrazovány účelnějšími podmíněnými reflexy, dozrává kůra velkého mozku a získává stále větší význam;

řeč dítě potřebuje napodobovat správný verbální model rychlý rozvoj (zejména od 2. pol. 2. roku) umožňuje myslet v symbolech, vyjadřovat svá přání, lépe se dorozumívat, období stálého dotazování, „co je to?“; hra s řečí, dítě procvičuje, řečová aktivita je prostředkem i cílem;

egocentrická řeč – pro sebe nahlas, nepotřebuje posluchače, pomocný vývojově podmíněný prostředek myšlení – zjednodušení orientace, uvědomování, řešení problémů, není sociálně zaměřena (i když stimulována); rozvíjí se pasivní slovní zásoba – to, čemu dítě rozumí, aktivní méně;

v 1 roce dítě zná většinou jen několik slov, které užívá aktivně, rozumí však o mnoho více (pasivní slovník), verbální výraz jednoslovný, s mnoha významy;

kolem 1,5 roku zná průměrně 20 - 30 slov, užívá je v širokém, často neurčitém významu, izolovaně (jednotlivé slovo značí celou větu), slovní zásoba se rychle zvětšuje a dítě začíná slůvka spojovat; mluví telegraficky;

kolem 2 let znají děti kolem 200 - 300 slov, objevují se první věty, primární, začínají jmenovat předměty na obrázku, později činnosti, věty označují atribuci (vlastnost předmětu), majetnictví (čí to je), vztah, začínají používat osobní zájmena (kolem 2,5 let o sobě mluví v 1. os.), množné číslo, minulý čas (časté chyby);

kolem 3 let znají děti asi 700 a více slov, umí krátké říkanky či písničky, velké individuální rozdíly;

orientace v prostoru – odhady vztahů velikostí, nepřesně odhady vzdálenosti, nezvládá dekódovat vizuální vjemy z prostoru; orientace v čase – zaměřeno na současnost, spjato s pocitem jistoty, vzdálený čas ho nezajímá; orientace v množství, čísle – pojem počtu chápe po 2.roce; hledá chybějící zbytek;

otázky jaká je inteligence na začátku období batolete senzomotorická jaká etapa kognitivního vývoje následuje jak se nazývá kresba batolete – spontánní čmárání senzomotorická symbolického a předpojmového myšlení bezobsažná čáranice

otázky jak se nazývá myšlení spojené s fantazií magické jak se nazývá myšlení polidšťující věci okolo jak se nazývá myšlení spojené s činností magické antropomorfické artificialistické

otázky nejčastější otázka období batolete co je to? co znamená batolit se kdy má dítě zvládnout udržet čistotu co je to? kolébavě chodit do 3 let

Použité zdroje VÁGNEROVÁ, M.: Vývojová psychologie, Portál, Praha 2000. ISBN 80-7178-308-0 LANGMEIER, J., KREJČÍŘOVÁ, D.: Vývojová psychologie, Grada, Praha 1998. ISBN 80-7169-195-X osobní poznámky ze studia Psychologie na FSS MU Brno Pokud není uvedeno jinak, jsou použité objekty vlastní originální tvorbou autora.