Realizace staveb, podnikání a finance Financování investic

Náplň přednášky Vlastní interní zdroje financování Vlastní externí zdroje financování Návratné cizí zdroje Nenávratné cizí zdroje Náklady spojené se způsobem financování Financování investic 3.1.2019

Vlastní interní zdroje financování Nerozdělený zisk Odpisy Financování investic 3.1.2019

Nerozdělený zisk představuje kumulovaný čistý zisk (kladný HV), který zůstal po splnění daňových povinností, tvorby zákonných rezervních fondů, povinností vůči vlastníkům HV = Výnosy – Náklady Náklady: Spotřeba materiálu Osobní náklady Služby Odpisy Finanční náklady Financování investic 3.1.2019

Odpisy Náklady vyjadřující výši meziročního snížení hodnoty dlouhodobého majetku vlivem opotřebení Odpisy jsou daňově uznatelné a tudíž snižují daňový základ pro výpočet daně z příjmu – tvoří tzv. daňový štít HV = Výnosy – Náklady Náklady: Spotřeba materiálu - náklady nesoucí záporný peněžní tok Osobní náklady - náklady nesoucí záporný peněžní tok Služby - náklady nesoucí záporný peněžní tok Odpisy - náklady, které nenesou záporný peněžní tok Finanční náklady Financování investic 3.1.2019

Třídění odpisů Z hlediska účelu stanovení odpisů rozlišujeme odpisy: Účetní Vyjadřují skutečné snížení hodnoty majetku ve vazbě na jeho reálnou životnost (pro účely stanovení daně z příjmu je nutné takto stanovené odpisy transformovat na odpisy daňové) Daňové Stanovují maximální výši odpisů, kterou lze zahrnout do daňově uznatelných nákladů (definováno zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) Kalkulační Slouží k promítnutí nákladů spojených s opotřebením majetku do jednotkové ceny výrobku Financování investic 3.1.2019

Výpočet odpisů Metody stanovení odpisů definované zákonem o daních z příjmů Lineární (rovnoměrné) odepisování odepisování je rovnoměrně rozloženo na celou dobu životnosti majetku Degresivní (zrychlené) odepisování Výše ročních odpisů s postupem času klesá Financování investic 3.1.2019

Daňové odepisování Zatřídění dlouhodobého hmotného majetku do odpisových skupin uvedených v příloze č. 1, která je nedílnou součástí zákona o daních z příjmů, v prvním roce odpisování Výběr lineárního či zrychleného způsobu odepisování, který bude dále používán po celou dobu odepisování majetku odpisová skupina doba odpisování 1 3 roky 2 5 let 3 10 let 4 20 let 5 30 let 6 50 let Financování investic 3.1.2019

Lineární (rovnoměrné) odepisování Při rovnoměrném odpisování hmotného majetku jsou odpisovým skupinám přiřazeny tyto maximální roční odpisové sazby: Odpis se stanoví vynásobením vstupní ceny majetku a roční odpisové sazby pro danou odpisovou skupinu odpisová skupina v prvním roce odpisování v dalších letech odpisování 1 20 40 2 11 22,25 3 5,5 10,5 4 2,15 5,15 5 1,4 3,4 6 1,02 2,02 Financování investic 3.1.2019

Degresivní (zrychlené) odepisování Stanovení odpisu pro první rok odepisování Stanovení odpisu pro další roky odepisování Kde VC … vstupní cena ZC … zůstatková cena (vstupní cena – úhrn dosavadních odpisů) k … koeficient pro zrychlené odepisování platný pro první rok odepisování (odpovídá délce odepisování daného majetku) n … počet let, po který byl již majetek odepisován Financování investic 3.1.2019

Vlastní externí zdroje financování Základní kapitál Představuje kapitálový vklad vlastníků obchodních společností Jeho minimální výše je dána zákonem o obchodních korporacích U všech je možné navyšovat základní kapitál a tím zvyšovat zdroj krytí majetku U těchto obchodních společností je možné navyšovat externí zdroje pomocí např. vkladů vlastníků nad rámec základního kapitálu, které se stávají součástí tzv. kapitálových fondů Financování investic 3.1.2019

Návratné cizí zdroje Bankovní úvěry Při výběru je nutno zvážit výši úrokové sazby + další poplatky ručení způsob poskytování způsob splácení dobu fixace úrokové sazby účelovost poskytnutého úvěru Financování investic 3.1.2019

Splátkový kalendář konstantní úmor konstantní anuita individuální splátkový kalendář 𝐴= 1+𝑟 𝑛 ×𝑟 1+𝑟 𝑛 −1 ×𝐷 Financování investic 3.1.2019

Nenávratné cizí zdroje – dotace Národní zdroje dotační programy jednotlivých ministerstev (MPO, MŽP, MŠMT) státní fondy (SFDI, SFŽP, SFRB) GAČR, TAČR dotace nižších územně samosprávních celků další Nadnárodní zdroje Strukturální fondy EU + Fond soudržnosti Norský fond Fond Evropského hospodářského prostoru (Island, Lichtenštejnsko, Norsko) Financování investic 3.1.2019

Evropské strukturální fondy Pro ČR ERDF – European Regional Development fund (Evropský fond regionálního rozvoje) ESF – European Social Fund (Evropský sociální fond) FS - Fond soudržnosti Financování investic 3.1.2019

Evropské strukturální fondy Evropský fond regionálního rozvoje byl založen v roce 1975 a je co do objemu poskytovaných prostředků největší. Z tohoto fondu jsou financovány zejména investice směřující do infrastruktury, vytváření pracovních míst a podpory malého a středního podnikání. Evropský sociální fond vznikl v roce 1960. Podporuje aktivity v oblastech zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů. Kohezní fond byl založen v roce 1993 a nepatří mezi strukturální fondy. Finanční prostředky z tohoto fondu jsou poskytovány na velké investiční projekty v sektorech životního prostředí a infrastruktury. Zde je jedná zejména o rozšíření, modernizaci a budování transevropských dopravních sítí. Financování investic 3.1.2019

Plánovací období 2014 – 2020 Česká republika se bude v tomto období zaměřovat na následujících 5 priorit: • Zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky, konkrétně podporu vzdělávání, vědy a výzkumu, podnikání. • Rozvoj páteřní infrastruktury. • Zvyšování efektivity a kvality veřejné správy. • Podporu sociálního začleňování, boje s chudobou a systému péče o zdraví. • Integrovaný rozvoj území. Podpora regionálního rozvoje, odstranění regionálních disparit, zlepšení kvality životního prostředí. Výše maximální finanční podpory, kterou bude moci ČR čerpat, se blíží hodnotě 24 mld. EUR, tj. cca 636 mld. Kč. Pro programové období 2014 – 2020 má Česká republika schváleny 2 cíle: Cíl 1: Investice pro růst a zaměstnanost Cíl 2: Evropská územní spolupráce Financování investic 3.1.2019

Plánovací období 2014 – 2020 (cíl 1) Název OP Hlavní evropský finanční zdroj Řídící orgán ČR OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Evropský fond regionálního rozvoje Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) OP Výzkum, vývoj a vzdělávání Evropský fond regionálního rozvoje, Evropský sociální fond Ministerstvo školství, tělovýchovy a mládeže (MŠMT) OP Doprava Evropský fond regionálního rozvoje, Fond soudržnosti Ministerstvo dopravy (MD) OP Životní prostředí Ministerstvo životního prostředí (MŽP) OP Zaměstnanost Evropský sociální fond Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) Integrovaný operační program Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) OP Praha – pól růstu ČR Evropský fond regionálního rozvoje, Fond soudržnosti Hlavní město Praha OP Technická pomoc Evropský fond regionálního rozvoje nebo kombinace všech fondů Financování investic 3.1.2019

Plánovací období 2014 – 2020 (cíl 2) OP Česká republika – Polsko OP Svobodný stát Sasko – Česká republika OP Svobodný stát Bavorsko – Česká republika OP Rakousko – Česká republika OP Slovensko – Česká republika OP Nadnárodní spolupráce OP Meziregionální spolupráce Financování investic 3.1.2019

Veřejná podpora - každá podpora poskytnutá v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, která narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňuje určité podniky nebo určitá odvětví výroby a pokud ovlivňuje obchod mezi členskými státy. Za státní prostředky se na základě judikatury ES považují i ostatní veřejné zdroje. Vybrané výjimky ze zákazu veřejné podpory: a) de minimis; b) ve prospěch malých a středních podniků; c) výzkumu a vývoje; d) ochrany životního prostředí; e) zaměstnanosti a vzdělávání; f) odpovídající regionální mapě intenzity veřejné podpory.

Možní příjemci dotací Obce (podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích); Svazky obcí (na základě § 49 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích); Organizace zřízené nebo zakládané obcemi (na základě § 23 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů); Kraje (na základě zákona č.129/2000 Sb., o krajích); Organizace zřizované nebo zakládané kraji (podle § 23 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů); Organizační složky státu a jimi zřízené příspěvkové organizace (např. § 3 a § 54 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku ČR a jejím vystupování v právních vztazích); Podnikatelé, kteří jsou v rámci OP považovány za podnikatelský subjekt pokud se jedná o: osobu zapsanou v obchodním rejstříku nebo; osobu, která podniká na základě živnostenského oprávnění nebo; osobu, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů. (§ 2 odst.2 písm. c) zákona č.513/1991 Sb., Obchodní zákoník). Financování investic 3.1.2019

Možní příjemci dotací - podniky Příjemcem pomoci může být malý a střední podnikatel (MSP), za kterého se považuje podnikatel, pokud: a) zaměstnává méně než 250 zaměstnanců; b) jeho aktiva, uvedená v rozvaze, nepřesahují 27 milionů € nebo má čistý obrat za poslední uzavřené účetní období nepřesahující 40 milionů €; c) je nezávislý (podle definice nezávislosti podniku v odst. 3 Přílohy I nařízení Komise č. 70/2001). Velké podniky mohou být příjemcem v návaznosti na regionální mapu veřejné podpory. Financování investic 3.1.2019

Možní příjemci dotací Nestátní neziskové organizace a občanská sdružení vyvíjející činnost podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů. Do rozpočtu projektu NNO nesmí být zakalkulován zisk. Zisk nesmí být z dotace ani fakticky realizován. Jedná se o: Obecně prospěšné společnosti zřízené podle zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech; Církevní právnické osoby zřízené podle zákona č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech, pokud poskytují zdravotní, kulturní, vzdělávací a sociální služby nebo sociálně právní ochranu dětí; Nadace a nadační fondy zřízené podle zákona č. 227/1997. Tyto organizace mohou vystupovat pouze v roli konečných uživatelů dotace (nikoliv jako nositelé grantových schémat, kteří přerozdělují dotace jiným uživatelům). Financování investic 3.1.2019

Výše veřejné podpory Výše veřejné podpory – dotace u OP je rozlišena podle příjemce dotačních zdrojů a opatření, pro které je projekt tvořen. U nepodnikatelských subjektů se výše podpory EU pohybuje mezi 75 – 80 %, max. 85 % U podnikatelských subjektů se vychází z regionální mapy veřejné podpory, pro období 2014 – 2020 jde o 25 % pro velké podniky, pro střední a malé podniky lze navýšit o 10, resp. 20 %. Dalšími doplňkovými dotačními zdroji jsou veřejné zdroje národní – státní rozpočet, krajské rozpočty Financování investic 3.1.2019