Systemizace politických ideologií Liberalismus Neokonzervatismus Neoliberalismus New Right Moderní socialismus Neomarxismus, New Left New Labour moderní klasický Socialismus Konzervatismus Komunitarismus

- ancient regime - tradice minulosti - monarchie - nedůvěra ke svobodě - konstitucionalismus - elitářská demokracie - klasický liberalismus - respekt ke svobodě - důraz na hodnoty a morálku - respekt k lidské svobodě - podpora tržní ekonomiky - podpora demokracie

Konzervatismus Russel Kirk, The Conservative Mind (1953) (Česky Konzervativní smýšlení) má zato, že lze konzervatismus lze shrnout do celkem šesti zásad : • víra v transcendentní řád či přirozený zákon • rozmanitost, tajuplnost a nedokonalost lidské existence • strukturovanost, organicita a řád ve společnosti • svoboda a majetek jsou úzce svázány • víra ve zvyklosti, konvence • společenské změny musí být uvážené X radikalita, hledání dokonalosti člověka i společnosti, pohrdání tradicí a důraz na rozum, důraz na ekonomické a politické rovnostářství

Impulsy k rozvoji konzervatismu ve 20. století Enormní síla socialismu a moderního liberalismu ve 20. století – reakce a impulsy: Obnova klasického liberalismu a libertarianismu F. A. Hayek Road to Serfdom (1944) Ludwig von Mises Human Action (1949) Tradicionalismus Richard M. Weaver Ideas Have Consequences (1948) Eric Voegelin New Science of Politics (1952) Russel Kirk Conservative Mind (1953) Antikomunismus James Burnham The Struggle for the World (1947) Whittaker Chambers Witness (1952)

Nová pravice (New Right) Vzestup od 70. let 20. století - Margaret Thatcherová (UK) Ronald Reagan (USA) Kombinuje morální konzervativní hodnoty s liberální ideologií svobodné ekonomiky

Nová pravice (New Right) Frank S. Meyer – „fusionismus“ (konvergence libertarianismu a tradicionalismu) přesvědčení, že tyto dvě velké tradice nestojí v rozporu – cílem politického řádu je podle něj svoboda, zatímco cílem morálního řádu je ctnost. Nutit lidi ke ctnosti, jak by mohli považovat za žádoucí někteří tradicionalisté a autoritáři, nepovažoval Meyer za správný cíl politického řádu „Nová pravice chce budovat silný, avšak minimální stát – silný v oblasti prosazování práva, udržování pořádku, podpory národní jednoty a posilování obrany, slabý v oblasti ekonomické“

Neokonzervatismus Vychází z některých idejí klasického konzervatismu Zdůrazňuje význam politické autority, z obavy před oslabením morálních standardů a rozkladu společnosti. Klade proto důraz na právo, pořádek a morálku a to jak v soukromé, tak ve veřejné sféře, tradiční rodinné hodnoty a instituce Aktivistická zahraniční politika, vývoz demokracie Má v sobě i výrazný náboženský prvek, zejména v USA, dokonce se dá hovořit o „křesťanské Nové pravici“ (New Christian Right)

Neokonzervatismus „Od Miltona Friedmana se neokonzervatismus naučil docenit síly tržní ekonomiky jakožto motoru ekonomického růstu. Od Friedricha Hayeka se naučil docenit důležitou pravdu – totiž, že sociální instituce ač jsou produktem lidské činnosti, jen zřídka jsou člověkem vědomě vykonstruované. Od kulturních konzervativců a od politického filozofa Leo Strausse se naučil docenit význam předkapitalistické morálky a filozofických tradic“ . KRISTOL, Irving Reflections of a Neoconservative (1983)

Odpůrci trendů konvergence Kirk jako tradicionalista odmítá konvergence konzervatismu s libertarianismem a zcela odmítá přínos neokonzervatismu Kritizuje: ideologické myšlení kvazináboženskou propagaci demokracie a kapitalismu důraz na aktivistickou zahraniční politiku

Paleokonzervatismus Patrick J. Buchanan Tradicionalismus Vlastenectví Rodinné a křesťanské hodnoty Protekcionismus Izolacionismus

ALT Right Odlišnost od ostatních konzervativních proudů (křesťanský konzervatismus, neoliberalismus, neokonzervatismus) Identitární hnutí Proti imigraci – „rasový realismus“ Proti feminismu, nové levici a politické korektnosti Milo Yiannopoulos – „nesourodé hnutí antifeministů, rasových realistů, obránců západní kultury a antikonzumeristů, toužících po vyšším smyslu. Stoupenci tohoto hnutí zastávají dle Yiannopoulose realistický světonázor, že hodnoty a způsob myšlení lidí z různých kultur a ras jsou různé a vzájemně nekompatibilní a jejich přílišné mísení nepovede k integraci, ale ke konfliktu“ https://www.youtube.com/watch?v=Rz8XM6JNRDc

„Culture wars“ V USA probíhá urputný boj o pozici náboženství v politice a o politizaci morálních hodnot vyplývajících z náboženského přesvědčení. Tento jakýsi boj o „duši Ameriky“ bývá nazýván „kulturní válkou“ - vedenou mezi náboženskými konzervativci a sekularisty. Tato konfliktní linie je v podstatné míře vedena na politické rovině mezi republikány a demokraty. Společnost v USA je tak dnes politicky polarizována spíše na základě kulturních, morálních, náboženských a etnických otázek, než na základě konkrétní sociální pozice jedince. Kulturní válka symbolicky začala rozhodnutím nejvyššího soudu z roku 1973 známé jako „Roe versus Wade“

univerzální střet řádů „percepce-Bytí“ teorie univerzálního střetu liberalismu a konzervatismu člověk zakouší vlastní svobodu i odpovědnost za své bytí na světě, tvoří jedinečný řád světa, organizuje své schopnosti k vrcholnému vyjádření ve vlastní neopakovatelné existenci. Moralita jako EMPATIE člověk zakouší omezení této nekonečné svobody tvorby, pokoru ve vztahu k historii vlastního rodu (tradice) i k fenoménům přesahujícím jeho vůli (transcendence). Moralita jako MRAVNÍ SÍLA

sociálního liberalismu X demokratického konzervatismu Vždy jde o formu syntézy řádů, v minulosti to byl zejména střet nových a starých forem politického řádu, levice – pravice, v současnosti je to zejména střet sociálního liberalismu X demokratického konzervatismu Individualismus, odpovědnost, tradice, autorita, přirozenost, oprávněnost nerovnosti, sociální nederminovanost základní lidská práva, negativní svoboda, absolutní hodnoty, depolitizace morálky Egalitarismus, emancipace, všestranný rozvoj, seberealizace, blahobyt, spravedlivá distribuce nová lidská práva, pozitivní svoboda, relativita hodnot, politizace morálky

Systemizace politických ideologií Liberalismus Neokonzervatismus Neoliberalismus New Right Moderní socialismus Neomarxismus, New Left New Labour moderní klasický Socialismus Konzervatismus Komunitarismus

Socialismus „Každý podle svých schopností, Principy socialismu: - pospolitost - sociální rovnost - důraz na potřeby - společné vlastnictví - bratrství, společenská třída „Každý podle svých schopností, každému podle jeho potřeb“ (Marx)

Utopický socialismus Nový zákon, Sk 4,32: „Všichni, kdo uvěřili, byli jedné mysli a jednoho srdce a nikdo neříkal o ničem, co měl, že je to jeho vlastní, nýbrž měli všechno společné“. Thomas MORE,Utopie, 1516 „Proto jsem pevně přesvědčen, že se statky nemohou nijak správně a spravedlivě rozdělit a že nelze lidské poměry šťastně uspořádat, leč úplným odstraněním soukromého vlastnictví, naopak, dokud to zůstane, zůstane vždy u daleko největší a daleko nejlepší části lidí soužení a neuniknutelné břemeno chudoby a bídy“. J.J. ROUSSEAU O původu nerovnosti mezi lidmi, 1755 „Onen člověk, který si obsadil jistý kus pozemku a prohlásil: «Tohle je mé!» a našel dosti prostoduchých lidí, kteří mu to uvěřili, byl skutečným zakladatelem občanské společnosti. Kolika zločinů, válek, vražd, běd a hrůz by bylo lidstvo ušetřeno, kdyby byl někdo vytrhl kůly, zasypal příkopy a zavolal ne své druhy: chraňte se poslouchat toho podvodníka; jste ztraceni, jestliže zapomenete, že ovoce patří všem a země žádnému“. Saint-Simon (1760-1825), Robert Owen (1771-1858), Charles Fourier (1772-1837) Utopické komuny založené na spolupráci a lásce (Fourier – 1800 obyvatel, Owen – New Harmony v Indianě, dodnes kibucy v Izraeli – od 1909)

„Vědecký“ komunismus Karel Marx (1818-1883) Kritizuje utopisty, inspirace Hegelem, dialektický a historický materialismus „Filosofové svět jen různě vykládali, jde však o to jej změnit“ „Marxismus je všemocný, protože je pravdivý!“. (V. I. Lenin)

KAREL MARX - BEDŘICH ENGELS MANIFEST KOMUNISTICKÉ STRANY, Londýn 1848 …… Tato opatření budou ovšem podle různých zemí různá. V nejpokročilejších zemích může však být téměř všeobecně použito těchto opatření : 1. Vyvlastnění pozemkového majetku a použití pozemkové renty na výdaje státu. 2. Silně progresívní daň. 3. Zrušení dědického práva. 4. Konfiskace majetku všech emigrantů a rebelů. 5. Soustřední úvěru v rukou státu prostřednictvím národní banky se státním kapitálem a výhradním monopolem. 6. Soustřední dopravy v rukou státu. 7. Zvýšení potu národních továren, výrobních nástrojů, získávání nové orné půdy a meliorace pozemků podle společného plánu. 8. Stejná pracovní povinnost pro všechny, zřízení průmyslových armád, zejména pro zemědělství. 9. Spojení zemědělské a průmyslové výroby, úsilí o postupné odstranění rozdílu mezi městem a venkovem. 10. Veřejná a bezplatná výchova všech dětí. Odstranění tovární práce dětí v její dnešní podobě. Spojení výchovy s materiální výrobou atd.